OTÁZKA: Jsem mladý muž, mám jen devatenáct let a už jsem se stihl dopustit mnoha hříchů, dokonce jsem se ani nemodlil, nechodil jsem do mešity, nikdy za celý život jsem se nedokázal postit celý ramadán. Kromě toho jsem se dopustil mnoha dalších hříchů. Přísahal jsem už mnohokrát předtím, že se budu kát, nicméně vždy poté jsem znovu upadl do těch samých hříchů. Žiju mezi dalšími mladými lidmi, kteří jsou na tom zrovna tak špatně, jako já, včetně mých přátel a kamarádů.
OTÁZKA: Jsem mladý muž, mám jen devatenáct let a už jsem se stihl dopustit mnoha hříchů, dokonce jsem se ani nemodlil, nechodil jsem do mešity, nikdy za celý život jsem se nedokázal postit celý ramadán. Kromě toho jsem se dopustil mnoha dalších hříchů. Přísahal jsem už mnohokrát předtím, že se budu kát, nicméně vždy poté jsem znovu upadl do těch samých hříchů. Žiju mezi dalšími mladými lidmi, kteří jsou na tom zrovna tak špatně, jako já, včetně mých přátel a kamarádů. Jen Alláh ví, jak moc jsem ukřivdil sám sobě a že kdykoli se kaji, nakonec se vrátím k těm samým hříchům. Doufám, že mne nasměrujete na cestu blíže k mému Pánu a pryč od zla, které jsem sám sobě i jiným způsobil svými špatnými činy.
ODPOVĚĎ:
Vznešený a Slavený Alláh praví:
قُلْ يَـٰعِبَادِىَ ٱلَّذِينَ أَسْرَفُوا۟ عَلَىٰٓ أَنفُسِهِمْ لَا تَقْنَطُوا۟ مِن رَّحْمَةِ ٱللَّـهِ ۚ إِنَّ ٱللَّـهَ يَغْفِرُ ٱلذُّنُوبَ جَمِيعًا ۚ إِنَّهُۥ هُوَ ٱلْغَفُورُ ٱلرَّحِيمُ
Rci: “Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny – On odpouštějící je i slitovný. (Zumer: 53)
Mezi učenci panuje konsenzus, že tento velkolepý verš byl zjeven ohledně kajícníků všeobecně. Tedy kdokoli se upřímně kaje ze svých hříchů, tomu Alláh všechny jeho hříchy odpustí, podobně jako Alláh hovoří také na jiném místě v Koránu:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ تُوبُوٓا۟ إِلَى ٱللَّـهِ تَوْبَةً نَّصُوحًا عَسَىٰ رَبُّكُمْ أَن يُكَفِّرَ عَنكُمْ سَيِّـَٔاتِكُمْ وَيُدْخِلَكُمْ جَنَّـٰتٍ تَجْرِى مِن تَحْتِهَا ٱلْأَنْهَـٰرُ يَوْمَ لَا يُخْزِى ٱللَّـهُ ٱلنَّبِىَّ وَٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ مَعَهُۥ ۖ نُورُهُمْ يَسْعَىٰ بَيْنَ أَيْدِيهِمْ وَبِأَيْمَـٰنِهِمْ يَقُولُونَ رَبَّنَآ أَتْمِمْ لَنَا نُورَنَا وَٱغْفِرْ لَنَآ ۖ إِنَّكَ عَلَىٰ كُلِّ شَىْءٍ قَدِيرٌ
Vy, kteří věříte! Obraťte se k Bohu s upřímným pokáním! Snad Pán váš vám vymaže špatné skutky vaše a uvede vás do zahrad, pod nimiž řeky tekou, v den, kdy nezahanbí Bůh ani proroka, ani ty, kdož s ním věřili. A světlo jejich poběží před nimi a po pravici jejich a budou volat: “Pane náš, učiň dokonalým světlo naše a odpusť nám, vždyť Tys všech věcí mocen!” (Tahrím: 8)
V tomto verši Alláh podmínil smazání hříchů a vstup do Ráje upřímným pokáním. A upřímné pokání je takové pokání, které splní následující podmínky:
1. Zanechat hříchu, jenž byl doposud páchán a znovu se k němu nepřibližovat.
2. Litovat spáchání tohoto hříchu a mít kvůli němu výčitky svědomí.
3. Upřímně si předsevzít, že se k danému hříchu už nikdy nemíním vrátit.
4. Připomínat si velikost Boží, doufat v Jeho odměnu a současně se i obávat Jeho trestu.
Dodatečnou podmínkou upřímného pokání je, že pokud daný hřích spočíval v porušení práv někoho dalšího, co se týče např. majetku, který mu byl ukraden, anebo uzurpován, takový majetek mu musí být navrácen, anebo je nutno toho, kdo byl připraven o svůj majetek, nebo mu bylo ublíženo fyzicky anebo na cti, žádat o odpuštění. Nicméně pokud se jedná o něčí čest a osobní integritu a vzhledem k situaci neexistuje možnost jak ho žádat o odpuštění, pak je nutno velmi hojně vzpomínat toho, komu jsme ukřivdili, ve svých prosbách k Alláhu, aby dotyčnému poskytl blahobyt a také je nutno vzpomínat ho po dobrém na všech místech, kde jsme ho předtím vzpomínali po zlém a pomlouvali, neboť dobrými skutky je možno smazat ty špatné.
