بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
فَأَقِمْ وَجْهَكَ لِلدِّينِ حَنِيفًا ۚ فِطْرَتَ اللَّهِ الَّتِي فَطَرَ النَّاسَ عَلَيْهَا ۚ لَا تَبْدِيلَ لِخَلْقِ اللَّهِ ۚ ذَٰلِكَ الدِّينُ الْقَيِّمُ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ
„Obrať tvář svou k náboženství pravému jako haníf podle sklonu přirozeného lidem, v němž Bůh lidi stvořil. Směrnici Boží pak změnit nelze – a toto je náboženství neměnné, však většina lidí to neví.“ (Rúm: 30)
Patří k Jeho Milosti, že nás uvedl na přímou a správnou cestu, k neměnnému a pevně danému, Božímu Náboženství, pokrývající náš vztah kAlláhu, k sobě samým i k ostatním. Že nám shůry sedmera nebes zjevil Zákon, který nestrpí žádné pozměňování ani nahrazování. Alláh na jiném místě řekl:
ۚ إِنِ الْحُكْمُ إِلَّا لِلَّهِ ۚ أَمَرَ أَلَّا تَعْبُدُوا إِلَّا إِيَّاهُ ۚ ذَٰلِكَ الدِّينُ الْقَيِّمُ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ
„Rozhodnutí náleží jedině Bohu a On poručil, abyste neuctívali nikoho kromě Něho. A to je náboženství neměnné, však většina lidí to neví.“ (Júsuf: 40)
Toto je odvěká cesta všech proroků, platná odedávna a v platnosti zůstane po všechny časy na všech místech, neboť Všemohoucí také řekl:
شَرَعَ لَكُم مِّنَ الدِّينِ مَا وَصَّىٰ بِهِ نُوحًا وَالَّذِي أَوْحَيْنَا إِلَيْكَ وَمَا وَصَّيْنَا بِهِ إِبْرَاهِيمَ وَمُوسَىٰ وَعِيسَىٰ ۖ أَنْ أَقِيمُوا الدِّينَ وَلَا تَتَفَرَّقُوا فِيهِ ۚ كَبُرَ عَلَى الْمُشْرِكِينَ مَا تَدْعُوهُمْ إِلَيْهِ ۚ اللَّهُ يَجْتَبِي إِلَيْهِ مَن يَشَاءُ وَيَهْدِي إِلَيْهِ مَن يُنِيبُ
„On vám uzákonil jako náboženství to, co kdysi uložil Noemu – a to, co jsme vnukli tobě a co jsme uložili i Abrahamovi, Mojžíšovi a Ježíšovi: “Dodržujte náboženské úkony a nerozštěpujte se ohledně jich!” Jak nesnesitelné je pro modloslužebníky to, k čemu je vyzýváš! Bůh si k tomu vybírá, koho chce, a vede k tomu toho, kdo kajícně se k Němu obrací.“ (Šúrá: 13)
K Jeho Milosti patří i to, že nám vyslal Svého Posla صلى الله عليه وسلم, který nás tuto cestu naučil správně následovat, pročež je naší povinností věrně se řídit jeho příkladem, shodně slovům Božím:
وَمَا أَرْسَلْنَا مِن رَّسُولٍ إِلَّا لِيُطَاعَ بِإِذْنِ اللَّهِ
„A nevyslali jsme posla žádného, leč aby mu byla, z dovolení Božího, prokazována poslušnost.“ (Nisá: 64)
Toto zdůrazňovali největší učenci islámu, včetně zakladatelů jednotlivých mezhebů, jako například aš-Šáfi’í, jenž řekl: „Rozpoznáte-li sunnu Posla Božího صلى الله عليه وسلم, následujte ji a neobracejte se vedle ní k názorům kohokoli jiného.“1
Al-Berbehárí proto pravil:
„Vězte, že islám je sunnou a sunna je islámem. Jedno nemůže existovat bez druhého.“2
O důvodech tohoto principu hovoří Ibn Tejmíja:
„Posel Boží صلى الله عليه وسلم je nejznalejší ze všech stvoření ohledně Pravdy, nejdokonaleji umí tuto Pravdu vyjádřit slovy a je nejupřímnější ve vedení jiných k této Pravdě. Z tohoto důvodu musí jeho objasnění Pravdy převyšovat jakékoli další objasnění kohokoli, jak co do přesnosti, tak co do úplnosti.“3
Stejný autor uzavřel:
„Alláh pozvedá člověka natolik, nakolik postupuje v souladu s Prorokovou صلى الله عليه وسلم sunnou.“4
Muhammed Násiruddín al-Albání řekl: „Víra je Zjevení z nebes, přenesené Poslem Božím a my na ni nedodáváme ani slovo a ani slovo z ní neubíráme.“5.
