O faraonovi a jeho zkáze

man surfing on sea waves during sunset

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.

Vznešený Alláh praví:

يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ

Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)

Milí bratři v islámu!

Vznešený Alláh varuje každou skupinu nespravedlivých, prostopášných a hrdopyšných bezvěrců:

كَدَأْبِ آلِ فِرْعَوْنَ ۙ وَالَّذِينَ مِن قَبْلِهِمْ ۚ كَفَرُوا بِآيَاتِ اللَّهِ فَأَخَذَهُمُ اللَّهُ بِذُنُوبِهِمْ ۗ إِنَّ اللَّهَ قَوِيٌّ شَدِيدُ الْعِقَابِ ‎

Osud jejich bude jako osud rodu Faraónova a těch, kdož byli před nimi: neuvěřili ve znamení Boží a Bůh je uchvátil za hříchy jejich, vždyť Bůh je silný a strašný ve svém trestání.“ (Anfál: 52)

Vznešený Korán na nejvíce místech v nejvíce súrách připomíná příběh dvou mužů, z nichž každý okolo sebe shromáždil své stoupence a každý z nich symbolizoval odlišný světonázor a protichůdné hodnoty – Božího Posla Músá/Mojžíše, mír s ním, a jeho bezbožného protivníka Faraona. První z nich k němu přichází s výzvou k přijetí Boží Jedinosti a druhý mu odporuje svou zatvrzelou pýchou a bezostyšným zapíráním očividného. Faraon popíral dokonce i skutečnost, že Alláh je Pánem všech světů a vysmíval se Alláhu:

وَقَالَ فِرْعَوْنُ يَا أَيُّهَا الْمَلَأُ مَا عَلِمْتُ لَكُم مِّنْ إِلَٰهٍ غَيْرِي فَأَوْقِدْ لِي يَا هَامَانُ عَلَى الطِّينِ فَاجْعَل لِّي صَرْحًا لَّعَلِّي أَطَّلِعُ إِلَىٰ إِلَٰهِ مُوسَىٰ وَإِنِّي لَأَظُنُّهُ مِنَ الْكَاذِبِينَ ‎

I řekl Faraón: „Velmoži, nevím o tom, že byste měli nějaké božstvo kromě mne. Hámáne, dej pro mne vypálit z hlíny cihly a postav mi věž, možná že vystoupím až k božstvu Mojžíšovu, neboť věru jej za lháře pokládám.“ (Kasas: 38)

Choval se ke své zemi a svým poddaným jako ke svému majetku:

وَنَادَىٰ فِرْعَوْنُ فِي قَوْمِهِ قَالَ يَا قَوْمِ أَلَيْسَ لِي مُلْكُ مِصْرَ وَهَٰذِهِ الْأَنْهَارُ تَجْرِي مِن تَحْتِي ۖ أَفَلَا تُبْصِرُونَ

a Faraón zvolal k lidu svému: „Lide můj, což nepatří mi vláda nad Egyptem i nad těmito řekami, jež u nohou tekou mi? Což to snad nevidíte?“ (Zuchruf: 51)

To proto, že za božstvo svého lidu se zpupně považoval on sám, jak o něm vypráví Alláh:

فَحَشَرَ فَنَادَىٰ ‎﴿٢٣﴾‏ فَقَالَ أَنَا رَبُّكُمُ الْأَعْلَىٰ ‎﴿٢٤﴾

a lidi své si shromáždil a pak prohlásil: „Já vaším pánem jsem nejvyšším!“ (Názi’át: 23-24)

Nutil svůj lid, aby ho uctíval, jako zde:

قَالَ لَئِنِ اتَّخَذْتَ إِلَٰهًا غَيْرِي لَأَجْعَلَنَّكَ مِنَ الْمَسْجُونِينَ ‎

I zvolal Faraón: „Uznáš-li jiné božstvo než mne, do vězení tě dám věru hodit!“ (Šu’ará: 29)

Páchal na zemi zlo, dopouštěl se genocidy a poštvával jedny lidi proti druhým:

إِنَّ فِرْعَوْنَ عَلَا فِي الْأَرْضِ وَجَعَلَ أَهْلَهَا شِيَعًا يَسْتَضْعِفُ طَائِفَةً مِّنْهُمْ يُذَبِّحُ أَبْنَاءَهُمْ وَيَسْتَحْيِي نِسَاءَهُمْ ۚ إِنَّهُ كَانَ مِنَ الْمُفْسِدِينَ

Faraón se v zemi povyšoval a učinil z jejích obyvatel strany rozličné, přičemž jednu skupinu z nich utiskoval a zabíjel syny jejich a nechával jen ženy jejich naživu. A byl jedním z těch, kdož pohoršení šířili.“ (Kasas: 4)

Uzurpoval lidem jejich práva a krátil jejich nároky:

قَالَ آمَنتُمْ لَهُ قَبْلَ أَنْ آذَنَ لَكُمْ

Faraón vykřikl: „Jak to, že jste v něj uvěřili, dříve než jsem vám dovolil?“ (Šu’ará: 49)

Neštítil se ani nejzvrácenějších forem mučení vůči věřícím svého lidu:

فَلَأُقَطِّعَنَّ أَيْدِيَكُمْ وَأَرْجُلَكُم مِّنْ خِلَافٍ وَلَأُصَلِّبَنَّكُمْ فِي جُذُوعِ النَّخْلِ وَلَتَعْلَمُنَّ أَيُّنَا أَشَدُّ عَذَابًا وَأَبْقَىٰ

Dám vám useknout vaše ruce pravé a nohy levé a dám vás ukřižovat na kmeny palmové. Pak poznáte, kdo z nás je v trestání silnější a vytrvalejší!“ (TáHá: 71)

A dalším jeho hříchem byla nadutost a pýcha, s níž popíral posmrtné vzkříšení a všeobjímající Boží Spravedlnost:

وَاسْتَكْبَرَ هُوَ وَجُنُودُهُ فِي الْأَرْضِ بِغَيْرِ الْحَقِّ وَظَنُّوا أَنَّهُمْ إِلَيْنَا لَا يُرْجَعُونَ

A byl naplněn on i vojska jeho domýšlivostí na zemi neoprávněně a domnívali se, že nikdy nebudou navráceni k Nám.“ (Kasas: 39)

‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

لاَ يَدْخُلُ الْجَنَّةَ مَنْ كَانَ فِي قَلْبِهِ مِثْقَالُ ذَرَّةٍ مِنْ كِبْرٍ

Kdokoli bude mít ve svém srdci pýchy jen na váhu smítka, nevstoupí do Ráje!1

Abú Hurejra رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

قَالَ اللَّهُ عَزَّ وَجَلَّ الْكِبْرِيَاءُ رِدَائِي وَالْعَظَمَةُ إِزَارِي فَمَنْ نَازَعَنِي وَاحِدًا مِنْهُمَا قَذَفْتُهُ فِي النَّارِ

Vznešený Alláh pravil: „Hrdost je můj plášť a velebnost mým spodním oděvem, kdokoli se bude se Mnou přetahovat o kterýkoli z nich, toho svrhnu do Ohně!2

Považoval se za lepšího, než byl Músá a věřící:

أَمْ أَنَا خَيْرٌ مِّنْ هَٰذَا الَّذِي هُوَ مَهِينٌ وَلَا يَكَادُ يُبِينُ

Což nejsem lepší než tenhle opovržený, jenž sotva vyjádřit se umí?“ (Zuchruf: 52)

أَنُؤْمِنُ لِبَشَرَيْنِ مِثْلِنَا وَقَوْمُهُمَا لَنَا عَابِدُونَ ‎

Máme uvěřit dvěma smrtelníkům stejným jako my, jejichž lid nám otročí?“ (Mu´minún: 47)

