OTÁZKA: Nemám jasno v otázce nepovinné modlitby tzv. pozdravu mešity. Někteří říkají, že nemá být vykonávána v časech zakázaných pro nepovinné modlitby, jako např. okamžiky, kdy vychází a zachází slunce. Jiní naopak smýšlejí, že i v těchto chvílích je dovoleno se tuto modlitbu modlit, dokonce i v případě, kdy by právě v daném momentu zašlo či vyšlo půl slunečního kotouče. Mohli byste mi to detailně vysvětlit?
OTÁZKA: Nemám jasno v otázce nepovinné modlitby tzv. pozdravu mešity. Někteří říkají, že nemá být vykonávána v časech zakázaných pro nepovinné modlitby, jako např. okamžiky, kdy vychází a zachází slunce. Jiní naopak smýšlejí, že i v těchto chvílích je dovoleno se tuto modlitbu modlit, dokonce i v případě, kdy by právě v daném momentu zašlo či vyšlo půl slunečního kotouče. Mohli byste mi to detailně vysvětlit?
ODPOVĚĎ:
Mezi učenci ve věci nepovinné modlitby tzv. pozdravu mešity (arab. تحية المسجد tehíjatu l-mesdžid) nepanuje jednoznačná shoda.
Nicméně správnějším názorem je, že pozdrav mešity je dovoleno se modlit ve všech časech, dokonce i po vykonání povinné modlitby za úsvitu (arab. صلاة الفجر salátu l-fedžr) či po vykonání povinné odpolední modlitby (arab. صلاة العصر salátu l-‘asr), díky obecnému významu slov Božího Posla صلى الله عليه و سلم:
إِذَا دَخَلَ أَحَدُكُمُ الْمَسْجِدَ فَلاَ يَجْلِسْ حَتَّى يُصَلِّيَ رَكْعَتَيْنِ .
„Když kdokoli z vás vejde do mešity, nechť si nesedne, dokud se nepomodlí dva rek’áty (tj. modlitební cykly).“ [1]
Tato modlitba má navíc svůj osobitý důvod vykonání, podobně jako nepovinná modlitba dvou rek’átů po skončení obcházení Ka’by (arab. صلاة الطواف salátu t-tawwáf) či modlitba při zatmění Slunce či měsíce (arab. صلاة الخسوف salátu l-chusúf). I ony mohou být podle správného názoru provedeny naprosto kdykoli, dokonce i tehdy, kdy je obyčejnou nepovinnou modlitbu zakázáno vykonávat. Mají v tom stejný status jako např. modlitby povinné, kterou se domodlit v jejím čase je povinností, bez ohledu na to, že nastoupil čas obecně pro modlitbu zakázaný, neboť by o ni člověk v opačném případě přišel.
Důkazem jsou slova Posla Božího صلى الله عليه و سلم ohledně nepovinné modlitby po obcházení Ka’by:
يا بني عبدِ منافٍ! لا تمنَعوا أحدًا طاف بهذا البيتِ وصلّى أيةَ ساعةٍ شاء منَ الليلِ أوِ النهارِ.
„Ó lidé z Benú ‘Abdimenáf! Nebraňte nikomu v obcházení tohoto Domu a v modlitbě u něho, ve dne či v noci, kdykoli si to bude přát.“ [2]
Posel Boží صلى الله عليه و سلم také o modlitbě při zatměních řekl:
إِنَّ الشَّمْسَ وَالْقَمَرَ آيَتَانِ مِنْ آيَاتِ اللَّهِ يُخَوِّفُ اللَّهُ بِهِمَا عِبَادَهُ وَإِنَّهُمَا لاَ يَنْكَسِفَانِ لِمَوْتِ أَحَدٍ مِنَ النَّاسِ فَإِذَا رَأَيْتُمْ مِنْهَا شَيْئًا فَصَلُّوا وَادْعُوا اللَّهَ حَتَّى يُكْشَفَ مَا بِكُمْ .
„Věru slunce a měsíc jsou dvěma znameními ze znamení Božích. Nedochází k jejich zatmění kvůli smrti či narození žádného člověka. Pokud zatmění uvidíte, modlete se a proste, dokud to, co vás tíží, nepomine.“ [3]
To samé platí pro vynechání povinné modlitby z důvodu zapomenutí, nebo spánku, neboť Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:
مَنْ نَسِيَ صَلاَةً فَلْيُصَلِّهَا إِذَا ذَكَرَهَا لاَ كَفَّارَةَ لَهَا إِلاَّ ذَلِكَ .
„Kdokoli prospal nějakou modlitbu či na ni zapomněl, ji musí nahradit ihned poté, co se na ni rozpomene, neboť z toho není jiného vykoupení, nežli tohoto.“ [4]
Všechny tyto hadísy jsou obecného významu, platí ve všech okamžicích, dokonce i v těch, o kterých hovoří hadísy zakazující vykonávat nepovinné modlitby během nich. Toto je preferovaný názor šejchu l-islám Ibn Tejmíji a jeho učedníka, velkého učence Ibnu l-Kajjima, nechť je k oběma Alláh milostiv.
A Alláh jest ručitelem úspěchu.
Odpovídal: šejch ‘Abdul’azíz ibn ‘Abdilláh ibn Báz
Zdroj: Fetáwá islámíja, 1/331-332. Online na <https://al-maktaba.org/book/1708/325#p1>
____________________________________________________________
[1] Hadís je muttefekun ‘alejhi. Od Abú Katády ibn Rabí’a al-Ansárího رضي الله عنه ho zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1167; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 714.
[2] Od Džubejra ibn Mut’ima رضي الله عنه zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 1894; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 868 jako hasan sahíh; a Ahmed v Musnedu, 4/81.
[3] Muttefekun ‘alejhi, od Abú Mes’úda al-Ansárího رضي الله عنه zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 1040; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 901 a toto je jeho znění.
[4] Muttefekun ‘alejhi. Od Anase ibn Málika رضي الله عنه zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 597; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 684 a toto je jeho znění.