Přednosti měsíce Ša'bánu

Logo XXL

 Alláh vznešený pravil:

 Alláh vznešený pravil:

 وَسَارِعُوٓاْ إِلَىٰ مَغۡفِرَةٍ۬ مِّن رَّبِّڪُمۡ وَجَنَّةٍ عَرۡضُهَا ٱلسَّمَـٰوَٲتُ وَٱلۡأَرۡضُ أُعِدَّتۡ لِلۡمُتَّقِينَ
Pospíchejte k milosti od Pána svého a k zahradě, jejíž šířka se rovná nebesům a zemi a jež připravena je pro bohabojné (Álu ‘Imrán:133) Jednou z možností jak získat dobro a požehnání od našeho pána je i měsíc ša’bán, ve kterém se právě nacházíme. Boží Posel صلى لله علیه وسلم o něm pravil:
 ذاكشھريغفلالناسعنهبینرجبورمضانوھوشھرترفع فیهالأعمالإلىربالعالمینفأحبأنيرفععمليوأناصائم
To je měsíc, který lidé zanedbávají. Je mezi redžebem a ramadánem, v něm se vyzdvihují činy k Pánu světů a já mám rád, když jsou mé činy ukazovány a já se zrovna postím.[1]
Termín ša’bán je jednním z názvů měsíců islámského kalendáře. Vztahuje se k výrazům „hledat“, neboť Arabové v této době hledali v dávných časech vodu a rozdělovali se na menší skupiny, aby nevyčerpali její zdroje. Podle jiných je nazván proto, že od sebe dělí dva významné měsíce – ražeb a ramadán. A Alláh nejlépe ví!
Protože je ša’bán de facto úvod, či příprava k ramadánu, je očekávatelné, že se jej Prorok صلى لله علیه وسلمsnažil co nejlépe využít.
Od matky věřících ‘Áiše, budiž s ní Alláh spokojen, se tradují slova:
Od majke vjernika Aiše, radijjallahu anha, se prenosi da je kazala:
لميكنالنبيصلىللهعلیهوسلميصومشھرًاأكثرمنشعبان،وكانيصومشعبانكله
Neviděla jsem Proroka صلى لله علیه وسلمpostit se ani v jednom měsíci více nežli v ša’bánu. Postil se jej takřka celý.[2]
Od ní se také tradují slova:
كانأحبالشّھورإلىرسولللهصلّىللهعلیهوسلّمأنيصومهشعبانثميصلهبرمضان
 „Božímu Poslu صلى لله علیه وسلمbyl pro půst nejmilejší z měsíců ša’bán, který spojoval s ramadánem.[3] V komentáři tohoto hadísu uvádí imám Ibn Hadžer al-Askalání: „Hadís je důkaz o předepsanosti půstu v měsíci ša’bánu.“[4] Imám Ibn Redžeb ve svém komentáři uvádí: „Hovoříme-li o půstu Božího Posla صلى لله علیه وسلم, postil se v ša’bánu, co se nepostil mimo něj (tj. ze všech měsíců kromě ramadánu se nejvíce postil v ša’bánu).“[5] Imám as-San’ání ho okomentoval slovy: „V tomto hadísu je důkaz, že Posel Boží صلى لله علیه وسلم, hovoříme-li o půstu, učinil tento měsíc výjimečným. Postil se v něm více, nežli v jiných měsících.[6]
 
