Léčba pomocí tzv. bioenergie, vibrací čaker a vyladění aury

OTÁZKA: V současné době se v celé Evropě velmi rozšířily léčitelské metody tzv. alternativní medicíny, některé z nich pracují s konceptem bioenergie, vibrací, čaker a aury. Jaké je stanovisko islámu vůči nim?

ODPOVĚĎ:

Existuje množství léčebných metod založených na bioenergii, jako je taj-čchi, čchi-kung, reiki, hloubkové meditace apod. Tato údajně léčivá energie není totožná s energiemi známými fyzice, proto se jí někdy říká jemná nebo nefyzická (angl. subtle, non-physical). V Indii je známa jako prána a v Číně jako čchi. Vzdáleně podobný druh léčitelství je i léčba Duchem svatým v křesťanské tradici. Západní země používají výraz bioenergie. Východní texty, například Upanišady, definují pránu takto:

„Je světlo, které září za všechny věci na zemi, přes nás všechny, dále než nebesa, za hranice nejvyšších nebeských výšin. Je to světlo, které září v našem srdci.” (Čandógja Upanišad, 3.13.7)

Základní postuláty těchto léčebných metod jsou převzaty z polyteistických věrouk a obřadů národů jižní a východní Asie. Z Východu se tato učení přesídlila na Západ, ^[1] kde se je mnozí snaží odít hávem vědy, aby je mysl moderního člověka vůbec přijala. Za tímto účelem byla nazývána či vysvětlována pomocí konceptů energie, vibrací, vlnění, elektromagnetických polí apod. V tomto kontextu je nezbytné následovat výdobytky racionality a vědy a chránit lidstvo před pohádkami a bludy.

Pokud se stane, že podobné terapie někomu pomohou, je nutno je chápat jako pokušení od Alláha, šejtánské hrátky s člověkem, zkrášlování bludného názoru a placebo efekt.

Komisi pro fetwy pod vedením šejcha ‘Abdulláha al-Fakíha byla předložena otázka ohledně šarí’atského stanoviska vůči léčbě bioenergií a odpověď zněla:

„Popisovaná léčba bioenergií, na kterou jsem byl na portálu tázán, je zakázána. Nikomu není dovoleno ji používat. Jedná se o jistý druh modloslužebných obřadů národů východní Asie.“ ^[2]

Jak se „konektovat“

Abychom pochopili, jak bioenergii čerpat a jak tato „léčí“ lidská onemocnění, je vedle „univerzální životní energie“ potřeba pochopit také další odborné termíny, jako je „aura,“ „čakra“ a „iniciace,“ se kterými se v bioenergetickém žargonu pracuje. Podívejme se, co o tom hovoří sami bioenergetici:„Aura je energetický obal okolo všech živých bytostí v jejím středu se nachází fyzické tělo. Je neoddělitelně spojena s tělem, existuje spolu s ním od momentu narození až do fyzické smrti. Tělo a aura jsou dva stejně důležité elementy vytvářející člověka. Tělo je zhuštěnou částí aury, zcela prostoupenou jejími energiemi. Aura představuje naše pocity, myšlenky i duši. Skladba a fungování aury svojí složitostí překonávají možnosti lidského chápání. Jejími hlavními úkoly jsou napojit se na univerzální energii a dosáhnout fyzického, intelektuálního i duchovního vývoje člověka.“ ^[3]

Čakry jsou „energetická centra, spojnice či ústřední body dotyku s univerzální energií. Spolu s energetickými kanály představují energetické vedení v auře člověka.“ Výše citovaný zdroj je dále vysvětluje takto:

