بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu!
V minulých kázáních jsme hovořili o modloslužbě a jejích rozmanitých současných podobách, neboť není záležitostí minulosti. Přišel čas říci, před kterým hříchem je nutno varovat ještě více a ještě před samotnou modloslužbou, protože je ještě nebezpečnějším předstupněm.
Vznešený Alláh nařizuje gradujícím tónem:
قُلْ إِنَّمَا حَرَّمَ رَبِّيَ الْفَوَاحِشَ مَا ظَهَرَ مِنْهَا وَمَا بَطَنَ وَالْإِثْمَ وَالْبَغْيَ بِغَيْرِ الْحَقِّ وَأَن تُشْرِكُوا بِاللَّهِ مَا لَمْ يُنَزِّلْ بِهِ سُلْطَانًا وَأَن تَقُولُوا عَلَى اللَّهِ مَا لَا تَعْلَمُونَ
„Rci: Pán můj věru zakázal pouze necudnosti veřejné i tajné, hřích a bezprávnou zvůli; a dále, abyste přidružovali k Bohu to, k čemu On neseslal oprávnění, a mluvili o Bohu to, o čem nemáte ponětí.“ (A’ráf: 33)
O důvodu toho praví:
وَإِنَّ كَثِيرًا لَّيُضِلُّونَ بِأَهْوَائِهِم بِغَيْرِ عِلْمٍ ۗ إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعْلَمُ بِالْمُعْتَدِينَ
„Zajisté však mnozí jsou sváděni z cesty vášněmi svými z neznalostí. Pán tvůj však nejlépe zná přestupníky.“ (An’ám: 119)
Rovněž to zdůvodňuje svými slovy:
فَمَنْ أَظْلَمُ مِمَّنِ افْتَرَىٰ عَلَى اللَّهِ كَذِبًا لِّيُضِلَّ النَّاسَ بِغَيْرِ عِلْمٍ ۗ إِنَّ اللَّهَ لَا يَهْدِي الْقَوْمَ الظَّالِمِينَ
„Kdo je nespravedlivější než ten, který si o Bohu lži vymýšlí, aby tak svedl lidi bez jakéhokoliv vědění? A Bůh věru nepovede lid nespravedlivý.“ (An’ám: 144)
O takových lhářích je řečeno:
وَمِنَ النَّاسِ مَن يُجَادِلُ فِي اللَّهِ بِغَيْرِ عِلْمٍ وَيَتَّبِعُ كُلَّ شَيْطَانٍ مَّرِيدٍ
„Jsou pak mezi lidmi někteří, kdož hádají se o Bohu, aniž něco vědí, a následují každého satana vzpurného.“ (Hadždž: 3)
Šejch Ibn Báz řekl:
„Srdce zbavená užitečných znalostí mají sklon přijmout vše a cokoli, vsakují do sebe každou podobu falši, kromě těch, komu se Alláh smiloval.”1
Vznešený Alláh na jiném místě praví:
وَمِنَ النَّاسِ مَن يُجَادِلُ فِي اللَّهِ بِغَيْرِ عِلْمٍ وَلَا هُدًى وَلَا كِتَابٍ مُّنِيرٍ ﴿٨﴾ ثَانِيَ عِطْفِهِ لِيُضِلَّ عَن سَبِيلِ اللَّهِ ۖ لَهُ فِي الدُّنْيَا خِزْيٌ ۖ وَنُذِيقُهُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ عَذَابَ الْحَرِيقِ ﴿٩﴾
„A mezi lidmi je i ten, jenž o Bohu se hádá, aniž něco zná a aniž je veden a aniž má Písmo osvícené, a kroutí krkem svým, aby svedl jiné z cesty Boží. Hanba mu na tomto světě! A v den zmrtvýchvstání mu dáme okusit trestu spalujícího.“ (Hadždž: 8-9)
Na základě toho nutně chápeme, že chceme-li hovořit o Alláhu, Jeho Náboženství a Jeho Zákoně a nechceme-li sejít za šejtánem na zcestí, potřebujeme důkazy a metodu jejich správného pochopení. Nabízí se otázky – Co je ve víře důkazem? A odkud její metodu jejich správné pochopení získat?
Důkazem ve víře není slovo charizmatického řečníka, ani historická zkazka, ani činy lidí okolo nás, našich současníků či našich předků, dokonce ani kdyby byli známi ve svém okolí jako zbožní muslimové. Metodou správného pochopení ve víře nejsou naše emoce a chtíče. Důkazem ve víře je Korán, Sunna a konsenzus muslimských učenců a metodou správného chápání důkazů našeho náboženství je cesta našich zbožných předků.
