Nealkoholické pivo a víno

blue and white signage on brown brick wall

OTÁZKA: Jsou tzv. dealkoholizované nápoje, jako nealkoholické pivo či víno, povolené? Je muslimům dovoleno je prodávat či vyrábět?

ODPOVĚĎ:

Vznešený Alláh zakázal alkoholické nápoje jednoznačným vyzněním Svých slov:

يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِنَّمَا الْخَمْرُ وَالْمَيْسِرُ وَالْأَنصَابُ وَالْأَزْلَامُ رِجْسٌ مِّنْ عَمَلِ الشَّيْطَانِ فَاجْتَنِبُوهُ لَعَلَّكُمْ تُفْلِحُونَ ‎﴿٩٠﴾‏ إِنَّمَا يُرِيدُ الشَّيْطَانُ أَن يُوقِعَ بَيْنَكُمُ الْعَدَاوَةَ وَالْبَغْضَاءَ فِي الْخَمْرِ وَالْمَيْسِرِ وَيَصُدَّكُمْ عَن ذِكْرِ اللَّهِ وَعَنِ الصَّلَاةِ ۖ فَهَلْ أَنتُم مُّنتَهُونَ ‎﴿٩١﴾

Vy, kteří věříte! Víno, hazard, obětní kameny a vrhání losů šípy jsou věru věci hnusné z díla satanova. Vystříhejte se toho, abyste byli úspěšní. Satan chce mezi vámi podnítit pomocí vína a hazardu nepřátelství a nenávist a odvést vás od vzývání Boha a od modlitby. Přestanete s tím tedy?” (Máida: 90-91)

V tomto verši Alláh nazval alkoholický nápoj výrazem الخمر al-chamr, označujícím látku zamlžující, zastírající mysl. Tento pojem je možné použít jak pro alkohol, tak i pro kteroukoli jinou opojnou látku.1 Vyhýbat se něčemu znamená držet se od toho co nejdál.2

‘Abdulláh ibn Omar رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

 كُلُّ مُسْكِرٍ خَمْرٌ, وَكُلُّ مُسْكِرٍ حَرَامٌ

Každá opojná látka je jako alkohol a každá opojná látka je zakázaná.3

Džábir ibn ‘Abdilláh رضي الله عنهما vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

مَا أَسْكَرَ كَثِيرُهُ, فَقَلِيلُهُ حَرَامٌ

Cokoli opíjí ve velkém množství, je zakázáno i v množství malém.” Zaznamenali Ahmed v Musnedu, 3/343; Abú Dáwúd v Sahíhu, hadís č. 3681; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1865; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3393; a Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 5358. Jako sahíh li-ghajrihi ho doložil Ibn Hadžer al-‘Askalání v Bulúghu l-merám, hadís č. 1249.

Ibn Hadžer al-‘Askalání říká:

Konečný soud v této otázce tedy závisí na příčině zákazu, kterou je opojnost. Na cokoli, co je opojné, se také vztahuje zákaz.4

Dealkoholizované nápoje jsou vyráběny z alkoholických nápojů, z nichž je druhotně určitým procesem z větší části odstraněn opojný alkohol (chem. etanol). Může ho být odstraněna většina, nebo dokonce může být odstraněn takřka všechen měřitelný.

Postupů k odstranění alkoholu je vícero různých, patří mezi ně tyto dvě základní metody, jejich vylepšení a kombinace:5

1. Reverzní osmóza: Využívá se zde speciální polopropustné membrány, která propouští většinu výživově cenných látek v nápoji, ale zadržuje alkohol. Obměnou metody zefektivňující celý proces je tzv. studená filtrace, kdy se nápoj prudce ochladí a teprvé poté prochází osmózou, protože při nižší teplotě dochází ke spolehlivějšímu oddělení etanolu. Přírodní fermentované nápoje jako víno a pivo ovšem obsahují řadu látek v podobě koloidních roztoků, na něž může být etanol navázán. Jejich odstranění membránou proto není spolehlivé – buď by byla membrána příliš neprostupná a zbavila by výsledný produkt velkého množství zdravotně či chuťově hodnotných složek, anebo by byla příliš prostupná a nedošlo by k odstranění požadovaného množství alkoholu.

