Kdy má dívka začít nosit šátek?

woman walking pass the building

OTÁZKA: Od kolika let by se má dcera měla začít zahalovat? V jakém věku si má obléci hidžáb?

ODPOVĚĎ:

V zásadě lze říci, že povinnost hidžábu, který je nejen šátkem, ale daleko spíše celkovým kodexem odívání, ve smyslu správného zahalení toho, co má být před zraky cizích mužů zahaleno, začíná pro každou mladou ženu dovršením její šarí’atské zletilosti, která je určena splněním alespoň jednoho z těchto znaků:

  • první menstruace;
  • objevení se pubického ochlupení;
  • dovršení 15 lunárních let věku.

Do té doby se dívce, která nesplňuje požadavky správného hidžábu, její hřích nepíše, neboť ‘Alí ibn Abí Tálib رضي الله عنه slyšel Posla Božího صلى الله عليه و سلم říci:

…رُفِعَ الْقَلَمُ عَنْ ثَلاَثَةٍ عَنِ الصَّبِيِّ حَتَّى يَبْلُغَ

Pero zaznamenávající hříchy je zdviženo nad třemi: dítětem, dokud nedospěje …1

To ovšem neznamená, že do této doby vaše dcera předpis hidžábu respektovat nemusí. Naopak, na rodičích spočívá povinnost navyknout své děti na to, co je dobré, zbožné a co je záhodno činit a navyknout je také na to, aby se vyhýbali všemu zlému a zkaženému.

Výše citovaný hadís znamená, že za nenošení hidžábu nenese hříchu vaše dcera. Neznamená, že za její nenošení hidžábu eventuelně nemůžete nosit případný hřích vy sama. Toto je preferovaný názor mezi učenci. An-Newewí smýšlí, že děti je nutno postupně přivykávat na vykonávání povinností a vyhýbání se zákazům, aby vyrůstali v islámském duchu a šarí’atská nařízení vnímali po dosažení své dospělosti, kdy už jsou za své činy samy odpovědné, vnímaly jako přirozenou věc. 2

Ibnu l-Kajjim al-Džewzíja pravil:

„I když dítě samo o sobě není odpovědné za své hříchy, je za ně zodpovědný jeho zákonný zástupce. Jeho zákonnému zástupci tedy není dovoleno umožnit dítěti, aby se dopouštělo zakázaného konání a zvykalo si na něho do té míry, že pak bude velmi obtížné, aby mu odvyklo.“ 3

Učenci nestanovili žádnou jednotnou specifickou hranici pro to, kdy se má dívka začít oblékat shodně předpisům hidžábu.

Málikovští učenci na základě analogie smýšlejí, že je to nejdříve tehdy, kdy má přivykat rytmu denních povinných modliteb a nejpozději tehdy, kdy od něj má být vykonávání modliteb vyžadováno, tedy dle příslušných hadísů v 7. – 10. roce života. 4

Tato hranice je však pouze orientační a tak jako ve všech ostatních případech závisí na okolnostech, možnostech, vývoji a vyspělosti daného dítěte a jeho schopnosti pochopit a vykonávat dané povinnosti. Tato hranice také není ostrá a děti je nutno přivykávat postupně, krok po kroku, v závislosti na tom, co jsou schopny vstřebat a unést.

Existuje několik dobrých metod nenásilné výchovy k hidžábu:

  1. Proste Alláha, aby z Vaší dcerky vyrostla zbožná a sebevědomá muslimka, která bude dodržovat předpisy své víry a udrží si a obhájí si svou víru svůj pohled na to, jak má chodit oblékaná, na svět navzdory nepřízni okolí.
  2. Buďte jí v tom vy sama příkladem. Předpisově a cudně se oblékejte především vy sama a vnímejte svůj hidžáb jako nedílnou součást sebe samé, svého ženství a své muslimské hrdosti.
  3. Přivykávejte ji na hidžáb postupně již od nejranějšího věku, veďte ji k předpisu zahalení, odpovídejte trpělivě na její otázky a nikdy a za žádnou cenu nečiňte z tématu správného předepsaného oblečení konfliktní a negativní téma.
  4. Děti přirozeně napodobují dospělé a chtějí být jako oni. Dovolte své dceři, aby si šátek oblékala všude, kde je to možné a cítila se dospěleji a důležitěji.
  5. Nezjednodušujte odůvodnění předpisu hidžábu jen na cudnost a ochranu před žádostivostí a chtivostí mužů, protože potom byste ze své dcery činila sexuální objekt. Veďte ji k tomu, že hidžáb je předpis Božího zákona daný Koránem a muslimky ho nosí na znak své zbožnosti a pokornosti vůči Alláhu a Jím zjevenému Zákonu.
  6. Dbejte na to, s kým se vaše dcera kamarádí a snažte se pro ni hledat co nejvíce muslimských kamarádek, které také nosí šátek.
  7. Nikdy nepodrobujte vaše dcery větším nárokům a očekáváním na zbožnost a dodržování islámských zásad, než vaše syny a nedovolte, aby smýšlela, že hidžáb je ženskou povinností navíc, naopak, vysvětlete jí, že existují i srovnatelné povinnosti pro muže. Neupřednostňujte své syny nad dcerami. Naopak, rozvíjejte talenty a nadání svých dcer, stejně jako svých synů a buďte ke všem vašim dětem vždy stejně spravedliví.

Naslouchejte svým dětem a milujte je nezištně a nikoli jen na základě toho, do jaké míry plní předpisy islámu a vaše rodičovská očekávání. Když pak vaše dcera dospěje do věku, kdy se pro ni hidžáb stane povinností, kterou se snad i díky výše uvedeným krokům zcela přirozeně rozhodne plnit, klidně pro vaši dospívající dceru vyberte za odměnu nějaký dárek, nebo ji nějakým jiným způsobem slavnostně uveďte do kolektivu dospělých muslimských žen, v němž se bude cítit sama sebou, milovaná a respektovaná taková, jaká je.

Ať vás i vaše děti Alláh vede k tomu, co je nejlepší a nejsprávnější na tomto i na onom světě.

(…)

 

1 Zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4402.

2 Viz Šerhu Sahíhi Muslim, 8/14.

3 Viz Tuhfetu l-mewdúd fí ahkámi l-mewlúd, str. 162.

4 Hadísy o tom viz Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 494 a 495; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 407; a Ahmed v Musnedu, 2/187. Některá z těchto podání ocenil jako sahíh al-Albání v Irwáu l-ghalíl, hadís č. 247.