بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Alláh Vznešený pravil:
يَا أَيُّهَا النَّاسُ اتَّقُوا رَبَّكُمُ الَّذِي خَلَقَكُم مِّن نَّفْسٍ وَاحِدَةٍ وَخَلَقَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَبَثَّ مِنْهُمَا رِجَالًا كَثِيرًا وَنِسَاءً ۚ وَاتَّقُوا اللَّهَ الَّذِي تَسَاءَلُونَ بِهِ وَالْأَرْحَامَ ۚ إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَلَيْكُمْ رَقِيبًا
„Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem.” (Nisá´: 1)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
وَقُلِ اعْمَلُوا فَسَيَرَى اللَّهُ عَمَلَكُمْ وَرَسُولُهُ وَالْمُؤْمِنُونَ ۖ وَسَتُرَدُّونَ إِلَىٰ عَالِمِ الْغَيْبِ وَالشَّهَادَةِ فَيُنَبِّئُكُم بِمَا كُنتُمْ تَعْمَلُونَ
„Rci: „Jednejte, a Bůh uvidí činy vaše stejně jako Jeho posel a věřící! A pak budete navráceni k Tomu, jenž zná nepoznatelné i všeobecně známé, a On vám oznámí, co jste vlastně dělali.“ (Tewba: 105)
Tento verš přichází v kontextu potvrzení své víry činy, zejména jako hrozba v případě těch, kterých konání má nedostatky, jako ti, co zůstali vzadu a neúčastnili se boje na cestě Boží, jak od Mudžáhida uvádí at-Taberí. Viz Džámi’u l-beján fí te´wíli áji l-Kur´án, 14/463. O několik veršů před ním Alláh pokrytcům vzkazuje:
وَسَيَرَى اللَّهُ عَمَلَكُمْ وَرَسُولُهُ ثُمَّ تُرَدُّونَ إِلَىٰ عَالِمِ الْغَيْبِ وَالشَّهَادَةِ فَيُنَبِّئُكُم بِمَا كُنتُمْ تَعْمَلُونَ
„A Bůh a posel Jeho uvidí činy vaše a potom budete navráceni k Tomu, jenž zná nepoznatelné i všeobecně známé a On vám oznámí, co jste vlastně dělali.“ (Tewba: 94)
O naší víře hovoří svědectví hmatatelných konkrétních činů našich srdcí, jazyka, rukou, nohou a zbytku těla, bez nichž jsou naše tvrzení o naší zbožnosti jen prázdnými floskulemi a klišé. Vznešený Alláh totiž říká:
إِنَّمَا الْمُؤْمِنُونَ الَّذِينَ آمَنُوا بِاللَّهِ وَرَسُولِهِ ثُمَّ لَمْ يَرْتَابُوا وَجَاهَدُوا بِأَمْوَالِهِمْ وَأَنفُسِهِمْ فِي سَبِيلِ اللَّهِ ۚ أُولَٰئِكَ هُمُ الصَّادِقُونَ
„Věřícími jsou pouze ti, kdož uvěřili v Boha a posla Jeho a poté nepodlehli pochybnostem, nýbrž bojovali majetky i osobami svými na cestě Boží – a tito jsou věru pravdomluvní.“ (Hudžurát: 15)
Takovým jejich víru dosvědčí i ostatní věřící, dokonce včetně Božích proroků a poslů, ba i samotného jejich Pána. Alláh na jiném místě říká ústy svého Proroka ‘Ísá/Ježíše, mír s ním:
مَا قُلْتُ لَهُمْ إِلَّا مَا أَمَرْتَنِي بِهِ أَنِ اعْبُدُوا اللَّهَ رَبِّي وَرَبَّكُمْ ۚ وَكُنتُ عَلَيْهِمْ شَهِيدًا مَّا دُمْتُ فِيهِمْ ۖ فَلَمَّا تَوَفَّيْتَنِي كُنتَ أَنتَ الرَّقِيبَ عَلَيْهِمْ ۚ وَأَنتَ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ شَهِيدٌ
„Neříkal jsem jim, leda to, cos mi nařídil, to jest: Uctívejte Boha, Pána mého i Pána vašeho! A byl jsem svědkem o nich, dokud jsem žil mezi nimi. A když jsi mne povolal k Sobě, byls to Ty, kdo byl nad nimi dozorcem – a Tys svědkem věcí všech.“ (Máida: 117)