A patří k Milosti Boží, že nás učinil dědici těch nejlepších generací lidstva, společníků Božího Posla صلى الله عليه وسلم a jeho následovníků, kteří nám tuto Boží víru zprostředkovali a jejichž správnost garantoval samotný Alláh ve svých slovech:
وَالسَّابِقُونَ الْأَوَّلُونَ مِنَ الْمُهَاجِرِينَ وَالْأَنصَارِ وَالَّذِينَ اتَّبَعُوهُم بِإِحْسَانٍ رَّضِيَ اللَّهُ عَنْهُمْ وَرَضُوا عَنْهُ وَأَعَدَّ لَهُمْ جَنَّاتٍ تَجْرِي تَحْتَهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا أَبَدًا ۚ ذَٰلِكَ الْفَوْزُ الْعَظِيمُ
„A Bůh nalezl zalíbení v prvních předchůdcích z přesídlenců a pomocníků a v těch, kdož je následovali ve zbožných skutcích a také oni nalezli zalíbeni v Bohu; On pak připravil pro ně zahrady, pod nimiž řeky tekou a v nichž nesmrtelní navěky přebývat budou a to úspěch bude nesmírný.“ (Tewba: 100)
‘Imrán ibn Husejn رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
خَيْرُ أُمَّتِي قَرْنِي ثُمَّ الَّذِينَ يَلُونَهُمْ ثُمَّ الَّذِينَ يَلُونَهُمْ
„Nejlepším lidem je mé pokolení, potom ti po nich a potom ti po nich.“
„Nevím,“ pravil ‘Imrán, „zda po svém pokolení jmenoval další dvě pokolení či tři, avšak potom Posel Boží صلى الله عليه وسلم dodal:
ثُمَّ إِنَّ بَعْدَكُمْ قَوْمًا يَشْهَدُونَ وَلاَ يُسْتَشْهَدُونَ، وَيَخُونُونَ وَلاَ يُؤْتَمَنُونَ، وَيَنْذُرُونَ وَلاَ يَفُونَ، وَيَظْهَرُ فِيهِمُ السِّمَنُ
„Pak po nich věru přijde lid, jenž bude svědčit, aniž by o to byl žádán, budou zpronevěřovat a nebude v ně vkládána důvěra, budou přísahat a své přísahy nedodrží a objeví se mezi nimi otylost.“6
Abú Ishák aš-Šátibí řekl:
„Kdokoli se potom vydává cestou společníků, patří k zachráněné skupině.“7
Al-Berbehárí říká:
„Věz, Alláh ti se smiluj, že islám člověka nebude úplný, dokud nebude následovat, potvrzovat a poslouchat. Kdokoli smýšlí, že v islámu je místo pro něco, co nám Muhammedovi společníci nepředali, ten o nich lže. Jako hřích stačí, když se v této otázce objeví neshoda a i toto je jejich urážkou. Ten, kdo něco takového tvrdí, je zbloudilý novotář, vnášející do islámu něco, co do něj nepatří.“8
Toto jsou pevné základy naší jediné, nedělitelné a neměnné víry, jasné jako den a noc. Kdokoli se od nich odchýlí, vydává se po cestě jiné, nežli je ta vedoucí ke spáse. Toto je správná metoda (arab.منهج menhedž) přijímání víry. Dala by se definovat jako „naprostá pokora před nedvojznačnými šarí’atskými texty (arab. تعظيم النصوص الشرعية ta’zímu n-nusúsi š-šar’íja),“ z čehož plyne, že tam, kde takový existuje, není prostor pro číkoli samostatné uvažování (arab. لا اجتهاد مع النص la džtiháda me’a n-nass).
