بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh v mnoha verších Své Knihy přikázal prosit o odpuštění za hříchy:
وَاسْتَغْفِرُوا اللَّهَ ۚ إِنَّ اللَّهَ غَفُورٌ رَّحِيمٌ
„Proste tedy Alláha za odpuštění, neboť Alláh je věru je odpouštějící, slitovný“ (Bekara: 199)
A také:
فَاسْتَقِيمُوا إِلَيْهِ وَاسْتَغْفِرُوهُ ۗ وَوَيْلٌ لِّلْمُشْرِكِينَ
„Miřte k Němu přímo a proste Ho za odpuštění! Běda těm, kdo k Němu jiné přidružují“ (Fussilet: 6)
Poslednímu Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم pak Alláh přikázal přímo toto:
وَاسْتَغْفِرْ لِذَنبِكَ وَلِلْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ
„A pros za odpuštění vin svých i vin mužů a žen věřících!“ (Muhammed: 19)
Vznešený Alláh Sám Sebe pojmenoval jako Odpouštějícího a popsal Sebe samého jako Toho, Který je schopen odpustit a též odpouští všem všechny hříchy. I tím apeluje na lidi, aby Ho prosili o odpuštění.
Prosba za odpuštění (arab. الاِسْتِغَفارُ al-istighfár) znamená upřímně žádat Alláha Jediného o odpuštění a skrytí svých prohřešků na tomto i na onom světě.
Je charakteristikou poslů a proroků, mír s nimi všemi, o kterých Korán vypráví, že všichni prosili za odpuštění a káli se k Alláhu. Adam a jeho žena řekli:
رَبَّنَا ظَلَمْنَا أَنفُسَنَا وَإِن لَّمْ تَغْفِرْ لَنَا وَتَرْحَمْنَا لَنَكُونَنَّ مِنَ الْخَاسِرِينَ
„Pane náš, věru jsme sami sobě ukřivdili; pokud se nad námi neslituješ a neodpustíš nám, budeme věru z těch, jejichž ztráta postihla.“ (A’ráf: 23)
Núh řekl:
رَّبِّ اغْفِرْ لِي وَلِوَالِدَيَّ وَلِمَن دَخَلَ بَيْتِيَ مُؤْمِنًا وَلِلْمُؤْمِنِينَ وَالْمُؤْمِنَاتِ
„Pane můj, odpusť mi a rodičům mým i těm, kdo jako věřící do mého domu vstoupili, jakož i věřícím mužům a ženám!“ (Núh: 28)
Músá řekl:
رَبِّ إِنِّي ظَلَمْتُ نَفْسِي فَاغْفِرْ لِي
„Pane můj, sám sobě jsem ukřivdil, odpusť mi!“ (Kasas: 16)
O Dáwúdovi řekl:
فَاسْتَغْفَرَ رَبَّهُ وَخَرَّ رَاكِعًا وَأَنَابَ
„A poprosil Pána svého o slitování a pak padl klaně se a čině pokání.“ (Sád: 24)
Abú Hurejra رضي الله عنه uvádí, že náš Posel Boží Muhammed صلى الله عليه وسلم prosil Alláha o odpuštění a kál se k Němu více než sedmdesátkrát za den.1
Prosba za odpuštění má velmi mnoho předností, k nimž patří odpuštění hříchů a smazání špatných skutků v záznamu činů. Vznešený Alláh říká:
وَمَن يَعْمَلْ سُوءًا أَوْ يَظْلِمْ نَفْسَهُ ثُمَّ يَسْتَغْفِرِ اللَّهَ يَجِدِ اللَّهَ غَفُورًا رَّحِيمًا
„A kdo se dopustil skutku špatného či ukřivdil sám sobě a pak poprosí Alláha o odpuštění, věru najde, že Alláh je odpouštějící, slitovný.“ (Nisá: 110)
Abú Zerr رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم vypověděl, že Vznešený Alláh řekl:
إِنَّكُمْ تُخْطِئُونَ بِاللَّيْلِ وَالنَّهَارِ وَأَنَا أَغْفِرُ الذُّنُوبَ جَمِيعًا، فَاسْتَغْفِرُونِي أَغْفِرْ لَكُمْ
„Služebníci Moji, věru hřešíte nocí i dnem a Já vám odpouštím všechny hříchy. Proste mne o odpuštění a Já vám odpustím.“2
Zejd ibn Hárisa رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم také řekl:
مَنْ قَالَ أَسْتَغْفِرُ اللَّهَ الْعَظِيمَ الَّذِي لاَ إِلَهَ إِلاَّ هُوَ الْحَيَّ الْقَيُّومَ وَأَتُوبُ إِلَيْهِ، غُفِرَ لَهُ وَإِنْ كَانَ قَدْ فَرَّ مِنَ الزَّحْفِ
„Kdo řekne: „Alláha Velkého, kromě kterého není žádného boha, Žijícího, Trvajícího, žádám o odpuštění,“ tomu bude odpuštěno i kdyby zbaběle prchl z bojiště.“3
Další předností prosby o odpuštění je to, že hasí neblahé následky špatných činů a odvrací trest. Vznešený Alláh řekl:
وَمَا كَانَ اللَّهُ لِيُعَذِّبَهُمْ وَأَنتَ فِيهِمْ ۚ وَمَا كَانَ اللَّهُ مُعَذِّبَهُمْ وَهُمْ يَسْتَغْفِرُونَ
„Alláh však není takový, aby je trestal, dokud si mezi nimi – Alláh ani nechce vykonávat jejich potrestání, dokud budou prosit o slitování.“ (Anfál: 33)
Prosba o odpuštění přináší vnitřní klid a vyrovnanost, neboť Vznešený Alláh pravil:
وَأَنِ اسْتَغْفِرُوا رَبَّكُمْ ثُمَّ تُوبُوا إِلَيْهِ يُمَتِّعْكُم مَّتَاعًا حَسَنًا إِلَىٰ أَجَلٍ مُّسَمًّى وَيُؤْتِ كُلَّ ذِي فَضْلٍ فَضْلَهُ
„Abyste prosili Pána svého za odpuštění a pak se kajali; on poskytne vám pak příjemné užívání světa tohoto až do lhůty stanovené a uštědří přízeň Svou každému, kdo si ji zaslouží.“ (Húd: 3)
Přináší i hojnost majetku, obživy a potomstva:
فَقُلْتُ اسْتَغْفِرُوا رَبَّكُمْ إِنَّهُ كَانَ غَفَّارًا ﴿١٠﴾ يُرْسِلِ السَّمَاءَ عَلَيْكُم مِّدْرَارًا ﴿١١﴾ وَيُمْدِدْكُم بِأَمْوَالٍ وَبَنِينَ وَيَجْعَل لَّكُمْ جَنَّاتٍ وَيَجْعَل لَّكُمْ أَنْهَارًا ﴿١٢﴾
„Proste Pána svého za odpuštění, vždyť On věru je odpouštějící! On sešle na vás nebe déšťem hojným a rozmnoží vám majetky i syny a připraví pro vás zahrady a řeky.“ (Núh:10-12)
A největším přínosem a předností prosby o odpuštění je spása před Ohněm Pekelným a úspěch v podobě Ráje a jeho zahrad, příbytku dobrých a ctnostných, neboť Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
طُوبَى لِمَنْ وَجَدَ فِي صَحِيفَتِهِ اسْتِغْفَارًا كَثِيرًا
„Blahoslaven ten, kdo v záznamech svých skutků najde mnoho proseb za odpuštění.“4
A také řekl ohledně skutečnosti, že prosba o odpuštění není omezena jen na nás samotné:
إِنَّ اللَّهَ عَزَّ وَجَلَّ لَيَرْفَعُ الدَّرَجَةَ لِلْعَبْدِ الصَّالِحِ فِي الْجَنَّةِ، فَيَقُولُ: يَا رَبِّ: أَنَّى لِي هَذِهِ؟! فَيَقُولُ: بِاسْتِغْفَارِ وَلَدِكَ لَكَ
