بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, požehnání a mír Poslu Jeho
Bůh zjevil ve Svatém Koránu: A toto jsou omezení Boží, a kdokoliv poslouchá Boha a posla Jeho, tomu Bůh dá vstoupit do zahrad, pod nimiž řeky tekou, a v nich nesmrtelný bude – a to úspěch je nesmírný. Kdo však neposlechne Boha a posla Jeho a překračuje omezení Jeho, tomu Bůh dá vstoupit do ohně a tam nesmrtelný bude – a pro něj určen je trest zahanbující. (Nisá´: 14-15)
بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, požehnání a mír Poslu Jeho
Bůh zjevil ve Svatém Koránu: A toto jsou omezení Boží, a kdokoliv poslouchá Boha a posla Jeho, tomu Bůh dá vstoupit do zahrad, pod nimiž řeky tekou, a v nich nesmrtelný bude – a to úspěch je nesmírný. Kdo však neposlechne Boha a posla Jeho a překračuje omezení Jeho, tomu Bůh dá vstoupit do ohně a tam nesmrtelný bude – a pro něj určen je trest zahanbující. (Nisá´: 14-15)
Po překročení hranic následuje trest a Boží nespokojenost, v odměnu za prohřešek, který byl způsoben. Takovým překročením Bohem stanovených hranic je i mimomanželský pohlavní styk a zvrácenosti. Za ně v mnohých případech určil Boží Zákon trest smrti ukamenováním (ar. er-redžm). Kamenování bylo předepsáno za nezákoný sexuální delikt vdané nebo ženatého. Ze sunny a z kijásu (analogie) vyplývá definice kdy už nastává ziná (mimomanželský heterosexuální pohlavní styk) jako “když dojde k dotyku pohlavních orgánů zúčastněných osob.”
Z toho bych osobně jako druhý speciální případ aplikace tohoto trestu dále vydělil trestný čin znásilnění. V tomto případě však někteří učenci určují jiný způsob vykonání popravy.
Dalšími prohřešky trestanými tímto způsobem jsou delikty ze sexuální perverze (incest, homosexualita, zoo- a jiné filie atd.).
V šarí’i existují dva tresty za ziná, pro neženaté/neprovdané je to ve shodě se slovy Božími: Cizoložnici a cizoložníka zbičujte, každého z nich sto ranami! A nechť vás nepojme vůči nim lítost, s ohledem na náboženství Boží, věříte-li v Boha a v den poslední. A nechť skupina věřících je svědkem trestu jejich. A cizoložník se smí oženit jedině s cizoložnicí nebo modloslužebnicí a cizoložnice se smí vdát jedině za cizoložníka nebo modloslužebníka – a takové sňatky jsou věřícím zakázány. (Núr:2-3) To se týká jen neoženěných a neprovdaných. Jejich trest je 100 ran bičem a vyhnanství z jejich města, dle hanefijského mezhebu kolik určí vládce a dle ostatních na jeden rok. Důkazem pro to je jeden hadís zaznamenaný v obou Sahíhejn (Buchárí + Muslim): Od Abú Hurejry a Zejda bin Chálid al-Džuhejního, že došli k Poslu Božímu, mír požehnání s ním dva beduíni a jeden se zeptal: “Můj syn byl ve službě u tohoto a učinil cizoložství s jeho ženou. Já jsem od něj vykoupil svého syna stem ovcí a jedním jehnětem. Ptal jsem se znalých, ti mi řekli že mému synu patří sto ran bičem a rok vyhnanství, a ženě tohoto kamenování.” Odpověděl Posel Boží, mír požehnání s ním: “Při tom, v jehož rukou je můj život, já rozsoudím mezi vámi dle Knihy Boha Vznešeného. Jehně a ovce třeba tobě vrátit, tvůj syn bude zbičován sto ranami a na rok vyhnán. A ženě tohoto, jestliže přizná svůj hřích, kamenování.” Ona svůj hřích přiznala a tak ji kamenovali.
Pro vdané/ženaté je trestem právě er-redžm. Učenci se neshodli, má-li předcházet vykonání trestu smrti ukamenováním také bičování sto ranami, většina se kloní k názoru, že nikoliv. Tento trest vychází ze sunny. Posel, mír s ním, taktéž kamenoval Má’iza a ženu z plemene Ghámid (známé hadísy o velikosti jejich pokání). Sunna kamenování zrušila staroarabský zvyk zavírat cizoložnice do domů a nepouštět je ven. O tomto obyčeji hovoří Korán: Proti těm z vašich žen, jež dopustí se hanebnosti, vezměte jako svědky čtyři z vás. A jestliže tito to dosvědčí, podržte ženy v domech, dokud smrt je nezavolá anebo Bůh pro ně nepřipraví nějaké východisko. (Nisá´:15)
Proč taková krutost? Vysvětlení se nabízí prakticky hned. Znásilnění je zločinem a bezprávím proti cti, osobě a soukromí ženy, na jehož ochranu islámské právo dbá největší měrou. Cizoložství je bezprávím proti manželskému svazku, skrze který vzniká rodina, základní stavební díl lidské společnosti (a samozřejmě i muslimské ummy). Zločin proti manželství, rodině a ženě (která je dle islámu základem rodiny) zasluhuje trest, byť by se zdál i krutým. Je to trest, který stanovil Bůh již židům ve Starém zákoně a nikdy jej nezměnil.
K udělení takového trestu je potřeba podmínek (Nejedná se jen o čtyři svědky, podmínek je vícero. Vztahují se na specifické okolnosti případu, na morálku svědků, na pochybnosti soudu. Při jakýchkoliv pochybách se nesmí trest udělit. Trest se zároveň musí přerušit, pokud se kamenuje osoba na základě jejího přiznání a ona v průběhu výkonu trestu své přiznání odvolá. To platí bez výjimky o všech stanovených trestech (hudúd), tím spíše o redžmu.).