Hadís o tom, že Alláh stvořil Adama k obrazu svému

Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

خَلَقَ اللَّهُ آدَمَ عَلَى صُورَتِهِ، طُولُهُ سِتُّونَ ذِرَاعًا، فَلَمَّا خَلَقَهُ قَالَ اذْهَبْ فَسَلِّمْ عَلَى أُولَئِكَ النَّفَرِ مِنَ الْمَلاَئِكَةِ جُلُوسٌ، فَاسْتَمِعْ مَا يُحَيُّونَكَ، فَإِنَّهَا تَحِيَّتُكَ وَتَحِيَّةُ ذُرِّيَّتِكَ‏.‏ فَقَالَ السَّلاَمُ عَلَيْكُمْ‏.‏ فَقَالُوا السَّلاَمُ عَلَيْكَ وَرَحْمَةُ اللَّهِ‏.‏ فَزَادُوهُ وَرَحْمَةُ اللَّهِ، فَكُلُّ مَنْ يَدْخُلُ الْجَنَّةَ عَلَى صُورَةِ آدَمَ، فَلَمْ يَزَلِ الْخَلْقُ يَنْقُصُ بَعْدُ حَتَّى الآنَ .

„Alláh stvořil Adama k obrazu Svému a byl šedesát loktů vysoký. Když jej stvořil, řekl mu: „Běž a pozdrav onu skupinu andělů, kteří sedí a poslouchají, aby věděli, jak ti odpovědět na pozdrav, protože to bude pozdrav tvůj i pozdrav tvých potomků.“ Řekl tedy Adam: „Mír s vámi,“ a oni mu odpověděli: „Mír a milost Boží s tebou.“ Každý, kdo vejde do Ráje, bude mít podobu Adamovu, avšak od té doby až dodnes rostou lidé stále menší.“ ^[1]

Tento hadís nám ukazuje na prvotní stav praotce lidského rodu v Ráji a na bezprostřední vztah mezi Pánem a Jeho stvořením, pročež je člověk stvořen takový, jak ho Alláh chtěl a také ho lze popsat atributy tváře, ruky, chodidla apod., protože kdyby Alláh nechtěl, neměl by člověk z tohoto nic. Toto je přímá pocta Alláha lidstvu:

وَلَقَدْ كَرَّمْنَا بَنِىٓ ءَادَمَ

Věru jsme milostí Svou syny Adamovy poctili (Isrá:70)

V tomto hadísu je také důkaz, že člověka stvořil přímo Alláh Sám a proto je lež to, co tvrdí proponenti darwinizmu, kteří kazí mládež a očkují do jejich tvárných myslí falešné ideje o neexistenci Boží, tedy že člověk se pomalu postupně vyvíjel z tvora podobného opici.

Vznešený v Koránu všem těmto věčným zpochybňovačům odkazuje:

مَّآ أَشْهَدتُّهُمْ خَلْقَ ٱلسَّمَـٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ وَلَا خَلْقَ أَنفُسِهِمْ

Já neučinil jsem je svědky stvoření nebes a země ani jejich vlastního stvoření (Kehf: 51)

A pokud se tito odvolávají na kameny a kosti, pak věz, že patří buďto dávným lidem, nebo dávným opicím, anebo jsou to podvrhy, které nastražili sami popírači Boží existence, aby jimi mohli obalamutit mládež a prostý lid proto, aby odvrhl víru v Boha a mohli se tak snáze dopouštět jakéhokoli zla, které jim jejich elity učiní povoleným.

Praví věřící ovšem následují přímou cestu Koránu a Sunny, přijímajíce a dosvědčujíce pravdivost všeho, co se k nim autentickou cestou dostane, včetně všeho, co se uvádí ohledně původu lidského pokolení, přesně tak, jak bylo řečeno:

ءَامَنَ ٱلرَّسُولُ بِمَآ أُنزِلَ إِلَيْهِ مِن رَّبِّهِۦ وَٱلْمُؤْمِنُونَ ۚ كُلٌّ ءَامَنَ بِٱللَّـهِ وَمَلَـٰٓئِكَتِهِۦ وَكُتُبِهِۦ وَرُسُلِهِۦ لَا نُفَرِّقُ بَيْنَ أَحَدٍ مِّن رُّسُلِهِۦ ۚ وَقَالُوا۟ سَمِعْنَا وَأَطَعْنَا ۖ غُفْرَانَكَ رَبَّنَا وَإِلَيْكَ ٱلْمَصِيرُ

Uvěřil posel v to, co od Pána jeho mu bylo sesláno, a uvěřili všichni věřící v Boha, anděly Jeho i Písma Jeho i posly Jeho – a My neděláme rozdíl mezi posly Jeho – a řekli: “Slyšeli jsme a uposlechli jsme; o odpuštění Tvé prosíme, Pane náš, a u Tebe je konečný cíl náš!” (Bekara: 285)