عنأسامهبنزيدرضيللهتعالىعنھماقال: قلتيارسوللله،لماركتصومشھراً ذاكشھرٌيغفلالنّاسعنهبینرجبورمضان   : منالشھورماتصوممنشعبان؟قالوھوشھرٌيرفعفیهالأعمالإلىربّالعالمینفأحبأنيرفععمليوأناصائم
Od Usámy ibn Zejda, budiž s oběma Alláh spokojen, se traduje, že Poslu Božímu صلى لله علیه وسلم řekl: „Neviděl jsem tě postit se v jakémkoli jiném měsíci více, nežli v Ša’bánu.“ Posel Boží صلى لله علیه وسلم mu odvětil: „To je měsíc, kterého jsou lidé nedbalí. Je mezi redžebem a ramadánem. V něm se činy zdvihají k Pánu světů, mám tedy rád, když se mé činy ukazují a já se postím.[7]
Je-li řeč o půtu obecně, může se tento rozdělit do několika skupin:
– Půst v měsíci ramadánu.
– Půst Božího měsíce muharemu, který je nejlepší půst po půstu v ramadánu.
– Půst v měsíci ša’bánu, protože se v něm Posel Boží postil i to, co se v jiných měsících nepostil.
– Všechny ostatní dny v měsících jsou stejné, kromě těch, o kterých přišlo v Sunně, že se v nich postí a že je za ně zvláštní odměna – jako ‘Ášura, den ‘Arefát, šest dní v šewwálu apod.
Imám Ibn Redžeb vysvětluje: „V hadísu o půstu měsíce ša’bánu je mnoho užitku, některé vzpomenul Posel Boží, protože se lidé spokojili se dvěma velikými měsíci – redžebem a ramadánem a tento taktéž velmi významný a u Alláha uznaný měsíc zanedbali. Dokonce do té míry, že mezi lidmi se rozšířilo, že půst v redžebu má daleko větší hodnotu, nežli půst v ša’bánu, což jistě není přesné.[8]
 
 عنأبيھريرةرضيللهتعالىعنهعنالنّبيّصلّىللهعلیهوسلّمقاللاتقدمو ا رمضانبصوميومٍولايومین إلارجلكانيصومصوماً،فلیصمه
Od Abú Hurejry, nechť je s ním Alláh spokojen se traduje, že Posel Boží صلى لله علیه وسلم pravil: „Nepostěte se den, nebo dva dny před ramadánem, kromě toho, který má ve zvyku se postit. Ti nechť se postí.“[9]
 
Upozornění na inovace v Ša‘bánu
Nevědomí lidé přimysleli do čisté Boží víry mnoho nesmyslných a zhoubných inovací, z nichž některé spojili s měsícem ša’bánem. Jde o:
          Jakýkoli druh oslavy poloviny ša’bánu, ať už je spojen s nějakým uctíváním, nebo s recitací básní a zpěvem písní (iláhíjí), nebo jen přesvědčení, že tato noc má nějaký zvláštní význam.
          Modlitba známá jako „salátu alfíjje“ (dosl. modlitba tisícerá, se 100 rek‘áty, na každémž se recituje desetkrát súra al-Ichlás.
          Jiné modlitby spjaté s nocí 15. ša’bánu, nazývanou Lejletu l-berá´a, jako modlitby o 14, 12, nebo 6 rek’átech.
          Vše spojené s povinnou noční modlitbou (arab. ‘išá) této noci a její specifikací oproti ostatním povinným nočním modlitbám v jiné dny, jako recitovat speciálně při této příležitosti súru Júnus nebo súru Ichlás s určitým počtem opakování, nebo du’á specifická pro tuto noc apod.
 
Sama lejletu l-berá´a je vymyšlenou inovací a nemá žádné opření ani v Koránu, ani v Sunně, ani v praxi zbožných předků.
Ibn Tejmíjja pravil: „Co se týče vymezení půstu jen na střed ša’bánu, neexistuje pro to žádný důkaz, dokonce je jeho oddělování zavrženíhodno! Stejný předpis platí i pro vydělování tohoto dne, aby se v něm vařilo speciální jídlo, aby se v něm ukazovala výzdoba apod. To je vnesená inovace, pro kterou neexistuje žádný argument.[10]
Pravil Ibnu l-‘Arabí: „O prostřední noci ša’bánu neexistuje žádný hadís, o který by se šlo opřít ohledně její zvláštní hodnoty, ani co se týče určování údělu (arab. adžel). Proto netřeba se na to zaměřovat.[11]


[1] Sunenu n-Nesáí, Albání ocenil jako hasan.
[2] Sahíhu l-Buchárí, č. 1969.
[3] Sunen Abí Dawúd, č. 2431; Sunenu n-Nesáí, č. 2349; Albání ocenil jako sahíh.
[4] Bulúgu l-ma’rám.
[5] Letáifu l-me’árif.
[6] Subúlu s-selám.
[7] Zaznamenal Nesáí, Albání ocenil jako hasan v Irwá´u l-galil, 4/103.
[8] Latáifu l-me’árif.
[9] Sahíh Muslim, č. 1082.
[10] Iktidá’u s-Siráti l-Mustekím, 2/628.
[11] Ahkámu l-Kur’án, 4/1690.