Šejch Selmán 'Awda: dovol Koránu, aby tě během Ramadánu zcela vyléčil

Logo XXL

Během letošního ramadánu jsem se zabýval rozmýšlením o tzv. ختمة القرآن chatmetu l-Kur´án, tj. přečtení celého Koránu za nějaký stanovený čas. Přál jsem si proniknout do takových koránských významových rovin, které by zanechaly na mém srdci stopu.

Během letošního ramadánu jsem se zabýval rozmýšlením o tzv. ختمة القرآن chatmetu l-Kur´án, tj. přečtení celého Koránu za nějaký stanovený čas. Přál jsem si proniknout do takových koránských významových rovin, které by zanechaly na mém srdci stopu. Přál jsem si poznat skutečný dopad a dosah reflexe koránského kontextu a o tyto své poznámky a postřehy bych se s vámi chtěl nyní podělit.

 
Postřeh 1.
 
Al-Buchárí a Muslim zaznamenali od ‘Áiše رضي الله عنها, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم onoho roku, kdy odešel na onen svět, pravil:
أَنَّ جِبْرِيلَ كَانَ يُعَارِضُهُ بِالْقُرْآنِ كُلَّ سَنَةٍ مَرَّةً ‏"‏ وَإِنَّهُ قَدْ عَارَضَنِي بِهِ الْعَامَ مَرَّتَيْنِ، وَلاَ أَرَى الأَجَلَ إِلاَّ قَدِ اقْتَرَبَ
Džibríl mne každý rok vždy jednou poslouchal a kontroloval, jak recituji celý Korán, ale letos to učinil dvakrát. Pochopil jsem proto, že se přiblížil můj odchod z tohoto světa.1
 
Z tohoto hadísu se lze naučit následující:
  1. Alláh se postaral a ustrážil, aby se k nám dostal Korán a nic se z něj nevytratilo, na což odkazuje také koránský verš:
    إِنَّا نَحْنُ نَزَّلْنَا الذِّكْرَ وَإِنَّا لَهُ لَحَافِظُونَ
    My zajisté připomenutí jsme seslali a dobře je umíme ochránit. (Hidžr: 9)
    Alláh se zaručil uchovat Korán, protože ten je posledním Božím zjevením lidstvu, je pečetí a strážcem předcházejících zjevení a v něm jsou obsaženy prvky veškerého dobra, správného vedení, právních norem i Božího zákona. Proto Alláh přislíbil, že Korán bude uchováván jak cestou ústní, tedy učením se ho zpaměti, tak i cestou písemnou, tedy jeho uchováním, přepisováním a přetiskováním jako knižního svazku.
  2. V hadísu je potvrzeno, že recitovat celý Korán za nějaký určitý stanovený čas, tedy ختمة chatma, je sunnou. Proto Posel Boží صلى الله عليه و سلم doporučil ‘Abdulláhu ibn ‘Amrovi ibnu l-Ás رضي الله عنه odrecitovat celý Korán, tedy dokončit chatmu, během jednoho měsíce, anebo v nejkratší možné době, kterou stanovil na tři dny. Sahábové رضي الله عنهم أجمعين dokončovali chatmu do týdne a to hlavně během svých nočních modliteb. Činili tak způsobem, že si Korán rozdělili na šest částí. První část tvořily tři dlouhé súry – al-Bekara, Álu ‘Imrán a an-Nisá´. Druhou část pak tvořilo pět následujících súr, další sedm súr navazujících po nich, dále jedenáct dalších súr, potom třináct dalších súr a nakonec ostatní kratší súry, které zbyly, počínaje súrou Káf až do súry an-Nás, tedy do konce Koránu.
  3. Sunnou je také odrecitovat celý Korán během měsíce ramadánu, abychom dosáhli odměny za každé odrecitované písmeno a abychom v tomto měsíci ničeho neopomněli. Odměna za recitování Koránu se určuje na základě času strýáveného jeho recitací, na základě správnosti a přesnosti jeho recitace a také na základě míry vlivu, který přitom Korán měl na naše srdce a míry, s jakou jsme následovali koránské příkazy. Toto je základní a nejvznešenější záměr Zjevení.
Proto, dovol Koránu, aby odzákladů otřásl tvým nitrem, ovládl tvé pocity, pohnul tvými emocemi a vyléčil tvé rány. Dovol Koránu, aby se svými argumenty obrátil na tvůj rozum a aby jej zaměstnal svými jasnými důkazy.
Oddej se Koránu, aby tě provedl napříč dávnými staletími, generacemi a národy, aby tě seznámil s osudy upřímných věřících, stejně jako s osudy zatracenců. Potom mu dovol, aby tě znovu vrátil do přítomnosti, do reality a objasnil ti příčinně-následkové vztahy a další Boží zákonitosti v kosmu. Potom mu dovol, aby tě také provedl budoucností, dal ti Boží slib o odměně, obdaroval tě spokojeností a přijetím tvých dobrých činů, obdařil tě trpělivostí a poskytl ti naději a útěchu. Aby se s tebou vydal vstříc Onomu světu a jeho prostorám, do věčnosti, aby ti hovořil o Alláhu, o Jeho překrásných přívlastcích a dokonalých, vznešených vlastnostech, o andělech, aby tě seznámil s tím, co neznáš, v duchu velkolepého koránského odkazu:
فَلَا أُقْسِمُ بِمَا تُبْصِرُونَ وَمَا لَا تُبْصِرُونَ
Hle, já přísahám při tom, co vidíte, i při tom, co nezříte (Hákka: 38-39)

