Než nadejde šest pohrom, díl 2.

January 12, 2024 January 7, 2024
a large clock on Abraj Al Bait

Vysvětlení tohoto hadísu islámskými učenci

„Předežeňte svými dobrými činy šest pohrom“ – Podle al-Munewího odkazuje na šestero jevů spadajících mezi tzv. znamení příchodu Soudného dne (arab. أشراط الساعة ašrátu s-sá’a či علامات الساعة ‘alámátu s-sá’a). Následuje výčet těchto šesti znamení.1 Podle as-San’áního to může znamenat, že následujících šest věcí ztíží konání dobra, anebo že za dané situace toto dobro Alláh nepřijme, anebo že tyto jevy dobrým skutkům zamezí. Také může jít o trest za to, že služebníci s konáním dobra otáleli.2

„vládu pošetilců“ – Podle al-Munewího je سفيه sefīh výraz pro „osobu nedostatečného rozumu, konající neuváženě.“3 Takoví lidé nejsou dle způsobilí pro vládní funkce.4

„množství milic“ – Podle al-Munewího je slovo شرط možno číst jako šurt i jako šerat. Označuje ty, kteří jsou pomahači moci. Nazváni jsou tak podle toho, že nesou jisté sdílené symboly (arab. أشراط ašrát), tedy znamení (arab. علامات ‘alámát) podle kterých se navzájem rozpoznávají.5 Jde podle něho o to, že takové milice režimních pohůnků ještě více umocňují nespravedlivost pošetilých vládců.6 Tito pomocníci nespravedlivých vládců se dobře poznají mezi sebou navzájem a posilují a znásobují své působení, jak uvádí as-San’ání.7 V současné arabštině slovo شرطة šurta označuje policii. Toto by ovšem nebyl přesný překlad, skutečný význam je v tomto hadísu mnohem širší, zahrnuje všechny, kteří se nějak účastní a podílejí na výkonu moci nespravedlivých režimů, všechny, kteří pomáhají a stráží vládce, ministry a ostatní v mocenských pozicích – řádná policie, různé milice, ozbrojené, pořádkové a silové složky, tajná policie, poradci apod.

„kupčení s mocenskými pozicemi“ – Podle al-Munewího jde o situaci, kdy je mocenská pozice směnným artiklem obchodování (arab. بيع bej’) což zahrnuje i koupi i prodej. K tomu dochází cestou úplatků a korumpování.8 Podle as-San’áního se jedná o obcházení spravedlnosti uplácením a protislužbami ve smyslu něco za něco.9

„lehkovážné prolévání krve“ – Al-Munewí říká, že taková vláda se svými pomahači a systémem devalvuje hodnotu lidského života, lidský život už nemá žádnou cenu ve společnosti a nemá ji ani majetek a důstojnost. V takovém prostředí nejenže nejsou prováděny šarí’ou stanovené fixní trestní sazby (arab. الحدود al-hudúd), nebo v případě vraždy právo odplaty (arab. قصاص al-kisás), dokonce za mnoho zločinů ani není nikdo hnán ke zodpovědnosti a potrestán jakoukoli jinou, lidmi stanovenou trestní sazbou.10 S rozvolněním sankce tedy souběžně klesá i hodnota nedotknutelnosti prolité krve.11 As-San’ání to vysvětluje jako prolévání krve bez jakýchkoli ohledu na následky, protože vrazi budou unikat spravedlnosti.12

„zpřetrhávání rodinných pout“ – To se podle al-Munewího děje špatným chováním k členům vlastní rodiny, tím, že jim člověk odepře své dobro a obrátí se k nim zády.13 Pouta v rodině se zpřetrhají, když jedni její členové ubližují druhým, anebo se jich neoprávněně zřeknou.14

,,mladíky stavějící se ke Koránu jako k píšťalám“ – Al-Munewí říká, že budou recitovat Korán, jakoby to byl text písně, na mnoho způsobů, melodií a variací. To bylo, jak říká, přítomno už v jeho době, navíc se v tom snažili jedni překonat jiné, způsobem, který není pro Korán vhodný a který vede k posouvání hlásek z míst jejich artikulace a ke krácení či prodlužování předepsaných délek tak, aby zapadly do kýžené melodie a rytmu.15 Podle as-San’áního budou upřednostňovat libozvučnost své recitace Koránu nad obsahem recitovaného. Může dle něj odkazovat jak na lidi mladé věkem, tak i na konvertity, co teprve nedávno přijali islám.16 V této pasáži se, jak smýšlí al-‘Azízí, objevuje výraz نشئا neš´en s významem „mladíky“ a v jiných verzích i výraz نشوا nešwen, jenž může vedle toho znamenat i „uchvácenost” či „horečné nadšení.”17