„Věru Alláh Vznešený a Mocný zvedá stupně svého bezúhonného služebníka v Ráji a on se ptá: „Pane můj, jak jsem toho dosáhl?” Odpoví mu: „Díky prosbě tvého potomka o odpuštění pro tebe.“5
Prosba o odpuštění je předepsána v každé době, ale existují i zvláštní časy, kdy je lepší prosit o odpuštění co nejvíce, jako po vykonání rozmanitých skutků uctívání, po modlitbách, či zrána a zvečera, shodně Božím slovům:
فَسَبِّحْ بِحَمْدِ رَبِّكَ وَاسْتَغْفِرْهُ ۚ إِنَّهُ كَانَ تَوَّابًا
„Pak oslavuj chválou Pána svého a pros jej o odpuštění, vždyť On věru ke kajícníku je milostivý!“ (Nasr: 3)
وَبِالْأَسْحَارِ هُمْ يَسْتَغْفِرُونَ
„a za úsvitu o odpuštění prosívali“ (Záriját: 18)
Prosba o odpuštění spočívá v odříkávání slov dochovaných v autentické sunně, jako je astaghfiru ‘lláh – Alláha prosím o odpuštění apod. Nejvznešenější a nejlepší je ta, která se říká sejjidu l-istighfár. Al-Buchárí ji uvádí přes Šeddáda ibn Aws رضي الله عنه od Proroka صلى الله عليه وسلم takto:
سَيِّدُ الِاسْتِغْفَارِ أَنْ تَقُولَ: اللَّهُمَّ أَنْتَ رَبِّي، لاَ إِلَهَ إِلاَّ أَنْتَ، خَلَقْتَنِي، وَأَنَا عَبْدُكَ، وَأَنَا عَلَى عَهْدِكَ وَوَعْدِكَ مَا اسْتَطَعْتُ، أَعُوذُ بِكَ مِنْ شَرِّ مَا صَنَعْتُ، أَبُوءُ لَكَ بِنِعْمَتِكَ عَلَيَّ، وَأَبُوءُ لَكَ بِذَنْبِي؛ فَاغْفِرْ لِي؛ فَإِنَّهُ لاَ يَغْفِرُ الذُّنُوبَ إِلاَّ أَنْتَ. وَمَنْ قَالَهَا مِنَ النَّهَارِ مُوقِنًا بِهَا فَمَاتَ مِنْ يَوْمِهِ قَبْلَ أَنْ يُمْسِيَ، فَهُوَ مِنْ أَهْلِ الْجَنَّةِ، وَمَنْ قَالَهَا مِنَ اللَّيْلِ وَهُوَ مُوقِنٌ بِهَا فَمَاتَ قَبْلَ أَنْ يُصْبِحَ، فَهُوَ مِنْ أَهْلِ الْجَنَّةِ
„Nejlepší prosbou o odpuštění je, když řekneš: „Ó Bože, Ty jsi můj Pán. Není božstva kromě Tebe. Stvořil jsi mě a já jsem Tvůj služebník, jsem pod přísahou a slibem Tobě, nakolik jsem jen schopný. Utíkám se k Tobě v ochranu před zlem, které jsem vykonal. Beru na vědomí Tvou přízeň, co mi věnuješ. Odpusť mi tedy, neboť není nikoho, kdo může odpustit hříchy, kromě Tebe.“ Kdokoli ji řekne přes den, přesvědčen o jejím významu, načež v ten den zemře ještě před večerem, ten bude obyvatelem Ráje. A kdokoli ji řekne během noci, přesvědčen o jejím významu, načež zemře ještě před rozedněním, ten bude obyvatelem Ráje.“6
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh v posledním verši, který zjevil shůry sedmera nebes, řekl:
وَاتَّقُوا يَوْمًا تُرْجَعُونَ فِيهِ إِلَى اللَّهِ ۖ ثُمَّ تُوَفَّىٰ كُلُّ نَفْسٍ مَّا كَسَبَتْ وَهُمْ لَا يُظْلَمُونَ
„A bojte se toho dne, kdy k Alláhu se navrátíte, kdy duše každá bude odměněna podle toho, co si vysloužila a kdy lidem nebude ukřivděno.“ (Bekara: 281)
