بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
وَلَا تَكُونُوا كَالَّذِينَ نَسُوا اللَّهَ فَأَنسَاهُمْ أَنفُسَهُمْ ۚ أُولَٰئِكَ هُمُ الْفَاسِقُونَ
„Nebuďte jako ti, kdož zapomněli na Boha a jimž On dal zapomenout na sebe samé – a toto jsou věru hanebníci.“ (Hašr: 19)
Abú Hurejra رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
إِنَّمَا مَثَلِي وَمَثَلُ النَّاسِ كَمَثَلِ رَجُلٍ اسْتَوْقَدَ نَارًا، فَلَمَّا أَضَاءَتْ مَا حَوْلَهُ جَعَلَ الْفَرَاشُ وَهَذِهِ الدَّوَابُّ الَّتِي تَقَعُ فِي النَّارِ يَقَعْنَ فِيهَا، فَجَعَلَ يَنْزِعُهُنَّ وَيَغْلِبْنَهُ فَيَقْتَحِمْنَ فِيهَا، فَأَنَا آخُذُ بِحُجَزِكُمْ عَنِ النَّارِ، وَأَنْتُمْ تَقْتَحِمُونَ فِيهَا
„Věru můj příklad a příklad lidí je jako muž, který rozdělal oheň. Když se rozzářil, začaly můry a další drobní živočichové, kteří upadají do ohně, do něj padat. Dotyčný se snažil je zadržet, ale bylo to nad jeho síly a oni se do ohně vrhli. Já vás takto chytám za vaše opasky, abyste nespadli do ohně, ale vy se do něj vrháte!“1
V minulém kázání jsme vzpomenuli chorobu lhostejnosti a dnes by se slušelo hovořit o její léčbě. Vznešený Korán a Sunna Božího Posla صلى الله عليه وسلم uvádí mnoho rozmanitých způsobů, jak se bránit proti lhostejnosti a jak se z ní probudit.
Prvním z nich je připomínat si Alláha Vznešeného, jak přikazuje ve Svých Slovech:
فَأَعْرِضْ عَن مَّن تَوَلَّىٰ عَن ذِكْرِنَا وَلَمْ يُرِدْ إِلَّا الْحَيَاةَ الدُّنْيَا
„Odvrať se tedy od těch, kdo zády k Našemu připomenutí se obracejí a pouze k tomuto pozemskému životu tíhnou.“ (Nedžm: 29)
Abú Músá al-Aš’arí رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
مَثَلُ الَّذِي يَذْكُرُ رَبَّهُ وَالَّذِي لاَ يَذْكُرُ مَثَلُ الْحَىِّ وَالْمَيِّتِ
„Příklad toho, kdo si připomíná svého Pána a toho, kdo nikoli, je jako příklad živého a mrtvého.“2
A v Muslimově podání stojí:
مَثَلُ الْبَيْتِ الَّذِي يُذْكَرُ اللَّهُ فِيهِ وَالْبَيْتِ الَّذِي لاَ يُذْكَرُ اللَّهُ فِيهِ…
„Příklad domu, v němž je Alláh připomínán a domu, v němž Alláh připomínán není …“3
Připomínání si Alláha v sobě nezahrnuje jen pronášení frází zikru jazykem, provázené rozjímajícím soustředěným srdcem, ale je omnoho širším pojmem, do nějž spadá také recitace a kontemplace nad Koránem a nad Božími znameními v přírodě i v nás samých.
Dalším mocným prostředkem je upřímná a úpěnlivá prosba k Alláhu, aby nás lhostejnosti zbavil a chránil nás před ní i před jejími zhoubnými následky. Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم prosil Alláha i těmito slovy:
اللَّهُمَّ إنِّي أعوذُ بك من العَجْزِ والكَسَلِ، وأعوذُ بك من القَسْوةِ والغَفْلةِ، والعَيْلةِ والذِّلَّةِ والمَسْكَنةِ، وأعوذُ بك من الصَّمَمِ والبَكَمِ، والجُنونِ والجُذامِ وشَرِّ الأسقامِ
„Ó Bože! Utíkám se k Tobě před neschopností i leností, před srdce zatvrzelostí i lhostejností, před nouzí, ponížením i bídou a utíkám se k Tobě před hluchotou a němostí, šílenstvím i malomocenstvím i nejhoršími chorobami!“4
Dalším velmi účinným lékem proti lhostejnosti je dobrovolná noční modlitba. ‘Abdulláh ibn ‘Amr ibnu l-‘Ás رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
مَنْ قَامَ بِعَشْرِ آيَاتٍ لَمْ يُكْتَبْ مِنَ الْغَافِلِينَ وَمَنْ قَامَ بِمِائَةِ آيَةٍ كُتِبَ مِنَ الْقَانِتِينَ وَمَنْ قَامَ بِأَلْفِ آيَةٍ كُتِبَ مِنَ الْمُقَنْطَرِينَ
„Kdo se pomodlí s deseti verši, ten nebude zapsán mezi lhostejné. Kdo se pomodlí se stovkou veršů, bude zapsán mezi poslušné a kdo se pomodlí s tisícovkou veršů, bude zapsán mezi ty, co hromadí nesmírnou odměnu.“5
K lékům na lhostejnost patří v neposlední řadě i navštěvování hrobů a hřbitovů. Anas رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
ألا إنِّي قد كنتُ نَهَيْتُكم عن ثلاثٍ، ثمَّ بَدا لي فيهِنَّ: نهَيْتُكم عن زيارةِ القُبورِ، ثمَّ بَدا لي أنَّها تُرِقُّ القلبَ، وتُدمِعُ العَينَ، وتُذَكِّرُ الآخِرةَ، فزُورُوها ولا تَقولوا هُجْرًا…