„Čakra je aktivní centrum přijímající, osvojující a uvolňující životní energii. Samotné slovo čakra lze doslova přeložit jako kotouč, disk či rotující objekt. Také se nazývají lotosovými květy. Vztahují se na rotující kužel bioenergie, vyvěrající z hlavní nervové zauzliny a z páteře. Těchto čaker je sedm a jsou uspořádány do řetězce od základny páteře vzhůru až k hlavě. Rozprostírají se před a za tělo. Nejspodnější a nejhornější čakra se nachází pod tělem a nad tělem. Podle některých východních výkladů jsou čakry také stupni vědomí a stavy duše. V metafyzickém konceptu jde o energetická centra nejjemnější a nejčistší duchovní síly, působící na poli fyzickém, emočním, myšlenkovém i duchovním. Největší taje čaker znají jen mniši podstupující těžká cvičení, s jejichž pomocí překonávají potřeby běžného člověka, aby tak získali nadpřirozené schopnosti léčby pouhým dotekem anebo přestali pociťovat přirozené vjemy jako chlad, horko apod.“ ^[4]

Iniciace (uvedení) je metoda, kterou se léčení pomocí bioenergie přenáší z učitele na učedníka:

„Může proběhnout bezprostředně, anebo na dálku. Iniciace je spirituální zážitek při kterém učitel-mistr reiki určitými technikami a postupy otvírá duchovní centra (čakry) a energetické kanály v člověku. Iniciace jsou také velmi často nazývány jako „vylaďování,“ protože vibrace dané osoby se ladí podle frekvence reiki, podobně jako když se ladí rozhlasové stanice na radiopřijímači – čistý zvuk dosáhneme teprve tehdy, až přesně trefíme požadovanou frekvenci. Podobně i reiki lze provozovat teprve až se s ním vibračně sladíme. Reiki energii může v zásadě po své iniciaci používat a využívat každý. Jedním ze způsobů iniciace je, že učedník sedí v modlitební pozici a učitel uvnitř jeho aury nad jeho čakrou kreslí symboly a vyslovuje jeho jméno. Před iniciací jsou učedníkovi ukázány symboly a dostane čas na to, aby si je zapamatoval. V průběhu iniciace energie každého symbolu přecházejí, sestupují a vcházejí do učedníkovy mysli i těla, napojujíce se na obraz symbolu v mysli učedníka. Když kdykoli potom učedník daný symbol užije, aktivují se ty samé energie, které vznikly během iniciace a začnou jím protékat. Symboly lze aktivovat jejich načrtáváním na ruce, vizualizací, vyslovováním jejich názvů nahlas anebo v duchu. Úmysl je tou nejdůležitější složkou celého procesu aktivace a je možno je aktivovat vědomě, ovšem výhradně s úmyslem jejich dalšího používání. Dokonce lze k symbolům i přijít tím, že si představíme energii, kterou symboly obsahují a vzít úmysl je dále využívat, bez samotného použití daného symbolu v iniciaci.“ ^[5]

Léčitel se tedy léčitelem stává poté, co jeho učitel (dřívější znalec dotyčné techniky) vyčistí jeho energetické kanály a body, odstraní z něj negativní energii a naučí ho tajným symbolům i způsobům přijímání a přenášení univerzální energie. Potom je připraven léčit sebe i druhé. Léčením jsou údajně napravovány nežádoucí odchylky na auře i energetických kanálech a umožňuje se průchod pozitivní energie, aby svým průtokem čakrami a energetickými kanály vešla do pacienta a tím ho zbavila jeho duševních i tělesných potíží.

V něco takového muslim nemůže věřit, protože jde o věc, jejíž empirická existence nebyla nikterak vědecky prokázána a zároveň pro ni neexistuje jakékoli potvrzení na základě náboženských argumentů (těmi jsou v islámu Korán, Sunna a konsenzus prvních generací muslimů – pozn. překladu).

Ani věda není „svatá“

Zastánci bioenergie obvykle nemají zájem kolidovat s místními přesvědčeními a proto tuto bioenergii nazývají různými jmény a vykládají ji způsoby, které odpovídají světonázoru prostředí, ve kterém působí.

