بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
لِّلَّذِينَ أَحْسَنُوا الْحُسْنَىٰ وَزِيَادَةٌ ۖ وَلَا يَرْهَقُ وُجُوهَهُمْ قَتَرٌ وَلَا ذِلَّةٌ ۚ أُولَٰئِكَ أَصْحَابُ الْجَنَّةِ ۖ هُمْ فِيهَا خَالِدُونَ ﴿٢٦﴾ وَالَّذِينَ كَسَبُوا السَّيِّئَاتِ جَزَاءُ سَيِّئَةٍ بِمِثْلِهَا وَتَرْهَقُهُمْ ذِلَّةٌ ۖ مَّا لَهُم مِّنَ اللَّهِ مِنْ عَاصِمٍ ۖ كَأَنَّمَا أُغْشِيَتْ وُجُوهُهُمْ قِطَعًا مِّنَ اللَّيْلِ مُظْلِمًا ۚ أُولَٰئِكَ أَصْحَابُ النَّارِ ۖ هُمْ فِيهَا خَالِدُونَ ﴿٢٧﴾
„Těm, kdo dobré konali, bude patřit odměna nejkrásnější a ještě jim bude přidáno; jich tváře nepokryje ani chmura, ani ponížení a budou ráje obyvateli a v něm věčné bude jejich přebývání. Těm, kdož špatných skutků se dopustili, dostane se odměny podobně zlé a budou pokryti ponížením. Proti Bohu pak nebudou mít ochránce žádného a tváře jejich budou jakoby zahaleny kusem noci temné, a to obyvatelé budou ohně a v něm přebývat budou věčně.“ (Júnus: 26-27)
Na jiném místě, v súře Kehf, kterou čteme každý pátek, říká:
إِنَّا أَعْتَدْنَا لِلظَّالِمِينَ نَارًا أَحَاطَ بِهِمْ سُرَادِقُهَا ۚ وَإِن يَسْتَغِيثُوا يُغَاثُوا بِمَاءٍ كَالْمُهْلِ يَشْوِي الْوُجُوهَ ۚ بِئْسَ الشَّرَابُ وَسَاءَتْ مُرْتَفَقًا
„A věru jsme připravili pro nespravedlivé oheň, jenž hustým dýmem je obklopí. A poprosili o pomoc, bude jim pomoženo vodou podobnou kovu roztavenému, jež spálí tváře jejich. A jak odporný to nápoj a jak hnusné to místo pobytu!“ (Kehf: 29)
Tvář (arab. الوجه al-wedžh) je nejvznešenější část každého člověka. Skutečný muslim ji nepokládá na zem před nikým, nežli před Jediným Pravým Bohem. Podle tváře se poznáváme, do ní se díváme, když hovoříme ke svému protějšku a na ní je vidno i naše rozpoložení. A i náš vztah k Božímu náboženství, slovy Božími, ohledně nevěřících:
وَإِذَا تُتْلَىٰ عَلَيْهِمْ آيَاتُنَا بَيِّنَاتٍ تَعْرِفُ فِي وُجُوهِ الَّذِينَ كَفَرُوا الْمُنكَرَ
„A když jsou jim přednášena Naše znamení jasná, uzříš na tvářích těch, kdož neuvěřili, odpor.“ (Hadždž: 72)
A naopak o zbožných věřících Alláh říká:
سِيمَاهُمْ فِي وُجُوهِهِم مِّنْ أَثَرِ السُّجُودِ
„A znamením jejich jsou stopy na tvářích po hojném na tvář padání.“ (Feth: 29)
Ten, kdo se pokorně skloní před Božím Zákonem, zachová svou tvář a nezpronevěří se sám sobě, ten se přiblíží k Alláhu a zůstane hoden respektu ostatních, zůstane váženým (arab. الوجيه al-wedžíh), na něhož se všichni dívají s úctou a za nímž se každý otáčí, jako Alláh hovoří mimo jiné o Božím Poslu ‘Ísá/Ježíšovi, mír s ním:
إِذْ قَالَتِ الْمَلَائِكَةُ يَا مَرْيَمُ إِنَّ اللَّهَ يُبَشِّرُكِ بِكَلِمَةٍ مِّنْهُ اسْمُهُ الْمَسِيحُ عِيسَى ابْنُ مَرْيَمَ وَجِيهًا فِي الدُّنْيَا وَالْآخِرَةِ وَمِنَ الْمُقَرَّبِينَ
„I pravili andělé: „Marie, Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o Slovu, jež od Něho přichází, jehož jméno je Mesiáš, Ježíš syn Mariin, a bude vážený na tomto i onom světě a mezi těmi k Bohu přiblíženými.“ (Áli ‘Imrán: 45)
Na nás samých záleží, zda svou tvář zachováme a hrdě poneseme vztyčenou, anebo ji budeme vláčet prachem a bahnem, na tomto i na onom světě, přeneseně i doslova, protože jednou přijde den, o němž Alláh říká:
