O DŮLEŽITOSTI ALMUŽNY

بسم الله الرحمان الرحيم

 

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme, o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Koho Bůh povede, ten nesejde z cesty a kdo bloudí, nebude vyveden nežli Bohem. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, bez společníka, a dosvědčuji, že Muhammed صل الله عليه و سلم je jeho Služebník a Posel. Bůh žehnej jemu, jeho rodině, jeho společníkům, pravověrným chalífům po něm a všem jeho následovníkům. Připomínejme bohabojnost, dodržujme všechny pilíře islámu a jděme přímo. Nejlepším slovem věru je slovo Boží: Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá!Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného. (Ahzáb:71-72). A nejlepším vedením je vedení Muhammeda صل الله عليه و سلم, jenž řekl: Nejhorší věcí jsou věci nově vnesené a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.
 
A potom, milí bratři a sestry, Alláh dž.š. pravil (ve významu): Ti, kdož rozdávají almužnu z majetku svého za noci i za dne, skrytě i veřejně, těm dostane se odměny u Pána jejich; takoví nemusí mít strach a nebudou zarmouceni. (Bekara:274) Ibn Kesír vysvětluje: „Tímto vznešený Bůh chválí ty, kteří rozdávají ze svých majetků na cestě Boží, hledajíce tak spokojenost Boží. Jim pak náleží štědrá odměna na světě tomto i budoucím.
O odměně budoucí praví Pán světů: A oznam zvěst radostnou pokorným, těm, jichž srdce jsou naplněna bázní, když vzpomínáno je Boha, a kteří jsou trpěliví k tomu, co je postihuje, a kteří dodržují modlitby a rozdávají almužny z toho, co jsme jim uštědřili. (Hadždž:34-35)
a také: ti, kdož vytrvalí jsou ve své touze spatřit tvář Pána svého, modlitbu dodržují a z toho, co jsme jim uštědřili, tajně i veřejně rozdávají a zlé dobrým odhánějí - pro ty uchystán je příbytek konečný zahrady Edenu. (Ra’ad:22-23) 
Odměnou na tomto světě je i Boží láska a ochrana. Bůh popsal ty, kteří zasluhují jako: kteří rozdávají almužny ve štěstí i v neštěstí (Álu ‘Imrán:134) a také: Boky jejich se lůžkům vyhýbají, neboť oni Pána svého z bázně i z touhy vzývají, a z toho, co jsme jim uštědřili, rozdávají. (Sedžda:16)
Vzpomeňme některé z užitků almužny:
1. Buchárí zaznamenal od Mu’áze bin Džebel, že Posel صل الله عليه و سلم řekl: „Almužna hasí zlé činy jako voda hasí oheň.
2. Znásobení odměny. Abú Hurejra vypráví slova Posla صل الله عليه و سلم: „Kdo dá almužnu z halál výdělku, a Alláh přijímá jedině halál, byť i půl datle, Alláh to přijme svou pravicí a zvětší to pro jejího vlastníka tak, jako někdo z vás pečuje o hříbě, dokud se almužna nevyroste do výšky hory.“ Obecně přijímaný.
3. Zvětšení hrdosti a cti. Od Abú Hurejry se traduje, že Posel Boží řekl صل الله عليه و سلم: „Almužna nezmenšuje majetek. Alláh svým odpuštěním zvětšuje člověku jeho hrdost. Kdo bude před Alláhem skromný a ponížený, toho On pozdvihne.“ Podle Muslima a Tirmízího.
4. Jediné, co zůstává člověku. Ibn Mes’úd vypráví: „Otázal se Posel Božíصل الله عليه و سلم: „Komu z vás je majetek vašeho dědice dražší, než váš vlastní majetek?“ Řekli: „Není nikdo takový mezi námi.“ Tehdy řekl Poselصل الله عليه و سلم: „Vaším majetkem je to, co rozdáte a dědicovo je to, co zanecháte po smrti.“ Zaznamenal Buchárí a Nesáí.
5. Ochrana před ohněm. Od Abú Hurejry se též tradují Prorokova صل الله عليه و سلم slova: „Zachraňte svou tvář před ohněm, byť i polovinou datle.“ Zaznamenal Ahmed jako sahíh.
6. Ochrana před hněvem Božím a zlou, krutou smrtí. Anas vypráví, že Posel Boží صل الله عليه و سلم řekl: „Věru almužna zháší hněv Pána a brání zlé smrti.“ Hasan dle Tirmízího, sahíh dle Ibn Hibbána.
7. Prodloužení života a tím i možnosti konat dobro. Amr bin Awf vyprávěl: „Posel Boží صل الله عليه و سلم řekl: „Almužna, kterou muslim dá, prodlužuje život a zabraňuje špatné smrti. Alláh skrze ni zbavuje pýchy a namyšlenosti.“ Podle Taberáního.
8. Milost andělů. Abú Hurejra vypráví: „Posel Boží صل الله عليه و سلم pravil:Nenadejde lidem den, aniž by v něm nesešli dva andělé a jeden z nich řekne: „Bože, vynahraď tomu, který dává.“ A druhý: „Bože, sešli škodu tomu, který nedává.“ Podle Muslima.
9. Zastínění. Řekl Posel صل الله عليه و سلم: „Každý člověk bude ve stínu své almužny, dokud lidem nebude rozsouzeno.“ Od Ibn Mubáreka zaznamenal Ibn Hibbán a Hakím jako sahíh.
Jak se stavěli naši selef k almužně?
Omar bin Abdulazíz řekl: „Modlitba tě přivede do půl cesty. Půst tě přivede před vrata Krále. A almužna tě k Němu uvede.“ Ibn Mes’úd říká: „Jeden člověk uctíval Boha sedmdesát let, načež učinil velký hřích a jeho činy propadly. Pak potkal chudáka a uštědřil mu v almužnu chlebovou placku. A Bůh mu vrátil jeho dobré činy za předešlých sedmdesát let.
Omar bin al-Chattáb řekl: „Dobré činy se budou předstihovat mezi sebou a almužna řekne: „Jsem z vás všech nejlepší.
Hasan al-Basrí řekl: „Kdyby Bůh chtěl, učinil by z vás všech boháče, ale On vyzkoušel jedny z vás druhými.“ Imám Málik řekl: „Nevidíme nic špatného na boháči, který pije vodu z nádoby, kterou dal v almužnu do mešity. Aby se z ní napájelo, neboť ona je zhotovena pro žíznivého člověka, ať by to byl kdokoli. Není vyhraněna jen pro chudé a pro nuzné.
Pospíchejme k almužně. Abú Hurejra vypráví, že Posel Boží صل الله عليه و سلم řekl: „Pravil Vznešený Alláh: „Ó člověče, rozdávej druhým! Pak dám i Já tobě.“ A taktéž řekl: „Boží pravice je plná a uštědřuje dnem i nocí, přičemž se nic nezmenšuje z toho, co je v ní.“ Podle Muslima.
 
