Všichni imámové Sunny, budiž ke všem Alláh milostiv, rázně odmítli myšlenku neexistence Stvořitele. Její absurdnost a naopak racionalitu víry v Něj ukázali na rozmanitých příkladech.
I. Důkaz imáma Abú Hanífy
Uvádí se, že imáma Abú Hanífu رحمه الله se jacísi lidé tázali na možnost neexistence Alláha.
Všichni imámové Sunny, budiž ke všem Alláh milostiv, rázně odmítli myšlenku neexistence Stvořitele. Její absurdnost a naopak racionalitu víry v Něj ukázali na rozmanitých příkladech.
I. Důkaz imáma Abú Hanífy
Uvádí se, že imáma Abú Hanífu رحمه الله se jacísi lidé tázali na možnost neexistence Alláha.
Odpověděl: „Minutu prosím. Přemýšlím o něčem, o čem jsem byl zpraven. Řekli mi o nádherné lodi, která se sama vyřezala ze dřeva a bezchybně sestavila. Nyní se plaví po mořích a veze nejrůznější druhy zboží, kterými je naplněna. Nikdo ji nekormidluje a nikdo nevypíná její plachty. Loď naviguje samu sebe, manévruje naprosto bezpečně a bezchybně mezi ohromnými vlnami. Plaví se, kamkoli se jí zachce a na ní se neplaví vůbec nikdo …“
„Tomu přece nikdo zdravé mysli neuvěří!” řekli oni.
„Běda vám!“ vyčinil jim Abú Hanífa. „Všechno stvořené, včetně nebes, země a všeho, co je na ní a v ní, snad také nemá mít stvořitele?!“
Jejich argumenty se tímto prolomily v základech a oni přijali z rukou Abú Hanífových islám.
II. Důkaz imáma Málika ibn Anase
‘Abbásovský chalífa Hárún ar-Rašíd se zeptal imáma Málika ibn Anase رحمه الله na důkaz, vyvracející přesvědčení, že Jediný Stvořitel celého rozmanitého univerza neexistuje.
Imám Málik odpověděl poukazem na různost lidských jazyků různými jmény popisujícími totéž a na rozmanitost slyšitelných zvuků a tónů, vyluzovaných stejnými a existujícími lidmi, odvolávaje se na koránský verš:
وَمِن آياتِهِ خَلقُ السَّماواتِ وَالأَرضِ وَاختِلافُ أَلسِنَتِكُم وَأَلوانِكُم ۚ إِنَّ في ذٰلِكَ لَآياتٍ لِلعالِمينَ
A patří k Jeho znamením stvoření nebes a země i rozličnost jazyků vašich i barev – a v tom je věru znamení pro lidstvo veškeré. (Rúm:22)
Tedy pokud není jejich rozmanitost vysvětlitelná něčím jiným, než používáním a tvořivým úsilím generací lidí, potom ještě daleko větší rozmanitost a komplexita univerza nemůže být vysvětlena bez působení Stvořitele.
III. Důkaz imáma Muhammeda ibn Idrís aš-Šáfi’ího
Když byl na existenci jediného Stvořitele, Který by byl Sám a Jediný schopen stvořit celý vesmír ve vší jeho rozmanitosti, tázán imám aš-Šáfi’í رحمه الله, odpověděl: „Tak jako list, či květ je sám jediné jsoucno – ale pozřou ho housenky a přetvoří ji na nejjemnější hedvábí. Pojedí z ní včely a přetvoří ji na med. Pojedí ji ovce a dobytek a přetvoří ji na kožešinu. Pojedí z ní červci a přetvoří ji na karmínovou červeň. Avšak toto vše má jen jeden jediný prapůvod.“
Tedy podobně i celý tento svět, tvořený nepřeberným množstvím různých jsoucen, má svůj prapůvod v jediném prapůvodci, v Žijícím a Trvalém, Stvořiteli a Udržovateli.
IV. Důkaz imáma Ahmeda ibn Hanbela
Když byl na nevíru v existenci Stvořitele a racionalitu víry v něj tázán imám Ahmed ibn Hanbel رحمه الله, odpověděl: „Představte si bezpečný a hladký objekt, zcela uzavřený, bez možnosti jakéhokoli vstupu nebo výstupu. Jeho vnějšek je stříbřitě bílý a jeho vnitřek žluťoučký jako ryzí zlato. Nějaký čas se s ním neděje nic. Potom pukne a objeví se v něm nádherné stvoření, které vidí, slyší a vydává příjemné zvuky – a přece něco takového skutečně existuje!“
Tímto objektem myslel imám Ahmed vejce, které ukrývá zárodek kuřete.
Tj. pokud objekt takto neskutečným způsobem popsaný, skutečně a nade vší pochybnost existuje, proč by nemohl existovat i Stvořitel, kterému jsou připisovány také těžko uvěřitelné charakteristiky?
Autor: al-Háfiz al-Hakemí
Zdroj: kniha Me’áridžu l-kubúl.