OTÁZKA: Když hovořím s některými svými bratry o některém tématu z islámu, někteří říkají: „Stačí „řekl Alláh a řekl Jeho Posel,“ a neříkej nám „řekli učenci,“ protože každý muslim, který čte Korán a Sunnu, se musí spokojit jen s tím, nepotřebuje žádné učence. Chtěl bych, abyste na toto odpověděli důkazy z Koránu, Sunny a slov sahábů, budiž s nimi Alláh spokojen.
OTÁZKA: Když hovořím s některými svými bratry o některém tématu z islámu, někteří říkají: „Stačí „řekl Alláh a řekl Jeho Posel,“ a neříkej nám „řekli učenci,“ protože každý muslim, který čte Korán a Sunnu, se musí spokojit jen s tím, nepotřebuje žádné učence. Chtěl bych, abyste na toto odpověděli důkazy z Koránu, Sunny a slov sahábů, budiž s nimi Alláh spokojen.
ODPOVĚĎ:
Všechna chvála náleží jedině Alláhu, požehnání a mír Jeho Poslu, jeho rodině a jeho společníkům.
A potom, Alláh ze své milosti rozdělil lidi na učence a na neučené a pozdvihl ty, jež nesou znalost nad ostatní na vysoké stupně. Popřel, že by ti první byli rovni těm druhým, když řekl:
قُلْ هَلْ يَسْتَوِي الَّذِينَ يَعْلَمُونَ وَالَّذِينَ لَا يَعْلَمُونَ
Zeptej se: „Jsou si rovni ti, kdož vědí, s těmi, kdož nevědí?“ (Zumer: 9)
Vznešený také pravil:
يَرْفَعِ اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا مِنْكُمْ وَالَّذِينَ أُوتُوا الْعِلْمَ دَرَجَاتٍ
A Bůh pak povýší ty z vás, kdož uvěřili, a ty, jimž dostalo se vědění, na stupně různé. (Mudžádela: 11)
Ohledně hodnoty znalosti a jejích nositelů Ibn Kajjím pravil:
„Znalosti ke cti stačí, že je přednost jejích nositelů nad ostatními služebníky jako přednost měsíce v úplňku nad ostatními hvězdami, to, že andělé sklápějí svá křídla a překrývají je nimi, že o odpuštění pro učence prosí ti, kteří jsou na nebesích i ti, kteří jsou na zemi, dokonce i ryba v moři a mravenci ve svých mraveništích a že Alláh a jeho andělé žehnají tomu, kdo lidi vyučuje dobro.“
Proto i popírání místa a vznešeného stupně, který si učenci zasluhují, či tvrzení, že nejsou o nic lepší, než ostatní lidé a že lidé se od sebe neliší poznáváním předpisů a schopností je vyvozovat ze šarí’atských textů, je v příkrém rozporu s výše citovanými verši. A Alláh Vznešený a Oslavovaný neznalému nařídil tázat se učenějších, když řekl:
فَاسْأَلُوا أَهْلَ الذِّكْرِ إِنْ كُنْتُمْ لَا تَعْلَمُونَ
Zeptejte se tedy lidí, jimž dostalo se připomenutí, nevíte-li! (Anbijá´:7)
Ve sbírkách Sunen je zaznamenáno, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
ألا سألوا إذا لم يعلموا؟
„Proč se nezeptali, když nevěděli?“ [1]
Všechny tyto důkazy jasně ukazují na nutnost brát v úvahu i stanoviska učenců a nepouštět se do ničeho předtím, než svůj názor a závěr předloží i oni. A nepřevládly tužby a chtíče a nerozšířily se inovace a zlé skutky, kromě poté, co lidi zmámil šejtán a oklamal je tvrzením, že nepotřebují učence a jejich stanoviska, nepotřebují se k nim vracet. Proto zbloudili a další uvedli v blud. V Sahíhu se uvádí od ‘Abdulláha ibn ‘Amra ibnu l-Ás رضي الله عنهما, že Posel Božíصلى الله عليه و سلم pravil:
إن الله لا يقبض العلم انتزاعا، ينتزعه من صدور الرجال، ولكن يقبض العلم بقبض العلماء، حتى إذا لم يبق عالما، اتخذ الناس رؤوسا جهالا، فسئلوا، فأفتوا بغير علم، فضلوا وأضلوا.