2. Vakuová destilace: Alkohol je odstraněn při zahřívání a následné kondenzaci za úbytku atmosférického tlaku, který snižuje bod varu složek, např. etanolu. Vylepšenou verzí je metoda rotujících sloupců, kdy je destilovaná směs proháněna přes rozstřikovače, které usnadňují vypařování těkavějších složek. Touto metodou se dá dosáhnout velmi dobrých výsledků dealkoholizace, avšak přichází se zároveň o velké množství vonných esencí a látek dávajících nápoji jeho aroma, protože i ony sdílejí s etanolem vlastnost těkavosti. Aby se aroma zachránilo, výsledný produkt se znovu ředí alkoholickým nápojem, anebo se do něj přidávají syntetické náhražky. U ještě modernějších metod je vydestilovaná složka dále dělena na frakci s alkoholem a frakci aromatických látek, která se potom vrací do výsledného produktu.

Obě metody jsou z hlediska pořizovací ceny docela nákladné a proto si je mohou dovolit jen velké producentské řetězce a bohaté potravinářské firmy, jako renomovaní výrobci značkových alkoholických nápojů. Obě metody nejsou bez rizika buď z hlediska kvality, či z hlediska obsahu alkoholu.

Nutno také podotknout, že označení 0% bývá reklamním chytákem, který říká jen to, že výsledný produkt neobsahuje žádné jednotky objemových procent etanolu, ale jen zlomky. Garantuje se nulový obsah alkoholu s ohledem na jednotky  Tj. obsah alkoholu v produktu je <1%, tzn. např. 0,5%.

U dealkoholizovaných produktů nové generace bývá označován obsah 0,0%, což znamená garanci nepžítomnosti alkoholu na jedno desetinné místo, tisícinu objemové jednotky, tj. obsah alkoholu je <0,1%, tedy může být např. 0,05%. Takové množství by pak mělo být dostatečně malé na to, aby výsledný produkt už neměl vlastnosti opíjení. Výsledný obsah alkoholu je potom nezjistitelný, zbytkový, tzv. reziduální alkohol, který neovlivní výsledné islámské stanovisko o poživatelnosti daného nápoje.

Stálé komisi pro fetwy v Království Saúdské Arábie byla položena otázka, zda se podle islámu smějí konzumovat potraviny a nápoje, v nichž se nachází reziduální alkohol. Komise ve složení šejchů ‘Abdul’azíze ibn ‘Abdilláh ibn Báze, ‘Abdul’azíze ibn ‘Abdilláha Áli š-Šejcha, Sáliha al-Fewzána a Bekra ibn ‘Abdilláh Abú Zejda odpověděla takto:

To, co se pomíchá s alkoholem, pokud zkonzumováno ve větším množství opíjí, stává se zakázaným i v množství malém, bez rozdílu, zda ke konzumaci dochází pozřením či vypitím či injekčně. Důkazem jsou Boží slova: “Vy, kteří věříte! Víno, hazard, obětní kameny a vrhání losů šípy jsou věru věci hnusné z díla satanova…” (Máida: 90) Důkazem jsou i slova Posla Božího صلى الله عليه وسلم, že co opíjí ve velkém množství, je zakázáno i v malém. (…) Alláh nám oznamuje, že alkohol je věcí odpornou a nařídil nám se mu vyhýbat a ničit ho. (…) Když byly zjeveny verše zakazující alkohol, Posel Boží صلى الله عليه وسلم nařídil alkohol vylít a tak byl vylit alkohol na medínských tržnicích. Pokud je ovšem obsah alkoholu v nějakém výrobku tak malý, že je možné daný produkt konzumovat, aniž bychom ucítili následky konzumace alkoholu, potom by bylo dovoleno takový výrobek konzumovat, protože to už není alkohol.6

