Bohabojnost v konání věřícího

Logo XXL

 

 

بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه وسلم je jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo. Alláh dž.š. zjevil nejlepším slovem (ve významu): Lidé, bojte se Pána svého, jenž stvořil vás z bytosti jediné a stvořil z ní manželku její a rozmnožil je oba v množství velké mužů i žen. A bojte se Boha, v Jehož jménu se vzájemně prosíte, a dbejte na pravidla o pokrevních svazcích, neboť Bůh zajisté nad vámi je pozorovatelem. (Nisá´:1). A nejlepším vedením je Muhammedovo صلى الله عليه وسلم, jenž pravil: „Nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.
 
A potom, milí bratři a sestry v islámu vám odkazuji bohabojnost. Alláh říká: Vy, kteří jste uvěřili, bojte se Boha pravdivou bázní a neumírejte jinak, než jako muslimové.  (Álu’Imrán:102) Alláh všem Svým služebníkům předepsal takwá. Alláh praví:A Bohu patří vše, co na nebesích je i na zemi. A již jsme vskutku odkázali těm, kterým byla dána Kniha před vámi a vám též, abyste se báli Boha. Avšak popřou-li, pak Bohu věru patří vše, co je na nebesích i na zemi a Bůh je skutečně Bohatý a Chvályhodný. (Nisá:131) V mnoha koránských verších, na mnoha místech, ukázal Všemohoucí místo, poctu, hodnotu a význam bohabojnosti, která je charakteristikou Jeho upřímných služebníků a jediným skutečným a přijatelným měřítkem kvality lidí: Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější – a Bůh je vševědoucí a dobře zpravený. (Hudžurát:13) Nechť se tedy v našich srdcích uhnízdí bohabojnost, která postaví mezi námi a tím, co Alláh zakázal, zábranu, ohradu a která zkrášlí vše v našem životě, od věrouky a uctívání, přes vzájemné vztahy i mravy. Říká Vznešený: Není dobrota v tom, obracíte-li své tváře směrem na Východ, či Západ, nýbrž dobrým je ten, kdo uvěřil v Boha, v Den Poslední, v anděly, v Knihu a proroky, kdo dává ze svého majetku pro lásku k Němu svým blízkým, sirotám, chudým, pocestným, prosícím a na vykoupení, kdo dodržoval modlitbu a dával zekát a dodržoval své dohody, které předtím uzavřel, kdo trpělivým je v bídě, neštěstí i v čase bojů. To jsou ti, kteří jsou pravdomluvní a to jsou bohabojní. (Bekara:177). Služebníci Boží! Podstatou bohabojnosti je odvržení a vnitřní odpor k takovému konání, které je neposlušností vůči příkazu Vznešeného Alláha, k činům, které zasluhují Boží trest, hněv a zlobu. Jednání, které vede k poslušnosti vůči Alláhu, k odvržení nepokornosti vůči Němu, k upřímnému návratu k Němu a zanechání všeho zakázaného. V hadíse zaznamenaném imámem Ahmedem říká Boží Posel صلى الله عايه و سلم také: „Střež se zakázaného a budeš nejvíce Alláhu sloužícím mezi lidmi.“ Bohabojnost také vede k zanechání věcí pochybných. V hadísu zaznamenaném Tirmízím říká Boží Posel صلى الله عايه و سلم: „Kdo se bude střežit pochybností, zachová své náboženství a svou čest.“ Omar ibn ‘Abdulazíz říká: „Bohabojnost není v noční modlitbě, ani v půstu přes den, ani ve spojení obou, nýbrž je v dodržení toho, čím Alláh povinoval a odvržení toho, co zakázal. A kdo k tomu dodá, co bylo zmíněno, to bude pro něj ještě lepší, další dobro.“ Buďme tedy bohabojní, abychom střežili své duše a svou mravnost a upravili směřování muslimů správnou, přijatou, šarí‘atskou metodikou, aby každý z nás byl takovým upřímným Božím služebníkem, který vždy touží po Jeho milosti, který se k Němu navrací. Abychom byli důvěryhodnými, pravdymilovnými, střežili své modlitby a vykonávali je v jejich časech, abychom odevzdávali na svůj majetek zekát, se zadostiučiněním a vnitřní vyrovnaností, abychom byli dobrotiví k rodičům, chovali se nejlépe ke svým rodinám a dodržovali příbuzenské svazky, abychom se nejlépe chovali k chudobným a k sirotkům, abychom si vzájemně mezi sebou prokazovali dobro, neodvrhovali jeden druhého, nepohlíželi jeden na druhého zasmušilým pohledem, nepodezřívali jeden druhého, nepovyšovali se nad jiné a neponižovali ostatní. Abychom se měli na pozoru před Alláhem v každé situaci a za všech možných okolností. Tak radí učitel učitelů, Prorok Muhammed صلى الله عايه و سلم, v hadíse zaznamenaném Tirmízím: „Boj se Alláha, kdekoli budeš, vždy každý zlý čin následuj skutky dobrými a chovej se k lidem nejlépe.“ A lidé jako Abdulláh ibn Zubejr byli vzorem. Tento muž řekl: „Věru nejučenější jsou pravým lidem bohabojnosti. Oni dobře ji rozpoznají a rozpoznávají ji i v sobě samých, kdo se strpí v nesnázi, kdo se smíří s Božím rozhodnutím vůči sobě a kdo děkuje za dobrodiní.“ Služebníci Boží! Zajisté nás islám nabádá k tomu, abychom vzájemné vztahy a přístup jedněch vůči druhým založili na základě bohabojnosti. Ona je základním předpokladem všech činů a skrze ni se napravuje předchozí stav. A v manželství zbožný muslimský muž přistupuje ke své ženě nejuznaleji a nejlépe. Alláh říká: A pokaždé může být žena buďto podržena dle zvyklosti, nebo v dobrém propuštěna. (Bekara:229) Za al-Hasanem přišel jistý muž a řekl mu: „Mám dceru, moc ji miluji a ještě jsem ji za nikoho nezasnoubil. Komu ji mám dát, aby se s ní oženil?“ Al-Hasan pravil: „Jejím manželem je muž, který se obává Alláha. Když ji bude milovat, tak k ní bude velkorysí a když se na ni rozhněvá, neukřivdí jí.“ Skrze bohabojnost člověk též utváří a přivádí k dokonalosti své potomstvo. Nejvyšší praví:A nechť se obávají, jakoby se obávali sami o vlastní slabé potomstvo, když by zanechali po sobě. Nechť se obávají Boha a hovoří slovy přímými. (Nisá´:9) A když je člověk bohabojným, řádně vykonává své povolání a při svém živobytí a obchodu nepodvádí, nebuduje monopol s úmyslem zvyšovat ceny, nekoná nečestné transakce, nezkracuje na mírách a vahách. Posel Boží صلى الله عايه و سلم říká: „Věru obchodníci budou v Den Vstání vzkříšeni jako zkažení, kromě těch z nich, kteří se obávali Alláha, byli poctivými a pravdymilovnými.“ Podle Tirmízího.
 
