Co má v modlitbě pronést ten, kdo zatím nedokáže arabsky odříkat al-Fátihu?

Logo XXL

OTÁZKA: Vím, že modlitba není platná bez odrecitování al-Fátihy, tj. Otvíratelky, tedy první súry v Koránu. Jak se ale má modlit někdo, kdo súru al-Fátihu odrecitovat ještě nedokáže?

ODPOVĚĎ:

OTÁZKA: Vím, že modlitba není platná bez odrecitování al-Fátihy, tj. Otvíratelky, tedy první súry v Koránu. Jak se ale má modlit někdo, kdo súru al-Fátihu odrecitovat ještě nedokáže?

ODPOVĚĎ:

Povinností každého muslima a muslimky je snažit se al-Fátihu (česky Otevíratelka, v pořadí 1. súra v Koránu) naučit, aby ji věřící mohli ve svých modlitbách opakovaně recitovat, čehož důkazem jsou kategorická slova Božího Posla صلى الله عليه وسلم:‬

‏ لاَ صَلاَةَ لِمَنْ لَمْ يَقْرَأْ بِفَاتِحَةِ الْكِتَابِ!

Nemá modlitbu ten, kdo nerecitoval Otevíratelku Knihy.[1]

Dalším důkazem jsou Prorokova صلى الله عليه وسلم slova:

مَن صلَّى صلاةً لَمْ يقرَأْ فيها بفاتحةِ الكِتابِ فهي خِداجٌ فهي خِداجٌ غيرُ تمامٍ .‬

Kdokoli se pomodlí nějakou modlitbu a neodrecituje v ní Otvíratelku Knihy, toho modlitba je narušená, je narušená a neúplná.[2]

Posel Boží صلى الله عليه وسلم také jistému beduínovi, kterého viděl špatně se modlit, řekl:

إِذَا قُمْتَ إِلَى الصَّلاَةِ فَأَسْبِغِ الْوُضُوءَ، ثُمَّ اسْتَقْبِلِ الْقِبْلَةَ فَكَبِّرْ، ثُمَّ اقْرَأْ بِأُمِّ الْقُرْآنِ …‬

Když vstaneš, aby ses pomodlil, nejprve se pečlivě rituálně očisti, potom se obrať směrem na kiblu, prones velebení Alláha a potom odrecituj Matku Koránu …[3]

Důkazem jsou také jeho ‫صلى الله عليه وسلم‬ slova:

‫‏ لَعَلَّكُمْ تَقْرَءُونَ خَلْفَ إِمَامِكُمْ .

Možná, že recitujete i když se modlíte za vaším imámem.

„Ano, Posle Boží,“ odpověděli jeho druhové.

On jim odvětil:

‏ لاَ تَفْعَلُوا إِلاَّ بِفَاتِحَةِ الْكِتَابِ فَإِنَّهُ لاَ صَلاَةَ لِمَنْ لَمْ يَقْرَأْ بِهَا.

Nedělejte to, vyjma Otvíratelky Knihy, neboť nemá modlitbu ten, kdo ji neodrecituje.[4]

Tento hadís se vztahuje na modlitbu, kdy imám recituje nahlas (tj. modlitba za úsvitu, modlitba při západu slunce a modlitba večer). Co se týče modliteb, kde se recituje potichu (tedy polední a odpolední), je předepsáno, aby každý, kdo se modlí za imámem, odříkal al-Fátihu a v prvním a druhém rek’átu i libovolnou pasáž z Koránu, která je pro něj snadná, protože i imám recituje potichu.

Pokud není nějaký muslim z nějakého důvodu schopen se al-Fátihu včas naučit, tedy než přijde čas vykonání další povinné modlitby, má v ní namísto toho říci:

سبحان الله، والحمد لله، ولا إله إلا الله، والله أكبر، ولا حول ولا قوة إلا بالله العلي العظيم

Subhán Alláh, al-hamdu li-lláh, lá iláhe ille lláh, Alláhu akbar, lá hawle we lá kúwete illá bi-lláhi l-‘Alíji l-‘Azím,“ tj. „Sláva Alláhu, chvála Alláhu, Alláh je největší, není moci ani síly kromě u Alláha Nejvyššího, Ohromného.

Tuto prosbu potvrzují slova Proroka صلى الله عليه وسلم, když si mu jistý negramotný kočovník postěžoval, že se nedokáže naučit z Koránu nic a dokonce ani al-Fátihu a prosil ho, co má v modlitbě říci namísto ní. Prorokصلى الله عليه وسلم mu odpověděl:

‏ قُلْ سُبْحَانَ اللَّهِ وَالْحَمْدُ لِلَّهِ وَلاَ إِلَهَ إِلاَّ اللَّهُ وَاللَّهُ أَكْبَرُ وَلاَ حَوْلَ وَلاَ قُوَّةَ إِلاَّ بِاللَّهِ.