Stálá komise ve složení ‘Abdul’azíz ibn Báz, ‘Abdurrezzák ‘Afífí, ‘Abdulláh ibn Ghudejján a ‘Abdulláh ibn Ku’úd také zodpověděla přímo otázku dealkoholizovaných nápojů, v dotyčném případě piva:

Pokud jeho konzumace ve větším množství vyvolává opilost, potom není dovolena ani v množství malém, protože se pak považuje za alkoholický nápoj. A alkolické nápoje není dovoleno pít. Pokud však jeho konzumace ve větších množstvích neopíjí, potom je ho dovoleno konzumovat, protože se za alkoholický nápoj už nepovažuje. Měřítkem je, zda opíjí či nikoli. Není měřítkem, co je napsáno na jeho obalu.7

Možnou pochybností by zde mohlo být, zda-li koupí dealkoholizovaného nápoje od firmy, která prodává ve velké většině nápoje alkoholické, náhodou nepomáháme jejímu byznysu a tím i propagaci alkoholických nápojů. Domnívám se – a Alláh ví nejlépe – že ba naopak spotřebitel svou uvědomělou volbou nealkoholické alternativy posouvá producenta směrem k tomu, aby vyráběl více dealkoholizovaných variant na úkor alkoholických, protože nabídka se řídí poptávkou. Bude-li firma chtít prosperovat v prostředí, kde není zájem o alkoholické nápoje, zaměří se na jejich nealkoholické varianty. A cokoli platí pro konzumaci, platí i pro distribuci a prodej.

Odpověď na otázku povolenosti procesu výroby těch nápojů, které jsou dokázatelně zcela zbaveny alkoholu, závisí na klasické otázce fikhu ve vztahu k vinnému octu, ohledně něhož je neshoda mezi učenci. Ve stručnosti lze říci, že pokud víno zkvasí na ocet přirozeně bez lidského přičinění, je takový ocet dovolený podle shody učenců.8  Pokud se o to přičiní lidé, učenci hanefíjského mezhebu toto dovolují na základě obecného principu, že činy jsou souzeny dle úmyslu, ocet nemá vlastnost opíjení a původní Prorokův صلى الله عليه وسلم​ zákaz byl později zmírněn.9 Naopak učenci málikovského,10 šáfi’ovského11 a hanbelovského mezhebu12 toto zakazují s odvoláním na Prorokův صلى الله عليه وسلم původní zákaz této praktiky.

Analogicky k tomu, podle hanefíjského mezhebu by mohlo být dovoleno vyrábět zcela dealkoholizované nápoje s minimálním obsahem reziduálního alkoholu, ovšem podle zbývajících tří mezhebů by to povoleno nebylo.

Podle málikovského, šáfi’ovského a hanbelovského mezhebu, u tohoto druhu nápojů je jejich výroba problematická v tom, že se k ní jako surovina používají alkoholické nápoje, přičemž muslimovi je zakázáno alkoholické nápoje nejen konzumovat, ale i stáčet, kupovat, přechovávat, vlastnit a zacházet s nimi.

Důvodem je Ibn Omarův رضي الله عنهما hadís, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

لَعَنَ اللَّهُ الْخَمْرَ وَشَارِبَهَا وَسَاقَيَهَا وَبَائِعَهَا وَمُبْتَاعَهَا وَعَاصِرَهَا وَمُعْتَصِرَهَا وَحَامِلَهَا وَالْمَحْمُولَةَ إِلَيْهِ

Alláh proklel alkohol, toho, kdo ho pije, toho, kdo ho nalévá, toho, kdo ho prodává, toho, kdo ho kupuje, toho, kdo ho stáčí, toho, pro koho je stáčen, toho, kdo ho přenáší a toho, komu je přinášen.13

Ibn Tejmíja uvádí, že přechovávat alkoholický nápoj je zakázáno a kdokoli alkoholocký nápoj přechovává, aby z něj vyráběl jinou věc, dopouští se zakázaného jednání. Alkoholický nápoj je třeba vylít.14

Lze uzavřít, že samotný zcela dealkoholizovaný nápoj jako takový sice obecně a teoreticky může být povolen ke konzumaci, ale je minimálně pochybné a možná i zakázané ho vyrábět. Tento zákaz má v tomto případě daleko větší váhu, nežli zákaz v případě octa, neboť se zde nejedná o základní potravinu, ale o pochutinu, o poměrně luxusní a nikoli nezbytné zboží s relativně vysokou pořizovací cenou, nákladné na výrobu.