Pokud působí v muslimských prostředích, tak ji vykládají jako velkou sílu, kterou Alláh stvořil a dal jí velkou moc ovlivňovat náš život, naše zdraví, pocity, chování apod. Někdy ji dokonce nazývají čistě jen jako požehnání (arab. باركة báraka), které způsobuje, že vše bude tak, jak má být.

V prostředích s převládajícím materializmem a racionalizmem je vykládána jako vibrace a elektromagnetická pole, proudící určitými kanály, jejichž porucha se odráží ve formě fyzického nebo psychického onemocnění. Výrazu energie je užíváno ve snaze zajistit pro bioenergii vůbec nějakou vědeckou podloženost, protože tento termín je většině obyčejných lidí znám a je přijímán. Lidé vědí, že energií je mnoho druhů a že se mohou proměňovat jedny v druhé. Vědecká podloženost ovšem vyžaduje také vědecké důkazy, mezi kterými má zásadní význam možnost takovou energii něčím naměřit. Protože však bioenergie není žádnou aparaturou měřitelná, tvrdilo se, že její vlny jsou velmi odlišné, takže konstrukce zařízení, které by ji mohlo měřit, není možná. Jiní ovšem prohlašovali, že existují přístroje, které tuto energii měří a za tímto účelem byl zkonstruován měřič tělesné energie, tzv. biorezonanční elektrograf, což má být přístroj měřící nervové oscilace, spojené s bioenergií. Zkonstruována jsou i další zařízení a postupy, jako je fotografování aury a tzv. Kirlianova fotografie, o nichž se tvrdí, že dokáží lidskou auru zachytit. Medicínští odborníci a fyzikové dobře vědí, že podobná zařízení nemají jakoukoli spojitost s bioenergií v tom smyslu, v jakém ji vykládají její zastánci. Tato zařízení prostě jen ukazují určité hodnoty na základě proměny teploty, srdečního pulzu, čichových vjemů apod.

Toto vše jsou vlastně jen pokusy spojit bioenergii s vědou a oddělit ji od náboženských přesvědčení. V islámu platí, že do náboženství nelze přijmout nic, co se tváří jako založené na Zjevení, dokud není dokázána pravdivostní integrita toho, kdo tak tvrdí, jakož i správnost toho, co dotyčný tvrdí. Podobně i ve vědě platí, že se za vědecky podložené nepřijímá nic, dokud si nejsme jisti, že se pod hávem vědy neukrývá blud.

Ruka chtíče si nasadila rukavice vědy a takto si pohrává s rozumem. Dokázala proniknout do mnohých prostředí, aniž v lidech vzbudila pochybnost. Dokonce i mezi odborníky různých disciplín existují tací, kteří ohýbají vědu tak, aby sloužila jejich přesvědčením, dokonce i v případě těch nejexaktnějších vědeckých oborů, o nichž se tvrdilo, že jsou daleky jakékoli manipulace. Ani ty se neubránily tomu, aby se staly pouhým prostředkem v rukou zkažených prostopášníků.

Přínosy bioenergie

Ibn Tejmíja řekl:

„Přínos, jehož příčina je považována za šarí’atsky nesprávnou, se někdy i přesto dostaví, kvůli úporné potřebě osoby v nesnázích a její upřímnosti – někdy jde čistě o Boží milost vůči dotyčnému, někdy je to samo o sobě čistě výsledkem Božího předurčení a rozhodnutí nad dotyčným, bez dané očekávané příčiny a někdy to je pouze pokušením (arab. الفتنة al-fitna). Když dosažení kýženého cíle přichází ve skutečné návaznosti na islámsky nepřijatelnou příčinu, pak se jedná právě o pokušení. Jsme si plně vědomi i toho, že dokonce i nevěřícím je někdy vyslyšena jejich prosba, načež pro ně zaprší, nebo získají vítězství, dosáhnou podpory, obdrží obživu apod. v návaznosti na příslušné prosby či obřad směřovaný k jejich modle, jíž přinášejí své úlitby. Vznešený Alláh praví:

