Jak muslimští vynálezci změnili svět – běžně užívané výdobytky původem z islámského světa

 

Káva – Existuje příběh, že Arab jménem Chálid, hlídal jeho stádo koz v Kaffa, což je dnes oblast v jižní Etiopii, když si všimnul, že jeho stádo se stalo živější po snědení určitých bobulí. Chálid poté uvařil oné bobule a udělal první kávu. První záznam o kávě je o dovozu kávových zrnek z Etiopie do Jemenu, kde místní súfíjové pili kávu, aby se mohli modlit celou noc na speciální příležitosti. Do pozdního 15. století, se káva dostala do Meky a Turecka, odkud se dostala do Italského města Benátek v roce 1645. V roce 1650 se káva dostala do Londýna, kam byla dopravena jistým Pasqua Roseem z Osmanské říše, který otevřel v Londýně první kavárnu v Lombard Street. Arabské slovo „kahwatun“ se později ujalo v Turecku jako kahve, v Itálii jako caffé a v Londýně jako coffee.

 

Funkce a využití světla – Starověcí Řekové se domnívali, že naše oči vyzařují paprsky, které nám umožní vidět. První osoba, které si uvědomila, že světla vniká do očí a ne naopak, byl v 10. století muslimský matematik, astronom a fyzik Ibnu l-Hajsam. Vynalezl první dírkovou komoru (camera obscura), poté co si všiml, jak světlo přicházelo skrze díru v okenici. Došel k závěru, že čím menší díra, tím lepší obraz a sestavil první camera obscura (z arabského slova „kamara,“ znamenající tmavou nebo soukromou místnost).

 

Šachy – Určitá forma šachů se hrála již ve starověké Indii, ale hra do formy, jak jí známe nyní, byla rozvinuta v Persii. Odtud se rozšířila do západní Evropy, kde byla představena Maury v 10. století ve Španělsku. Šachy se rozšířili i východně až do Japonska. Anglické slovo rook, označují věž v šachách, pochází z Perského slova „ruch,“ což znamená v Perštině vůz. 

Počátky v létání – Tisíc let před Bratry Wrighty, muslimský básník, astronom, hudebník a inženýr jménem Abbás ibn Firnás se pokusil několikrát sestrojit létající stroj. V roce 852 seskočil z minaretu ve městě Córdoba a použil přitom rozvinutý plášť s dřevěnými trámky a doufal, že se bude plachtit jako pták. Plášť zpomalil jeho pád, vytvářející něco, co by mohlo být zamýšleno jako první padák. Ibn Firnás utrpěl jen menší zranění. V roce 875, ve věku 70let, poté co zdokonalil stroj na výrobu hedvábí a použil orlí pera, zkusil skočit ze skály. Podařilo se mu vyletět do určité výšky, kde zůstal po dobu deseti minut, ale poté se zřítil při přistání. Jeho závěrem bylo, že pád byl způsoben tím, že nepřidělal ocas na jeho létající stroj, tak aby to usnadnilo přistání. Bagdádské mezinárodní letiště a kráter na měsíci se jmenují podle něho.

Prostředky na mytí – Praní a umývání jsou náboženské předpoklady pro Muslimy, což je pravděpodobně důvod pro zdokonalení receptu na výrobu mýdla, které používáme až do dnes. Starověcí Egypťané měli určitý druh mýdla a stejně tak Římané, kteří však mýdlo používali spíše jako pomádu. Byli to až Arabové, kteří zkombinovali rostlinný olej s hydroxidem sodným a aromatickými prvky jako tympánovým olejem. Jedna z největších charakteristik křižáků pro Araby bylo to, že se nemyli. Šampon byl představen v Anglii muslimem, který si otevřel tzv. „Mohamedánské indické parní lázně“ v Brightonu v roce 1759 a byl zvolen jako Shampooing Surgeon ke králi Jiřímu IV. a Vilémovi IV.