Bojte se Alláha, dodržujte, co stanovil za povinnost a vystříhejte se toho, co zakázal. A vězte, že prosba o odpuštění má vést k zanechání hříchu a pomoci k tomu, aby se znovu neopakoval, ale i to, že brány prosby o odpuštění zůstávají vždy otevřené. Vznešený Alláh řekl:
وَسَارِعُوا إِلَىٰ مَغْفِرَةٍ مِّن رَّبِّكُمْ وَجَنَّةٍ عَرْضُهَا السَّمَاوَاتُ وَالْأَرْضُ أُعِدَّتْ لِلْمُتَّقِينَ ﴿١٣٣﴾ الَّذِينَ يُنفِقُونَ فِي السَّرَّاءِ وَالضَّرَّاءِ وَالْكَاظِمِينَ الْغَيْظَ وَالْعَافِينَ عَنِ النَّاسِ ۗ وَاللَّهُ يُحِبُّ الْمُحْسِنِينَ ﴿١٣٤﴾ وَالَّذِينَ إِذَا فَعَلُوا فَاحِشَةً أَوْ ظَلَمُوا أَنفُسَهُمْ ذَكَرُوا اللَّهَ فَاسْتَغْفَرُوا لِذُنُوبِهِمْ وَمَن يَغْفِرُ الذُّنُوبَ إِلَّا اللَّهُ وَلَمْ يُصِرُّوا عَلَىٰ مَا فَعَلُوا وَهُمْ يَعْلَمُونَ ﴿١٣٥﴾ أُولَٰئِكَ جَزَاؤُهُم مَّغْفِرَةٌ مِّن رَّبِّهِمْ وَجَنَّاتٌ تَجْرِي مِن تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ خَالِدِينَ فِيهَا ۚ وَنِعْمَ أَجْرُ الْعَامِلِينَ ﴿١٣٦﴾
„Pospíchejte k milosti od Pána svého ak zahradě, jejíž šířka se rovná nebesům a zemi, která připravená je pro bohabojné, kteří rozdávají almužny ve štěstí i v neštěstí, kteří krotí hněv svůj a odpouštějí lidem. Alláh věru miluje ty, kdo dobro činí a ty, kteří poté, co spáchali hanebnost či sami sobě ukřivdili, vzpomínají Alláha a prosí Ho za odpuštění hříchů svých – neboť kdo jiný může hříchy odpustit než Alláh – a kteří nesetrvávají vědomě v tom, co vykonali. A odměna takových budí odpuštění od Pána jejich a zahrady, pod nimiž řeky tečou a ve kterých budou nesmrtelní. Není to krásná odměna těm, kdo dobré konali?“ (Áli ‘Imrán: 133-136)
Ó Bože, odpusť nám naše hříchy, zahrň nás svou Milostí, která zahrnuje všechny věci, věru Ty jsi Odpouštějící, Milostivý. Ó Bože, učiň naše srdce smířenými v lásce vůči Tobě, vzpomínce na Tobě a učiň nás vůči Tobě pokornými. Ámin.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6307.
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2577.
- Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3577; a Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 1517. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-Tirmizí.
- Od ‘Abdulláha ibn Busra رضي الله عنه zaznamenali Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3818 a toto je jeho verze; an-Nesáí v Sunenu l-Kubrá, hadís č. 10289; a al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, hadís č. 647. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu Suneni Ibn Mádža, hadís č. 3093.
- Od Abú Hurejry رضي الله عنه ho zaznamenal Ahmed v Musnedu, hadís č. 10610. Jako hasan ho doložil al-Albání v Hidájetu r-ruwát, hadís č. 2293.
- Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6306.