Stálá komise pro fetwy ohledně takových výrobních procesů, které jako surovin využívjí alkoholické nápoje, stanovuje:

Alkoholické nápoje musí být vylity (…) protože Posel Boží صلى الله عليه وسلم vydal příkaz k jejich vylití poté, co byly zjeveny verše zakazující konzumaci alkoholických nápojů. Je zakázáno alkoholické nápoje přechovávat a využívat je k dalším účelům, je zakázáno je přeměňovat na něco jiného, jako na ocet, nebo z nich vyextrahovat alkohol, nebo je míchat s něčím jiným, co by mohlo být dále použito, protože Posel Boží صلى الله عليه وسلم zakázal proces přeměny alkoholického nápoje na jiný výrobek, aby tím zamezil jakékoli cestě, která by mohla potenciálně vést ke zlu a zabránil jakoukoli možnost, díky níž by se lidé ke konzumaci alkoholu vraceli a alkoholické nápoje nějak vyráběli či je na něco používali.15

Dodatečným problémem tohoto druhu nápojů je také jejich podobnost s nápoji alkoholickými v chuti, aromatu, ve způsobu jejich přechovávání, servírování a pití.

V tomto tkví tři dílčí problémy a toto otevírá trojí dveře zlu:

1. Jejich pití muslima, který nikdy předtím nic podobného nezkusil a který netuší, jak alkoholické pivo či víno chutná, přivykává na chuť skutečného, opojného vína a piva, což ho přibližuje ke konzumaci zakázaných nápojů a vystavuje pokušení zkusit také je. Toto ho odvrací o přímé cesty a svádí ho na zcestí.

Např. sekulárně orientovaní mladí lidé v Turecku, ve společnosti rozdělené na ty, kteří si přejí držet se pravidel islámu a ty, kteří si to nepřejí, si podle etnografických a sociologických výzkumů stále častěji sahají po nealkoholických pivech coby symbolu své sekulární a proti islámu namířené identity, protože dealkoholizované náhražky jsou mnohdy cenově i fakticky dostupnější, než ty pravé alkoholické. Tyto nápoje se zejména v konzervativnějších oblastech na venkově a na východě země staly jistým statusovým znakem mladické revolty proti panujícím společenským poměrům.

2. Muslimovi, který před nedávnem přijal islám, anebo se navrátil na přímou cestu po pokání za předchozí hříchy, mezi něž patřilo i pití alkoholu, takové nápoje připomínají hřích, jehož se dopouštěl a díky nim může do stejného hříchu třeba upadnout znovu.

Řada psychiatrů upozorňuje na negativní vliv dealkoholizovaných piv a vín na léčené alkoholiky, kterým takový nápoj snižuje šanci zbavit se své závislosti a naopak zvyšuje šanci na recidivu. Jedním z odborníků, kteří poukazují na tento problém, je i přední turecký adiktolog Nevzat Tarhan.

3. Jejich pitím se muslim připodobňuje k hříšníkům, kteří se vyznačují pitím alkoholu.

Je mnoho šarí’atských textů, které zakazují napodobovat nevěřící a hříšníky, kteří překračují to, co Alláh stanovil za povolené a zakázané. A je také mnoho těch, které přikazují se od nich lišit. K nejvýznamnějším patří hadís od Ibn Omara رضي الله عنهما, v němž Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:

من تشبَّهَ بقومٍ فَهوَ مِنهم.

Kdo napodobuje nějaký národ, ten k němu patří.16

Nabízí se potom otázka, proč z velkého množství jiných nealkoholických nápojů vybírat zrovna ty, které se nejvíc podobají těm zakázaným? A proč ze všech rozmanitých druhů nealkoholických nápojů vyrábět právě takové, které se chutí a složením nejvíce podobají alkoholickým a navíc ještě ze zakázané suroviny, standardního alkoholu, který je nutno nějak, někde a od někoho kupovat, dovážet, skladovat a používat?

