O uctívání v zimě

brown and white dome building

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.

Vznešený Alláh praví:

يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ

Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)

Milí bratři v islámu!

Vznešený Alláh pravil:

يُقَلِّبُ اللَّهُ اللَّيْلَ وَالنَّهَارَ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَعِبْرَةً لِّأُولِي الْأَبْصَارِ

A Bůh působí střídání noci a dne – a věru je v tom poučení pro lid prozíravý.“ (Núr: 44)

Ubíhají dny a noci. Mění se roční doby. A v tom všem jsou znamení pro rozumem obdařené věřící, kteří rozjímají a přemýšlejí. Takoví dobře vědí, že každá roční doba má svůj účel, jako to věděli i naši zbožní předkové, žijící v rytmu přírody. Ti si byli velmi dobře vědomi, že své výjimečnosti má i zima. Představují jedinečné příležitosti, které jindy v roce nenastávají a které není radno zanedbat a promeškat.

Omar ibnu l-Chattáb řekl: „Zima je kořistí uctívačů.1

Abú Sa’íd al-Chudrí رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

الشِّتاءُ رَبيعُ المُؤْمِنِ.

Zima je jarem věřícího.2

Naši zbožní předkové se proto jali využít zimu k hojné sklizni dobrých skutků.

Příkladem takového dobrého skutku je půst. ‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم ohledně zimního období říci:

الصَّومُ في الشِّتاءِ الغَنيمةُ الباردةُ.

Půst v zimě je kořistí bez boje.3

Dalším příkladem je starost o dodržování všech pěti povinných denních modliteb, jejichž čas se přiblížil k sobě, včetně modlitby ranní, která je nyní později a dá se pohodlně stíhat.

Toto je ovšem povinnost po celý rok, kvůli slovům Božím:

إِنَّ الصَّلَاةَ كَانَتْ عَلَى الْمُؤْمِنِينَ كِتَابًا مَّوْقُوتًا

Věru modlitba je pro věřící předepsána v čas stanovený!“ (Nisá:103)

V hadísu od Džunduba ibn ‘Abdilláha a dalších رضي الله عنهم أجمعين se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

‏ مَنْ صَلَّى الصُّبْحَ فَهُوَ فِي ذِمَّةِ اللَّهِ

Kdo se pomodlí ranní modlitbu společně, je pod ochranou Boží…4

‘Ummára ibn Ruejba رضي الله عنه řekl: „Slyšel jsem Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:

لَنْ يَلِجَ النَّارَ أَحَدٌ صَلَّى قَبْلَ طُلُوعِ الشَّمْسِ وَقَبْلَ غُرُوبِهَا

Do Ohně nikdy nevstoupí nikdo, kdo se modlil před východem a před západem slunce.“ tj. modlitby fedžr a ‘asr.5

Abú Músá رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

مَنْ صَلَّى الْبَرْدَيْنِ دَخَلَ الْجَنَّةَ

Kdo se modlí během ranního a večerního chladu, vstoupí do Ráje.6

Burejda ibnu l-Hasíb رضي الله عنه vyprávěl, že mu Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

بَشِّرِ الْمَشَّائِينَ فِي الظُّلَمِ إِلَى الْمَسَاجِدِ بِالنُّورِ التَّامِّ يَوْمَ الْقِيَامَةِ

Oznam radostnou zvěst těm, kteří kráčí do mešit v temnotách noci, že obdrží jasné světlo v Den Zmrtvýchvstání!7

Kde jsme my ve vztahu k našim pěti povinným modlitbám, zejména modlitbě ranní? A je povinností nás všech, kteří žijeme v blízkosti mešity, abychom tyto modlitby vykonávali společně zde v mešitě.

Dny se zkracují a noci prodlužují mimo jiné i pro nás, abychom se mohli pohodlně oddat také modlitbám nepovinným nočním. Tak jako nám Alláh v zimě ulehčil postit se přes den, ulehčil nám i modlit se v noci.

