OTÁZKA: Jak se podle islámu stavět k trendům, objevujícím se například v některých proudech (post)moderní křesťanské teologie, v tzv. feministické teologii, kdy některé autorky (a autoři) oslovují Boha v ženském rodě, tedy Bůh je pro ně Ona?
ODPOVĚĎ:
OTÁZKA: Jak se podle islámu stavět k trendům, objevujícím se například v některých proudech (post)moderní křesťanské teologie, v tzv. feministické teologii, kdy některé autorky (a autoři) oslovují Boha v ženském rodě, tedy Bůh je pro ně Ona?
ODPOVĚĎ:
V prvé řadě si je nutno uvědomit, že Vznešený Alláh, Stvořitel veškerenstva a také nás všech, nepatří do žádné nadřazené kategorie. Není ani lidskou bytostí, ani andělem, ani duchovní bytostí ani ničím podobným. Je Jeden Jediný, Jedinečný a nic a nikdo Mu není podobno či s ním srovnatelné.
Vznešený Alláh pravil:
فَاطِرُ ٱلسَّمَـٰوَٰتِ وَٱلْأَرْضِ ۚ جَعَلَ لَكُم مِّنْ أَنفُسِكُمْ أَزْوَٰجًا وَمِنَ ٱلْأَنْعَـٰمِ أَزْوَٰجًا ۖ يَذْرَؤُكُمْ فِيهِ ۚ لَيْسَ كَمِثْلِهِۦ شَىْءٌ ۖ وَهُوَ ٱلسَّمِيعُ ٱلْبَصِيرُ
Stvořitel nebes a země, jenž učinil vám manželky vaše z vás samých a stvořil zvířata v párech, a tím vás rozmnožuje. A není nic, co by podobné Mu bylo a On slyšící je i jasnozřivý. (Šúrá: 11)
Alláh v tomto verši Sám Sebe popisuje osobním zájmenem هو huwe, tj. On,nicméně vzhledem k tomu, že se snaha připsat Mu pohlaví odmítá coby podoba modloslužebnictví, antropomorfizmu a připodobňování Stvořitele ke stvořenému, možno s jistotou konstatovat, že samotný fakt užití zájmena v mužském rodě nikterak nepropaguje mužský šovinizmus a patriarchální agendu. Alláha označujeme jako “Jeho” jen proto, že On Sám Sebe Sama takto označuje v Koránu. A nečiníme tak a nesmíme tak činit z žádného jiného důvodu.
Vznešený Alláh o Sobě hovoří jako o “Něm” také na dalších místech v Koránu, například zde:
قُلْ هُوَ ٱللَّـهُ أَحَدٌ ٱللَّـهُ ٱلصَّمَدُ لَمْ يَلِدْ وَلَمْ يُولَدْ وَلَمْ يَكُن لَّهُۥ كُفُوًا أَحَدٌۢ
Rci: “On – Bůh – je jedinečný, Bůh Sám o Sobě je věčný, neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo by Mu byl roven.” (Ichlás: 1-3)
V Koránu Alláh Sám Sebe tituluje výhradně s užitím mužského rodu. Příkladů takového užití zájmen v Koránu je bezpočet a bylo by příliš zdlouhavé je uvádět. Pro srovnání, ženským osobním zájmenem هي hije – ona – Alláh Sám Sebe neoznačuje na žádném místě v Koránu a takové označení není dohledatelné ani v jediném hadísu od Božího Posla صلى الله عليه و سلم.
