Koránský verš proti zlovolníkům

Vznešený Alláh pravil:

وَإِذَا قَرَأْتَ الْقُرْآنَ جَعَلْنَا بَيْنَكَ وَبَيْنَ الَّذِينَ لَا يُؤْمِنُونَ بِالْآخِرَةِ حِجَابًا مَّسْتُورًا

Když přednášíš Korán, spouštíme mezi tebe a ty, kdož nevěří v život budoucí, závěs zahalující (Isrá´:45)

Vznešený Alláh pravil:

Když přednášíš Korán, spouštíme mezi tebe a ty, kdož nevěří v život budoucí, závěs zahalující (Isrá´:45)

Asmá´ bint Abí Bekr رضي الله عنها vyprávěla, že když byl zjeven verš

تَبَّتْ يَدَا أَبِي لَهَبٍ وَتَبَّ

Zhyňte obě ruce Abú Lahaba,a zhynul již i on! (Mesed:1),

Abú Lahabova jednooká žena Umm Džemíl se přihnala a v ruce výhružně držela palici od hmoždíře a ječela: „Jaké urážky se nám dostalo! Odmítáme ji i toho, kdo s ní přišel!“ Abú Músá, jeden z vypravěčů tohoto hadísu, dodává: „Nevím jak to přesně řekla, ale řekla také: „Zříkáme se jeho víry a ve všem, k čemu kdy vybídne, mu budeme odporovat.“

Vedle Abú Bekra رضي الله عنه v té chvíli zrovna seděl Posel Boží صلى الله عليه و سلم. Abú Bekr mu řekl: „Přišla ta žena a já se o tebe bojím, že tě tu uvidí.“

Posel Boží صلى الله عليه و سلمpravil:

إنها لن تراني.

„Zajisté mne ona ani nespatří.“

A poté recitoval tento koránský verš, díky kterému byl ochráněn.

Umm Džemíl vstoupilan dále a v místnosti uviděla Abú Bekra, ale Proroka صلى الله عليه و سلم si ani nevšimla. Obořila se na něj: „Abú Bekre, slyšela jsem, že tvůj společník se mi vysmívá!“

„Nikoli,“ opáčil Abú Bekr, „při Pánu tohoto Domu (tj. Ka’by), on se ti nevysmívá.“

Poté odešla se slovy: „Kurajšovci vědí, že jsem dcerou jejich náčelníka.“¹

Ibn Kesír vysvětluje termín حجاب مستور hidžábun mestúrun užitý v tomto verši:

„Vznešený Alláh říká Svému Poslu صلى الله عليه و سلم: „Když recituješ, Muhammede, Korán, mezi těmito modloslužebníky a tebou spouštíme neviditelný závoj, či neviditelnou překážku, kterou nevidíš ani ty, ani oni a ona je zároveň i překážkou mezi nimi a správným vedením Tento názor zastává i Ibn Džerír.“²

Ibn Kesír dále uvádí příklad podobného verše a jeho vysvětlení:

„Katáda a Ibn Zejd smýšlí, že jsou to závoje v jejich srdci, jako ve verši:

ۖ وَجَعَلْنَا عَلَىٰ قُلُوبِهِمْ أَكِنَّةً أَن يَفْقَهُوهُ وَفِي آذَانِهِمْ وَقْرًا ۚ وَإِن يَرَوْا كُلَّ آيَةٍ لَّا يُؤْمِنُوا بِهَا ۚ حَتَّىٰ إِذَا جَاءُوكَ يُجَادِلُونَكَ

ale pokryli jsme srdce jejich clonou a uši jejich hluchotou, aby nepochopili, a i když vidí znamení všemožná, nevěří v ně, a když potom přijdou k tobě, aby se s tebou hádali (An’ám:25).

Slovo أكنة akinna označuje zástor zastírající srdce. Jsou to obtíže, které jim znemožňují slyšet Korán, poslouchat ho, obohatit se jím a být jím vedeni, což je trest za jejich odbojnost a nevíru. Slova „aby nepochopili“ znamenají, že by jej pochopit měli, ale i přesto jej nechápou. Hluchotou v jejich verši je něco, co jim znemožňuje naslouchat Koránu v tom smyslu, aby pochopili, co říká a aby jím byli vedeni.“³

Al-Mahallí a as-Sujútí podávají ohledně tohoto verše vysvětlení:

„Tedy kdykoli recitujete Korán, Alláh mezi vás a ty, kteří nevěří v život budoucí umísťuje skrytou bariéru, tedy něco, co vás ukrývá před nimi, takže vás oni nemohou vnímat. Toto bylo zjeveno i ohledně těch, kteří spřádali plány, že zabití Božího Posla صلى الله عليه و سلم zabijí.“⁴

Ibn Džuzejj praví:

„Ohledně významu tohoto verše panují dva názory:

Vznešený Alláh zpravuje Svého Proroka صلى الله عليه و سلم, že jej skryje před nevěřícími, kdykoli se mu budou snažit ublížit.
Vznešený Alláh zabraňuje nevěřícím pochopit Korán, což je správnější (arab. أرجح ardžeh) názor, vzhledem k pokračování tohoto verše. Slovo مستور mestúr zde znamená skryt před zraky lidí, protože tento závěs je jednou z podob Boží milosti a proto je skryt. Také se říká, že zde toto slovo nabírá významu ساتر sátir, tedy ukrývající.“⁵