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

أَفْضَلُ اَلصَّلَاةِ بَعْدَ اَلْفَرِيضَةِ صَلَاةُ اَللَّيْلِ

Tou nejlepší modlitbou po těch povinných je modlitba v noci.8

Od Abú Hurejry, ‘Alího, Sehla a dalších Prorokových صلى الله عليه وسلم společníků رضي الله عنهم أجمعين se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

شرفُ المؤمنِ قيامُهُ بالليلِ وعِزُّه استغناؤهُ عمّا في أيدي الناسِ.

Noblesa věřícího tkví v jeho nočních modlitbách a jeho důstojnost v nezávislosti na tom, co drží ve svých rukou jiní lidé.9

Abú Umáma al-Báhilí رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم doporučil:

عليكم بقيامِ الليلِ، فإنّه دَأْبُ الصالحينَ قبلَكم، وهو قُرْبةٌ إلى ربِّكم، ومَكْفَرةٌ للسِّيِّئاتِ، ومَنهاةٌ عن الإثمِ

Dbejte na noční nepovinné modlitby! Věru ony jsou obyčejem zbožných před vámi, jsou přiblížením se k vašemu Pánu, odpuštěním vašich špatných skutků a vykoupením se z hříchu!10

‘Abdulláh ibn Selám رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه وسلم říci:

أَيُّهَا النَّاسُ أَفْشُوا السَّلاَمَ وَأَطْعِمُوا الطَّعَامَ وَصَلُّوا وَالنَّاسُ نِيَامٌ تَدْخُلُونَ الْجَنَّةَ بِسَلاَمٍ

Lidé! Šiřte pozdrav míru, sdílejte své jídlo, modlete se, když lidé spí, vstoupíte tak do Ráje v míru!11

A ‘Abdulláh ibn ‘Amr رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

مَنْ قَامَ بِعَشْرِ آيَاتٍ لَمْ يُكْتَبْ مِنَ الْغَافِلِينَ وَمَنْ قَامَ بِمِائَةِ آيَةٍ كُتِبَ مِنَ الْقَانِتِينَ وَمَنْ قَامَ بِأَلْفِ آيَةٍ كُتِبَ من المقنطرين

Kdo v noční modlitbě odrecituje deset veršů, ten nebude zapsán mezi lhostejné. Kdo se jich pomodlí sto, bude zapsán mezi poslušné. A kdo se jich pomodlí tisíc, bude zapsán mezi ty, kteří poklady shromažďují.12

Naší povinností je Alláhu vyjadřovat vděk za všechny dary, kterými nás zahrnul a kterých význam vynikne obzvláště teď v zimě, jako je teplé oblečení, teplá voda, pohodlné a zateplené příbytky, centrální topení a vše ostatní, co spousta lidí na světě postrádá. Pamatujme na to, připomínejme si to, přemýšlejme a rozjímejme o tom. Buďme za to Alláhu vděční a nebuďme nevděční, tedy nepopírejme dobrodiní, které nám poskytl, nepoužívejme tyto dary k tomu, co Ho hněvá, ale jen k tomu, co On miluje a s čím je spokojen.

Vznešený Alláh praví:

فَاذْكُرُونِي أَذْكُرْكُمْ وَاشْكُرُوا لِي وَلَا تَكْفُرُونِ

Buďte Mne pamětlivi a já budu pamětliv vás, děkujte Mi a nebuďte nevděční.“ (Bekara: 152)

V hadísu od ‘Abdulláha ibn Ghanám رضي الله عنه nás Posel Boží صلى الله عليه وسلم nabádá jak děkovat Alláhu za Jeho dary. Tím, že po probuzení a před ulehnutím budeme opakovat slova, která dle něj znamenají úplné poděkování:

اللَّهُمَّ مَا أَصْبَحَ بِي مِنْ نِعْمَةٍ فَمِنْكَ وَحْدَكَ لاَ شَرِيكَ لَكَ فَلَكَ الْحَمْدُ وَلَكَ الشُّكْرُ ‏.‏

Ó Bože, není žádného dobrodiní, které jsem u tebe ráno zastihl, aniž by nepocházelo od Tebe Jediného, Který nemáš společníka, Tobě za ně patří chvála a Tobě za ně patří vděk.13