Pokud si chudobný či chorý, pokud jsi ve vězení, pokud jsi smutný a zoufalý, Korán tě odvede na lepší a krásnější svět, spojí tě s Alláhem, Vlastníkem veškerého dobra, hojnosti a štědrosti, spojí tě s Tím, Který vše živé mění, ale Sám je Stálý:
يَسْأَلُهُ مَن فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۚ كُلَّ يَوْمٍ هُوَ فِي شَأْنٍ
A vzývají Jej ti, kdož na nebesích jsou i na zemi, a každý den On při díle je. (Rahmán:29)
Někdy sám sebe přistihneš jako neschopného hlozběji rozmýšlet a rozjímat nad Koránem a jeho poselstvími, ale i přesto Korán recituj, protože odměnu získáš i za jeho recitaci bez přemýšlení, i když je recitace provázená rozjímáním samozřejmě odměněna mnohonásobně více.
 
Postřeh 2.
 
Al-Buchárí a Muslim uvádějí od ‘Abdulláha ibn Mes’úda رضي الله عنه: „Posel Boží صلى الله عليه و سلم mi řekl:
‏ اقْرَأْ عَلَىَّ.
Recituj mi Korán!
Ibn Mes’úd odpověděl: „Posle Boží, jak ti mám já recitovat Korán, když je zjevován tobě?“ Na to mu Posel Boží صلى الله عليه و سلم odvětil:
فَإِنِّي أُحِبُّ أَنْ أَسْمَعَهُ مِنْ غَيْرِي.
Rád poslouchám Korán i od někoho jiného.
Ibn Mes’úd mu tedy recitoval súru an-Nisá´, dokud jsem nedošel až k veršům:
فَكَيْفَ إِذَا جِئْنَا مِن كُلِّ أُمَّةٍ بِشَهِيدٍ وَجِئْنَا بِكَ عَلَىٰ هَٰؤُلَاءِ شَهِيدًا
A jak jim bude, až z národa každého přivedeme svědka jednoho a přivedeme také tebe jako svědka proti těmto? (Nisá´: 41)
Potom mu Posel Boží řekl:
 أَمْسِكْ.
Můžeš přestat.
Ibn Mes’úd dodává: „Pohlédl jsem na něj a viděl jsem v očích Božího Posla صلى الله عليه و سلم slzy.2
Po čistých skráních Božího Posla صلى الله عليه و سلم se kutálely slzy pro strach ze zastrašujícího výjevu Soudného dne, protože to Posel Boží صلى الله عليه و سلم sám bude onoho dne přizván jako svědek. Proto ho přemohla lítost a soucit s jeho ummou. Proto jeho slova v Den soudu budou: „Pane můj, má umma! Má umma!
Kdo recituje Korán, někdy se zaměstná a koncentruje na správné vyslovování hlásek, nebo na recitaci Koránu zpaměti anebo na pravidla tedžwídu, ale když slyší Korán od někoho jiného, zejména pak od mistrů v recitaci Koránu, kteří jej recitují melodicky a procítěně, zanechá to na jeho srdci silný dojem. Ještě i dnes si pamatuji, jak moc jsem už jako dítě miloval skvělé egyptské recitátory jako ‘Abdulbásita ‘Abdussameda, Muhammeda Rif’ata, šejcha al-Menšáwího, šejcha at-Tabláwího a další. Jejich libozvučná recitace zní v mých uších dodnes.
 
