Abú Sa’leba Džursúm ibn Nešír al-Chušání رضي الله عنه vyprávěl, že Boží Posel صلى الله عليه وآله وسلم pravil:
إنَّ اللَّهَ تَعَالَى فَرَضَ فَرَائِضَ فَلَا تُضَيِّعُوهَا، وَحَدَّ حُدُوْدًا فَلَا تَعْتَدُوهَا، وَحَرَّمَ أَشْيَاءَ فَلَا تَنْتَهِكُوهَا، وَسَكَتَ عَنْ أَشْيَاءَ رَحْمَةً لَكُمْ غَيْرَ نِسْيَانٍ، فَلَا تَبْحَثُوا عَنْهَا
Abú Sa’leba Džursúm ibn Nešír al-Chušání رضي الله عنه vyprávěl, že Boží Posel صلى الله عليه وآله وسلم pravil:
إنَّ اللَّهَ تَعَالَى فَرَضَ فَرَائِضَ فَلَا تُضَيِّعُوهَا، وَحَدَّ حُدُوْدًا فَلَا تَعْتَدُوهَا، وَحَرَّمَ أَشْيَاءَ فَلَا تَنْتَهِكُوهَا، وَسَكَتَ عَنْ أَشْيَاءَ رَحْمَةً لَكُمْ غَيْرَ نِسْيَانٍ، فَلَا تَبْحَثُوا عَنْهَا
„Věru Alláh Vznešený předepsal povinnosti, proto je nezanedbávejte. Stanovil meze, proto je nepřekračujte. Některé věci zakázal, proto zákazy nepřekračujte. A o některých věcech pomlčel, z milosti vůči vám, nikoli ze zapomenutí. Proto po nich nepátrejte.” [1]
Ibnu l-‘Usejmín رحمه الله تعالى přináší ve svém komentáři an-Newewího Arba’ínu, tedy krátkého výboru čtyřiceti hadísů vysvětlení, že toto pomlčení znamená, že Alláh v dané věci lidem nic neuložil a nic nezakázal. Mlčel, tedy neřekl nic, co by tyto praktiky zakazovalo, nebo k ní vybízelo. A On سبحانه و تعالى nezapomíná a ani neopomíná nějaké věci kvůli chybě.
On je ten, který praví:
وَمَا كَانَ رَبُّكَ نَسِيًّا
a Pán tvůj není věru zapomnětlivým (Merjem: 64)
Je to Boží milost vůči stvořením, kterou je zakázáno zužovat.
Prorokova صلى الله عليه و سلم slova „Proto po nich nepátrejte“ znamenají nepokládejte zbytečné otázky ohledně nich, nešťourejte do nich.
Šejch Ibnu l-‘Usejmín předkládá praktický příklad dopadu tohoto nádherného hadísu.
Sahába mívali ve zvyku tázat se na záležitosti věcné a praktické, vhodné pro jejich situaci, které se jich osobně týkaly. Ibn Omar رضي الله عنه varoval před pokládáním hypotetických otázek a jeho otec Omar ibnu l-Chattáb رضي الله عنه, jak je známo, ty, kteří něco podobného činí, proklel.
Ad-Dárimí uvádí podání od al-Kásima: „Vyzvídáte ohledně věcí, na které se nikdo neptal. Jsou to otázky, o kterých ani netušíme, zda byly položeny …“
‘Amru Ibn Ishák pravil: „Potkal jsem vícero společníků Proroka صلى الله عليه وآله وسلم, než jsem jich nepotkal. A nikdy jsem nenarazil na lidi více shovívavé a méně puntičkářské, než byli oni.“
‘Ubáda al-Kindí byl tázán na ženu, která zemřela mezi lidmi jako cestující, aniž měla při sobě mužský doprovod. Odpověděl: „Měl jsem možnost potkat se s lidmi, kteří nikdy nebyli tak hnidopišští, či tak puntičkářští, jako jste vy.“
Je mnohem lepší starat se o věci, které islám učinil povinnostmi, nebo věcmi doporučenými, a vyhýbat se věcem zakázaným či zavrženíhodným, než vytahovat témata a záležitosti, o kterých náboženství mlčí, čímž snadno zmateme sebe i druhé, aniž by pro to existovala konkrétní a reálná potřeba. Jen tím riskujeme a zabředáváme do pochybnosti a hříchu.
Nechť nám Alláh dá podporu držet se dále od toho, co se nás netýká.
Zdroj: www.ilmpoint.com
________________________________________________________
[1] Zaznamenali ad-Dárekútní v Sunenu, 4/185 a další, oceněn jako sahíh Ibn Kajjímem v I’lámu l-Muwweki’ín, 1/221; Ibn Kesírem v jeho Tefsíru, 1/405; Ahmedem Šákirem v ‘Umdetu t-Tefsír, 1/744. Jako hasan jej oceňují an-Newewí v al-Azkár, 505; Ibn Hadžer pro něj uvádí doplňující svědectví ve Fethu l-Bárí, 13/280; Al-Albání uvádí, že jeho řetězec vypravěčů je přetržený a ocenil jej jako hasan na základě podpůrného svědectví ve svém Šerhu t-Taháwíjja, str. 302; Ibn Wezír al-Jemení uvádí, že správnost hadísu je prokázána v jeho al-Awásim we l-Kawásim, 2/143.