Otázka: Co znamená pojem bid’a – inovace? Je každá inovace špatná? Jak se potom vyrovnávat s lidským pokrokem?
Odpověď:
Otázka: Co znamená pojem bid’a – inovace? Je každá inovace špatná? Jak se potom vyrovnávat s lidským pokrokem?
Odpověď:
Inovace se dělí na dvě obsáhlé kategorie:
a) Pozitiní inovace v obyčejných, indiferentních věcech tohoto světa. Jako například technologie – auto, telefon, mikrofon, zbraně atd. Základním pravidlem u těchto inovací je, že jsou povoleny, kromě je-li v nich obsaženo něco, co vede k pochybám a přivádí k bludu[1]
b) Negativní inovace v náboženství, které máme pod arabským termínem bi’a obvykle na mysli. Tyto jsou velmi nebezpečné a v šarí’a jsou velmi nežádoucí a jsou harám. Základem ve víře je, že se nesmí improvizovat a že víra (věrouka) je dovedena k úplnosti a dokonalosti. Tato inovace se dělí na dva podtypy:
a) inovace v přesvědčení, v akídě. Sem patří veškerá falešná přesvědčení a pověry.
b) inovace v činu, jako např. oslava prorokových narozenin atd.
Všechny tyto inovace v náboženství jsou harám.
Avšak mezi nimi existuje velký rozdíl. Jsou inovace, které jsou nevírou vyvádějící z islámu, jako u některých sekt mezi ší’ity, které přehánějí a zacházejí do krajností. Mezi ší’ity jsou někteří, kteří uctívají Alího, nebo inovace pantheismu[2], kterou zastávají někteří súfisté, tedy jejich extrémní část.
Existují inovace, které vedou k širku, jako výstavba pomníků a mauzoleí nad hroby a jejich zvelebování, či vykonávání modliteb na takových místech.
Existují inovace, které jsou bludy v akídě a jejími nebezpečnými pokřiveními, jako inovace irdžá’a[3], či ‘ilmu l-kelámu.
A jsou konečně i inovace, které jsou velký hřích, jako inovace v činech, zikru[4] apod.
Zajisté se nemohou srovnávat ti, kteří následují tyto inovace s těmi, kteří je vymysleli. Existuje veliký rozdíl ve stanoviscích islámského práva vůči inovátorům. Existují inovátoři, kteří jsou ve své inovaci pokrytci a odpadlíky, existují rovněž i ti, kteří pouze zhřešili.
[1] jako např. televize atd. Naproti tomu, že může být využita k šíření poznání a osvěty, ona je zneužívána k účelům propagandy, pro šíření odporu k Pravdě a jejím následovníkům a lásky k nevíře a nevěřícím, loajalitě k nim, k napodobování jich a je v ní obsažena morální zkaženost všeho druhu a nabádání k ní. Protože jakýkoli čin je posuzován skrze to, co v něm převažuje, je i tato zakázána, protože v ní převažuje neposlušnost Bohu a hřích. Viz též např. fetwa učence Ibn Báze o sledování televize.
[2] Ar. ittihád, jednota existence, splynutí s Bohem, tvrzení, že vše a ve všem je obsažen Bůh
[3] tvdit, že se víra obejde bez slova a činu
[4] vzpomínání Boha