Pokud bychom otevřeli dveře spekulacím o tom, o čem není diskuse možná, stalo by se nám to, co Alláh popisuje, že postihlo následovníky předešlých zjevení:
كَانَ النَّاسُ أُمَّةً وَاحِدَةً فَبَعَثَ اللَّهُ النَّبِيِّينَ مُبَشِّرِينَ وَمُنذِرِينَ وَأَنزَلَ مَعَهُمُ الْكِتَابَ بِالْحَقِّ لِيَحْكُمَ بَيْنَ النَّاسِ فِيمَا اخْتَلَفُوا فِيهِ ۚ وَمَا اخْتَلَفَ فِيهِ إِلَّا الَّذِينَ أُوتُوهُ مِن بَعْدِ مَا جَاءَتْهُمُ الْبَيِّنَاتُ بَغْيًا بَيْنَهُمْ ۖ فَهَدَى اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا لِمَا اخْتَلَفُوا فِيهِ مِنَ الْحَقِّ بِإِذْنِهِ ۗ وَاللَّهُ يَهْدِي مَن يَشَاءُ إِلَىٰ صِرَاطٍ مُّسْتَقِيمٍ
„Lidé byli národem jediným a poslal Bůh proroky jako hlasatele zvěsti radostné i jako varovatele a seslal s nimi Písmo s pravdou, aby rozsoudil mezi lidmi to, v čem se rozcházeli. A byli ve sporu jedině ti, jimž bylo Písmo darováno poté, co přišla k nim znamení jasná, a to ze vzájemné závisti. A nyní Bůh přivedl z dovolení Svého ty, kdož uvěřili, k pravdě, o níž se dříve rozcházeli v názorech. A Bůh vede, koho chce, ke stezce přímé.“ (Bekara: 213)
Pravda byla jasně stanovena samotným Alláhem. Odkud potom berou mnozí tu drzost hovořit o náboženství Božím beze znalosti a měnit to, co Alláh stanovil jako neměnitelné? Přidávat a ubírat z Boží víry, která byla jednou pro vždy stanovena? Povolovat zakázané a zakazovat povolené? To je jasná lež na Stvořitele a vymýšlení si lží o Něm, jak sám říká:
وَلَا تَقُولُوا لِمَا تَصِفُ أَلْسِنَتُكُمُ الْكَذِبَ هَٰذَا حَلَالٌ وَهَٰذَا حَرَامٌ لِّتَفْتَرُوا عَلَى اللَّهِ الْكَذِبَ ۚ إِنَّ الَّذِينَ يَفْتَرُونَ عَلَى اللَّهِ الْكَذِبَ لَا يُفْلِحُونَ
„Neříkejte tedy to, co jazyky vaše lživě tvrdí: “Toto dovoleno je a toto zakázáno!” vymýšlejíce si tak proti Bohu lež. Věru ti, kdož proti Bohu lži si vymýšlejí, ti neuspějí.“ (Nahl: 116)
Podobně Alláh odsuzuje jako zločin i popírání jasně daných postulátů víry v koránských verších a hadísech Božího Poslaصلى الله عليه وسلم:
فَمَنْ أَظْلَمُ مِمَّنِ افْتَرَىٰ عَلَى اللَّهِ كَذِبًا أَوْ كَذَّبَ بِآيَاتِهِ ۚ إِنَّهُ لَا يُفْلِحُ الْمُجْرِمُونَ
„Kdo je nespravedlivější než ten, kdo proti Bohu lži si vymýšlí či znamení Jeho za lživá prohlašuje? Věru neuspějí zločinci.“ (An’ám: 21)
Matka věřících ‘Áiša رضي الله عنها vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
مَنْ أَحْدَثَ فِي أَمْرِنَا هَذَا مَا لَيْسَ فِيهِ فَهُوَ رَدٌّ
„Kdokoli vnese do této naší věci cokoli nového, co do ní nepatří, toto se odmítá.“9
Alláh vytýká modloslužebníkům mezi Araby jejich pozměňování víry Ibráhímovy ustanovením posvátných zvířat, jejichž maso zakazovali konzumovat a jejichž sílu zakazovali využívat:
مَا جَعَلَ اللَّهُ مِن بَحِيرَةٍ وَلَا سَائِبَةٍ وَلَا وَصِيلَةٍ وَلَا حَامٍ ۙ وَلَٰكِنَّ الَّذِينَ كَفَرُوا يَفْتَرُونَ عَلَى اللَّهِ الْكَذِبَ ۖ وَأَكْثَرُهُمْ لَا يَعْقِلُونَ
„A Bůh neustanovil ani bahíru, ani sá’ibu, ani wasílu, ani háma, avšak ti, kdož neuvěřili, si vymyslili tyto lži proti Bohu – a většina z nich nemá rozum žádný.“ (Máida: 103)
Pozměňováním víry bylo i uctívání zlatého telete některými z Músáova národa:
إِنَّ الَّذِينَ اتَّخَذُوا الْعِجْلَ سَيَنَالُهُمْ غَضَبٌ مِّن رَّبِّهِمْ وَذِلَّةٌ فِي الْحَيَاةِ الدُّنْيَا ۚ وَكَذَٰلِكَ نَجْزِي الْمُفْتَرِينَ
„Ti, kdož si tele modlou učinili, budou postiženi hněvem Pána svého i ponížením v životě pozemském! A takto odměňujeme ty, kdož lži si vymýšlejí.“ (A’ráf: 152)
Tací jsou nepřátelé poslů a proroků, protože právě jejich působením je zkalen čistý pramen Boží Pravdy a správného vedení Alláhem vyslaných věrozvěstů, slovy Božími:
وَكَذَٰلِكَ جَعَلْنَا لِكُلِّ نَبِيٍّ عَدُوًّا شَيَاطِينَ الْإِنسِ وَالْجِنِّ يُوحِي بَعْضُهُمْ إِلَىٰ بَعْضٍ زُخْرُفَ الْقَوْلِ غُرُورًا ۚ وَلَوْ شَاءَ رَبُّكَ مَا فَعَلُوهُ ۖ فَذَرْهُمْ وَمَا يَفْتَرُونَ
„A takto jsme učinili každému poslu nepřátele: satany z lidí i džinů, kteří si vzájemně našeptávají ozdobná slova plná bludů. Kdyby Pán tvůj chtěl, nebyli by tak činili; ponech je tedy v tom, co si vymýšlejí!“ (An’ám: 112)
Proto je na nás, zda se vydáme touto cestou bludu, anebo prorockou cestou spásy. Ibn Tejmíja říká:
„Kdo bude následovníkem proroků, tomu Alláh pomůže tak, jako pomáhal i prorokům.“10
(…)
Služebníci Alláha!
