KORÁNSKÝ PŘÍKAZ POKÁNÍ

Poté, co vzpomenul zákaz pohledu na zakázané a povinnost klopit zrak, Vznešený Alláh přikázal muslimům jako kolektivu: 

 وَتُوبُوا إِلَى اللَّـهِ جَمِيعًا أَيُّهَ الْمُؤْمِنُونَ لَعَلَّكُمْ تُفْلِحُونَ

A konejte všichni pokání před Bohem, ó věřící, snad budete úspěšní! (Vznešený Korán, 24:31)

IMÁM ABÚ HANÍFA A CHÁRIDŽOVCI

Když se v Kúfě objevili cháridžovci, zadrželi a udeřili na imáma Abú Hanífu, jednoho z největších islámských učenců všech dob, známého svou obrovskou znalostí, výtečnými řečnickými schopnostmi a brilantním úsudkem. Pohrozili mu: „Kaj se, ó šejchu, z nevíry!“

Imám Abú Hanífa, Alláh mu budiž milostiv, na to pravil: „Kaji se před Alláhem z nevíry.

VYSVĚTLENÍ HADÍSU, ŽE RUKA, KTERÁ DÁVÁ JE LEPŠÍ, NEŽ RUKA, KTERÁ BERE, DÍL II.

Ohledně výjimky nezbytné nutnosti a žádání vládce se nám dochovalo svědectví Kabísy ibn Muchárika al-Hilálího رضي الله عنه, jenž vypověděl: „Tížilo mne břemeno něčeho, co jsem musel splatit. Přišel jsem za Poslem Božím صلى الله عليه و سلم a on mi řekl:

أَقِمْ يَا قَبِيصَةُ حَتَّى تَأْتِيَنَا الصَّدَقَةُ فَنَأْمُرَ لَكَ بِهَا

VYSVĚTLENÍ HADÍSU, ŽE RUKA, KTERÁ DÁVÁ JE LEPŠÍ, NEŽ RUKA, KTERÁ BERE, DÍL I.

'Abdulláh ibn Omar رضي الله عنه vyprávěl: „Slyšel jsem Posla Božího صلى الله عليه و سلم, stojícího na kazatelně a hovořícího o dobročinnosti a potřebě zdržovat se žebrání a žadonění od druhých. Pak řekl:

الْيَدُ الْعُلْيَا خَيْرٌ مِنَ الْيَدِ السُّفْلَى، فَالْيَدُ الْعُلْيَا هِيَ الْمُنْفِقَةُ، وَالسُّفْلَى هِيَ السَّائِلَةُ

ŠEJCH MUKBIL IBN HÁDÍ AL-WÁDI'Í: JAK SI UCHRÁNIT VÍRU V NEMUSLIMSKÉ ZEMI

OTÁZKA: Jak si muslim může zachovat a uchránit svou víru v zemi nevěřících?

ODPOVĚĎ:

Svou víru si muslim zachová tím, že se bude oddaně a neochvějně držet důkazů islámu a bude se družit jen se zbožnými.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ A NEJVĚTŠÍ DŽIHÁD: BOJ PROTI VLASTNÍMU EGU

Mezi nejikoničtější a nejčastěji zmiňované příkazy islámu patří bezesporu povinnost vést džihád. Džihád je bojem ve vší šíři významů tohoto slova a vojenský střet je jen jednou z mnoha a mnoha jeho rozličných podob.

Imám Ibnu l-Kajjim al-Džewzíjja pravil: 

PŘESNÝ VÝZNAM POJMU TÁGHÚT VE SLOVECH BOŽÍCH: "TEN, KDO NEVĚŘÍ V TÁGHÚTA A VĚŘÍ V BOHA ..." (BEKARA:256)

OTÁZKA: Jaký je přesný význam pojmu Tághút ve verši: "Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění! Ten, kdo nevěří v Tághúta a věří v Boha, ten uchopil se rukojeti spolehlivé, jež nikdy se neutrhne. A Bůh je slyšící, vševědoucí." (2:256)? Pochopil jsem správně, že Tághút je pojem pro modlářství?

PRO SPÁSU JE NUTNO NÁSLEDOVAT PRAVÉ NÁBOŽENSTVÍ

OTÁZKA: Člověk by měl vyznávat pravou víru, protože všechna velká náboženství světa se shodují v tom, že pokud se člověk neskloní ani jednou před nekonečným božím majestátem, má garantováno nepředstavitelné utrpení: to potvrzuje Korán, Bible i třeba indická Bhagavadgíta. Myslím si, že pravá víra se pozná tak, že bez ohledu na to, jaká je doba, tak informace obsažené v písmu jsou pravdivé a praktické za všech okolností. Co o tom soudíte?

O SLOVECH BOŽÍCH: "VZPOMÍNEJTE HOJNĚ ALLÁHA" (AHZÁB:41)

Korán zmiňuje ذكر zikr, tedy vzpomínání Alláha, na vícero místech. Alláh سبحانه و تعالى mimo jiné praví:

يَـٰٓأَيُّہَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُواْ ٱذۡكُرُواْ ٱللَّهَ ذِكۡرً۬ا كَثِيرً۬ا

Vy, kteří věříte! Vzpomínejte hojně Boha (Ahzáb: 41)

KVALITA VÍRY KAŽDÉHO Z NÁS SE MĚŘÍ VZNEŠENOSTÍ JEHO MRAVŮ

Vznešený Alláh pochválil svého Posla صلى الله عليه وسلم slovy:

وَإِنَّكَ لَعَلَىٰ خُلُقٍ عَظِيمٍ

Vždyť vskutku povaha tvá je vznešená. (Kalem:4)