وَنَحْشُرُهُمْ يَوْمَ الْقِيَامَةِ عَلَىٰ وُجُوهِهِمْ عُمْيًا وَبُكْمًا وَصُمًّا ۖ
„A v den zmrtvýchvstání je shromáždíme plazící se na tvářích, slepé, němé a hluché.“ (Isrá: 97)
Anas ibn Málik رضي الله عنه vypráví, že jistý muž se zeptal: „Posle Boží, jak shromáždí Alláh nevěřící, že se budou plazit po svých tvářích?“ Posel Boží صلى الله عليه وسلم mu odpověděl:
أَلَيْسَ الَّذِي أَمْشَاهُ عَلَى الرِّجْلَيْنِ فِي الدُّنْيَا قَادِرًا عَلَى أَنْ يُمْشِيَهُ عَلَى وَجْهِهِ يَوْمَ الْقِيَامَةِ
„Zdaž Alláh, který mu dal chodit po nohách na tomto světě, není schopen ho přimět, aby se plazil po tváři v Den Zmrtvýchvstání?“1
O takových je řečeno:
الَّذِينَ يُحْشَرُونَ عَلَىٰ وُجُوهِهِمْ إِلَىٰ جَهَنَّمَ أُولَٰئِكَ شَرٌّ مَّكَانًا وَأَضَلُّ سَبِيلًا
„Ti, kteří shromážděni budou stoje na tvářích svých k peklu obrácení, ti místa nejhorší mít budou a nejdále z cesty sejdou.“ (Furkán: 34)
V Den Soudu nezůstane skryto nic a proto Alláh říká:
وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ خَاشِعَةٌ
„V ten den budou tváře jedněch zahanbené.“ (Ghášija: 2)
وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ نَّاعِمَةٌ
„A v ten den budou tváře jiných blažené.“ (Gášija: 8)
Alláh o Soudném dni říká:
وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ نَّاضِرَةٌ ﴿٢٢﴾ إِلَىٰ رَبِّهَا نَاظِرَةٌ ﴿٢٣﴾ وَوُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ بَاسِرَةٌ ﴿٢٤﴾ تَظُنُّ أَن يُفْعَلَ بِهَا فَاقِرَةٌ ﴿٢٥﴾
„V ten den budou jedny tváře zářící a ke svému Pánu hledící a jiné tváře v ten den budou sinalé, tušící, že dovrší se na nich trest páteř lámající.“ (Kijáma: 22-25)
Dále Alláh hovoří o okamžiku, kdy potom nevěřící uzřou Peklo:
لَوْ يَعْلَمُ الَّذِينَ كَفَرُوا حِينَ لَا يَكُفُّونَ عَن وُجُوهِهِمُ النَّارَ وَلَا عَن ظُهُورِهِمْ وَلَا هُمْ يُنصَرُونَ
„Kéž by znali ti, kdož nevěří, tu chvíli, kdy nebudou moci oheň odvrátit od tváří svých a zad svých a kdy pomoc žádnou mít nebudou!“ (Anbijá: 39)
Na jiném místě říká:
فَلَمَّا رَأَوْهُ زُلْفَةً سِيئَتْ وُجُوهُ الَّذِينَ كَفَرُوا وَقِيلَ هَٰذَا الَّذِي كُنتُم بِهِ تَدَّعُونَ
„A až zblízka trest uvidí, naplní se tváře těch, kdož nevěřili, hrůzou; a bude jim řečeno: „Tohle je to, čeho jste se dovolávali!“ (Mulk: 27)
Naopak o okamžiku, kdy zraky zbožných padnou na užívání Ráje, říká:
تَعْرِفُ فِي وُجُوهِهِمْ نَضْرَةَ النَّعِيمِ
„Na jejich tvářích uzříš svěžest slastí.“ (Muteffifín: 24)
Tak, jako se radost i zoufalství vidí na tvářích lidí na tomto světě, obojí bude jasně vidno i v Soudný den, Slovy Božími:
وُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ مُّسْفِرَةٌ ﴿٣٨﴾ ضَاحِكَةٌ مُّسْتَبْشِرَةٌ ﴿٣٩﴾ وَوُجُوهٌ يَوْمَئِذٍ عَلَيْهَا غَبَرَةٌ ﴿٤٠﴾ تَرْهَقُهَا قَتَرَةٌ ﴿٤١﴾ أُولَٰئِكَ هُمُ الْكَفَرَةُ الْفَجَرَةُ ﴿٤٢﴾
„V ten den budou tváře zjasněné, rozesmáté a veselé, v ten den budou i tváře jak prach šedivé a chmurou pokryté – to věru budou nevěřící, ti hříšníci!“ (‘Abese: 38-42)
A pak, říká Alláh:
فَكُبَّتْ وُجُوهُهُمْ فِي النَّارِ
„Tvářemi svými do ohně budou vrženi.“ (Neml: 90)
تَلْفَحُ وُجُوهَهُمُ النَّارُ وَهُمْ فِيهَا كَالِحُونَ
„Jejich tváře bude oheň ošlehávat a oni zuby budou skřípat.“ (Mu´minún: 103-104)
(…)
Služebníci Alláha!
