بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
وَمِنَ النَّاسِ مَن يَعْبُدُ اللَّهَ عَلَىٰ حَرْفٍ ۖ فَإِنْ أَصَابَهُ خَيْرٌ اطْمَأَنَّ بِهِ ۖ وَإِنْ أَصَابَتْهُ فِتْنَةٌ انقَلَبَ عَلَىٰ وَجْهِهِ خَسِرَ الدُّنْيَا وَالْآخِرَةَ ۚ ذَٰلِكَ هُوَ الْخُسْرَانُ الْمُبِينُ
„A mezi lidmi je i ten, jenž Bohu slouží jen na okraji; když dostane se mu dobrého, je s tím spokojen, jestliže však je postižen pokušením, tu obrátí se tváří zpět, ztráceje tak tento i onen svět – a to věru je ztráta zjevná.“ (Hadždž: 11)
Tedy s pochybnostmi, podmíněně a nepevně. Jako na okraji srázu, na tenké lávce nad propastí a každý poryv větru je pro něj smrtelné nebezpečí. Podle vykladačů Koránu tento verš reagoval na mnohé případy, kdy pokrytci a noví muslimové slabí ve své víře islám následovali ve snadných chvílích a opouštěli ho v momentě, kdy se jim nedařilo z hlediska zdraví, osobního pohodlí a rodinného štěstí, bezpečí, životních jistot, společenského tlaku a ran osudu. Nedokázali unést tíži víry. Nenacházeli sil potřebných k uchopení jejího břemena. Alláh nás před tímto varuje ve Svých slovech:
أَمْ حَسِبْتُمْ أَن تُتْرَكُوا وَلَمَّا يَعْلَمِ اللَّهُ الَّذِينَ جَاهَدُوا مِنكُمْ وَلَمْ يَتَّخِذُوا مِن دُونِ اللَّهِ وَلَا رَسُولِهِ وَلَا الْمُؤْمِنِينَ وَلِيجَةً ۚ وَاللَّهُ خَبِيرٌ بِمَا تَعْمَلُونَ
„Nebo se snad domníváte, že budete ponecháni, dříve než Bůh pozná ty z vás, kteří bojují na cestě Jeho a kteří si nevzali za spojence nikoho kromě Boha, Jeho posla a věřících? Bůh zajisté je dobře zpraven o všem, co děláte.“ (Tewba: 16)
Proto si pamatujme, že jakožto muslimové nikdy nebudeme schopni uniknout zkouškám osudu, které jistojistě přijdou. Jsme-li věřícími, pak jsme jimi v dobách blahobytu i tísně, v časech snadných i obtížných, chvílích dobrých i zlých. Pokud nedodržíme náš závazek víry, ztratíme onen svět a k tomu i svět tento, ba i sebe samé, protože tato pokušení naším pokleskem nezmizí. Proto se spoléhejme na Alláha, o Něho se opírejme jako o jediného spojence a jen Jeho prosme o pomoc, neboť On říká:
وَإِن كَادُوا لَيَفْتِنُونَكَ عَنِ الَّذِي أَوْحَيْنَا إِلَيْكَ لِتَفْتَرِيَ عَلَيْنَا غَيْرَهُ ۖ وَإِذًا لَّاتَّخَذُوكَ خَلِيلًا ﴿٧٣﴾ وَلَوْلَا أَن ثَبَّتْنَاكَ لَقَدْ كِدتَّ تَرْكَنُ إِلَيْهِمْ شَيْئًا قَلِيلًا ﴿٧٤﴾ إِذًا لَّأَذَقْنَاكَ ضِعْفَ الْحَيَاةِ وَضِعْفَ الْمَمَاتِ ثُمَّ لَا تَجِدُ لَكَ عَلَيْنَا نَصِيرًا
„A věru by tě byli nevěřící málem zlákali od toho, co jsme ti vnukli, aby sis o Nás vymyslil něco jiného -a tehdy byli by si tě vzali za přítele svého. A kdybychom tě nebyli posílili, byl by ses málem k nim přiklonil, byť i nemnoho… Tehdy bychom ti byli dali okusit dvojnásob v životě i dvojnásob ve smrti a nebyl bys našel proti Nám pomocníka žádného.“ (Isrá: 73-75)
Náš cíl není spokojenost lidská, ale spokojenost Boží, pokorná služba jemu, kterou naplňujeme účel svého bytí, slovy Božími:
وَمَا خَلَقْتُ الْجِنَّ وَالْإِنسَ إِلَّا لِيَعْبُدُونِ
„A džiny a lidi jsem nestvořil pro nic jiného, než aby Mne uctívali.“ (Záriját: 56)
Oko, které nevidí, je slepé. Noha, která nekráčí, je chromá. Kolo, které se netočí, je pokažené a k ničemu. Podobně neplní svou funkci i člověk, který neslouží svému Jedinému Pánu:
وَمَن يُهِنِ اللَّهُ فَمَا لَهُ مِن مُّكْرِمٍ ۚ إِنَّ اللَّهَ يَفْعَلُ مَا يَشَاءُ
„Kým Bůh opovrhl, tomu nikdo pocty neprokáže. A Bůh věru učiní vše, co chce.“ (Hadždž: 18)
Od Džábira ibn ‘Abdulláha رضي الله عنها se ohledem této pointy uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم na ‘Akabě vyzval své věrné:
تُبَايِعُونِي عَلَى السَّمْعِ وَالطَّاعَةِ فِي النَّشَاطِ وَالْكَسَلِ, وَعَلَى النَّفَقَةِ فِي الْعُسْرِ وَالْيُسْرِ, وَعَلَى الْأَمْرِ بِالْمَعْرُوفِ وَالنَّهْيِ عَنْ الْمُنْكَرِ, وَعَلَى أَنْ تَقُولُوا فِي اللهِ لَا تَأْخُذُكُمْ فِيهِ لَوْمَةُ لَائِمٍ, وَعَلَى أَنْ تَنْصُرُونِي إِذَا قَدِمْتُ إليكم فَتَمْنَعُونِي مِمَّا تَمْنَعُونَ مِنْهُ أَنْفُسَكُمْ وَأَزْوَاجَكُمْ وَأَبْنَاءَكُمْ, وَلَكُمْ الْجَنَّةُ
„Přísahejte mi poslušnost a uposlechnutí v časech činorodosti i zlenivělosti, na uštědřování živobytí v časech hojnosti i nouze, na vybízení k dobru a odvracení od zla, na to, že budete hovořit pro Alláha a neohlížet se na výčitky vyčítavých, na to, že mi pomůžete, pokud stanu v čele vás a že mi neodepřete pomoc tak, jako ji neodpíráte i sobě navzájem, svým manželkám a dětem. Pak získáte Ráj!“1
Proto i Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
مَا نَهَيْتُكُمْ عَنْهُ فَاجْتَنِبُوهُ وَمَا أَمَرْتُكُمْ بِهِ فَافْعَلُوا مِنْهُ مَا اسْتَطَعْتُمْ فَإِنَّمَا أَهْلَكَ الَّذِينَ مِنْ قَبْلِكُمْ كَثْرَةُ مَسَائِلِهِمْ وَاخْتِلاَفُهُمْ عَلَى أَنْبِيَائِهِمْ
„Toho, co jsem vám zakázal, se vystříhejte a to, co jsem vám přikázal, vykonávejte, kolik jen dovedete. Ti před vámi zničilo jedině přehršel otázek a rozpory s jejich proroky.“2
(…)
Služebníci Boží!
Islám je závazek následovat všechny proroky, dodržovat a prosazovat Boží Zákon a postavit se na stranu pravdy, zbožnosti a dobra proti falši bezbožnosti a zlu. A jako takový má svou tíži vyžadující sílu ho nést. Vznešený Alláh ho uložil Svým vyvoleným poslům a prorokům a jejich prostřednictvím i nám všem, když řekl:
قَالَ أَأَقْرَرْتُمْ وَأَخَذْتُمْ عَلَىٰ ذَٰلِكُمْ إِصْرِي ۖ قَالُوا أَقْرَرْنَا ۚ قَالَ فَاشْهَدُوا وَأَنَا مَعَكُم مِّنَ الشَّاهِدِينَ
„A pravil: „Potvrzujete to a přijímáte to jako závazek vůči Mně?“ Odpověděli: „Potvrzujeme to.“ I řekl: „Dosvědčte to a já s vámi budu jedním ze svědků!“ (Áli ‘Imrán: 81)
Použitý výraz إصر isrun má konotace tíže, břemena. Potřebujeme sílu, trpělivost, rozhodnot, abychom ho zvládli převzít. Podobně se Alláh obrací Músáovi/Mojžíšovi, mír s ním, a jeho lidu:
وَإِذْ أَخَذْنَا مِيثَاقَكُمْ وَرَفَعْنَا فَوْقَكُمُ الطُّورَ خُذُوا مَا آتَيْنَاكُم بِقُوَّةٍ وَاسْمَعُوا ۖ
„A hle, uzavřeli jsme přece s vámi úmluvu a vztyčili nad vámi horu řkouce: „Přidržujte se toho, co jsme vám dali, co nejpevněji a poslouchejte!“ (Bekara: 93)
Anebo k Jahjáovi/Janovi, mír s ním:
يَا يَحْيَىٰ خُذِ الْكِتَابَ بِقُوَّةٍ ۖ
„Jahjá, silou se Písma přidržuj!“ (Merjem: 12)
Ibn Redžeb al-Hanbelí řekl:
„Ó ty! Uctívej Alláha tak, jak to On chce od tebe a nikoli tak, jak to ty chceš od Něho, protože ten, kdo Ho bude uctívat podle svého přání, se stane tím, kdo Ho uctívá jen tak na okraj, potká-li ho dobré, bude spokojen a potká-li ho špatné, otočí se na patách, ztráceje tento i onen svět. Kdykoli posílí poznání a láska, nevrátí svého nositele na nic jiného, než na to, co chce jeho Pán!“3
Prosíme Všemohoucího Alláha o sílu unést břemeno víry, být neochvějní v časech snadných i obtížných a uctívat Alláha tak, jak to chce On a ne tak, jak to chceme my. Ámín!
- Zaznamenal Ahmed v Musnedu, hadís č. 14456; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 7012; al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 4303; a al-Bejhekí v as-Sunen, hadís č. 16634. Jako sahíh podle podmínek Muslima ho doložil al-Albání v as-Sahíha, 1/133.
- Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7288; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1337 a toto je jeho verze.
- Viz Kelimetu l-ichlás, str. 35.