Vznešený Alláh pravil:
وَتُوبُوٓا۟ إِلَى ٱللَّـهِ جَمِيعًا أَيُّهَ ٱلْمُؤْمِنُونَ لَعَلَّكُمْ تُفْلِحُونَ
A konejte všichni pokání před Bohem, ó věřící, snad budete úspěšní! (Núr:31)
V tomto verši Alláh Vznešený spojil úspěch s pokáním a poukázal na skutečnost, že kajícíník dosáhne úspěchu a štěstí, pokud bude své pokání následovat upřímnou vírou a konáním dobrých skutků. Alláh pak smaže jeho zlé činy a změní je na činy dobré, ve shodě se slovy, v nichž poté, co zmínil přidružování k Alláhu v uctívání, vraždu a smilstvo:
وَمَن يَفْعَلْ ذَٰلِكَ يَلْقَ أَثَامًا يُضَـٰعَفْ لَهُ ٱلْعَذَابُ يَوْمَ ٱلْقِيَـٰمَةِ وَيَخْلُدْ فِيهِۦ مُهَانًا إِلَّا مَن تَابَ وَءَامَنَ وَعَمِلَ عَمَلًا صَـٰلِحًا فَأُو۟لَـٰٓئِكَ يُبَدِّلُ ٱللَّـهُ سَيِّـَٔاتِهِمْ حَسَنَـٰتٍ ۗ وَكَانَ ٱللَّـهُ غَفُورًا رَّحِيمًا
A kdo toto činí, ten hříchu se dopouští, za nějž mu trest zdvojnásoben bude v den zmrtvýchvstání a zůstane v něm věčně ponížený kromě těch, kdož pokání činili, uvěřili a zbožné skutky konali. A takovým Bůh špatné skutky jejich za dobré vymění, vždyť Bůh odpouštějící je a slitovný. (Furkán: 68-70)
K pokání také vede pocit podřízenosti a pokory před Alláhem Nejvyšším a Nejdokonalejším a vědomí nezbytnosti Jeho správného vedení, neboť si člověk uvědomí, že i to, že Alláh vůbec jeho pokání přijme, je další v řadě Jeho nezměrných a nesčetných dobrodiní vůči němu.
Alláh Vznešený proto vyzývá:
ٱدْعُونِىٓ أَسْتَجِبْ لَكُمْ
Vzývejte Mne a Já vás vyslyším! (Gháfir:60)
Také řekl:
وَإِذَا سَأَلَكَ عِبَادِى عَنِّى فَإِنِّى قَرِيبٌ ۖ أُجِيبُ دَعْوَةَ ٱلدَّاعِ إِذَا دَعَانِ ۖ فَلْيَسْتَجِيبُوا۟ لِى وَلْيُؤْمِنُوا۟ بِى لَعَلَّهُمْ يَرْشُدُونَ
Když se tě zeptají služebníci Moji na Mne, věz, že jsem blízko a že odpovím na prosbu prosícího, když mne poprosí. Nechť však na výzvu Mou odpoví a nechť ve Mne věří – snad půjdou cestou správnou! (Bekara:186)
K pokání dopomůže také dobrý výběr přátel a společníků. Dobré přátele a společníky pak člověk může následovat v jejich dobrých skutcích a příkladném chování, držíce se stranou od přátel špatných a zlých. Od Posla Božího صلى الله عليه و سلم se autentickou cestou dochovala slova:
الرَّجُلُ عَلَى دِينِ خَلِيلِهِ فَلْيَنْظُرْ أَحَدُكُمْ مَنْ يُخَالِلُ
„Muž následuje víru svého nejbližšího společníka. Nechť si proto každý z vás dává pozor, koho si k sobě pouští nejblíže.“ [1]
Prorok صلى الله عليه و سلم také řekl:
مَثَلُ الْجَلِيسِ الصَّالِحِ وَالْجَلِيسِ السَّوْءِ كَمَثَلِ صَاحِبِ الْمِسْكِ، وَكِيرِ الْحَدَّادِ، لاَ يَعْدَمُكَ مِنْ صَاحِبِ الْمِسْكِ إِمَّا تَشْتَرِيهِ، أَوْ تَجِدُ رِيحَهُ، وَكِيرُ الْحَدَّادِ يُحْرِقُ بَدَنَكَ أَوْ ثَوْبَكَ أَوْ تَجِدُ مِنْهُ رِيحًا خَبِيثَةً.
„Příklad dobrého kumpána a zlého kumpána je jako příklad voňavkáře a kováře foukajícího do dmychadla. Voňavkář ti třeba i daruje nějakou voňavku, nebo si ji od něho koupíš, či přinejmenším nalezneš potěchu v jeho vůních. A kovář foukající do dmychadla ti pouze buď propálí šaty, anebo znechutí svým nepříjemným zápachem.” [2]
Odpovídal: šejch ‘Abdul’azíz ibn ‘Abdilláh ibn Báz
Zdroj: al-Fetáwá, 1/251-253.
___________________________________________________________
[1] Od Abú Hurjery رضي الله عنه zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4812 a další. Jako sahíh ho ocenil an-Newewí v Rijádu s-sálihín, hadís č. 174.
[2] Muttefekun ‘alejhi. Od Abú Músá al-Aš’arího zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2101; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2628.