Destilace – Oddělení kapalin skrz jejich odlišné stupně bodu varu, byl vynalezen okolo roku 800 Islámským předním vědcem Džábirem ibn Hajjánem, který rovněž přetvořil alchymii do chemie, vytvořil mnoho základních procesů a aparátů, které používáme dnes – zkapalnění, krystalizaci, destilaci, purifikaci, oxidaci, vypařování a filtraci. Rovněž objevil kyselinu sírovou a dusičnou, vynalezl Alembik (destilační aparát), který je stále používán na výrobu růžové vody a jiných parfémů a alkoholických nápojů (ačkoliv pití alkoholu je v islámu harám, neboli zakázané). Ibn Hajján zdůrazňoval systematické experimenty a byl zakladatelem moderní chemie.   

Kliková hřídel – zařízení, které převádí rotační pohyb do lineárního pohybu a je základem mnohých strojů v moderním světě, například spalovacího motoru. Jeden z nejdůležitějších vynálezů v historii lidstva, byl vytvořen geniálním muslimským inženýrem jménem al-Džazárí, aby vynesl vodu na zavlažování. V roce 1206 napsal knihu s názvem Kniha Znalosti Důmyslných Mechanických Zařízení, která ukazuje, že rovněž vynalezl nebo vylepšil využití ventilu a pístu. Rovněž vynalezl jedny z prvních mechanických hodin poháněnými vodou a závažími a byl otcem robotiky. Mezi jeho dalšími 50 vynálezy byl kombinační zámek.  

Prošívání materiálů – je metoda šití nebo vázání dvou vrstev látky s vrstvou izolačního materiálu mezi nimi. Není jasné, zda to bylo vynalezeno v muslimském světě nebo zda tato metoda byla dovezena z Indie nebo Číny, ale je jisté, že tato metoda se dostala do Evropy během křižáckých tažení. Křižáci viděli saracénské bojovníky, kteří nosili slámou naplněná prošívaná plátna namísto brnění. Jednak to sloužilo na ochranu a ukázalo se to, jako efektivní ochrana proti odření od křižáckého brnění a rovněž to byl efektivní druh izolace, která se stala předmětem vesnických manufaktur doma v chladnějším klimatu např. Británie a Holandska.

Lomený oblouk a jiná architektura – klasická charakteristika Evropských gotických katedrál byl vynález přenesený z Islámské architektury. Lomený oblouk byl mnohem silnější než kulatý oblouk používaný Římany a Normany a tak dovolil postavit mohutnější, větší, více komplexní a velkolepé stavby. Další přenesené prvky z muslimské architektury zahrnovali žebrové klenutí, styl oken v katedrálách a technika na stavbu kopulových budov. Evropské hrady rovněž v některých případech kopírovali islámský svět – střílny, cimbuří, předmostní opevnění a parapety. Čtvereční věže a državy byly nahrazeny kulatými pro lepší obranu. Architekt Jindřicha V. byl muslim.

 

Chirurgické nástroje – Mnohé moderní chirurgické nástroje jsou stejného designu, jako ty vynalezené v 10. století muslimským chirurgem jménem az-Zahráwí. Jeho skalpely, pilky na kosti, lékařské kleště, nůžky pro oční chirurgii a mnohé z jeho 200 nástrojů, které vynalezl, jsou rozpoznatelné v moderní chirurgii. Objevil, že ovčí střívko použité pro vnitřní šití, se samo rozpustí (tento objev udělal, když opice snědla jeho struny v loutně). V 13. století jiný muslimský doktor jménem Ibn Nafís popsal oběh krve, 300 let před Williamem Harveyem. Muslimští doktoři rovněž vynalezli opiové anestetikum a alkoholové směsi a rozvinuli dutou jehlu na vycucnutí šedého zákalu z oka a tato technika je stále používána.   

Větrný mlýn – byl vynalezen v roce 634 pro perského vládce a byl použit na drcení obilí a vytahování vody na zavlažování. V rozlehlých pouštích v Arábii, když sezónní proudy vysychají, poté jediný zdroj pohonu byl vítr, který foukal vyrovnaně od jednoho směru po měsíce. Mlýny měli 6 nebo 12 ramen, přikrytých tkaninovými nebo palmovými listy. Bylo to 500 let před tím, než první větrný mlýn spatřil světlo světa v Evropě.