„Zdaž jsem vám nezakázal tři věci, načež se mi vyjevily jinak: zakázal jsem vám navštěvovat hroby, načež se mi pak vyjevilo, že jejich návštěva zjemní srdce, rozpláče oko a připomene onen svět. Proto je navštěvujte a neříkejte, že mají být opuštěny …“6
To proto, že nám připomíná pomíjivost tohoto světa, který je jako květ, který se jen nakrátko rozevře, aby oslnil svou krásou a poté opět velmi rychle uvadl, slovy Božími:
زَهْرَةَ الْحَيَاةِ الدُّنْيَا لِنَفْتِنَهُمْ فِيهِ ۚ وَرِزْقُ رَبِّكَ خَيْرٌ وَأَبْقَىٰ
„To nádhera pomíjivá je života pozemského, abychom je tím uváděli v pokušení; vždyť štědrost Pána tvého lepší je i trvalejší.“ (TáHá: 131)
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh praví:
اعْلَمُوا أَنَّمَا الْحَيَاةُ الدُّنْيَا لَعِبٌ وَلَهْوٌ وَزِينَةٌ وَتَفَاخُرٌ بَيْنَكُمْ وَتَكَاثُرٌ فِي الْأَمْوَالِ وَالْأَوْلَادِ ۖ كَمَثَلِ غَيْثٍ أَعْجَبَ الْكُفَّارَ نَبَاتُهُ ثُمَّ يَهِيجُ فَتَرَاهُ مُصْفَرًّا ثُمَّ يَكُونُ حُطَامًا ۖ وَفِي الْآخِرَةِ عَذَابٌ شَدِيدٌ وَمَغْفِرَةٌ مِّنَ اللَّهِ وَرِضْوَانٌ ۚ وَمَا الْحَيَاةُ الدُّنْيَا إِلَّا مَتَاعُ الْغُرُورِ
„Vězte, že život pozemský je pouze hra a zábava, marná okrasa, vzájemné vychloubání mezi vámi a soupeření v rozmnožování majetku a dětí. A podobá se dešti: nevěřícím se líbí rostlinstvo, jež z něho vyrůstá, avšak potom vadne a vidíš je zežloutlé, až nakonec se stane slámou suchou. A v životě budoucím je jednak trest přísný, avšak i odpuštění a zalíbení se Bohu. A život pozemský není leč užívání klamavé.“ (Hadíd: 20)
‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه وسلم řekl:
مَا لِي وَمَا لِلدُّنْيَا مَا أَنَا فِي الدُّنْيَا إِلاَّ كَرَاكِبٍ اسْتَظَلَّ تَحْتَ شَجَرَةٍ ثُمَّ رَاحَ وَتَرَكَهَا
„Co mám z tohoto světa? Já nejsem na tomto světě, než leda jako jezdec, jenž spočine ve stínu stromu, potom jede dál a zanechá ho za sebou!“7
Nechť tento letošní Ramadán bude pro každého z nás jiný, než všechny ostatní Ramadány předtím. Nechť ten, kdo se pravidelně nemodlil, přivykne rytmu modliteb. Nechť ten, kdo neumí číst Korán v arabštině, naučí arabsky. Nechť se ten, kdo kouří, či při sobě nachází jiný zlozvyk či hřích, své neřesti během tohoto měsíce zbaví a začne odznovu.
Všemohoucí Bože, učiň nám tento požehnaný měsíc probuzením z naší lhostejnosti a novým začátkem v našem životě, abychom se očistili od špíny našich hříchů pro den, kdy staneme před Tebou, připraveni vstoupit do zahrad Ráje a sklidit úrodu Tvé odměny. Ámín!
- Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6483 a toto je jeho verze; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2284.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6407.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 779.
- Zaznamenali Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 1023; al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 1944; at-Taberání v al-Mu’džemu s-saghír, hadís č. 316; a al-Bejhekí v ad-Da’wátu l-kebír, hadís č. 348. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 1285.
- Zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 139; Ibn Chuzejma v Sahíhu, hadís č. 1144; a Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 2572. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 6439.
- Zaznamenal Ahmed v Musnedu, hadís č. 13487 a toto je jeho verze, kterou jako sahíh doložil Šu’ajb al-Arnáút; Abú Ja’lá v Musnedu, hadís č. 3707; a Ibn Abí Šejba v al-Musannefu, hadís č. 24414.
- Zaznamenal ho at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2377 jako hasan sahíh a toto je jeho verze; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 4109; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 3709. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Hidájetu r-ruwát, hadís č. 5116.