DŮLEŽITOST ZBOŽNOSTI V ČASECH NEPOKOJŮ A NESTABILITY, DÍL III.

5. Hidžra ve fyzickém smyslu tohoto slova

Vznešený Alláh praví:

إِنَّ ٱلَّذِينَ تَوَفَّىٰهُمُ ٱلْمَلَـٰٓئِكَةُ ظَالِمِىٓ أَنفُسِهِمْ قَالُوا۟ فِيمَ كُنتُمْ ۖ قَالُوا۟ كُنَّا مُسْتَضْعَفِينَ فِى ٱلْأَرْضِ ۚ قَالُوٓا۟ أَلَمْ تَكُنْ أَرْضُ ٱللَّـهِ وَٰسِعَةً فَتُهَاجِرُوا۟ فِيهَا

DŮLEŽITOST ZBOŽNOSTI V ČASECH NEPOKOJŮ A NESTABILITY, DÍL II.

Co je to uctívání (arab. العبادة al-'ibáda) v kontextu tohoto a dalších hadísů

DŮLEŽITOST ZBOŽNOSTI V ČASECH NEPOKOJŮ A NESTABILITY, DÍL I.

Ma'kíl ibn Jesár رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

الْعِبَادَةُ فِي الْهَرْجِ كَهِجْرَةٍ إِلَىَّ .

Oddat se zbožnosti v době nepřehledné vřavy je jako vysídlit se ke mně.[1]

KDYŽ SE ROZDĚLUJE DĚDICTVÍ PROROKA, SPĚCHEJTE SI I VY PRO SVŮJ DÍL

Abú Bekr Ahmed ibn Muhammed [1] uvádí od 'Alí ibn Muhammed ibn Abi l-Mezá, [2] že si z rukopisu Chalefa ibn Temíma [3] opsal vyprávění od 'Alího ibn Mes'ady, [4] který slyšel od 'Abdulláha ar-Rúmího [5] následující příběh:

ZAČNI KAŽDÉ RÁNO SVŮJ DEN ASPOŇ JEDNÍM ZBOŽNÝM SKUTKEM

Anas ibn Málik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Božíصلى الله عليه وسلم pravil:

مَنْ صَلَّى الْغَدَاةَ فِي جَمَاعَةٍ ثُمَّ قَعَدَ يَذْكُرُ اللَّهَ حَتَّى تَطْلُعَ الشَّمْسُ ثُمَّ صَلَّى رَكْعَتَيْنِ كَانَتْ لَهُ كَأَجْرِ حَجَّةٍ وَعُمْرَةٍ .

VĚCI, KTERÉ PŘINÁŠÍ POHODU NA TOMTO SVĚTĚ

Sa’d ibn Abí Wakkás رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

ثلاث من السعادة وثلاث من الشقاوة : فمن السعادة : المرأة تراها تعجبك ، وتغيب فتأمنها على نفسها ومالك ، والدابة تكون وطيئة فتلحقك بأصحابك ، والدار تكون واسعة كثيرة المرافق ، ومن الشقاوة : المرأة تراها فتسوءك ، وتحمل لسانها عليك ، وإن غبت عنها لم تأمنها على نفسها ومالك ، والدابة تكون قَطوفا فإن ضربتها أتعبتك ، وإن تركتها لم تلحقك بأصحابك ، والدار تكون ضيقة قليلة المرافق.

LIMITY VĚDECKÉHO STUDIA ISLÁMU

PROROCKÝ PŘÍKAZ CO NEJLÉPE SE CHOVAT K NEMUSLIMŮM, DÍL II.

O tom, kdo podporuje křivdící, anebo o jejich křivdách mlčí

Vznešený Alláh pravil:

وَلَا تَرْكَنُوٓا۟ إِلَى ٱلَّذِينَ ظَلَمُوا۟ فَتَمَسَّكُمُ ٱلنَّارُ وَمَا لَكُم مِّن دُونِ ٱللَّـهِ مِنْ أَوْلِيَآءَ ثُمَّ لَا تُنصَرُونَ

PROROCKÝ PŘÍKAZ CO NEJLÉPE SE CHOVAT K NEMUSLIMŮM, DÍL I.

V hadísu Posla Božího صلى الله عليه و سلم, který slyšel Safwán ibn Sulejm od několika synů společníků Proroka صلى الله عليه و سلم, jejichž otcové byli navzájem příbuzní. Prorok صلى الله عليه و سلم jim řekl:

أَلاَ مَنْ ظَلَمَ مُعَاهِدًا أَوِ انْتَقَصَهُ أَوْ كَلَّفَهُ فَوْقَ طَاقَتِهِ أَوْ أَخَذَ مِنْهُ شَيْئًا بِغَيْرِ طِيبِ نَفْسٍ فَأَنَا حَجِيجُهُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ !

IMÁM AL-BUCHÁRÍ A TISÍC DINÁRŮ

Imám al-Buchárí, vůdce věřících (arab. أمير المؤمنين amíru l-mu´minín) v oboru nauk o Sunně, známý sběratel hadísů a autor proslulého Sahíhu, který je učenci této nauky považován za nejvíce autentickou knihu po Koránu, se jednou vydeal na cestu kvůli svým výzkumům hadísů. Nalodil se na loď a vzal si s sebou na cestu tisíc dinárů v hotovosti, aby měl z čeho platit náklady svého putování.