OTÁZKA: Dokdy musí ten, kdo z oprávněných důvodů odložil půst, nahradit zameškané dni ramadánského povinného půstu?
ODPOVĚĎ:
OTÁZKA: Dokdy musí ten, kdo z oprávněných důvodů odložil půst, nahradit zameškané dni ramadánského povinného půstu?
ODPOVĚĎ:
Lidé nemocní, cestující, dále menstruující ženy, ženy s poporodním krvácením, těhotné či kojící ženy v případě, že se obávají o zdraví své či zdraví svých dětí, se nemusejí postit v Ramadánu s tím, že půst nahrazují později. Důvodem je, že Vznešený Alláh pravil:
وَمَن كَانَ مَرِيضًا أَوْ عَلَىٰ سَفَرٍ فَعِدَّةٌ مِّنْ أَيَّامٍ أُخَرَ ۗ يُرِيدُ ٱللَّـهُ بِكُمُ ٱلْيُسْرَ وَلَا يُرِيدُ بِكُمُ ٱلْعُسْرَ
Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později. Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné. (Bekara: 185)
Právě v možnosti odložit si půst na později se odráží toto ulehčení. Všechny výše uvedené kategorie lidí jsou povinny postit se později všechny dny, které z Ramadánu zmeškali. Budou se v jiné dny postit stejný počet dní, kvůli slovům Božím:
فَعِدَّةٌ مِّنْ أَيَّامٍ أُخَرَ
nechť postí se stejný počet dní později. (Bekara: 185)
Tedy pokud by se dotyčný nepostil celý měsíc, má později povinnost dopostit se celý měsíc. Pokud bude mít Ramadán 30 dní, dopostí se povinně 30 dní a pokud bude mít 29, povinně se dopostí jen 29 dní.
S nahrazováním zameškaného půstu je nejlepší si co nejvíce pospíšit hned poté, co přestane důvod pro úlevu z půstu. Tím dotyčný pospíchá konat dobro a zbavuje se povinnosti, kterou dluží.
Odložit nahrazení půstu je ovšem také dovoleno a to až do nástupu dalšího Ramadánu, kvůli Božím slovům:
أَيَّامًا مَّعْدُودَٰتٍ ۚ فَمَن كَانَ مِنكُم مَّرِيضًا أَوْ عَلَىٰ سَفَرٍ فَعِدَّةٌ مِّنْ أَيَّامٍ أُخَرَ ۚ
Postěte se jen po určený počet dní! Ten z vás, kdo je nemocen anebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později. (Bekara:184)
Proto pokud člověku zůstane dopostit se deset dní Ramadánu, je mu dovoleno odložit půst až do dalšího Ramadánu, tedy tak, aby měl rezervu deseti dní před začátkem ramadánu.
Odkládat nahrazení půstu ještě až za další Ramadán ovšem není dovoleno bez pádného důvodu, čehož důkazem jsou slova matky věřících ‘Áiše رضي الله عنها: „Zůstalo mi nahradit půst určitý počet dní za Ramadán, avšak nemohla jsem ho nahradit dříve, než až v Ša’bánu.“ [1]
Dále nahrazování půstu až po uplynutí dalšího Ramadánu by mohlo vést ke zvýšení počtu dní, které je nutno nahradit, takže dotyčný by se pak mohl octnout v situaci, kdy promeškané dny již nebude schopen nahradit, dokonce se může stát, že třeba zemře.
Půst v Ramadánu je také uctívání, které se periodicky opakuje. Proto není dovoleno odkládat nahrazení prvního půstu až za druhý půst, podobně jako je tomu s modlitbou.
Pokud by důvod pro úlevu z půstu byl oprávněný a pokračoval i nadále, dokonce až do smrti dotyčné osoby, nebylo by pro ni povinností cokoli z půstu nahrazovat – Alláh stanovil nahrazení půstu později, což ovšem dotyčný nebyl schopen vykonat a proto z něj tato povinnost spadá, podobně jako z někoho, kdo se například nástupu Ramadánu nedožil. Za takového není povinností půst nahradit.
Pokud se ovšem někdo staví vůči povinnosti nahradit půst jen velmi laxně a nahrazení půstu stále odkládá, byť je to schopen učinit, přičemž v tomto stavu zemře, dopostí se za něj daný počet dní jeho rodina, kvůli slovům Božího Posla صلى الله عليه و سلم:
مَنْ مَاتَ وَعَلَيْهِ صِيَامٌ صَامَ عَنْهُ وَلِيُّهُ.
„Za toho, kdo zemře a má nahradit půst, se postí jeho zástupce.“ [2]
Pod pojmem ولي welí se zde myslí někdo z dědiců zemřelého, či někdo z jeho užší rodiny. Rovněž je dovoleno, aby se za něj postila skupina lidí o stejném počtu, jako je počet dní, které se měl dotyčný dopostit. Al-Hasan al-Basrí řekl: „Pokud by se za něj postilo třeba třicet lidí každý jen jeden den, bylo by to dovoleno.“
Pokud dotyčný nemá zástupce, který by se za něj dopostil, anebo to zástupce neučiní, potom se z jeho majetku, který zanechal dědicům, oddělí tolik, aby byl nakrmen příslušný počet chudobných, tedy tolik, kolik dní půstu měl nahradit.
Odpovídal: šejch Muhammed Sálih al-‘Usejmín
Zdroj: Medžálisu šehri Ramadán, str. 58-60, redakčně upraveno.
___________________________________________________________
[1] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1146; Málik v Muwatta´u, hadís č. 688; Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 2399; an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 2319; a Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 1738.
[2] Muttefakun ‘alejhi. Od ‘Áiše رضي الله عنها zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1952; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1147.