„natolik, že lidé je budou pouštět dopředu“ – Podle al-Munewího jim budou dávat přednost jakožto imámům společných modliteb na půdě jejich mešit jen proto, že recitují krásně a melodicky.18 Může to znamenat i snahu těchto lidí se skrze Korán obohacovat.19 As-San’ání toto vztahuje na vedení modliteb, kdy se vzpomínaní mladíci postaví do čela modlitebních shromáždění a povedou lidi v jejich modlitbách, aniž by sami měli ponětí o obsahu koránských pasáží, které během modliteb recitují.20

„byť by z nich oni tomu, co recitují, rozuměli nejméně.“ – Al-Munewí smýšlí, že je budou propagovat proto, že „jejich cílem je pouze užívat si krásu jejich intonace“ a nikoli rozmýšlet nad smyslem toho, co se jim recituje.21

As-San’ání říká:

„To ukazuje na zákaz upřednostňovat u imáma modlitby krásu hlasu před znalostí toho, co recituje. Samotná libozvučnost jeho recitace ještě není dostačujícím kritériem jeho výběru, dokud nerozumí islámsko-právním otázkám modlitby a nemá znalost toho, co recituje.“22

Ponaučení z tohoto hadísu

Citovaný hadís přináší mnoho ponaučení, z nichž nejdůležitější jsou tato:

  1. Sice panuje obecný trend, že každá následující doba blíže a blíže k poslednímu času (arab. آخر الزمان áchiru z-zemán) je složitější, děje se během ní více zla a je složitější zůstat dobrým a ctnostným člověkem, který koná bohulibé skutky. Z tohoto obecného trendu však existují četné konkrétní výjimky, jak dosvědčuje historie v nejednom případě. A trvá to tak dlouho, dokud nenastane těchto šest jevů. Pokud těchto šest jevů zmizí, společnost se napraví. Právě kvůli tomu je těchto šest zmíněno v kontextu spěchání s dobrými činy dříve, než těchto šest negativních jevů ve společnosti převládne.

  2. Obecně nelze tvrdit, že všechny jevy, které jsou zmiňovány jako znamení příchodu konce všech dní, jsou negativní, znameními příchodu Hodiny jsou i zmenšené vzdálenosti mezi lidmi a rozšíření schopnosti číst a psát, což jsou obecně pozitiva. Nicméně tento hadís jmenuje právě jevy veskrze zlé, protože na jejich nepřítomnosti závisí úspěch a dopady dobrého konání ve společnosti. Vláda pošetilých, podporovaná slepě loajálními a všehoschopnými ozbrojenci, eroze rodiny a vztahů mezi příbuznými, všudypřítomná korupce, zabíjení na každém kroku a povrchní přístup k náboženství jako k zábavnému prožitku nepochybnými negativy jistojistě jsou. A to hlavně proto, že jejich společným jmenovatelem je jednak ztrpčování života dobrým a dobro konajícím lidem a jednak ztěžování možnosti konat dobré činy a ve společnosti skrze ně pozitivně působit.

  3. Proto Posel Boží صلى الله عليه وسلم radí, aby si člověk s dobrými činy a bohulibými skutky pospíšil, než tato negativa nastanou.

  4. Naše dnešní doba důvěrně zná jak vládu neschopných pošetilců, tak i státní teror ze strany silových a ozbrojených složek nelegitimních režimů, stejně jako rozpad vztahů v rodině, korupci, zabíjení, či povrchnost a pokrytectví ve víře. To, co okolo sebe můžeme vidět, je jasný důkaz pravdivosti konkrétně a specificky poselství Muhammeda صلى الله عليه وسلم i islámské zvěsti lidstvu celkově a ve všeobecnosti.

  5. Moc a funkce patří do rukou schopných a rozumných, kteří ji umějí použít a využít ku prospěchu všech, a nikoli pošetilců, kteří nevědí, co sami se sebou, natož s mocenskou pozicí, která jim byla svěřena lidem jako celkem a kterou oni zneužívají pro své osobní tužby a cíle. Kdokoli svěřuje moc někomu, kdo si ji nezaslouží, zrazuje ummu islámu a brání šíření dobra ve společnosti.

  6. Silové pozice a ozbrojené složky mají být podřízeny cílům dobra a namířeny proti cílům zla, aby slovo Boží stálo nejvýše a aby byl ctěn Boží zákon. Pokud zdegenerují na obránce systému a své vlastní nadřazené pozice nad ostatními, dezertují ze strany Boží a zběhávají na stranu prokletého šejtána. Pak vzniká tyranský režim, v němž zlo jásá a dobro trpí.