Milí bratři a sestry, Vznešený slibuje: Těm, kdož rozdávají almužnu, mužům i ženám, a těm, kdož poskytují Bohu krásnou půjčku, těm bude splacena dvojnásobně a dostane se jim odměny štědré. (Hadíd:18) Ibn Kesír komentuje: „Odměna jim bude zmnožena i desetkrát, může dosáhnout i sedmisetnásobku a může i nad to.
Bůh připodobnil almužnu rozdávající k zahradám na kopci: Avšak ti, kdož rozdávají ze jmění svého usilujíce získat zalíbení Boží a pro upevnění duší svých, ti podobají se zahradě na kopci: když přijde liják, přinese plody své dvakrát, když liják nepřijde, je zde alespoň rosa. . . A Bůh věru jasně vidí vše, co děláte. (Bekara:265) Jakékoli bude jejich snažení, jakkoli bude jejich almužna malá, dosáhnou úspěchu a svou úrodu sklidí.
Naopak marné budou snahy a almužny Božích nepřátel: Ti, kdož nevěří, rozdávají své jmění, aby odvraceli jiné z cesty Boží; a až je úplně rozdají, zbude jim jen zármutek a potom budou poraženi. A ti, kdož neuvěřili, budou v pekle shromážděni, (Anfál:36)
Almužna má mnoho podob, je jí i starost o rodinu. Od Abú Hurejry zaznamenal Abú Daúd následující hadís: „Jednoho dne řekl Posel صل الله عليه و سلم svým druhům: „Dejte almužnu!“ Na to řekl jeden muž: „Mám jeden dinár.“ „Utrať jej na sebe,“ odvětil Posel صل الله عليه و سلم. „Mám ještě jeden,“ opáčil dotyčný. „Pak jej utrať na svou ženu!“ „Mám ještě jeden!“ „Pak jej utrať na své dítě.“ „Ještě mám jeden.“ „Pak jej utrať na svého sluhu.“ Nakonec ten muž řekl: „Ještě mám jeden.“ „Ty sám nejlépe víš, jak ho utratit,“ poradil Posel صل الله عليه و سلم.
Dávejme tedy, byť i málo. Podle Abú Hurejry Posel Boží صل الله عليه و سلم pravil: „Jeden dirham předstihl sto tisíc dirhamů.“ „Jak to, Posle Boží?“ zeptali se. „Muž, který má velké bohatství, z něj vezme sto tisíc dirhamů a dá je v almužnu. Muž, který má jen dva dirhamy, vezme jeden z nich a dá je v almužnu.“ Podle Nesáího, Ibn Huzejma, Ibn Hibbán a Hakím tvrdí, že je sahíh.
Pospíchejme tedy k almužně, k prameni nesmírného požehnání.
 
Prosíme Alláha, aby nám odpustil naše špatné činy, přijal naše doré činy a znásobil je. Ámín.