Řekni: Sláva Alláhu, chvála Alláhu, Alláh je největší, není moci ani síly kromě u Alláha.[5]

Abú Dáwúd ho uvádí v Knize modlitby, v kapitole O tom, co postačuje negramotnému či Nearabovi, který není schopen ji odrecitovat.

A Alláh je Ručitelem úspěchu nesmírného.

Odpovídal: šejch ‘Abdul’azíz ibn ‘Abdilláh ibn Báz

Zdroj: Viz Medžmú’u l-fetáwá we l-makálát, 29/276. K dispozici oniline, viz Hukmu saláti men lá juhsinu l-fátiha. <https://binbaz.org.sa/fatwas/20532/%D8%AD%D9%83%D9%85-%D8%B5%D9%84%D8%A7%D8%A9-%D9%85%D9%86-%D9%84%D8%A7-%D9%8A%D8%AD%D8%B3%D9%86-%D8%A7%D9%84%D9%81%D8%A7%D8%AA%D8%AD%D8%A9>. Zdroje hadísů doplněny redakcí.

Poznámka redakce:

Vznešená víra islámu je určena naprosto každému bez ohledu na jeho paměťové schopnosti a jazykovou zdatnost, její předpisy jsou schopny vyřešit jakoukoli situaci a poskytují východisko za všech okolností. 

Těmito slovy, která uvádí výše citovaný hadís, může člověk nahrazovat text al-Fátihy, dokud se ho nenaučí nazpaměť v arabském jazyce. Tato slova musí být pokud možno pronášena v arabštině přesně tak, jak je Prorok صلى الله عليه و سلم naučil vzpomínaného beduína. 

Nicméně pokud člověk není arabsky schopen pronést ani toto, může tato slova pronést dokonce i ve vlastním jazyce, dokud se je nenaučí arabsky, anebo případně dokud se arabsky nenaučí přímo celou al-Fátihu. 

Nejprioritnější je tedy al-Fátiha v arabštině, následuje text této prosby v arabštině a nakonec, v nouzi nejvyšší, překlad významu této prosby v mateřském jazyce toho, kdo se modlí. A Alláh ví nejlépe.

Al-Fátihu se možno naučit z transkripce do latinky i na tomto odkaze: 

AL-FÁTIHA V TRANSKRIPCI DO LATINKY

Její správný přednes v arabštině je možno se naučit ze zvukové stopy nahrávky zde:

SPRÁVNÝ ZPŮSOB PŘEDNESU AL-FÁTIHY A DALŠÍCH KORÁNSKÝCH SÚR

__________________________________________________________________

[1] Muttefekun ‘alejhi. Od ‘Ubády ibn Sámita رضي الله عنه zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 756; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 365.

[2] Od Abú Hurejry رضي الله عنه zaznamenal Ahmed v Musnedu, hadís č. 22186 a 18515; jako sahíh ho doložil Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 776.

[3] Od Rifá’y ibn Ráfi’a az-Zerkího رضي الله عنه zaznamenali al-Bejhekí v as-Sunenu l-Kubrá, hadís č. 3636; a ‘Abdulláh ibn Wehb v al-Muwatta´u, hadís č. 342. Základ tohoto hadísu je autentický, v jiných podáních ho uvádí i al-Buchárí v Sahíhu, hadísy č. 6251 a 6667 od Abú Hurejry رضي الله عنه bez výrazu „Matku Koránu.“ Výraz Matka Koránu označuje al-Fátihu.

[4] Od ‘Ubády ibn Sámita رضي الله عنه zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 823; a at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 311 jako hasan. S tímto hodnocením souhlasí Ibn Hadžer al-‘Askalání v Techrídžu miškáti l-masábíh, 1/390. Šu’ajb al-Arnáút ho dokonce oceňuje jako sahíh li-ghajrihi, viz Techrídžu Suneni Abí Dáwúd, k hadísu č. 823.

[5] Od ‘Abdulláha ibn Abí ‘Awfá رضي الله عنه zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 832; Ahmed v Musnedu, hadís č. 19171; a an-Nesáí v Sunenu, hadís č.924. Jako sahíh ho ocenil Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 1810; a jako hasan al-Albání v Aslu sifeti s-salát, 1/324.