وَٱلرَّٰسِخُونَ فِى ٱلْعِلْمِ يَقُولُونَ ءَامَنَّا بِهِۦ كُلٌّ مِّنْ عِندِ رَبِّنَا ۗ

Ti však, kdož pevni jsou ve vědění, hovoří: “My v ně jsme uvěřili; vše, co obsahuje, od Pána našeho je!” (Áli ‘Imrán: 7)

إِنَّمَا كَانَ قَوْلَ ٱلْمُؤْمِنِينَ إِذَا دُعُوٓا۟ إِلَى ٱللَّـهِ وَرَسُولِهِۦ لِيَحْكُمَ بَيْنَهُمْ أَن يَقُولُوا۟ سَمِعْنَا وَأَطَعْنَا ۚ وَأُو۟لَـٰٓئِكَ هُمُ ٱلْمُفْلِحُونَ

Vždyť řečí věřících, když zavoláni jsou před Boha a posla Jeho, aby mezi nimi rozsoudil, budiž: “Slyšeli jsme a uposlechli jsme.” Takoví budou pak úspěšní. (Núr: 51)

Ohledem uváděné Adamovy, mír s ním, výšky, učenci se neshodují zda se jedná o jeho výšku v Ráji, což by naznačovala avizovaná skutečnost, že všichni po vstupu do Ráje dosáhnou jeho výšky, anebo jeho výšku i na tomto světě, což by naznačovala pasáž o tom, že se výška lidí zmenšuje. Nicméně nejde vzásadě o tolik důležitý detail.

Hadís dále hovoří o velkém významu pozdravu a jeho předpisů, shodně slovům Božím:

وَإِذَا حُيِّيتُم بِتَحِيَّةٍ فَحَيُّوا۟ بِأَحْسَنَ مِنْهَآ أَوْ رُدُّوهَآ ۗ إِنَّ ٱللَّـهَ كَانَ عَلَىٰ كُلِّ شَىْءٍ حَسِيبًا

Když jste pozdraveni zdvořilým pozdravem, pozdravte ještě vlídněji nebo odpovězte stejným způsobem. A Bůh věru vše počítá. (Nisá: 86)

Al-Hasan al-Basrí pravil: „Započat pozdrav je chvályhodné, ale odpovědět na něj je povinností.“ ^[2] Na tomto názoru je konsenzus této ummy, jak se uvádí od Ibn Hazma, Ibn ‘Abdilberra a Ibn Tejmíji. ^[3] Totéž uvádí i al-Kurtubí. ^[4]

Co se týče Tváře a Podoby Boží, o které se v tomto hadísu explicitně či implicitně hovoří, je nutno ji chápat v souladu s principy chápání veršů a hadísů o Božích atributech – přijmout je, potvrdit, jak jsou v jejich doslovném významu (arab. على ظاهره ‘alá záhirihi) a nijak je blíže nevysvětlovat.

Wehb ibn Munebbih pravil: „Kdyby nás Alláh ve Své Knize nezpravil o tom, že má dvě Ruce a dvě Oči, neříkali bychom to.“ ^[5]

Al-Awzá’í řekl: „Zeptal jsem se az-Zuhrího i Mekhúla na verše obsahující atributy Boží a o
ba odpověděli: „Nech je tak, jak jsou.“ ^[6]

Al-Welíd ibn Muslim řekl: „Zeptal jsem se Málika, al-Awzá’ího, Lejsa ibn Sa’da a Sufjána as-Sewrího na podání týkající se atributů Božích. Všichni mi odpověděli: „Nech je tak, jak jsou a neptej se jak.“ ^[7]

Al-Berbehárí řekl:

„Každý, kdo při atributech Pána Nejvyššího pokládá otázku „jak?,“ pochybuje o Alláhu Nejvyšším.“ ^[8]

Ibn Tejmíja řekl:

„Součástí víry v Alláha je víra v to, jak Alláh popsal Sám Sebe, a jak ho popsal Jeho Posel Muhammed صلى الله عليه و سلم – nerozebíráme je a ani je nerozporujeme. Nepřekrucujeme je a neporovnáváme je s ničím.“ ^[9]

Existuje i další podobný hadís spojující lidskou tvář s podobou, v jaké si Alláh přál člověka stvořit:

إِذَا قَاتَلَ أَحَدُكُمْ أَخَاهُ فَلْيَجْتَنِبِ الْوَجْهَ فَإِنَّ اللَّهَ خَلَقَ آدَمَ عَلَى صُورَتِهِ ‏.

„Pokud někdo z vás zápasí se svým bratrem, nechť se vyhýbá úderům na tvář, protože Alláh stvořil Adama k obrazu Svému.“ ^[10]

Od ‘Abdulláha ibn Omara رضي الله عنه se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم řekl:

لا تقبحوا الوجوه فإن ابن آدم خلق على صورة الرحمن.

