Chov psů a jiných domácích zvířat

Logo XXL

OTÁZKA: Jak se islám staví k chovu domácích zvířat? Jak je to s chovem psů? Je pes podle islámu nečisté zvíře? Chtěl Muhammed vybít všechny psy, zejména ty černé? Je pravda, že jeden pes vstoupí do ráje? Dokáže Islám rozlišit mezi tím, když má psa někdo jen jako mazlíčka oproti 

OTÁZKA: Jak se islám staví k chovu domácích zvířat? Jak je to s chovem psů? Je pes podle islámu nečisté zvíře? Chtěl Muhammed vybít všechny psy, zejména ty černé? Je pravda, že jeden pes vstoupí do ráje? Dokáže Islám rozlišit mezi tím, když má psa někdo jen jako mazlíčka oproti  člověku, který má psa více méně jakožto pracovní “nástroj“? Co slepecký pes?

ODPOVĚĎ:
Chovat domácí zvířata není podle islámu zakázáno, dokonce i kdyby to bylo doma, pakliže je jim zajištěno vše, co potřebují a podmínky, ve kterých jsou zvířata držena, jsou pro ně adekvátní a přirozené. Prorok Muhammed, mír a požehnání s ním, podle podání zaznamenaných imámy al-Buchárím i Muslimem proklel ty, kteří jakkoli týrají zvířata. V Koránu Bůh praví (ve významu):
A věru máte nyní v poslu Božím příklad překrásný pro každého, kdo doufá v Boha a v den poslední a kdo Boha hojně vzpomíná. (Ahzáb:21)
Člověk tedy takto může chovat např. rybičky, ptáky, nebo kočku apod.
O soužití lidí a psů se dočteme i v Koránu, v příběhu o lidech, které Bůh zachránil před útlakem tím, že je na tři století uspal v jeskyni, i s jejich psem (ve významu):
A byl bys je pokládal za bdící, zatímco oni spali a My je napravo i nalevo kolébali; a pes jejich s předními tlapami roztaženými na prahu ležel. A kdybys je byl náhodou spatřil, byl by ses dal před nimi na útěk pln strachu z nich hrozného. (Kehf:18)
Avšak psa člověk může chovat a je to pro něj podle islámského zákona dovoleno výhradně jen pod následujícími podmínkami:
1.       Pes nebude doma. Psa je chovat  v bytě, nebo v domě výslovně zakázano. Důkazem je obecně přijímaný hadís (výrok) Proroka Muhammeda, mír a požehnání s ním:
Andělé nevstupují do domu, kde se nachází pes a sochy.[1] V Buchárího podání stojí: “… a obraz.” Od Abú Hurejry je zaznamenáno, jak se Prorok, mír a požehnání s ním, k tomuto zákazu postavil. Řekl: „Přišel za mnou Džibríl (anděl Gabriel), a řekl mi: “Šel jsem k tobě i včera, ale v příchodu mi bránilo to, že u dveří stála socha, v domě bylo plátno na kterém byly nějaké obrázky a v domě byl pes. nařiď, ať se soše utne hlava, aby byla v podobě kmene, plátno strhni a učiň z něj prostírání, přes které se bude šlapat a nařiď ať se pes z domu vyvede.[2]
2.       Musí to být výhradně za účelem hlídání majetku, stád, nebo pro lov. Bezúčelně chovat psa je zakázáno. Abú Hurejra vypráví od Božího Posla Muhammeda, mír a požehnání s ním: „Kdo chová psa, kromě psa na hlídání stád, psa k lovu, a psa k hlídání zásob úrody, tomu se každý den zmenšuje odměna o dva kiráty.