 
Postřeh 3.
 
Al-Buchárí a Muslim zaznamenali od ‘Abdulláha ibn Mes’úda, že nějaký člověk přišel k Božímu Poslu صلى الله عليه و سلم a řekl: „Posle Boží, osaměl jsem se ženou, která není mou manželkou a s ní jsem dělal vše to, co muž se svou ženou dělává, kromě pohlavního styku.“ Posel Boží صلى الله عليه و سلم se jej zeptal: „Modlil jsi se s námi?” ”Ano,” odpověděl dotyčný. Potom mu Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl: „Běž, je ti odpuštěno.“ Poté Alláh zjevil:
وَأَقِمِ الصَّلَاةَ طَرَفَيِ النَّهَارِ وَزُلَفًا مِّنَ اللَّيْلِ ۚ إِنَّ الْحَسَنَاتِ يُذْهِبْنَ السَّيِّئَاتِ ۚ ذَٰلِكَ ذِكْرَىٰ لِلذَّاكِرِينَ
Konej modlitbu na obou koncích dne i v nočních hodinách, blízkých k ránu a večeru! A dobré skutky věru rozptylují špatné – a toto je připomenutí pro ty, kdož Boha vzpomínají. (Húd:114)
Dotyčný se zeptal: „To je pro mne, Posle Boží?“
Prorok صلى الله عليه و سلم mu odpověděl:
لِجَمِيعِ أُمَّتِي كُلِّهِمْ ‏.
Pro všechny z mé ummy jako celku.3
Tento verš a hadís hovoří o velkolepé nadpřirozenosti Koránu. Někdy člověk slyší imáma recitovat nějaký verš, nebo verš zaslechne, když prochází ulicí. Ten verš pak na člověku zanechá takový dojem, že se mu v tom okamžiku zdá, jakoby byl zjeven právě teď a právě kvůli němu, že se vztahuje k jeho případu, nebo že řeší právě jeho problém, se kterým se dotyčný muslim v onom okamžiku potýká.
Nějaký mladík se dopustil hříchu vůči své matce, hulákal po ní a rozzlobeně odešel z domu. Poté se šel pomodlit a při modlitbě imám recitoval Korán, načež došel až k verši:
وَقَضَىٰ رَبُّكَ أَلَّا تَعْبُدُوا إِلَّا إِيَّاهُ وَبِالْوَالِدَيْنِ إِحْسَانًا ۚ إِمَّا يَبْلُغَنَّ عِندَكَ الْكِبَرَ أَحَدُهُمَا أَوْ كِلَاهُمَا فَلَا تَقُل لَّهُمَا أُفٍّ وَلَا تَنْهَرْهُمَا وَقُل لَّهُمَا قَوْلًا كَرِيمًا
Pán tvůj rozhodl, abyste nikoho kromě Něho neuctívali a abyste rodičům dobré prokazovali. A jestliže jeden či oba z nich u tebe zestárnou, neříkej jim "Fuj!" a neodbývej je stroze, nýbrž mluv s nimi slovem laskavým! (Isrá´:23)
V tom okamžiku byl přesvědčen, že Alláh podnítil onoho imáma, za kterým se modlil, aby výše uvedený verš recitoval právě kvůli němu.
Někdo jiný byl zamlklý, tesklivý a smutný kvůli svým hříchům. Zapl proto rádio a na jedné stanici slyšel recitátora recitovat verš:
قُلْ يَا عِبَادِيَ الَّذِينَ أَسْرَفُوا عَلَىٰ أَنفُسِهِمْ لَا تَقْنَطُوا مِن رَّحْمَةِ اللَّهِ ۚ إِنَّ اللَّهَ يَغْفِرُ الذُّنُوبَ جَمِيعًا ۚ إِنَّهُ هُوَ الْغَفُورُ الرَّحِيمُ
Rci: "Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny – On odpouštějící je i slitovný. (Zumer:53)
Třetí muž sledoval televizní zprávy a pocítil ve svém srdci bolest kvůli tomu, co viděl a tomu všemu, co se děje muslimům v Barmě, Sýrii, Iráku, kvůli situaci v Egyptě, kvůli stálým tlakům a nepokojům, kvůli diktaturám, které vládnou v muslimském světě. Potom však otevřel Korán a recitoval verše, které v něm nalezl:
لَا يَغُرَّنَّكَ تَقَلُّبُ الَّذِينَ كَفَرُوا فِي الْبِلَادِ مَتَاعٌ قَلِيلٌ ثُمَّ مَأْوَاهُمْ جَهَنَّمُ ۚ وَبِئْسَ الْمِهَادُ
Nechť tě neoklame to, že ti, kdož jsou nevěřící, se volně po zemi procházejí; krátké bude jejich užívání a pak stane se peklo příbytkem jejich. A jak hnusné to bude místo odpočinku! (Áli ‘Imrán: 196-197)
Takové a podobné příklady způsobují, že věřící neztrácejí naději v nápravu věcí a v možnost skutečné reformy. To je to, co jim přináší vnitřní smír a spokojenost v duši.
 