كُلًّا نُّمِدُّ هَـٰٓؤُلَآءِ وَهَـٰٓؤُلَآءِ مِنْ عَطَآءِ رَبِّكَ ۚ وَمَا كَانَ عَطَآءُ رَبِّكَ مَحْظُورًا

Všem, těm i oněm, My rozmnožíme Pána tvého dary a Pána tvého dary neznají omezení. (Isrá´: 20). Příčin toho, proč to Alláh takto předurčil, je vícero. Na stvořeních však spočívá povinnost následovat jen to, s čím Alláh vyslal Své proroky a být pevně přesvědčeni, že právě v tomto tkví prosperita jak na tomto, tak i na onom světě.“ ^[6]

Proto se někdy stává, že i léčby tohoto druhu někomu zaberou a dají pozitivní výsledek, resp. přinesou zlepšení něčího tělesného či duševního stavu. Ve vědeckých kruzích se toto nejčastěji vysvětluje placebo efektem, z hlediska náboženských nauk pak existuje vícero dalších objasnění.

1. Je známo, že prokletý šejtán člověku zkrášluje jeho blud a jedním ze způsobů tohoto zkrášlování je ukazovat ho jako přínosný, takže někdy dojde i cestou falši (arab. باطل bátil) k získání prospěchu. Toto ukázal ‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه když své manželce poté, co pocítila zlepšení stavu svého levého oka, které léčila zakázaným způsobem, řekl: „To je působení šejtána, napadá tě vlastní rukou a když se takto léčíš, přestane. Plně ti postačí, když řekneš to, co říkával i Posel Boží صلى الله عليه و سلم:

أَذْهِبِ الْبَاسَ رَبَّ النَّاسِ اشْفِ أَنْتَ الشَّافِي لاَ شِفَاءَ إِلاَّ شِفَاؤُكَ شِفَاءً لاَ يُغَادِرُ سَقَمًا ‏!

„Odstraň neduh, Pane lidí, dej uzdravení, Ty jsi Uzdravující, není uzdravení, kromě uzdravení od Tebe, uzdravení, po němž již není choroby.“ ^[7]

Měřítko přínosnosti podle islámu není svedeno jen na vezdejší užitek, nýbrž spočívá na všeobecném pojetí a souladu mezi přínosem na tomto a na onom světě. Vezdejší užitek je užitkem pouze tehdy, když nepůsobí škodu v duchovním smyslu. Ne vše, co v sobě nese určitý přínos na tomto světě, je automaticky dovoleno, protože užitečnost samotná není parametrem přijímání a odvrhování. Tímto měřítkem je Boží Zákon. Například magické působení (arab. سحر sihr) někdy skutečně přináší neoddiskutovatelné výsledky a přínos na tomto světě, ale je i přesto zakázán, stejně jako alkohol nebo hazard. Jádrem pochopení této otázky je rozdíl mezi obecným Božím předurčením (arab. القدر al-kader), kam spadají i obecné příčinně-následkové souvislosti a šarí’atským Zákonem. V obecné předurčení spadá vše, bez ohledu na to, zda je to z hlediska Zákona povoleno či zakázáno, zda je to u Alláha oblíbené či nikoli, zatímco do šarí’atských předpisů spadá jen to, co si Alláh oblíbil. Šarí’atský předpis ovšem není nevyhnutelně předepsán v tom smyslu, že by se musel stát v každém případě, na rozdíl od Božího předurčení, ke kterému vždy a nevyhnutelně dojde.

