Rekáik

O ÚSILÍ DOSÁHNOUT OPRAVDOVÉ A SKUTEČNÉ UPŘÍMNOSTI

Vypráví se, že jistý člověk jednou nalezl v jedné knize výrok připisovaný některými Poslu Božímu صلى  الله عليه و سلم, avšak mnohem pravděpodobněji vyřčená spíše některým z našich zbožných předků, ve znění:

 من أخلص للهِ أربعين يومًا ظهرت ينابيعُ الحكمةِ على لسانِه.

KLÍČE BRAN DOBRA A KLÍČE BRAN ZLA PODLE IBNU L-KAJJIMA

Vznešený Alláh učinil některé věci klíčem od bran věcí jiných, takže každičká věc na světě má klíč, skrze který je k ní možno přistoupit.

Klíčem k modlitbě učinil Alláh rituální očistu, jak se dozvídáme ze slov Posla Božího صلى الله عليه و سلم:

مِفْتَاحُ الصَّلاَةِ الطُّهُورُ ...

Klíčem k modlitbě je očista ...[1] 

VÍTE, KDO ZE VŠECH LIDÍ PŘINESL NEJVÍCE UŽITKU SVÉMU BRATROVI?

Ibn Abí Hátim uvádí se svým řetězcem vypravěčů následující příběh: 

Matka věřících 'Áiša bint Abí Bekr رضي الله عنهما, manželka Posla Božího صلى الله عليه و سلم, jednou vykonávala malou pouť do Mekky. 

Obklopila ji skupinka beduínů, chtivá učit se od ní o své víře. Jeden z oněch mužů položil svým společníkům otázku: „Víte, kdo ze všech lidí kdy přinesl na tomto světě nejvíce prospěchu svému bratrovi?“

„Nevíme,“ odpověděli lidé.

PĚT ODPUZOVAČŮ HŘÍCHU OD IBRÁHÍMA IBN ADHEMA

Imám 'Abdulghaní ibn Kudáma al-Makdisí ve svém díle at-Tewwábín uvádí i příběh muže, který jednou přišel za velkým učencem z doby zbožných předků, Abú Ishákem Ibráhímem ibn Adhemem a požádal ho: „Abú Isháku, věru jsem se svými hříšnými činy dopustil křivdy vůči sobě samému, prosím, sděl mi něco, co mé špatné já odradí od sklonu hřešit a co zachrání mé srdce.“

O LOUPEŽNÍKOVI, KTERÝ SE POSTIL

Muweffekuddín 'Abdulghaní ibn Kudáma al-Makdisí ve svém díle popisujícím příběhy těch, kteří se káli a navrátili se k poslušnosti vůči svému Pánu uvádí pozoruhodný příběh od zbožného a učeného muže jménem Abú Bekr aš-Šiblí.

Aš-Šiblí patřil ke známému perskému rodu z Chorásánu a žil v Iráku. Proslul jako zbožný uctívač a jeden z nejvýznamnějších žáků imáma Abu l-Kásim Muhammeda al-Džunejda, velkého učence nauky tasawwufu.

MATKU NIČÍM NENAHRADÍŠ

Šejch Abú Hamdán Ajjúb Hammúda, žák šejcha 'Ubejda al-Džábirího, vyprávěl:

„Seděli jsme v údolí Miná ve stanu, stalo se to v roce 1417 hidžry (tj. 1997 kř. éry) v den napájení poutníků (arab. يوم التروية jewmu t-terwíja), 8. Zu l-Hidždža toho roku, nemýlím-li se. 

NAŠI ZBOŽNÍ PŘEDKOVÉ O ODCHODU RAMADÁNU

Ramadán a půst v něm patří k posvátným symbolům islámu, ke kterým je nutno přistupovat se vší vážností a které není radno jakkoli znevažovat.

O těchto vznešených symbolech Všemohoucí Alláh řekl:

وَمَن يُعَظِّمْ حُرُمَـٰتِ ٱللَّـهِ فَهُوَ خَيْرٌ لَّهُۥ عِندَ رَبِّهِۦ

A kdo v úctě bude mít posvátné věci Boží, bude to pro něj lepší u Pána jeho. (Hadždž: 30)

TŘI NÁVYKY, KTERÉ MOHOU ČLOVĚKA PŘIVÉST DO RÁJE, POKUD NA NICH ZEMŘE

Sunna Posla Božího صلى الله عليه و سلم nás zpravuje o tom, že existují dobré skutky a zbožné návyky. které, pokud při nich člověk zemře, se pro něj stanou znamením jeho dobrého konce a vstupu do Ráje. 

O tom se dochovala celá řada hadísů, z nichž vybíráme tyto tři:

(1)

Od Huzejfy ibn Jemána رضي الله عنه se uvádí následující hadís: 

OKAMŽIK, KDY OBYVATELÉ RÁJE POCÍTÍ STRACH A OBYVATELÉ PEKLA RADOST

Vznešený Alláh řekl o obyvatelích pekla:

يُرِيدُونَ أَن يَخْرُجُوا مِنَ النَّارِ وَمَا هُم بِخَارِجِينَ مِنْهَا ۖ وَلَهُمْ عَذَابٌ مُّقِيمٌ   

„Budou si přát, aby mohli vyjít z ohně pekelného, avšak nikdy z něj nevyjdou, neboť je očekává trest trvalý.“ (Máida:37)

Zatímco o obyvatelích ráje řekl:

ZDRAVOTNICTVÍ PŘED TISÍCI LETY: DOPIS MLADÉHO FRANCOUZSKÉHO PACIENTA Z NEMOCNICE V AL-ANDALÚSU

Ze stavu dnešního zdravotnictví ve většině muslimského světa by nejedno oko nezůstalo suché. Nicméně bývaly doby, kdy muslimské země patřily z hlediska úrovně poskytované zdravotní péče ke světové špičce. Tehdejší Evropa s nimi byla přímo neporovnatelná. Byla to doba, kdy byli příslušníci ummy islámu pionýry světového pokroku a průkopníky na poli vědeckého, kulturně civilizačním i morálním. V této době, někdy před tisíci lety, píše jeden mladík z Paříže svému otci z nemocnice v tehdejším al-Andalúsu, muslimském impériu na Iberském poloostrově.