Alláh o Soudném dni říká:
يَوْمَ تَبْيَضُّ وُجُوهٌ وَتَسْوَدُّ وُجُوهٌ ۚ فَأَمَّا الَّذِينَ اسْوَدَّتْ وُجُوهُهُمْ أَكَفَرْتُم بَعْدَ إِيمَانِكُمْ فَذُوقُوا الْعَذَابَ بِمَا كُنتُمْ تَكْفُرُونَ ﴿١٠٦﴾ وَأَمَّا الَّذِينَ ابْيَضَّتْ وُجُوهُهُمْ فَفِي رَحْمَةِ اللَّهِ هُمْ فِيهَا خَالِدُونَ ﴿١٠٧﴾
„V ten den rozjasní se tváře některé, zatímco jiné se zachmuří. A těm, jejichž tváře se zachmuří, bude řečeno: „Proč jste se stali nevěřícími poté, co přijali jste víru? Ochutnejte trest za to, že jste byli nevěřící!“ Avšak ti, jejichž tváře se rozjasní, ti budou v milosti u Pána svého a budou v ní navěky.“ (Áli’Imrán: 106-107)
‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الل عنهما řekl: „Rozjasněné tváře odkazují na následovníky Sunny a společenství a zachmuřené na následovníky inovace a bludu.“2
Jak potom chtějí zachovat svou tvář všichni ti, kteří pozměňují Boží Zákon a snaží se ho nahradit něčím jiným? Podobně tomu Vznešený praví:
وَيَوْمَ الْقِيَامَةِ تَرَى الَّذِينَ كَذَبُوا عَلَى اللَّهِ وُجُوهُهُم مُّسْوَدَّةٌ
„V den zmrtvýchvstání pak uvidíš ty, kdož o Bohu si lži vymýšleli, s tvářemi zčernalými.“ (Zumer: 60)
Jak potom chtějí zachovat svou tvář tací, kteří beze špetky znalosti a bez jakýchkoli zábran planě tlachají o nejdůležitějších otázkách této ummy a napadají ty, kteří zasvětili svůj život obraně ummy před nepřátelskými armádami i idejemi?
Na jiném místě Alláh popisuje zoufalství obyvatel Pekla v Soudný den:
يَوْمَ تُقَلَّبُ وُجُوهُهُمْ فِي النَّارِ يَقُولُونَ يَا لَيْتَنَا أَطَعْنَا اللَّهَ وَأَطَعْنَا الرَّسُولَا
„V ten den, se tváře jejich budou v ohni otáčet sem a tam a budou volat: „Kéž bychom byli uposlechli Boha a uposlechli posla!“ (Ahzáb: 66)
A naopak ten, kdo věděl, kam svou tvář obrátit na tomto světě a před čím ji měl sklonit, neztratí svůj směr ani na světě onom.
Počínaje dneškem, snažme se zachovat svou tvář na tomto i na onom světě a uchránit ji před Ohněm. Přijměme celé učení islámu beze zbytku a přesně tak, jak bylo lidstvu zjeveno Všemohoucím Alláhem. Poslouchejme Alláha i Jeho Posla صلى الله عليه وسلم a plňme pečlivě nároky nejen jejich, ale i všech lidí okolo sebe, muslimů i nemuslimů, našich rodičů i našich dětí, našich příbuzných i našich manželek, těch nad námi i těch pod námi. Nezpronevěřme se žádné islámské zásadě a ani sami sobě, abychom svou tvář nadobro neztratili.
Prosíme Alláha, aby nás učinil mezi těmi, kteří si zachovají svou tvář a nepřijdou o nich, aby naše tváře bělostně zářily a zračila se v nich radost a aby nás zachránil před černotou tváří a jejich hanbou a chmurami na tomto i na onom světě. Ámín!