بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Kdo je Jím veden správnou cestou, nezbloudí a kdo bloudí, nebude z bludu vyveden než skrze Něj. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammad y je Jeho Služebník a Posel. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, pravověrným chalífům, všem jeho y společníkům a všem, kteří ho následují. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme islám v úplnosti a jděme přímo. Nejlepším slovem je slovo Boží, jenž řekl: Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než jako muslimové! (Álu ‘Imrán:102) A nejlepším vedením je vedení Muhammeda صل الله عليه و سلم, který pravil: „Věru nejhorší z věcí všech jest inovace ve víře. A každá taková inovace je bid’a, každá bid’a je blud a každý blud je v ohni.“
A potom, milí bratři a sestry, Alláh říká: „Zajisté počet měsíců u Boha je dvanáct měsíců, stanovený v knize Boží v den, kdy stvořil nebesa a zemi. A z nich jsou čtyři měsíce zakázané.“ (Tewba:36) Imám Ahmed zaznamenal od Abú Bekra: „Posel Boží صل الله عليه و سلم kázal během hadždže a řekl: „Věru čas krouží ve své podobě, odkdy stvořil Alláh nebesa i Zemi. Rok má dvanáct měsíců, čtyři z nich jsou zakázané. Tři následují po sobě – zú l-ka’da, zú l-hidždža a muharrem a pak redžeb kmene Mudar, který je mezi dvěma džumadá´ a ša’bánem.“ Dnes se nacházíme právě v měsící redžebu, jehož 27. dne 10. roku poselství, před hidžrou, dle názoru Mensúra al-Fewrího proběhla Noční cesta Posla Božího صل الله عليه و سلم – Isrá´ we l-mi’rádž. Existují i jiné, slabší názory, které se stejně jako tento staví na dataci některých významných událostí a uvádějí poslední muharem nebo rebí’u l-awwal před hidžrou, tj. 13. rok poselství. Bůh zjevil: Sláva tomu, jenž za noci přenesl služebníka Svého z Posvátné mešity do mešity nejvzdálenější, jejíž okolí jsme požehnali, abychom mu ukázali některá Svá znamení. A On věru slyšící je a jasnozřivý. (Isrá´:1) Ibn Kesír vysvětluje: „Posvátnou mešitou je mešita v Mekce a mešitou nejvzdálenější je Kudsi š-Šeríf, v Jeruzalémě, pramen poslů a proroků od Ibráhíma, kde se, kvůli tomu, shromáždili a on صل الله عليه و سلم vedl jejich modlitbu v jejich domě, v jejich krajině, což poukazuje , že on jest největším imámem a vůdcem – nechť je Boží požehnání a mír s ním i s ostatními proroky.“ Ibn Kajjim dodává: „Posel Boží صل الله عليه و سلم zažil Isrá´ jako skutečné fyzické, tedy tělesné putování.“ Buchárí zaznamenal od Džábira bin Abdulláha slova Proroka صل الله عليه و سلم: „Když mi Kurejšovci neuvěřili, Alláh mi, když jsem stál na Hidžru, postavil Jeruzalém před oči a já jsem jim jej začal popisovat, dívaje se na něj.“ Připomeňme si nyní některé klíčové a poučné momenty z této cesty:
1. Posel Boží صل الله عليه و سلم během cesty dle vyprávění Anase a Abú Zerra v Sahíhu l-Buchárí potkává Adama, Idríse, Ibráhíma, Músáa, Ísáa, a Ibráhíma. Modlí se poslům a prorokům jako imám. Islám tak je dokončením a utvrzením předešlých poselství. Bůh nepřijme víru jinou než islám, který je vírou nejlepší a nejdokonalejší, čistou a nepokřivenou.