Postřeh 4.
 
Al-Buchárí a Muslim zaznamenali od Abú Hurejry رضي الله عنه hadís, kde se uvádí jak se anděl Džibríl tázal Posla Božíhoصلى الله عليه و سلم na إحسان ihsán, nejvyšší stupeň zbožnosti. Dostalo se mu odpovědi:
أَنْ تَعْبُدَ اللَّهَ كَأَنَّك تَرَاهُ، فَإِنْ لَمْ تَكُنْ تَرَاهُ فَإِنَّهُ يَرَاك. 
Ihsán je, když uctíváš Alláha, jako bys Ho viděl, neboť i když Ho ty nevidíš, věru On vidí tebe.4
Proč jsme vzpomenuli tento hadís? To proto, že si přejeme ukázat na to, že Boží Zjevení, Korán, učiní, že budeš prožívat životní okamžiky s Júsufem, mír s ním, když byl vhozen do studny, potom když pobýval na vládcově dvoře a zažil pokušení s vládcovou ženou, potom když byl ve vězení a nakonec také když zažil šťastné rozuzlení a konec svého životního příběhu, v duchu verše:
رَبِّ قَدْ آتَيْتَنِي مِنَ الْمُلْكِ وَعَلَّمْتَنِي مِن تَأْوِيلِ الْأَحَادِيثِ ۚ فَاطِرَ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ أَنتَ وَلِيِّي فِي الدُّنْيَا وَالْآخِرَةِ ۖ تَوَفَّنِي مُسْلِمًا وَأَلْحِقْنِي بِالصَّالِحِينَ
Pane můj, Tys mne obdařil částí moci královské a naučils mne výkladu záhad; tvůrce nebes a země, Tys mým ochráncem na tomto i onom světě, povolej mne k Sobě oddaného do vůle Tvé a připoj mne k bezúhonným!" (Júsuf: 101)
Družbou s Koránem taktéž prožíváme společné chvíle s Ibráhímem, mír s ním, prožíváme s ním jeho dětství, dobu jeho přemýšlení a hledání Boha, prožíváme s ním i okamžiky, kdy dokázal sílu a upřímnost své víry, okamžiky jeho trpělivosti, oběti, boje, opuštění Mezopotámie a odchod do Šámu a Egypta, aby nakonec doputoval do Mekky:
فَلَمَّا أَسْلَمَا وَتَلَّهُ لِلْجَبِينِ وَنَادَيْنَاهُ أَن يَا إِبْرَاهِيمُ قَدْ صَدَّقْتَ الرُّؤْيَا ۚ إِنَّا كَذَٰلِكَ نَجْزِي الْمُحْسِنِينَ إِنَّ هَٰذَا لَهُوَ الْبَلَاءُ الْمُبِينُ وَفَدَيْنَاهُ بِذِبْحٍ عَظِيمٍ
A když se oba do vůle Boží odevzdali a on položil ho čelem k zemi, zvolali jsme naň: "Abrahame, věru jsi již prokázal, že vidění jsi za pravdu měl – a takto ty, kdož dobré činí, odměňujeme – vždyť byla to jen zjevná zkouška!" A velkou obětí jsme syna jeho vykoupili (Sáffát: 103-107)
Skrze Korán se setkáváme také s Merjem, mír s ní, pravdymilovnou a zbožnou ženou, která je skutečným a ryzím vzorem pro všechny ženy, v okamžicích, kdy se pokorně oddává uctívání v Chrámu, potom ve chvíli, kdy ji navštěvují andělé:
إِذْ قَالَتِ الْمَلَائِكَةُ يَا مَرْيَمُ إِنَّ اللَّهَ يُبَشِّرُكِ بِكَلِمَةٍ مِّنْهُ اسْمُهُ الْمَسِيحُ عِيسَى ابْنُ مَرْيَمَ وَجِيهًا فِي الدُّنْيَا وَالْآخِرَةِ وَمِنَ الْمُقَرَّبِينَ وَيُكَلِّمُ النَّاسَ فِي الْمَهْدِ وَكَهْلًا وَمِنَ الصَّالِحِينَ
A hle, pravili andělé: "Marie, Bůh ti oznamuje zvěst radostnou o Slovu, jež od Něho přichází, jehož jméno je Mesiáš, Ježíš syn Mariin, a bude blahoslavený na tomto i onom světě a též jedním z těch, kdož k Bohu budou přiblíženi. A bude mluvit s lidmi již v kolébce i jako dospělý a bude patřit mezi bezúhonné." (Áli ‘Imrán: 45-46)
A také s Músou, mír s ním, když vystrašený utekl ze svého města, nebo když uslyšel, jak si jej Alláh povolal na Sinaji, aby šířil Jeho poselství, nebo když vyzýval svůj lid, aby vstoupili do Svaté země, ale oni váhali a prokázali svou zbabělost, načež on řekl:
 رَبِّ إِنِّي لَا أَمْلِكُ إِلَّا نَفْسِي وَأَخِي ۖ فَافْرُقْ بَيْنَنَا وَبَيْنَ الْقَوْمِ الْفَاسِقِينَ
Pane můj, mám moc jen nad sebou samým a nad bratrem svým. Čiň tedy rozdíl mezi námi a mezi tímto lidem hanebníků!(Máida:25)
Když čteš Korán, před tvýma očima se mění obrazy a výjevy Soudného dne. A představ si sebe sama, jak stojíš v Soudný den plně zaměstnán sám sebou a nikdo jiný tě vůbec nezajímá:
لِكُلِّ امْرِئٍ مِّنْهُمْ يَوْمَئِذٍ شَأْنٌ يُغْنِيهِ
neboť každý člověk v ten den bude mít práci sám se sebou jen. (‘Abese:37)
Ty jsi jen pouhý jednotlivec v obrovském moři lidí, kteří jedni do druhých narážejí jako mořské vlny, zatímco přemýšlíš o sobě, svém stavu, o svém životě na tomto světu a o tom, zda-li sis zasloužil spásu nebo trest:
وَتَرَكْنَا بَعْضَهُمْ يَوْمَئِذٍ يَمُوجُ فِي بَعْضٍ ۖ وَنُفِخَ فِي الصُّورِ فَجَمَعْنَاهُمْ جَمْعًا
V ten den je ponecháme, aby jeden na druhého ve vlnách dorážel. A bude zatroubeno na pozoun a shromáždíme je všechny najednou. (Kehf:99)


1 Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadísy č. 6285 a 6285; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2450.
2 Muttefekun ‘alejhi. Hadís zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu pod č. 4582 a 5055; a Muslim v Sahíhu pod č. 800.
3 Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadísy č. 526 a 4687 Podobný hadís uvádí an-Newewí v Rijádu s-sálihín, hadísy č. 54 a 434 s poznámkou muttefekun ‘alejhi.
4 Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadísy č. 50 a 4777; a Muslim v Sahíhu, hadísy č. 8 a 10.