Milí bratři a sestry! Takové je tedy místo bohabojnosti v činu, takovou má bohabojnost hodnotu a takový má následek. Alláh povinoval Svého služebníka bohabojností, protože On, Stvořitel, Vševidoucí a Všeznající je Ten, Který sleduje Svého služebníka na každém kroku, zná skryté i zjevné. Abdulláh ibn Mes’úd říká: „Bohabojnost je, když jsi pokorným vůči Alláhu a nejsi vůči Němu neposlušným, když Jej hojně vzpomínáš a nezapomínáš na Něj, když jsi vděčný za Jeho dobrodiní a nepopíráš ho.“ Muslimové! Kdokoli z vás si přeje čest na tomto světě a ve svém náboženství, kdokoli chce požehnání ve své obživě, čase i činu, na něm je obávat se Alláha. Protože bohabojnost je z těch nejmocnějších prostředků, kterými se ustavuje dobro a je také příčinou smazání špatných činů a zvýšení stupně postavení v rajských komnatách a zahradách. A kdo je bohabojný, tomu Bůh vymaže špatné skutky jeho a rozmnoží mu odměnu. (Talák:4) Skrze bohabojnost se také rozptylují starosti a obavy a dosahuje se vyrovnanosti. Alláh říká: A kdo je bohabojný, tomu On připraví východisko a uštědří mu obživu z místa, odkud s tím ani nepočítal. (Talák:2-3)
 
Alláhumma, obdař nás bohabojností, ozdob nás jemností a zkrášli nás znalostí. Ámín!