  7. Majetek má být využit pro dobro, prokazování solidarity a spravedlnosti. Korupce je synonymem zkaženosti a nespravedlnosti, protože zcela vyprázdní obsah a smysl z jakéhokoli druhu zákonnosti. Každý si pak vymůže tolik, kolik je schopen podplácet a má tolik výsad, kolik si je jich schopen koupit. V takovém systému se postavení a hodnota člověka začnou měřit majetkem a penězi, nikoli jeho schopnostmi, dovednostmi a mravními kvalitami. Boháč je pak nejcennější, ať už je jakkoli špatný, ale chuďas naprosto bezcenný a určený k obětování pro nízké choutky movitějších, ať už je sám o sobě jakkoli dobrý.

  8. Dalším nutným krokem je propad ke zkáze a anarchii, končící popřením obecně nejvyšší hodnoty – lidského života. Když o svou cenu přijde jednotlivec coby lidská bytost, otevřou se stavidla záplavě vražd a zabíjení.

  9. Poslední hrází před zhoubnými vlivy okolí je ve společnosti rodina. Pakliže padne i rodina, pokud se zpřetrhají vztahy mezi příbuznými a pouta tmelící jedince do vyššího celku v rámci rodiny, padne i poslední bašta dobra a lidský jedinec zůstane kolabující společnosti vydán napospas, na milost a nemilost. Nemá už kam se ukrýt. Přichází o svůj poslední bezpečný přístav.

  10. Pokud se vyprázdní dokonce i obsah náboženských ideálů a víra se zredukuje na pouhopouhou formu a rituál, kterého smysl se ztratil, přestane být Boží Zjevení akčním programem společenské nápravy. Zůstane jen oddychovou aktivitou a estetickým prožitkem, bez jakýchkoli ambic mít úděl v dobrém činu a bez jakéhokoli dopadu na společnost. V takové situaci víra, která měla vést společnost po cestě dobra, už není schopna poskytnout věroučný a morální komfort ani společnosti, ani jedinci. Zkažením víry zkaženost okolí nejenže zachvátila veřejný společenský pořádek a následně, s rozpadem rodiny, i soukromý život jednotlivců, ale navíc se nyní dere i do jejich vnitřního světa, aby ho rozervala a přivedla tyto jedince do pekelných hlubin ještě na tomto světě, než budou po smrti navěky uvrženi do skutečného Pekelného Ohně. Ať nás Alláh před tímto ochrání. Ámín.

  11. I pokud se stane, že ve společnosti výše zmíněných šest klíčů zla otevře jeho brány, neznamená to, že má člověk rezignovat na konání dobra. Naopak, může mít naději, že jeho dobrý čin bude o to více odměněn u Alláha, ačkoli bude možná mít pramalý dopad a zřejmě nepomůže zvrátit celkový úpadek okolní společnosti a možná bude dokonce všemi vysmíván. Alláh však o to více ocení dobrý skutek toho, kdo pro něj nenašel mezi lidmi vůbec žádnou podporu a nebyl za to lidmi doceněn. Proto o Jeho spokojenost usilujme a na nevděk okolí nehleďme. Čekáme totiž pouze Jeho uznání. Ne uznání ubožáků okolo nás.

  1. Než nadejde šest pohrom, díl 1.
  2. Než nadejde šest pohrom, díl 2.
  1. Viz Fejdu l-kadír, 3/194.
  2. Viz at-Tenwíru šerhu l-Džámi’i s-saghír, 4/528-529.
  3. Viz Fejdu l-kadír, 3/194. Srov. as-San’ání v at-Tenwíru šerhu l-Džámi’i s-saghír, 4/528.
  4. Viz al-Munewí v at-Tejsír, 1/430.
  5. Viz Fejdu l-kadír, 3/194.
  6. Viz at-Tejsír, 1/430.
  7. Viz at-Tenwíru šerhu l-Džámi’i s-saghír, 4/528.
  8. Viz Fejdu l-kadír, 3/194. Srov. at-Tejsír, 1/430.
  9. Viz at-Tenwíru šerhu l-Džámi’i s-saghír, 4/528.
  10. Viz Fejdu l-kadír, 3/194.
  11. Viz at-Tejsír, 1/430.
  12. Viz at-Tenwíru šerhu l-Džámi’i s-saghír, 4/528.
  13. Viz Fejdu l-kadír, 3/194.
  14. Viz at-Tejsír, 1/430.
  15. Viz Fejdu l-kadír, 3/194.
  16. Viz at-Tenwíru šerhu l-Džámi’i s-saghír, 4/528.
  17. Viz as-Sirádžu l-muníru šerhu l-Džámi’i s-saghír, 3/3.
  18. Viz Fejdu l-kadír, 3/194.
  19. Viz at-Tejsír, 1/430.
  20. Viz at-Tenwíru šerhu l-Džámi’i s-saghír, 4/528.
  21. Viz Fejdu l-kadír, 3/194.
  22. Viz at-Tenwíru šerhu l-Džámi’i s-saghír, 4/528.