Vznešený Alláh praví:
الْيَوْمَ أَكْمَلْتُ لَكُمْ دِينَكُمْ وَأَتْمَمْتُ عَلَيْكُمْ نِعْمَتِي وَرَضِيتُ لَكُمُ الْإِسْلَامَ دِينًا
„Dnešního dne jsem pro vás dovršil vaše náboženství a naplnil nad vámi Své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství.“ (Máida: 3)
Na jiném místě říká:
أَفَغَيْرَ دِينِ اللَّهِ يَبْغُونَ وَلَهُ أَسْلَمَ مَن فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ طَوْعًا وَكَرْهًا وَإِلَيْهِ يُرْجَعُونَ
„Což si mohou přát jiné náboženství než náboženství Boží, když již se do vůle Jeho odevzdalo – chtě nechtě – vše, co na nebesích je i na zemi, a když vše se k Němu navrátí?“ (Áli ‘Imrán: 83)
Jsme varováni před těmi, kteří pozměňují Boží víru svými výmysly. Nechť vás nepřekvapí množství těch, kdo následují cesty hříchu a bludu, jejich počet nehovoří nic o pravdivosti jejich cesty. Mirdás al-Aslemí رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
يَذْهَبُ الصَّالِحُونَ الأَوَّلُ فَالأَوَّلُ، وَيَبْقَى حُفَالَةٌ كَحُفَالَةِ الشَّعِيرِ أَوِ التَّمْرِ، لاَ يُبَالِيهِمُ اللَّهُ بَالَةً
„Bezúhonní odejdou jedni po jedněch a zůstanou z lidí jen plevy, jako jsou plevy ječmene či slupky datlí, Alláh se na ně ani nebude ohlížet.“11
Mu’áz ibn Džebel رضي الله عنه říkal na každém svém sezení: „Pochybovači dojdou zkázy. Věru před vámi jsou rozkoly, během nichž se rozmnoží majetek a Korán se otevře všem, takže se ho bude i muž, i žena, i svobodný i otrok, i mladý i starý. A nastane doba, kdy člověk bude recitovat Korán a řekne: „Co se děje s lidmi, předčítám jim Korán, ale oni mne nenásledují?“ načež si řekne: „Nebudou mne následovat, dokud si nevymyslím něco nového.“ Dávejte si dobrý pozor na to nové, co vnese, protože vnáší pouze toliko blud.“12
Z tohoto důvodu Ibn Hadžer řekl:
„Vzdalovat se od takových následovníků bludu je nedílnou součástí uctívání.“13
Sufján as-Sewrí řekl: „Kdo nastraží ucho, aby si vyslechl novotáře a ví, že jde o novotáře, ten se vymanil z Boží záštity a je přenechán napospas sám sobě.“14
Prosím Alláha Všemohoucího, aby nás na tomto světě vedl po přímé a správné cestě spásy, cestě Koránu a následování Sunny Božího Posla a způsobem ustaveným jeho společníky a jejich věrnými následovníky z generací zbožných předků, až ke spáse na onom světě. Ámín!
- Zaznamenal al-Herewí v Zemmu l-kelám, 3/15.
- Viz Šerhu s-sunna, str. 35.
- Viz Dar’u t-te’árudi l-‘akli we n-nakl, 1/23.
- Viz Tuhfetu l-mudžíb, str. 339.
- Viz Silsiletu l-hudá we n-núr, páska č. 95
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3650.
- Viz al-I’tisám, 2/252.
- Viz Šerhu s-sunna, odst. 8.
- Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2697; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1718.
- Viz Medžmú’u l-fetáwá, 1/171.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6434,
- Zaznamenal al-Ádžurí v Kitábu š-šarí’a, 1/238, podání č. 90.
- Viz Fethu l-Bárí, 8/717.
- Zaznamenal Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá, 7/33.