Vznešený Alláh označuje Své seslané Písmo za důkaz již v samém úvodu Své Knihy:
ذَٰلِكَ الْكِتَابُ لَا رَيْبَ ۛ فِيهِ ۛ هُدًى لِّلْمُتَّقِينَ
„Toto Písmo, o němž pochyby není, je vedením pro bohabojné.“ (Bekara: 2)
A také praví:
الَّذِينَ آتَيْنَاهُمُ الْكِتَابَ يَتْلُونَهُ حَقَّ تِلَاوَتِهِ أُولَٰئِكَ يُؤْمِنُونَ بِهِ ۗ وَمَن يَكْفُرْ بِهِ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْخَاسِرُونَ
„Ti, jimž jsme dali Písmo a kteří je čtou způsobem pravdivým, ti v ně uvěřili, zatímco ti, kdož v ně nevěří, ti ztrátu utrpí.“ (Bekara: 121)
Jasným důkazem je i Sunna Božího Posla صلى الله عليه وسلم, neboť o něm Vznešený Alláh praví:
فَلَا وَرَبِّكَ لَا يُؤْمِنُونَ حَتَّىٰ يُحَكِّمُوكَ فِيمَا شَجَرَ بَيْنَهُمْ ثُمَّ لَا يَجِدُوا فِي أَنفُسِهِمْ حَرَجًا مِّمَّا قَضَيْتَ وَيُسَلِّمُوا تَسْلِيمًا
„Však nikoliv, při Pánu tvém, oni nebudou věřící, pokud tě neučiní rozhodčím v tom, o čem jsou ve sporu. Potom nenaleznou v duších svých pochybnosti o tom, cos rozhodl, a podrobí se plným podrobením.“ (Nisá: 65)
A také říká:
وَمَا آتَاكُمُ الرَّسُولُ فَخُذُوهُ وَمَا نَهَاكُمْ عَنْهُ فَانتَهُوا
„To, co vám dává posel, to si vezměte! Ale toho, co vám odepřel, toho se zdržujte!“ (Hašr: 7)
Nedvojsmyslným důkazem je také konsenzus věřících (arab. الإجماع al-idžmá’). Vznešený Alláh ho ustavuje Svými slovy:
وَاعْتَصِمُوا بِحَبْلِ اللَّهِ جَمِيعًا وَلَا تَفَرَّقُوا ۚ
„Přidržujte se pevně provazu Božího všichni a nerozdělujte se!“ (Áli ‘Imrán: 103)
A také:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا أَطِيعُوا اللَّهَ وَأَطِيعُوا الرَّسُولَ وَأُولِي الْأَمْرِ مِنكُمْ ۖ فَإِن تَنَازَعْتُمْ فِي شَيْءٍ فَرُدُّوهُ إِلَى اللَّهِ وَالرَّسُولِ إِن كُنتُمْ تُؤْمِنُونَ بِاللَّهِ وَالْيَوْمِ الْآخِرِ ۚ ذَٰلِكَ خَيْرٌ وَأَحْسَنُ تَأْوِيلًا
„Vy, kteří věříte! Poslouchejte Boha a poslouchejte posla a ty, kdož mezi vámi mají autoritu! A jste-li ve sporu o nějakou věc, předejte její rozhodnutí Bohu a poslu – jestliže věříte v Boha a v den soudný! A to bude nejlepší a povede k nejkrásnějšímu výsledku.“ (Nisá: 59)
Jinými slovy, pokud ve sporu nejste, následujte svou shodu. A cokoli, co potom zůstane nejasné, nechť je navráceno k posouzení svědomitým učencům – vychovatelům, kteří se nebojí ničích výčitek, nepodléhají náladám davů a nepodlézají choutkám mocných. Takoví mají mít nad muslimy autoritu a tito mají být následováni.
Metodou jejich pochopení je pak následování cesty prvních z nich, těch, které za věřící označil Alláh Samotný:
وَمَن يُشَاقِقِ الرَّسُولَ مِن بَعْدِ مَا تَبَيَّنَ لَهُ الْهُدَىٰ وَيَتَّبِعْ غَيْرَ سَبِيلِ الْمُؤْمِنِينَ نُوَلِّهِ مَا تَوَلَّىٰ وَنُصْلِهِ جَهَنَّمَ ۖ وَسَاءَتْ مَصِيرًا
„A kdo odpadne od posla poté, co mu bylo jasně ukázáno správné vedení, a sleduje pak cestu jinou než věřící, k tomu obrátíme se zády, tak jako on se obrátil, a necháme jej hořet v pekle a jak hnusný je to cíl konečný!“ (Nisá: 115)
Všechny tyto základy vymezil, jak jsme viděli, už samotný Alláh v Korán. Po jakém dalším důkazu potom touží ten, kdo sám sebe touží považovat za muslima? Při Alláhu, nehledáme náhradu za Korán, jen se obracíme o jeho vysvětlení k tomu, kdo o něm ví nejlépe – k Božímu Poslu صلى الله عليه وسلم a k těm, kdo i jeho nejlépe znali, k jeho společníkům, ať je s nimi všemi Alláh spokojen, a potom k těm, kteří nejlépe znali společníky a tuto nauku a víru od těchto svých učitelů nejlépe přenesli až k nám.