إِنَّ هَٰؤُلَاءِ لَشِرْذِمَةٌ قَلِيلُونَ ‎﴿٥٤﴾‏ وَإِنَّهُمْ لَنَا لَغَائِظُونَ ‎﴿٥٥﴾‏ وَإِنَّا لَجَمِيعٌ حَاذِرُونَ ‎﴿٥٦﴾

Tamti jsou jen chátra bezvýznamná a na nás vskutku jsou rozhněváni, však my početní jsme věru a máme se na pozoru!“ (Šu’ará: 54-56)

Dále lživě obviňoval Músá a jeho bratra Hárúna z čarodějnictví a mocenských pletich:

إِنْ هَٰذَانِ لَسَاحِرَانِ يُرِيدَانِ أَن يُخْرِجَاكُم مِّنْ أَرْضِكُم بِسِحْرِهِمَا وَيَذْهَبَا بِطَرِيقَتِكُمُ الْمُثْلَىٰ ‎

Toto jsou dva kouzelníci, kteří vás svými kouzly chtějí vyhnat z vaší země a skoncovat s vaším vzorným způsobem by chtěli.“ (TáHá: 63)

أَجِئْتَنَا لِتَلْفِتَنَا عَمَّا وَجَدْنَا عَلَيْهِ آبَاءَنَا وَتَكُونَ لَكُمَا الْكِبْرِيَاءُ فِي الْأَرْضِ

Přišels k nám, abys nás odvrátil od toho, co u otců svých jsme nalezli, a aby vám oběma pak připadla moc nejvyšší v zemi?“ (Júnus: 78)

Proto ať každý, kdo toto slyší, dobře rozmyslí, na čí straně stojí, zda na straně takových, jako byl Músá, nebo na straně takových, jako byl Faraon:

فَاسْتَخَفَّ قَوْمَهُ فَأَطَاعُوهُ ۚ إِنَّهُمْ كَانُوا قَوْمًا فَاسِقِينَ ‎﴿٥٤﴾‏ فَلَمَّا آسَفُونَا انتَقَمْنَا مِنْهُمْ فَأَغْرَقْنَاهُمْ أَجْمَعِينَ ‎﴿٥٥﴾‏ فَجَعَلْنَاهُمْ سَلَفًا وَمَثَلًا لِّلْآخِرِينَ ‎﴿٥٦﴾‏

A svedl svůj lid k lehkomyslnosti a uposlechli jej, neboť to lidé hanební byli. A když Nás rozhněvali, pomstili jsme se jim a všechny jsme je utopili a předchůdci i výstražným příkladem pro budoucí jsme je učinili.“ (Zuchruf: 54-56)

Kolik jen je kolem nás v našem světě v současnosti takových novodobých faraonů, kteří následují jeho cestu a hovoří jeho slovy, kteří si myslí, že jsou středem vesmíru, že všichni ostatní se před nimi a jejich tyranskými systémy plazit! Kteří smýšlí, že pro ně neplatí Boží pravidla a Bohem dané věčné zákony dějin i víry! Běda jim! Běda jim bez ohledu na to, kým jsou, kolik moci, síly a bohatství mají k dispozici a jak ničivé zbraně mohou do tváří věřících namířit! Protože Alláh varuje:

قُطِعَ دَابِرُ الْقَوْمِ الَّذِينَ ظَلَمُوا ۚ وَالْحَمْدُ لِلَّهِ رَبِّ الْعَالَمِينَ ‎

A byl zahuben do posledního lid každý, jenž byl nespravedlivý. Chvála Bohu, Pánu lidstva veškerého!“ (An’ám: 45)

(…)

Služebníci Boží!