„Neříkejte „Ať Alláh zoškliví tvou tvář,“ protože syn Adamův byl stvořen k obrazu Milostiplného.” ^[11]

Ohledně autenticity tohoto hadísu hovoří ‘Abdulláh ibnu l-Ghunejmán ve svém komentáři:

„Tento hadís je sahíh a jako takový byl oceněn i takovými autoritami, jako byli imámové Ahmed a Ishák ibn Ráhawejh. Ti, kteří jej ocenili jako neautentický nemají pro své tvrzení žádný důkaz, kromě názoru Ibn Chuzejmy, avšak ti, kteří jej ocenili jako autentický, jsou ještě znalejší, nežli on.“ ^[12]

Tedy atribut tváře není Alláhu připsán proto, že člověk má tvář, ale naopak člověk má tvář proto, že Alláh připisuje Tvář také Sobě Samému a člověku stvořil takovou tvář, jakou On pro člověka chtěl.

Hadís tedy neposkytuje žádný důkaz pro tvrzení těch, kteří připodobňují Boží Tvář ke tváři lidské, nebo Boží Ruku k ruce lidské apod. Naopak, my říkáme: „Má Tvář, protože Sám o Sobě hovoří, že má Tvář. A má Ruku, protože Sám o Sobě hovoří, že má Ruku, shodně slovům Božím:

لَيْسَ كَمِثْلِهِۦ شَىْءٌ ۖ وَهُوَ ٱلسَّمِيعُ ٱلْبَصِيرُ

A není nic, co by podobné Mu bylo a On slyšící je i jasnozřivý. (Šúrá: 11)” ^[13]

Sálih al-Fewzán pravil:

„Alláh je vždy jiný než to, jak si ho představuješ a jaký si myslíš, že je. Nikdo si nedokáže představit Boží Podstatu (arab. ذات الله zátu ´lláh), ani Jeho jména, ani Jeho vlastnosti, protože Alláh je vždy větší a vznešenější než vše ostatní. Vznešený Alláh praví:

وَلَا يُحِيطُونَ بِهِ عِلْمًا

Oni Ho nemohou obsáhnout ve svém vědění. (TáHá:110)!“ ^[14]

Učenci poskytli objasnění slov „byl stvořen k obrazu Božímu:“

Ibn Tejmíja pravil:

„Slovo صورة súra – obraz, podoba, užité v tomto hadísu, je nutno chápat přesně tak, jako i všechny ostatní atributy Boží doložené texty, které se zároveň mohou v omezené míře týkat i stvoření. Vždy, když se vztahují k Alláhu, pak nesou jedinečný význam. Například když se řekne العليم al-‘Alím, tj. Vědoucí, القدير al-Kadír, tj. Mocný, الرحيم ar-Rahím, tj. Milostivý, السميع as-Semí’, tj. Slyšící, البصير al-Basír, tj. Vidoucí, totéž platí, řekne-li se, že stvořil člověka vlastníma Rukama, že se vyzdvihl na Trůn apod.” ^[15]

Také rozvedl:

„Tak jako vše, co existuje, musí také mít své vlastnosti, musí vše, co existuje, mít svou podobu, svůj obraz. Je nemožné, aby něco existovalo samo o sobě a zároveň to nemělo žádnou podobu. (…) Naši zbožní předkové v prvních třech generacích muslimů nediskutovali o tom, zda připojené zájmeno „jeho“ odkazuje k Alláhu. Od sahábů se tento výklad traduje velkým množstvím různých podání. Kontext hadísů k tomuto přímo směřuje. (…) Nicméně když se v třetím století po hidžře objevili popírači Božích atributů, skupina z nich přišla s tvrzením, že odkazuje na někoho jiného, nežli na Alláha. To samé se dochovalo i od několika učenců známých svými znalostmi i následováním Sunny ve většině záležitostí, jako jsou Abú Sewr, Ibn Chuzejma, Abu š-Šejch al-Asfahání a další. Nicméně byli opraveni imámy islámu a dalšími učenci Sunny.” ^[16]

Ibn Kutajba poskytl toto vysvětlení:

„To, že Alláh musí mít podobu, není o nic zvláštnější, než tvrzení, že má dvě Ruce, prsty, nebo oči. Ti, kteří toto vše přijímají, protože je to potvrzeno Koránem, ale zároveň myšlenku toho, že má podobu, odmítají jako zvláštní, protože není v Koránu samotném uvedena, chybují. Naopak my přijímáme toto vše a věříme v to, avšak nepouštíme se ani v jednom z těchto případů do spekulací o tom, jaká je podstata těchto atributů.” ^[17]

‘Abdulláh ibn ‘Abdil’azíz ibn Báz vysvětlil formulaci „k obrazu Milostiplného“ či „k obrazu Svému“ ve spojitosti s tváří a Božím stvořením člověka, jak ji užívají výše citované hadísy, slovy:

„Toto neimplikuje podobnost anebo stejnost. Podle učenců se tím myslí, že Alláh vybavil stvořeného Adama schopností slyšet a vidět, či hovořit, když bude chtít. Toto patří zároveň i k atributům Božím – On je Všeslyšící, Vševidící a hovoří, když chce. Také On, Oslavovaný a Vznešený, má Tvář.