Navíc pokud existuje smysluplná, možná a dostupná alternativa ve výrobcích ze sladu či hroznového moštu, které jsou zdravé, chutné a alkoholem nikdy ani nebyly a nikdy neprošly kvašením a taktéž zachovávají zdravotní přednosti připisované pivu či vínu, přičemž neobsahují a nikdy ani neobsahovaly vůbec žádný alkohol. Takové nápoje jsou podle islámu dovoleny bez sebemenších pochyb.

Je důležité si též uvědomit, že žijeme v podmínkách společnosti, která toleruje, ba přímo podporuje činy, které Alláh zakázal a v níž jsme obklopeni hříchem pití alkoholu na každém kroku. Fetwy a odpovědi učenců se liší také s ohledem na místo a dobu, proměňují se v některých svých pohyblivých detailech shodně situaci a panujícím zvyklostem. Povolující fetwy vznikly v kontextu většinově muslimských zemí, jako je KSA, Egypt nebo Malajsie a také nejsou nejnovějšího data. Některé skutečnosti v dané době ještě nemusely být známy či ještě nemusely být prokázány, anebo dokonce ještě ani nemusely nastat.

Na muslimech v podmínkách zemí, kde je konzumace alkoholu bežnou společenskou normou většinové populace leží břímě příkladu života bez alkoholických nápojů a tíže zákazu nepodobat se nevěřícím a hříšníkům v jejich projevech a zvyklostech. Dávejme proto pozor, jakým způsobem prezentujeme svou víru, nezměnitelná pravidla a pevné zásady našeho náboženství. Dávejme pozor na své jednání a svou reputaci a nezavdávejme podněty pochybnostem o sobě, protože naše reputace přímo ovlivňuje obraz o islámu jako celku. Pochybnosti o naší reputaci jsou v takové situaci automaticky i pochybnosti o dobrém jménu islámu jako takového.

Nedělejme nic, co by mohlo v očích lidí neznalých či lidí se špatnými úmysly poškodit Boží víru, anebo to alespoň nedělejme veřejně. Nepřátelé islámu, pomlouvači a šiřitelé bombastických klepů pozorně vyčkávají na nejdrobnější moment, který jim může pomoci očernit islám a muslimy, podkopat důvěru v ně a přivést v pochybnost soulad mezi slovy a činy těch, kteří jménem islámu hovoří a vyzývají k němu.

Hanefíjští a šáfi’ovští učenci ve svých dílech uvádí konstataci či výrok, často zmiňovaný jako hadís, který ovšem hadísem není, avšak jedná se o nepochybnou pravdu a užitečné pravidlo jak v islámsko-právní vědě, tak i v běžném životě:

اتقوا مواضعَ التُّهمِ

Vyvarujte se míst či záležitostí, za které byste byli obviňováni.17

Učenci žijící v podmínkách takových zemí obecně pohlížejí na konzumaci tohoto druhu nápojů poněkud přísněji, nežli učenci ve většinově muslimských zemích, kde běžná alkoholická piva a vína nejsou rozšířená a jejich bezalkoholové alternativy zapadají v pestrém sortimentu ostatních nealkoholických nápojů.

Hejsem al-Haddád ohledně dealkoholizovaného vína říká, že “nápoj sám o sobě je povolený, pokud neobsahuje alkohol a neopíjí, nicméně jsou tu i další záležitosti, které tuto problematiku obklopují a mohou daný nápoj posunout na úroveň zavrženíhodného či zakázaného. Je to například skutečnost připodobnění se k těm, kteří pijí víno. Toto je zakázané, protože Posel Boží řekl, že “kdo napodobuje nějaký lid, ten patří k němu.” Posel Boží nám zakázal napodobovat ty, kteří se stavějí proti Božím nařízením. Tedy pokud budeme tento v jádru dovolený nápoj pít způsobem, který připomíná pití vína, potom, pokud bude naším úmyslem podobat se pijákům vína, bude toto naše pití v jádru povoleného nápoje zakázaným jednáním. Pokud toto naším úmyslem nebude, bude to jednáním minimálně zavrženíhodným, ne-li zakázaným, protože tato podobnost se udála.” Upraveno podle Are there any Halal non alcohol wines? Online na: https://www.youtube.com/watch?v=aZvoQM7LIjE