2. Tato cesta byla potěchou, povzbuzením a inspirací Proroka صل الله عليه و سلم a věřících v těžkých časech kurejšovské blokády a osobních tragédií (smrt Chadídži a Abú Táliba);
3. Isrá wel Mi’rádž rozdělila mezi těmi, kteří odmítají Boha a Jeho Posla صل الله عليه و سلم a těmi, kteří potvrzují pravdivost toho, co On zjevil a berou to jako fakt. Též očistila činy skutečných věřících, jako byl Abú Bekr, který nezaváhal uvěřit Poslu صل الله عليه و سلم jeho neuvěřitelnou cestu i tehdy, když jej všichni obviňovali ze lži, za což byl nazván as-Siddíkem, tj. pravdymilovným, od pokrytců a jejich prázdných slov. Bůh pomohl Prorokovi صل الله عليه و سلم popsat Jeruzalém tak, že ho poznali ti, kteří tam byli a tím byla jeho y slovům dána váha;
4. Během noční cesty viděl Posel y čtyři rajské řeky, dvě známé a dvě neznámé. Známé jsou Nil a Eufrat. Proto řeky Nil a Eufrat a vše mezi nimi patří lidu ráje, tedy těm, kteří dosvědčují, že není božstva kromě Boha a Muhammed صل الله عليه و سلم je Jeho Posel. Nikdo jim je nemůže vzít, i kdyby vynaložil všech prostředků a i kdyby proti nim poštval celý svět;
5. Během noční cesty a výstupu na nebe viděl Posel صل الله عليه و سلم ráj – s cihlami z perel a zemí z mošusu – i peklo a jeho obyvatele. Viděl konkrétní následky lidského počínání, ať již v dobrém, nebo ve špatném slova smyslu. Viděl v pekle lichváře, lháře, pomlouvače, cizoložníky i nestoudnice. Věz tedy, že ráj a peklo jsou realita a pravda;
6. Byla zde ustavena povinnost modlitby. Anas řekl: „Povinnost modliteb byla Proroku صل الله عليه و سلم uložena v noc jeho vstoupení na nebesa. Nejdříve jich bylo dohromady celkem padesát, ale jejich počet byl několikrát snížen, až jich nakonec bylo pět. Potom bylo prohlášeno: ´Ó Muhammede, pořádek je nezměněn. Těchto pět je rovných těm padesáti.“ Podle Ahmeda, an-Nasá´ího a Tirmizího jako sahíh. Modlitba je úmluvou mezi Bohem a Jeho služebníkem, páteří víry a jejím základem. Naši selef neprohlašovali člověka za nevěřícího na základě nevykonání nějaké povinnosti, s jednou výjimkou – modlitba. Modlitba je odkazem našeho Proroka صل الله عليه و سلم, na něž dbal a který připomínal před svou smrtí.
Muslimové, netřeba zavádět oslavy tohoto dne, neboť matka věřících ‘Áiša traduje obecně přijímaná slova Posla Božího صل الله عليه و سلم: „Kdo uvede do naší věci něco nového, to se navrací zpět (tj. nebude přijato).“ V Noční cestě je poučení pro nás dnes, abychom bezvýhradně následovali slova Posla y a jeho Sunnu a nehledali v tom jen pouhé báje a folklór. Bůh řekl: „Váš druh nebloudí, ani nebyl sveden, ani nehovoří z vlastního popudu svého.“ (Nedžm: 2-3) také poslové a proroci, jejichž jména nosí mnozí z nás a jejichž činy na cestě Boží si připomínáme, nejsou nějakými literárními postavami, nýbrž skutečnými, konkrétními lidmi. Mešita al-Aksá na Chrámové hoře, odkud vystoupal Posel Boží صل الله عليه و سلم na nebe, nechť se tyčí v našich srdcích hrdě a pevně. Nechť trvá zvláštní vazba a láska mezi námi a lidem v jejím okolím, který trpí pod sionistickou okupací. Sewbán vypráví, že Posel Boží صل الله عليه و سلم řekl: “Bez ustání, až do Dne Soudu, bude mezi mými následovníky skupina lidí, kteří se budou zasazovat o pravdu. Neublíží jim ten, kdo je opustí. Budou takoví, dokud nepřijde Boží nařízení.” A Sa’ad ibn Abí Wekkás ve svém podání upřesnil: Bez ustání, až do Dne Soudu, se budou obyvatele Šámu zasazuovat o pravdu.”. Oba zaznamenal Muslim. Bratře a sestro! Dosvědčuj spolu se mnou, že Alláh dž.š. je tvým Jediným Pánem, Muhammed صل الله عليه و سلم tvým učitelem, Poslem a vůdcem, že Korán je pravda, že Sunna je pravda, že islám je jediná správná cesta ke spáse a že jsi spokojen s islámem jako s náboženstvím! Usiluj na cestě Boží a střež se pokrytectví! Žij islámsky pro islám, neboť islám není jen kultura tvých otců a dědů, ani vnější slupka, ani věc, kterou se vymezuješ vůči ostatním.
Prosíme Všemohoucího Pána a Stvořitele o neochvějnost a pevnost ve víře, o sílu plnit Jeho příkazy a vzdorovat pokušením satanů z džinů i z lidí. Alláhumma, dej nám správné vedení a vytrvalost překonávat protivenství a překážky. Učiň z nás lid hovořící pravdu i kdyby svědčila proti nám samým. Ať nikdy neopustíme modlitbu! Prosíme Tě, Nejsilnější Ochránce, vrať zemi pod al-Aksá do muslimských rukou a zbav ummu Muhammeda صل الله عليه و سلم jha cizí okupace! Sjednoť a sbratři muslimy pod spravedlivou islámskou vládou! zajisté jsi Slavný a Chvályhodný! Ámín!