 

Očkování – nebylo poprvé vynalezeno Jennerem nebo Pasteurem, ale bylo vymyšleno v muslimském světě a přineseno do Evropy z Turecka manželkou anglického velvyslance v Istanbulu v roce 1724. Děti v Turecku byly očkovány kravskou neštovicí, aby odolali pravým neštovicím. To bylo alespoň 50 let před tím, než byl týž postup objeven v západním světě. 

Kuličkové pero – bylo vynalezeno pro egyptského sultána v roce 953 poté, co požadoval pero, které by neušpinilo jeho ruce a šaty.

Systém číslování – který se používá po celém světě, byl pravděpodobně vynalezen v Indii, ale styl čísel je arabský a poprvé se objevuje v tištěné formě v práci muslimských matematiků al-Chwárizmího a  al-Kindího okolo roku 825. Algebra byla pojmenována po al-Chwárizmího knize Al-Džabr wa l-Mukábila, mnohé z obsahu knihy se stále používá. Práce muslimských matematiků byla dovezena do Evropy 300 let později Italským matematikem Fibonaccim. Algoritmy a mnoho z teorie trigonometrie přišlo z muslimského světa. Al-Kindího objevení frekvenční analýzy rozpustilo všechny šifry starověkého světa a vytvořilo základy moderní kryptologie.

Tříchodové jídlo – Alí ibn Náfi‘, známý pod přízviskem Zirijab (tzn. „drozd“), přišel z Iráku do Córdoby v 9. století a přinesl sebou koncept tříchodového jídla – polévka, následující ryba nebo hlavní jídlo, poté ovoce a ořechy. Rovněž představil Křišťálové sklo, které bylo vytvořeno po experimentech s křišťálem, prováděných jiným muslimským géniem, Abbásem ibn Firnásem.

Koberce – byly považovány středověkými muslimy za součást ráje. Díky jejich pokročilé tkalcovské technice, nových odstínů z Islámské chemie a vysoce rozvinutým smyslem pro vzory a arabesky, které byly základem islámského umění.

V porovnání, Evropské podlahy byly zřetelně holé, dokud arabské a perské koberce nebyly představeny v Evropě.

Moderní šeky – odvozené z arabského slova „sakk“ a znamená napsaný slib pro platbu za zboží, když je doručeno. Byly za účelem vyhnutí se převážení peněz přes nebezpečná území. V 9. století, muslimský obchodník mohl použít šek v Číně napsaný v Bagdádě.    

Kulatost země – do 9. století, mnozí muslimští učenci považovali za samozřejmost, že země je kulatá. Důkaz, řekl astronom Ibn Hazm je, že Slunce je vždy vertikálně ke konkrétnímu bodu na zemi. Bylo to 500 let před Galileovým prohlášením o kulatosti země. Počty muslimských astronomů byly tak přesné, že v 9. století odhadli obvod země na 40 253,4 km, méně než 200km od opravdové hodnoty. Učenec al-Idrísí přinesl globus zobrazující zemi ke dvoru krále Rogera na Sicílii v roce 1139.  

Vylepšení střelného prachu – Ačkoliv Číňané vynalezli střelný prach a použili to při ohňostrojích, byli to Arabové, kteří přišli na to, že střelný prach by mohl být vylepšen použitím dusičnanu draselného, pro vojenské účely. Muslimská zápalná zařízení vystrašila křižáky. Do 15. století muslimové vynalezli raketu, kterou nazývali samo-pohybující se zápalné vejce.

 

Zahrady jako místo krasy a rozjímání – Středověká Evropa měla kuchyně a bylinné zahrady, ale byli to Arabové, kteří rozvinuli nápad použití zahrad jako místo krásy a rozjímání. První královské zahrady v Evropě byly otevřeny v muslimském Španělsku v 11. století. Květiny, které pocházely z muslimských zahrad, zahrnovaly karafiáty a tulipány.

 

 

1001 vynálezů – Objev muslimské dědictví v našem světě (je výstava objíždějící světové metropole a představují vynálezy, pocházející z muslimského světa)

Zdroj: The Independent, autor Paul Vallely

Český překlad: Davut Loukotka