Posledním stránkou problematiky, který je nutno zmínit, je lehkovážnost při vynášení soudů o povolenosti nějaké věci jen na základě jediného jejího aspektu, např. dovolenosti nápoje na základě prokázané skutečnosti, že neopíjí, anebo s výmluvou, že je to nutné a nevyhnutelné nejmenší zlo mezi mnoha a mnoha horšími. To ve společnosti vytváří pochybné klima povolování zakázaného a vytváření rádoby “halál” alternativ zakázaným, ale společensky atraktivním věcem. Příkladem za všechny je úpadek předpisů cudnosti a pokles důrazu na opravdový šarí’atský hidžáb, který byl zredukován jen na šátek na vlasech či jiná polovičatá řešení, vznik módních přehlídek pro ženy, které nosí na vlasech šátek apod., vznik “halál” laků na nehty atd.

Takovou kulturu pochybného omlouvání právě ve spojitosti s alkoholem kritizuje i Posel Boží صلى الله عليه وسلم v hadísu ‘Ubády ibn Sámita رضي الله عنه:

يَشْرَبُ نَاسٌ مِنْ أُمَّتِي الْخَمْرَ بِاسْمٍ يُسَمُّونَهَا إِيَّاهُ

Lidé z mé ummy budou pít alkohol a nazývat ho jiným jménem.18

Osmán ibn ‘Affán رضي الله عنه řekl: “Vyhýbejte se alkoholu, protože on je matkou všech neřestí. Mezi lidmi před vámi byl i zbožný uctívač. Zamilovala se do něj svůdnice a poslala za ním svou otrokyni, aby ho k ní zavolala jako svědka. Přišel i s onou otrokyní a ona pokaždé, když některými dveřmi vešli, je za nimi zamkla, až přišli k oné krásné ženě, která při sobě měla i dítě a číši vína. Řekla: “Nezavolala jsem si tě, abys mi svědčil, ale proto, aby ses se mnou buď vyspal, anebo vypil tuto číši vína, anebo zabil toto dítě.” Zbožný muž pravil: “V tom případě mi ulij toho vína.” Ulila mu tedy onoho vína a on pak řekl: “Ulij mi ještě!” A nepřestal, dokud se s ní nepomiloval a dokud také nezabil i ono dítě. Proto se vyhýbejte alkoholu, protože, při Alláhu, ve stejném srdci se nesejde víra se závislostí na vínu, leda že jedno z toho bude brzy vyhnáno!19

Posel Boží صلى الله عليه وسلم v hadísu od an-Nu’mána ibnu l-Bešíra رضي الله عنه říká:

إِنَّ الْحَلاَلَ بَيِّنٌ وَإِنَّ الْحَرَامَ بَيِّنٌ وَبَيْنَهُمَا مُشْتَبِهَاتٌ لاَ يَعْلَمُهُنَّ كَثِيرٌ مِنَ النَّاسِ فَمَنِ اتَّقَى الشُّبُهَاتِ اسْتَبْرَأَ لِدِينِهِ وَعِرْضِهِ وَمَنْ وَقَعَ فِي الشُّبُهَاتِ وَقَعَ فِي الْحَرَامِ كَالرَّاعِي يَرْعَى حَوْلَ الْحِمَى يُوشِكُ أَنْ يَرْتَعَ فِيهِ أَلاَ وَإِنَّ لِكُلِّ مَلِكٍ حِمًى أَلاَ وَإِنَّ حِمَى اللَّهِ مَحَارِمُهُ