Ibn Tejmíja praví:

„Věci, které Alláh předurčil obecným, univerzálním předurčením, avšak nemiluje je a není s nimi spokojen, představují zkoušky pro některé z těch, které On stvořil. Mezi nimi jsou i zakázané příčiny, přinášející určité užitky. Využívání těchto zakázaných příčin pak nevyhnutelně vede k Jeho trestu a Hněvu.“ ^[8]

Tedy aby se potvrdila přínosnost určitého jevu, je nezbytné ubírat se vědeckou metodou a poznat do detailů jeho kauzální souvislosti. Pouhá časová následnost není dostatečným důkazem, že první z jevů je příčinou toho, který po něm následoval, protože příčin může být mnoho a jejich působení rozmanitá a směřovat na vícero stran. Je známo, že vědecká metoda začíná pozorováním jevu, potom se na základě pozorování formuluje hypotéza. Potom se hypotézy testují a prověřují. Hypotézy, které nepřinášejí stálé a doložitelné výsledky, se odvrhují a přijímají jen ty, které přinášejí konstantně se opakující výsledky. Pokud kýžené výsledky nepřináší ani jedna hypotéza, celá teorie je nedokázaná, anebo se opouští. Pokud toto aplikujeme na léčbu pomocí bioenergie, uvidíme, že výsledky jsou nestabilní a příliš různorodé a proto se bioenergetická seance nemůže považovat za příčinu daného užitku.

Závěr

Koncept bioenergie se tedy zakládá na specifické filozofické doktríně o pohledu na svět a na jeho vznik. Tato energie je metafyzická a není vědecky objasnitelná a proto ani není vědeckou obcí přijímána.

Převládající náboženské systémy Indie a Dálného Východu, které léčbu bioenergií rozvinuly jako první, věří ve spirituální svět a nejsou tedy čistými materialisty, popírajícími vše, co není smysly vnímatelnou realitou, jako jsou např. dnešní materialistické světonázory. Následovníci těchto asijských duchovních učení se pokoušeli vyložit formy života a síly ukazující na existenci něčeho nad rámec fyzicko-materiálního světa, ale zároveň ovšem zůstali nevěřícími v proroky a nenásledují zjevená nebeská Písma. Nevěří v Boha, který tvoří, cokoli chce, vybírá ze svého stvoření a Sám Sebe popisuje atributy Dokonalosti, tak, jak to jasně zdůrazňuje islám. Tyto věrouky neznají svět šejtána, džinů a andělů. Věří tomu, co jim hovoří jejich náboženští specialisté, anebo tomu, co pochopí vlastním rozumem, avšak rozum bývá v otázkách nepoznatelného bezmocným. Předpokládali, že existuje obecná energie rozdělená na dvě části. První se zhmotnila a tak vznikla živá stvoření a druhá zůstala nehmotná. To je univerzální energie, energie života, či bioenergie, z níž má podíl každá živá bytost, tedy i člověk.

Tuto všeprostupující energii pak proponenti těchto věrouk ztotožňují s Bohem samotným a připisují jí božské vlastnosti, jako je stvořitelská moc nebo moc dávat život a zachovávat zdraví. A Alláh je omnoho vznešenější, nežli to, co Mu připisují. Fenomén této energie zapadá do konceptu jedinosti bytí (arab. وحدة الوجود wahdetu l-wudžúd), tedy víry, že vše, co existuje, jest Jedním a Bůh je tedy ve všem a vším a vše je Bohem, protože v pravdě neexistuje nic, kromě Boha. Toto je podstata dálnovýchodních metafyzik i víry mnohých filozofů a zbloudilých fanatických mystiků. ^[9]

Taková věrouka hovoří o netělesném a anonymním jednotícím principu prostupujícím vše a je charakteristická pro indické koncepty brahma a taoistické koncepty tao. Je v přímém rozporu s abrahámovskými učeními o osobním, transcendentálním a zároveň imanentním Bohu v židovství, křesťanství a islámu. Je modloslužebnictvím, neboť právě tato metafyzická energie je spojnicí sjednocující stvořitele a stvořené, tj. Stvořitel je díky ní přítomen ve všem a stvořené spolu s ním je nedělitelné Jedno. Navíc právě této energii bývají připisovány stvořitelské vlastnosti – tvořivá moc a moc léčit.