„Věru Alláh neodejme znalost tak, že ji vytrhne z prsou lidí, nýbrž odejme znalost vymizením učenců, dokud na zemi nezbyde žádný učený. Pak si lidé vezmou za pohlaváry nevědomce, budou se jich dotazovat a oni budou odpovídat beze znalosti, sejdou v blud a v blud s sebou svedou i ostatní.“ [2]
Tento hadís jasně ukazuje na skutečnost, že žádat o náboženskou odpověď neznalce a vyzdvihovat jej na místo, které mu nepřísluší, je základem každého bludu, a na skutečnost, že navracet se ke stanoviskům a slovům učenců je cestou, jak se uchránit před bludem a sejitím na zcestí.
Co se týče textů Koránu a Sunny, ony mohou být rušící (arab. ناسج násich) i zrušené (arab. منسوخ mensúch), neomezeně platící (arab. مطلق mutlak) i s omezenou platností (arab. مقيد mukajjed), obecné (arab. عام ‘ámm) i specifické (arab. خاص cháss), souhrnně (arab. مجمل mudžmel) i precizně vykládající (arab. مبين mubejjen), nejednoznačné, navenek rozporné (arab. مشكل muškil), může jít o ojedinělá (arab. غريب gharíb) podání dochovaná jen několika tradenty, mohou to být texty doslovného významu i texty vyžadující dodatečný výklad (arab. تأويل te´wíl) a dotyčný není schopen vše toto rozpoznat, ani utřídit do patřičných míst, pokud není jedním z الراسخون في العلم ar-rásichúna fi l-‘ilm, tedy těch, kteří jsou pevni ve své znalosti. A takoví jsou prostředníky mezi Prorokem صلى الله عليه و سلم a ostatními lidmi, neboť objasňují to, s čím Posel Boží صلى الله عليه و سلم přišel. Proto je od nich vzata pevná úmluva, že budou objasňovat toto vše lidem a nic z toho neskryjí. Jsou mluvčími Božími směrem k Jeho stvořením v tom smyslu, že lidem objasňují předpisy a oddělují od sebe povolené a zakázané.
Pokud by Alláh lidi nepoctil jejich učenci, základy náboženství by byly narušeny a jeho stopy by byly smazány. Proto je Alláh učinil strážci náboženství, kteří, jak je popsáno v hadísu:
ينفون عنه تحريف الغالين، وانتحال المبطلين، وتأويل الجاهلين.
„odstraňují z něho pokřivení přehánějících, překroucení falešníků a špatný výklad nevědomých.“ [3]
Ibn Kajjím toto podání vyložil následovně:
„Posel Božíصلى الله عليه و سلم v předcházejícím hadísu zpravuje, že ti, kteří přehánějí v náboženství pokřivují to, s čím přišel a falešníci konají ve jménu náboženství něco, od čeho je náboženství čisto. A co se týče nevědomých, oni ho vykládají nesprávným způsobem. Islám se kazí díky těmto třem skupinám a kdyby Alláh Vznešený nedaroval pro Své náboženství někoho, kdo ho bude od všeho tohoto trojího očišťovat, stalo by se s ním totéž, co se stalo i s náboženskými zákony předešlých proroků.”
Pokud bychom chtěli shromáždit všechny texty, které ukazují na povinnost odkazovat se na učence a následovat jejich slova proto, že právě oni nám doručují od Alláha a Jeho Poslaصلى الله عليه و سلم naši víru, trvalo by to velmi dlouho. To co jsme v naší krátké fetwě vzpomenuli ale plně dostačuje k tomu, aby byl jasně ozřejmen daleký blud a omyl těch, kteří vyslovují takové řeči.
Odpovídal: Dr. ‘Abdulláh al-Fakíh, vedoucí týmu www.islamweb.net pro fetwy. V týmu jsou dále zastoupeni licencovaní absolventi z Islámské univerzity v Medíně, univerzity al-imám Muhammed ibn Sa’úda v Rijádu a z několika dalších škol v Jemenu a Mauritánii.
Zdroj: http://fatwa.islamweb.net/fatwa/index.php?page=showfatwa&Option=FatwaId&Id=289591
[1] Zaznamenal Abú Dawúd v Sunenu, hadís č. 336, al-Albání jej doložil jako hasan.
[2] Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 100; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 52; Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2652.
[3] Zaznamenal Ibn Weddáh v al-Bida’, hadís č. 2.