[3] Kirát, použitý zde jako příměr, byl staroarabskou váhovou jednotkou. V jiném vyprávění o kirátu odměny je řečeno, že jeden je veliký jako hora Uhud (veliký kopec za Medínou). Učenci se rozešli v ohledu použití psa pro hlídání domova. Někteří to povolili analogicky k příkladům uvedeným v hadíse, zatímco jiní zdůraznili, že tato možnost v něm není uvedena jako výjimka a proto ji zakázali – kdyby tato možnost byla, Prorok by ji byl do výjimky zahrnul, neboť pes jako hlídač domu byl i v jeho době znám. Co se týče slepeckého psa, přední učenec z Království Saúdské Arábie šejch Muhammed Sálih al-Munedždžid stanovuje, že zde nevidomý nemá žádnou, nebo má takřka nulovou možnost jak svou situaci řešit jiným způsobem, nežli speciálně cvičeným vodícím psem a jeho držení je kvůli nezbytné potřebě a nevidomý majitel psa má tak naději na prominutí Boží. Dále uvádí, že „kdokoli z muslimů se k tomuto postaví neochotně, dopouští se jasné chyby.“[4]
3.       Podle vícero podání je psa zakázáno prodávat za peníze.
Přední učenec z Království Saúdské Arábie Sálih ibn Fewzán ibn Abdilláh Áli Fewzán uvedl tyto důvodu zákazu chovu psů jako pouze domácích mazlíčků, mimo vzpomenuté účely:
1. Pes v domě brání příchodu andělů milosrdenství, což je nesmírná škoda. Který muslim by nechtěl ve svém domě anděly?
2.Kvůli nim se každý den zmenšuje odměna o dva kiráty a každý je jako hora Uhud.
3. Jejich pořizování si jako domácích mazlíčků je jedna z podob napodobování nevěřících a následování jejich zvyků, což je zakázáno.
4. Jejich koupě je škoda, neboť jednak nesou nečistotu a jednak by mohli obtěžovat sousedy a příchozí svým štěkotem.
Co se týče psa a jeho nečistoty, podle většinového a nejsprávnějšího názoru je na psu nečistá jeho slina. Jiní rozvádějí, že pes tím, jak se olizuje, roztírá tuto nečistotu po celém svém těle a proto celé jeho tělo je nečistota. S tím nesouhlasí imám Málik, který tvrdí, že pes nečistý není vůbec.
Tato nečistota psí sliny se odráží na následujícím:
1.       Voda, která zůstala po pití psa, je pro rituální očistu nepoužitelná.
2.       Ulpění psí sliny na těle se z hlediska islámských předpisů o očistě řeší stejně, jako potřísnění močí, nebo jakoukoli jinou nečistotou – omytím.
2. Oblečení, nebo místo zašpiněné slinou psa, nemožno užít při modlitbě, dokud není řádně očištěno.
3. Nejí se jídlo, které zůstalo po psovi.
4. Tuto nečistotu lze odstranit např. u nádob vymytím sedmkrát, z nichž jedno vymytí je pískem, nebo zeminou.
Co se týče zabíjení psů, Prorok, mír a požehnání s ním, přikázal zabíjet psy, kteří z jakéhokoli důvodu sami od sebe útočí na člověka. To je povoleno dokonce i v posvátném okrsku Mekky, kde je jinak zakázáno cokoli živého (zvířata i stromy) lovit, zabíjet, nebo ničit.
Co se týče černého psa, Prorok, mír a požehnání s ním, nás zpravil o tom, že se šejtán (satan) nejčastěji zjevuje právě v jeho podobě.
O tom, že by měl kdy jaký pes vstoupit do ráje, nám není nic známo. Patrně se jedná o odkaz na příhodu s lidmi v jeskyni, kterou někteří zbloudilí mystikové vykreslují tak, že i pes vstoupil do ráje, tj. čistě obrazně, i člověk zlostný a nízký, pouhým doprovázením někoho dobrého, dosáhne vyšších duchovních úrovní.
A Alláh je Nejznalejší.


[1] Hadís je obecně přijímaný, traduje ho Abú Tahla Zejd ibn Sahl al-Ansárí, zaznamenává ho imám Muslim, č. 2106.
[2] Hadís zaznamenává Abú Dawúd a at-Tirmízí, který říká, že je hasan sahíh.
[3] Zaznamenává Muslim, hadís č. 1575. Uvádějí ho také i al-Buchárí a Málik.
 [4] Celá fetwa šejcha al-Munedždžida k dispozici zde: http://www.islam-qa.com/en/ref/803/guide%20dog (k 30.9.2011).