Není pravda, že naše víra je jenom v našem srdci a je záležitostí našeho soukromí, mezi námi a Alláhem a že nemusí být potvrzena naším konáním! Že stačí, jaké jméno nosíme, kdo jsme, kolik máme na kontě a jakého jsme postavení, odkud jsme, kdo byli a co vykonali naši předkové! To je obrovský a nebezpečný blud! K Alláhu se utíkám před šejtánem prokletým! Abú Hurejra رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
إِنَّ اللَّهَ لاَ يَنْظُرُ إِلَى صُوَرِكُمْ – أو في رواية “أَجْسَادِكُمْ“ – وَأَمْوَالِكُمْ وَلَكِنْ يَنْظُرُ إِلَى قُلُوبِكُمْ وَأَعْمَالِكُمْ
„Věru Alláh se nedívá ani na vaše podoby,“ v jiném podání „těla“ – „ani na vaše majetky, ale dívá se do vašich srdcí a na vaše činy.“1
Ať si každý z nás položíme otázku: Co máme ve svém srdci? A co jsme vykonali pro svou víru, pro věc Boží, pro islám? Ať se k této obrovské a závažné pravdě postaví každý, jak je mu libo, neboť Vznešený Alláh praví:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا عَلَيْكُمْ أَنفُسَكُمْ ۖ لَا يَضُرُّكُم مَّن ضَلَّ إِذَا اهْتَدَيْتُمْ ۚ إِلَى اللَّهِ مَرْجِعُكُمْ جَمِيعًا فَيُنَبِّئُكُم بِمَا كُنتُمْ تَعْمَلُونَ
„Vy, kteří věříte! Za duše své jste sami odpovědni; neuškodí vám ten, kdo zbloudil, jste-li vy sami správnou cestou vedeni. K Bohu se všichni navrátíte a On vám již oznámí, co jste dělali.“ (Máida: 105)
Vznešený Alláh také říká:
إِن تَكْفُرُوا فَإِنَّ اللَّهَ غَنِيٌّ عَنكُمْ ۖ وَلَا يَرْضَىٰ لِعِبَادِهِ الْكُفْرَ ۖ وَإِن تَشْكُرُوا يَرْضَهُ لَكُمْ ۗ وَلَا تَزِرُ وَازِرَةٌ وِزْرَ أُخْرَىٰ ۗ ثُمَّ إِلَىٰ رَبِّكُم مَّرْجِعُكُمْ فَيُنَبِّئُكُم بِمَا كُنتُمْ تَعْمَلُونَ ۚ إِنَّهُ عَلِيمٌ بِذَاتِ الصُّدُورِ
„Jestliže jste vy nevděční, je Bůh věru soběstačný i bez vás a nelíbí se mu nevděk u služebníků Jeho. Jste-li vděční, pak ve vás nalezne zalíbení. A neponese žádná duše břímě duše jiné; posléze navrátíte se k Pánu svému a On vás poučí o tom, co jste dělali, vždyť On dobře zná, co hrudi vaše skrývají.“ (Zumer: 7)
Uvědomme si, že jsme pozorováni ze všech stran. Nic se neukryje. Cokoli, co učiníme, řekneme, dokonce i to, co si pomyslíme anebo ucítíme ve svém srdci, neujde pozornosti. Alláh o tom ví. Dozví se o tom i Posel Boží صلى الله عليه وسلم, ostatní Boží poslové a dokonce i věřící, dříve nebo později, protože přijde den, o němž Alláh říká:
يَوْمَ تُبْلَى السَّرَائِرُ
„v ten den, taje budou zkoumány“ (Tárik: 9)
وَحُصِّلَ مَا فِي الصُّدُورِ
„a to, co v hrudích je, odhaleno.“ (‘Ádíját: 10)
A nejpozději právě tehdy budou svědky tohoto všeho i ostatní věřící. Vznešený Alláh říká:
هُوَ سَمَّاكُمُ الْمُسْلِمِينَ مِن قَبْلُ وَفِي هَٰذَا لِيَكُونَ الرَّسُولُ شَهِيدًا عَلَيْكُمْ وَتَكُونُوا شُهَدَاءَ عَلَى النَّاسِ
„A On nazval vás muslimy již dříve – i v tomto – aby posel tento byl vám svědkem a abyste vy byli svědky pro ostatní lidi.“ (Hadždž: 78)
‘Abdulláh ibn Džubejr رضي الله عنه dokonce od Proroka صلى الله عليه وسلم uvádí:
أنَّ أبا الدَّرداءِ، كانَ يقولُ: إنَّ أعمالَكُم تُعرَضُ على موتاكم، فيُسرُّونَ ويساؤونَ
„Věru vaše činy jsou ukazovány vašim mrtvým příbuzným a členům rodiny, buď se z nich radují, anebo je zarmoutí!“2
Naše případná neupřímnost nakonec vždy probublá na povrch, dříve nebo později. Vznešený Alláh praví:
يَوْمَئِذٍ تُعْرَضُونَ لَا تَخْفَىٰ مِنكُمْ خَافِيَةٌ
„V ten den předvedeni budete a nezůstane u vás skryto nic tajného.“ (Hákka: 18)
Od Abú Sa’ída al-Chudrího رضي الله عنه je v tomto kontextu uváděno Prorokovo صلى الله عليه وسلم objasnění:
لو أنَّ أَحَدَكم يَعمَلُ في صَخرةٍ صَمّاءَ ليس لها بابٌ ولا كُوَّةٌ، لخرَج عمَلُه للنّاسِ كائنًا ما كان
„I kdyby někdo něco vykonal na strmém útesu, aniž by se k němu kdokoli mohl dostat, jeho činy by se k lidem dostaly, ať už by byly jakékoli!“3
Jediným východiskem je upřímný návrat k Alláhu a konání dobrých činů a zbožných skutků upřímně z celého srdce toužíce po Tváři Boží. ‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
إِنَّ اللَّهَ كَتَبَ الْحَسَنَاتِ وَالسَّيِّئَاتِ، ثُمَّ بَيَّنَ ذَلِكَ فَمَنْ هَمَّ بِحَسَنَةٍ فَلَمْ يَعْمَلْهَا كَتَبَهَا اللَّهُ لَهُ عِنْدَهُ حَسَنَةً كَامِلَةً، فَإِنْ هُوَ هَمَّ بِهَا فَعَمِلَهَا كَتَبَهَا اللَّهُ لَهُ عِنْدَهُ عَشْرَ حَسَنَاتٍ إِلَى سَبْعِمِائَةِ ضِعْفٍ إِلَى أَضْعَافٍ كَثِيرَةٍ، وَمَنْ هَمَّ بِسَيِّئَةٍ فَلَمْ يَعْمَلْهَا كَتَبَهَا اللَّهُ لَهُ عِنْدَهُ حَسَنَةً كَامِلَةً، فَإِنْ هُوَ هَمَّ بِهَا فَعَمِلَهَا كَتَبَهَا اللَّهُ لَهُ سَيِّئَةً وَاحِدَةً
„Vznešený Alláh již určil, co je dobro a co je zlo, načež objasnil: „Kdo si usmyslí vykonat dobrý skutek, ale nevykoná ho, Alláh mu ho zapíše, jakoby ho i vykonal. Kdokoli si usmyslí vykonat dobrý skutek a skutečně ho i vykoná, Alláh mu zapíše odměnu deseti až sedmisetnásobnou anebo ještě větší. Kdo si usmyslí vykonat špatný skutek a nevykoná ho (ze strachu před Alláhem), Alláh mu to zapíše hako dobrý skutek. A kdokoli si usmyslí vykonat špatný skutek a vykoná ho, Alláh mu zapíše pouze jeden špatný skutek.“4
Běda potom tomu, koho jednotky přebijí jeho desítky!
Je mnoho podob dobrých činů, kterými můžeme potvrdit svou víru a které mohou přinést kýžené svědectví Alláha, Božího Posla صلى الله عليه وسلم a věřících v náš prospěch. Nechť každý z nás vykonává to, co mu Alláh uložil za povinnost, pečlivě a bez výmluv. A nechť hledá sám sebe a své zalíbení v bezpočtu podob dobrých skutků nad rámec toho, od dobrovolných aktů uctívání, modlitby, půstu, zikru, recitace Koránu, hledání nauky, udělování almužen až po různé podoby vybízení k dobru a odvracení od zla, usmiřování mezi bratry, pomoci muslimům či úsilí na cestě Boží. Pamatujme i na to, že nejlepší z těchto skutků je takový, který nekonáme jen sami pro sebe, ale svými dopady šíří své dobro i na ostatní a je v dané chvíli a situaci nejpotřebnější a nejžádanější. A dobrým skutkem je i zanechání zla a ubližování ostatním.