Povolené je jasné a zakázané je jasné. Mezi nimi se nachází věci pochybné, o nichž mnoho lidí nic nezná. Kdokoli se pak vystříhá těchto pochybných záležitostí, ochrání svou víru i svou důstojnost. A kdokoli do těchto pochybných věcí upadne, ten upadne i do zakázaného, tak jako pastýř, který pase okolo zhakázaného okrsku a dříve či později naruší jeho hranice. Zdaž nemá každý král svůj zakázaný okrsek? A zdaž nejsou zakázaným okrskem Božím Jeho zákazy?20

Posel Boží صلى الله عليه وسلم také říká Wábisovi ibn Ma’bed رضي الله عنه:

استَفْتِ قلبَك. البِرُّ ما اطمأنّتْ إليه النَّفسُ، واطمأنّ إليه القلبُ، والإثمُ ما حاك في النَّفسِ وتردَّدَ في الصَّدرِ، وإن أفْتاك الناسُ وأَفْتَوْك.

Ptej se svého srdce. Dobrota je to, co ti přináší vnitřní smír. A hřích je to, co tě uvnitř tísní, co působí v tvé hrudi neklid, byť by ses tázal lidí na odpověď a oni ti ji poskytli.21

A Alláh ví nejlépe.

Na základě citovaných zdrojů odpověď sestavil: Alí Větrovec

  1. Viz al-Chattábí v Me’álimu s-sunen, 4/264.
  2. Viz Muhammed Amín aš-Šinkítí v Adwáu l-beján, 3/33.
  3. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2003.
  4. Viz Fethu l-Bárí, 10/56.
  5. O metodách dealkoholizace vína a o dealkoholizaci obecně viz ScienceDirect. Online: https://www.sciencedirect.com/topics/agricultural-and-biological-sciences/dealcoholization. O technikách a metodách dealkoholizace piva viz Alcohol-free beer: They want it all – they want less. Online na: https://www.gea.com/en/stories/alcohol-free-beer.jsp.
  6. Viz Fetáwe l-ledžneti d-dáima, 22/149, fetwa č. 20339.
  7. Viz Ibid., 22/147, fetwa č. 6774.
  8. Viz Ibn Rušd v al-Bidájetu l-mudžtehid, 1/461.
  9. Viz Ibn Hummám v al-Fethu l-kadír, 8/166.
  10. Viz Ibn Rušd v Ibidum.
  11. Viz an-Newewí v al-Medžmú’, 1/225.
  12. Viz al-Buhútí v al-Keššáfu l-kiná’, 1/187; a Ibn Kudáma v al-Mughní, 8/319.
  13. Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 3674; a Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3380 a 3381. Jako sahíh doložil al-Albání v Irwáu l-ghalíl, hadís č. 2385. Podobný hadís od Anase uvádí at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1295.
  14. Viz Medžmú’u l-fetáwá, 21/503
  15. Viz Fetáwe l-ledžneti d-dáima, 22/92.
  16. Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4031; Ahmed v Musnedu, hadís č. 5114 v delší verzi; at-Taberání v al-Mu’džemu l-awsatu, 8/179. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 6149.
  17. Uvádí Mullá ‘Alí al-Kárí v al-Asráru l-marfú’a, str. 105; a Tádžuddín as-Subkí v Tabakátu š-šáfi’íjeti l-kubrá, 6/332. Z hlediska nauky o hadísech uvádí Muhammed Násiruddín al-Albání, že coby hadís nemá toto podání žádný základ, viz Silsiletu l-ahádísi d-da’ífa, podání č. 113.
  18. Zaznamenal Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3385. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíh Suneni Ibn Mádža, hadís č. 2846.
  19. Zaznamenal an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 5666. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu Suneni n-Nesáí, hadís č. 5236.
  20. V této verzi ho uvádí Muslim v Sahíhu, hadís č. 1599. Podobný uvádí i al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 52.
  21. Zaznamenali Ahmed v Musnedu, hadís č. 18028; ad-Dárimí v Sunenu, hadís č. 2533; a at-Taháwí v Šerhu muškili l-ásár, 2139. Jako sahíh li-ghajrihi ho doložil al-Albání v Techrídžu Miškáti l-mesábíh, hadís č. 2705.