Vznešený Alláh říká:

وَلَقَدْ أَوْحَيْنَا إِلَىٰ مُوسَىٰ أَنْ أَسْرِ بِعِبَادِي فَاضْرِبْ لَهُمْ طَرِيقًا فِي الْبَحْرِ يَبَسًا لَّا تَخَافُ دَرَكًا وَلَا تَخْشَىٰ ‎﴿٧٧﴾‏ فَأَتْبَعَهُمْ فِرْعَوْنُ بِجُنُودِهِ فَغَشِيَهُم مِّنَ الْيَمِّ مَا غَشِيَهُمْ ‎﴿٧٨﴾‏ وَأَضَلَّ فِرْعَوْنُ قَوْمَهُ وَمَا هَدَىٰ ‎﴿٧٩﴾

A zjevili jsme Mojžíšovi: „Vydej se za noci na cestu se služebníky Mými a proraz jim cestu suchou v moři a stíháni se neboj a strach neměj!“ A stíhal je Faraón s vojsky svými a pokrylo je moře tím, čím je pokrylo. A takto Faraón lid svůj v bloudění zavedl a po cestě správné jej nevedl.“ (TáHá: 77-79)

Na jiném místě Alláh podrobně popisuje, co se dělo, když Faraonovo vojsko dostihlo Músáovy stoupence na břehu moře:

فَلَمَّا تَرَاءَى الْجَمْعَانِ قَالَ أَصْحَابُ مُوسَىٰ إِنَّا لَمُدْرَكُونَ ‎﴿٦١﴾‏ قَالَ كَلَّا ۖ إِنَّ مَعِيَ رَبِّي سَيَهْدِينِ ‎﴿٦٢﴾‏ فَأَوْحَيْنَا إِلَىٰ مُوسَىٰ أَنِ اضْرِب بِّعَصَاكَ الْبَحْرَ ۖ فَانفَلَقَ فَكَانَ كُلُّ فِرْقٍ كَالطَّوْدِ الْعَظِيمِ ‎﴿٦٣﴾‏ وَأَزْلَفْنَا ثَمَّ الْآخَرِينَ ‎﴿٦٤﴾‏ وَأَنجَيْنَا مُوسَىٰ وَمَن مَّعَهُ أَجْمَعِينَ ‎﴿٦٥﴾‏ ثُمَّ أَغْرَقْنَا الْآخَرِينَ ‎﴿٦٦﴾‏

Když obě skupiny se spatřily, druhové Mojžíšovi zvolali: „Teď vskutku dostiženi jsme!“ I pravil Mojžíš: „Však nikoliv, vždyť Pán můj je se mnou a On povede mne!“ A vnukli jsme Mojžíšovi: „Udeř holí svou do moře!“ A rozestoupilo se a část každá podobnou se stala obrovské hoře. A dali jsme jim postoupit a pak i těm druhým, a zachránili jsme Mojžíše a všechny, kdož byli s ním, a pak jsme zničili ty druhé utopením.“ (Šu’ará: 61-66)

A právě toto si připomeneme v zítřejší den, 10. den Božího měsíce Muharremu. ‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما vyprávěl, že když Posel Boží صلى الله عليه وسلم přesídlil do Medíny, nalezl tam místní židy, jak se postí 10. Muharramu, na památku této události. Proto muslimům řekl:

نَحْنُ أَوْلَى بِمُوسَى مِنْهُمْ فَصُومُوهُ ‏

My máme k Músáovi blíže, než oni, postěte se v ten den také.3

Matka věřících ‘Áiša رضي الله عنها dodává: „Posel Boží صلى الله عليه وسلم jim nařídil půst v den ‘Ášúrá a poté, co byl ustanoven půst v měsíci Ramadánu, stal se půstem dobrovolným, který se lze postit, ale není to povinností.4

Alláha prosíme o ochranu před všemi faraony současnosti, před jejich lží, jejich ideologiemi, jejich tyranií a nespravedlivými systémy, zákony a pořádky a o sílu vzdorovat jim, konfrontovat je s jejich zlem a hájit Boží Řád, abychom dosáhli spásy a zachránili se před trestem na tomto i onom světě. Ámín!

  1. Zaznamenal Muslim, hadís č. 91.
  2. Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4090; Ahmed v Musnedu, hadís č. 9359 a toto je jejich znění; a Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 4174. Jako sahíh ho ve svém tahkíku doložil al-Albání.
  3. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 4737 a toto je jeho znění; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1130.
  4. Muttefekun ‘alejh. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2001; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1125.