A nezapomínejme, že Alláh trestá hříšníky chladem zrovna tak, jako trestá i horkem. Vznešený praví ohledně obyvatel Ráje:

لَا يَرَوْنَ فِيهَا شَمْسًا وَلَا زَمْهَرِيرًا

a nespatří tam ani slunce žár, ani mráz spalující“ (Insán: 13)

K tomuto verši podle Abú Hurejry رضي الله عنه Posel Boží صلى الله عليه وسلم poznamenal:

وَاشْتَكَتِ النَّارُ إِلَى رَبِّهَا فَقَالَتْ يَا رَبِّ أَكَلَ بَعْضِي بَعْضًا‏.‏ فَأَذِنَ لَهَا بِنَفَسَيْنِ نَفَسٍ فِي الشِّتَاءِ، وَنَفَسٍ فِي الصَّيْفِ، فَهُوَ أَشَدُّ مَا تَجِدُونَ مِنَ الْحَرِّ، وَأَشَدُّ مَا تَجِدُونَ مِنَ الزَّمْهَرِيرِ .

Oheň si postěžoval svému Pánu: „Pane můj! Věru jedna má část ztravuje jinou!“ Alláh mu tedy dovolil dvakrát za rok vydechnout, jednou v zimě a jednou v létě. A to je to nejhorší, co pociťujete z horka a to nejhorší, co pociťujete z mrazu.14

To nám připomíná, že peklo existuje již nyní. Zachraňme se před ním již teď tím, že budeme konat činy, které nás od něho díky milosti Boží vzdálí!

Prosím Alláha, aby učinil tuto zimu svědkem pro nás a ne proti nám, aby nám dal dlouhý život ve víře plný dobrých skutků a aby nám dal zemřít jako skutečným muslimům a přivedl nás do zahrad Ráje! Ámín!

  1. Zaznamenal Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá´, 1/51.
  2. Zaznamenali Ahmed v Musnedu, hadís č. 11734; Abú Ja’lá v Musnedu, hadís č. 1061; Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá´, 8/325; al-Kadá’í v Musnedu š-Šiháb, hadís č. 141 a další s mnoha různými řetězci vypravěčů, mnoho z nich jsou slabé, avšak al-Hajsemí hadís jako celek oceňuje jako hasan v Medžme’u z-zewáid, 3/203.
  3. Zaznamenali ho at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 797; Ahmed v Musnedu, hadís č. 18979;Ibn Chuzejma v Sahíhu, hadís č. 2145; a al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, hadís č. 8454. Jako hasan ho na základě podpůrných podání ocenil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č.1922.
  4. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 657.
  5. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 634.
  6. Hadís je muttefekun ‘alejhi, uvádí ho al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 574; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 635. Tj. modlitby fedžr a maghrib.
  7. Zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 561. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-terghíbi we t-terhíb, hadís č. 315. Od Anase ibn Málika رضي الله عنه uvádí stejný hadís Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 781; at-Taberání v al-Mu’džemu l-awsatu, hadís č. 5956; a al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 869. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu Suneni Ibni Mádža, hadís č. 640.
  8. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1163.
  9. Zaznamenali al-‘Ukajlí v ad-Du’afáu l-kebír, 2/37; Temám v al-Fewáid, hadís č. 1104; a Ibn ‘Asákír v Táríchu Dimešk, 12/92. Jako hasan ho po spojení všech řetězců doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 831.
  10. Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 3549; Ibn Chuzejma v Sahíhu, hadís č. 1135; a at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebíru, hadís č. 7466 s malými odchylkami. Jako hasan ho doložil al-Albání v Irwáu l-ghalíl, hadís č. 354.
  11. Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2485; a Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 1334. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-terghíb, hadís č. 616.
  12. Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 1398; Ibn Chuzejma v Sahíhu, hadís č. 1144; a Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 2572. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 6439.
  13. Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 5073; Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 861. Jako hasan ho ocenil Ibn Báz v Medžmú’u l-fetáwá wer-rasáil, 30/26.
  14. Hadís je muttefekun ‘alejhi, zaznamenali ho al-Buchárí v Sahíhu,hadís č. 536 a 537; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 617.