Nejlepší dobrý skutek je ten, který je nejprospěšnější ostatním a nejpříhodnější v daném momentu. Nezapomeňme na důležitost setrvalosti v dobrém skutku, nepřestávejme s ním a nepolevujme v něm. Stále konat málo je lepší, než jednou vykonat mnoho a potom už nikdy nic. Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
اكْلَفُوا مِنْ الْعَمَلِ مَا تُطِيقُونَ فَإِنَّ خَيْرَ الْعَمَلِ أَدْوَمُهُ وَإِنْ قَلَّ
„Vemte na sebe dobrých skutků jen tolik, kolik zvládnete, neboť věru nejlepšími činy jsou ty nejtrvalejší, dokonce i kdyby byly nevelké.“5
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh praví:
كَلَّا إِذَا بَلَغَتِ التَّرَاقِيَ ﴿٢٦﴾ وَقِيلَ مَنْ ۜ رَاقٍ ﴿٢٧﴾ وَظَنَّ أَنَّهُ الْفِرَاقُ ﴿٢٨﴾ وَالْتَفَّتِ السَّاقُ بِالسَّاقِ ﴿٢٩﴾ إِلَىٰ رَبِّكَ يَوْمَئِذٍ الْمَسَاقُ ﴿٣٠﴾
„Však pozor! Až duše vystoupí ke klíční kosti a bude řečeno: „Kdo je zaklínatel?“ a ona si pomyslí, že toto je se světem rozluka, a proplete se s nohou noha, v ten den k tvému Pánu všichni hnáni budou.“ (Kijáma: 26-30)
Toto je neodvratitelná skutečnost, ke které směřujeme. Pokud jsme věřící, toto si uvědomíme, než to nastane a celý svůj život žijeme právě pro tento okamžik. Vznešený Alláh totiž skutečné věřící na jiném místě popisuje jako:
الَّذِينَ يَظُنُّونَ أَنَّهُم مُّلَاقُو رَبِّهِمْ وَأَنَّهُمْ إِلَيْهِ رَاجِعُونَ
„ty, kteří soudí, že s Pánem svým se setkají a že k Němu se navrátí.“ (Bekara: 46)
Ještě máme čas se kát. Ještě máme možnost napravit to, co od našeho života zůstalo. Před námi jsou tři posvátné měsíce – Zu l-Ka’da, Zu-Hidždža a Muharrem, v nichž se každé dobro násobí. Využijme jich a obraťme v našem životě na nový list. Ibnu l-Kajjim al-Džewzíja napsal:
„Kdo nevyužije svůj čas ve jménu Alláha a pro Alláha, pro toho je lepší, aby zemřel, než aby žil.“6
Kajme se k Milostiplnému Smilovnému Alláhu, který řekl:
قُلْ يَا عِبَادِيَ الَّذِينَ أَسْرَفُوا عَلَىٰ أَنفُسِهِمْ لَا تَقْنَطُوا مِن رَّحْمَةِ اللَّهِ ۚ إِنَّ اللَّهَ يَغْفِرُ الذُّنُوبَ جَمِيعًا ۚ إِنَّهُ هُوَ الْغَفُورُ الرَّحِيمُ
„Rci: „Služebníci moji, kteří jste se prohřešili proti sobě samým, neztrácejte naději v milost Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny – On odpouštějící je i slitovný.“ (Zumer: 53)
Ibn Tejmíja říká:
„Nikomu není dovoleno ztratit naději na Milost Boží, bez ohledu na to, jak obrovské mohou být hříchy, kterých se dotyčný dopustil.“7
Všemohoucí Bože, navrať nás k Tvému náboženství, naplň naše srdce klidem, spokojeností a správným vedením, oživ naše duše bohabojností, rozhodností a poslušností, ozdob naše činy upřímností, setrvalostí a věrným následováním Sunny Tvého milovaného Muhammeda صلى الله عليه وسلم, učiň nás správně vedenými Tebou a na správnou cestu uvádějícími skrze Tebe! Ámín!
- Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2564.
- Zaznamenali Ibnu l-Mubárek v az-Zuhdu we r-rakáik, 2/42; Ibn Abi d-Dunjá v al-Menámát, hadís č. 4 a toto je jeho znění. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 6/607.
- Zaznamenali Ahmed v Musnedu, hadís č. 1123 a toto je jeho znění; Abú Ja’lá v Musnedu, hadís č. 1378; a Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 5678. Jako hasan ho doložil al-Hejsemí v Medžme’u z-zewáid, hadís č. 17679.
- Hadís je muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6491; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 131.
- Zaznamenali Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 4246; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 8600. Jako sahíh ho doložil Šu’ajb al-Arnáút v Techrídžu Musnedi Ahmed, 14/255.
- Viz ad-Dáu we d-dewá, str. 186.
- Viz Medžmú’u l-fetáwá, 16/19-20.