Avšak nic z toho neznamená, že mezi lidskými vlastnostmi a Božími atributy je jakákoli další podobnost nebo stejnost. Podoba Boží je zcela odlišná od podoby jakéhokoli Jeho stvoření. To, co se myslí, je, že Alláh je Všeslyšící a Vševidoucí, hovoří, když chce. A On stvořil Adama takového, aby mohl slyšet, vidět, stvořil ho s tváří, rukama a chodidly. Ale lidský sluch není jako ten Boží, lidský zrak není jako ten Boží, lidská řeč není jako ta Boží. Naopak. Alláh má atributy takové, jak odpovídá Jeho Majestátu a Moci, zatímco člověk má vlastnosti shodně tomu, čím je – nedokonalé a omezené, oproti dokonalým a ničím neomezeným, nekonečným vlastnostem Božím. Proto Alláh praví:

لَيْسَ كَمِثْلِهِۦ شَىْءٌ ۖ وَهُوَ ٱلسَّمِيعُ ٱلْبَصِيرُ

A není nic, co by podobné Mu bylo a On slyšící je i jasnozřivý. (Šúrá: 11)

وَلَمْ يَكُن لَّهُۥ كُفُوًا أَحَدٌۢ

A není nikoho, kdo by mu byl roven (Ichlás: 4)

Proto není dovoleno nikoho udeřit do tváře, anebo ho proklínat slovy „ať Alláh zohyzdí tvou tvář.“ ^[18]

Muhammed Sálih al-‘Usejmín pravil:

„Prorokova صلى الله عليه و سلم slova „Adam byl stvořen k obrazu Jeho“ znamenají, že Alláh stvořil Adama k obrazu Božímu v tom smyslu, že Adam má tvář, oko, ruku či chodidlo, jako má Tvář, Oko, Ruku či Chodidlo i Alláh. Neznamená to v žádném případě, že se na sebe nějak podobají, nebo jsou dokonce stejné. Podobnost je v tom, že tyto atributy u obou existují, ale to nikterak neznamená, že jsou zcela stejné.

V podobném duchu jsou ti, kteří vejdou do Ráje jako první, připodobněni k měsíci, ale to přece neznamená, že jsou stejní jako měsíc. Toto odpovídá přesvědčení následovníků Sunny a společenství muslimů (arab. أهل السنة و الجماعة ahlu s-sunna we l-džemá’a), kteří tvrdí, že nic z Božích atributů se nijak nepodobá a nemůže být připodobněno k atributům stvořených bytostí, anebo pochopeno ve své diskutované podstatě, aniž by došlo k jejich překroucení a dezinterpretaci.“ ^[19]

‘Abdulláh ibnu l-Ghunejmán uzavřel:

„Z toho jasně vyplývá, že forma či podoba Boží je jako ostatní Boží atributy. Jakýkoli atribut, který Alláh Sám Sobě potvrdí ve Zjevení, musíme potvrdit i my a musíme v něj věřit.“ ^[20]

_______________________________________________________________

[1] Hadís je muttefekun ‘alejhi, zaznamenali ho al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 6227; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2841.

[2] Uvádí ‘Abdusselám ibn Burdžís v al-I’lám bi-ba’di ahkámi s-selám, str. 6.

[3] Tak uvádí Ibn Muflih v al-Ádábu š-šer’íja, 1/379.

[4] Viz al-Džámi’u li-ahkámi l-Kur´án, 5/298.

[5] Zaznamenal Ibn Kesír v al-Bidájetu we n-nihája, 9/350.

[6] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikád, 3/430; a Ibn Kudáma al-Makdisí v Zemmu t-ta´wíl, str. 18.

[7] Zaznamenal al-Ádžurrí v aš-Šarí’a, str. 314; a al-Bejhekí v al-I’tikád, str. 118. Viz také al-Asmáu we s-sifát, str. 453.

[8] Viz Šerhu s-sunna, bod č. 15.

[9] Viz al-‘Akídetu l-wasatíja, str. 3.

[10] Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2612 také na autoritu Abú Hurejry رضي الله عنه .

[11] Zaznamenal Ibn Abí ‘Ásim v as-Sunna, hadís č. 517.