V delším hadísu ‘Irbáda ibn Sárije رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:
أُوصِيكُمْ بِتَقْوَى اللَّهِ وَالسَّمْعِ وَالطَّاعَةِ وَإِنْ عَبْدًا حَبَشِيًّا فَإِنَّهُ مَنْ يَعِشْ مِنْكُمْ بَعْدِي فَسَيَرَى اخْتِلاَفًا كَثِيرًا فَعَلَيْكُمْ بِسُنَّتِي وَسُنَّةِ الْخُلَفَاءِ الْمَهْدِيِّينَ الرَّاشِدِينَ تَمَسَّكُوا بِهَا وَعَضُّوا عَلَيْهَا بِالنَّوَاجِذِ وَإِيَّاكُمْ وَمُحْدَثَاتِ الأُمُورِ فَإِنَّ كُلَّ مُحْدَثَةٍ بِدْعَةٌ وَكُلَّ بِدْعَةٍ ضَلاَلَةٌ
„Odkazuji vám být bohabojní vůči Alláhu, poslouchat a uposlechnout, dokonce i habešského otroka, neboť věru kdo z vás bude žít po mně, ten uvidí mnoho neshod. Proto se držte mé sunny a sunny mých pravověrných správně vedených chalífů, držte se jí jako zakousnutí zadními zuby. A vystříhejte se nově přimyšlených věcí, protože věru každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace bludem!“2
Islám je jednoduchý, jeho důkazy jsou jasné a metoda očividná. Háfiz Ibn Hadžer al-‘Askalání proto pravil:
„Zajisté jest šťasten ten, kdo se pevně drží toho, co následovali zbožní předkové a vyhýbá se tomu, co vnesli pozdější generace z inovací.“3
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا قُوا أَنفُسَكُمْ وَأَهْلِيكُمْ نَارًا وَقُودُهَا النَّاسُ وَالْحِجَارَةُ عَلَيْهَا مَلَائِكَةٌ غِلَاظٌ شِدَادٌ لَّا يَعْصُونَ اللَّهَ مَا أَمَرَهُمْ وَيَفْعَلُونَ مَا يُؤْمَرُونَ
„Vy, kteří věříte! Střezte sebe i rodiny své před ohněm, jehož palivem budou lidé a kamení. Na něj dohlížejí andělé přísní a silní, kteří se neodváží neuposlechnout Boha v ničem, co jim přikázal, a vykonají vše, co jim bylo poručeno.” (Tahrím: 6)
Využijte následující dva měsíce letního volna a přeneste toto pochopení víry na své ratolesti, na ty nejmladší a nejzranitelnější! Chcete je přenechat šejtánovi, aby je hodil do Pekelného ohně, který je sedmdesátkrát silnější než oheň pozemský?
Jak je možné, že existují otcové, kteří neví, jak jejich děti chápou svou víru, jak o ní uvažují a od koho ji přebírají? Kterých potomci netuší, jak se do islámu vstupuje a čím se islám opouští? Kteří neznají základy základů své víry? Jak je možné, že někteří otcové nechají své děti sledovat na internetu či sociálních sítích zvrácené bludaře, jež šíří o Alláhu lži a namísto skutečných učenců Boží víry, následujících správné chápání zbožných předků, následují ty nejzhoubnější a nejnebezpečnější novoty, a sedat na lep lovcům duší, cháridžovcům z Neislámského kvazistátu, kteří prohlašují jiné muslimy za nevěřící a zabíjejí ty, které Alláh zakázal zabíjet?
Psům pekla, o nichž Abú Umáma al-Báhilí رضي الله عنه s odvoláním na Posla Božího صلى الله عليه وسلم řekl:
شَرُّ قَتْلَى قُتِلُوا تَحْتَ أَدِيمِ السَّمَاءِ وَخَيْرُ قَتْلَى مَنْ قَتَلُوا كِلاَبُ أَهْلِ النَّارِ قَدْ كَانَ هَؤُلاَءِ مُسْلِمِينَ فَصَارُوا كُفَّارًا
„Nejhorší ze zabitých pod nebeskou klenbou a nejlepšími zabitými jsou ti, které oni zabijí, psi obyvatel Ohně, takoví byli muslimy, ale stali se nevěřícími!“4
Nedovolme, aby někdo z nich zmařil blaho našich dětí na tomto i na onom světě! Ať nám Alláh pomáhá!
Prosím Alláha, aby nás všechny obdařil správným pochopením víry a aby napravil, chránil a opatroval naši mládež a očistil je od nevíry, modloslužby, násilnickosti, nespravedlnosti, chlípnosti a hříšnosti. Ámín!
- Viz Medžmú’u l-fetáwá wel-makáláti l-mutenewwi’a, 8/120.
- Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4607 a toto je jeho verze; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2676; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 42; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 16144. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Hidájetu r-ruwát, hadís č. 165.
- Viz Fethu l-Bárí, 13/267.
- Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 176 a toto je jeho znění; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 22183. Jako hasan ho doložil al-Albání v Sahíhu Sunen Ibni Mádža, hadís č. 146.