Bioenergie je nazývána různými jmény a vykládána různými koncepty, aby nedocházelo ke konfliktu s následovníky nebeských náboženství či s materialisty a její podstatu můžeme odhalit studiem věroučných systémů, v rámci kterých toto učení původně vznikalo.

Způsoby, kterými je bioenergie odhalována, ideologie těch, kteří ji objevují a kteří tuto myšlenku šíří, její podstata, víra v existenci aury a čaker, způsoby iniciace a používání symbolů, léčení na dálku, komunikace s neznámými tvory z jiných planet, vše toto jsou temné bludy, černočerné temnoty jedna nad druhou.

Léčba bioenergií se zakládá na víře v nepoznatelné, konkrétně na tom jejím druhu, který nemá pražádné opření v šarí’atských textuálních pramenech a navíc jde o věc, která není dokázána vědeckou metodou. Terapie tohoto druhu jsou pouze iniciace a aktivity magicko-spirituálního charakteru.

Víra ve všeprostupující živou sílu přesídlila z Asie na Západ, kde se ji pokoušejí zahalit do hávu vědy, aby ji mysl moderního člověka přijala. Za tímto účelem je nazývána či vysvětlována jako energie, vibrace, vlnění, elektromagnetická pole apod. V tomto ohledu je nutno držet se stanoviska exaktních věd a osvobozovat lidstvo z jařma pověr a bludů.

Pozitivní účinky tohoto léčení, pokud už k nějakým vůbec dojde, nutno chápat jako druh pokušení od Alláha, šejtánské lsti, zkrášlování bludu a placebo efektu.

A Alláh Vznešený ví nejlépe.

Odpovídal: Dr. Hakija Kanurić, absolvent Islámské univerzity imáma Muhammeda ibn Sa’úda v Rijádu, KSA, se specializací na islámsko-právní nauku. Redakčně upravováno.

Zdroj: Šta se krije iza bioenergije <http://www.nur-islam.com/index.php?option=com_content&view=article&id=1484:ta-se-krije-iza-bioenergije&catid=60:akida&Itemid=138> [k 29. VI. 2018]. Viz také v rozšířené verzi na: <http://el-asr.com/tekstovi/ta-se-krije-iza-bioenergije/> [29.VI. 2018].

__________________________________________________________________

[1] Velmi důležitým mediátorem tohoto přechodu a transkulturního ovlivnění je fenomén západní ezoteriky v podobě hnutí přelomu 19. a 20. století, vzniklých jako produkt západní naivní fascinace Indií, Čínou a Japonskem v době romantizmu, z nichž nejvýznamnějším je nábožensko-filozofický směr známý jako theosofie.

[2] Viz Fetáwá l-ledžneti d-dáima, fetwa č. 8055. Viz online na <http://fatwa.islamweb.net/fatwa/index.php?page=showfatwa&lang=A&Id=8055&Option=FatwaId> [29. VI. 2018].

[3] Tak uvádí Fewz bint ‘Abdullatíf al-Kurdí v al-Mezáhibu l-felsefíjetu l-ilhádíjetu r-rúhíjetu we tatbíkatuha l-mu’assira, str. 34.

[4] Viz Ibid., str. 38.

[5] Viz vmagdic.htnet.hr/simboli.htm. Odkazovaný link není v současné době k dispozici, citace je převzata ze zdrojového textu odkazovaného v závěru článku.

[6] Viz Iktidáu s-siráti l-mustakím, str. 186.

[7] Zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 3383; jako sahíh doložil al-Albání v Sahíh Suneni Abí Dáwúd, hadís č. 3288. Prosba samotná v podání od ‘Áiše je muttefakun ‘alejhi, zaznamenali ji al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5750; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2191.

[8] Viz Iktidáu s-siráti l-mustakím, str. 224.

[9] Viz al-Mewsú’atu l-mujessera, 2/783.