Popisovat Alláha ženským zájmenem by bylo tvrzení o Alláhu něčeho, o čem nemáme ponětí, což je odsuzováno zde:
وَلَا تَتَّبِعُوا۟ خُطُوَٰتِ ٱلشَّيْطَـٰنِ ۚ إِنَّهُۥ لَكُمْ عَدُوٌّ مُّبِينٌ إِنَّمَا يَأْمُرُكُم بِٱلسُّوٓءِ وَٱلْفَحْشَآءِ وَأَن تَقُولُوا۟ عَلَى ٱللَّـهِ مَا لَا تَعْلَمُونَ
A nenásledujte stopy satanovy, vždyť on vaším nepřítelem je zjevným! On přikazuje vám jen špatnosti a hanebnosti, a abyste o Bohu říkali něco, o čem nemáte ponětí. (Bekara: 168-169)
قُلْ إِنَّمَا حَرَّمَ رَبِّىَ ٱلْفَوَٰحِشَ مَا ظَهَرَ مِنْهَا وَمَا بَطَنَ وَٱلْإِثْمَ وَٱلْبَغْىَ بِغَيْرِ ٱلْحَقِّ وَأَن تُشْرِكُوا۟ بِٱللَّـهِ مَا لَمْ يُنَزِّلْ بِهِۦ سُلْطَـٰنًا وَأَن تَقُولُوا۟ عَلَى ٱللَّـهِ مَا لَا تَعْلَمُونَ
Rci: Pán můj věru zakázal jen necudnosti veřejné i tajné, hřích a bezprávnou svévoli; a dále, abyste přidružovali k Bohu to, k čemu On neseslal oprávnění, a mluvili o Bohu to, o čem nemáte ponětí. (A’ráf: 33)
Alláh je tedy vznešenější nad to, aby Mu bylo připisováno pohlaví, protože je Jedinečný, Jeden a Soběstačný, povýšen je nad to, aby byl členem páru či aby měl družku/druha. Jeho oslovování v gramaticé kategorii mužského rodu je čistě věcí gramatické kategorie bez dalších implikací. Navíc, když přímo hovoří Sám o Sobě v Koránu a když o Sobě nechává hovořit Svého Posla صلى الله عليه و سلم v Sunně, je konzistentně a všude označován jako On. Principem výpovědí o vlastnostech Božích je bezvýhradné přijímání všeho toho, jak o Sobě hovoří Alláh v Koránu a jak o Něm hovoří Posel Boží صلى الله عليه وسلم v Sunně a zároveň absolutní popření čehokoli, co je s tím v jakémkoli rozporu.
Máme tedy oprávněný důvod se domnívat, že Vznešený Stvořitel Sám chce, abychom o Něm hovořili jako o Něm.
Tomu nasvědčuje vedle jiného i fakt, že připisování ženskosti či pohlaví obecně Bohu či Jeho andělům je odsuzovaná praktika modloslužebníků.
Tato praktika je odsuzována ve slovech Božích:
إِن يَدْعُونَ مِن دُونِهِۦٓ إِلَّآ إِنَـٰثًا وَإِن يَدْعُونَ إِلَّا شَيْطَـٰنًا مَّرِيدًا
A nevzývají vedle Něho nikoho než bytosti ženské a tak vzývají jen satana odbojného (Nisá: 117)
إِنَّ ٱلَّذِينَ لَا يُؤْمِنُونَ بِٱلْـَٔاخِرَةِ لَيُسَمُّونَ ٱلْمَلَـٰٓئِكَةَ تَسْمِيَةَ ٱلْأُنثَىٰ
A vskutku ti, kdož nevěří v život budoucí, anděly ženskými jmény nazývají (Nedžm: 27)
V neposlední řadě snaha některých feministek a feministů oslovovat Všemohoucího jako “Ji” odhaluje pokryteckost, licoměrnost a lživost celé feministické a genderové agendy. Sami její proponenti považují za trestuhodnou křivdu oslovovat osobu narozenou jako muže, která se cítí být ženou a identifikuje a prezentuje se výhradně takto i ve společnosti, zájmenem v mužském rodě a preferují pro ni zájmeno v ženském rodě, shodně jejím vlastním pocitům a osobnímu sebepojetí. Sami proponenti těchto módních výstřelků razí roztodivné novotvary pro ženské přechýlky názvů titulů, funkcí a povolání, aby zdůraznili, že hovoří o ženské osobě a byl zachován princip rodové rovnosti. Jsou to oni, kdo odmítají, aby se o rodičích dětí hovořilo jako o otci a o matce, jako o “něm” a o “ní.” Ale když Vznešený Stvořitel trvá na oslovení v gramatické kategorii mužského rodu, oni nerespektují Jeho úzus a projektují si do obrazu Boha své vlastní tužby a zcestné představy.
Islám ctí obě pohlaví ja
ko vznešená a navíc respektuje i jejich vrozenou a danou odlišnost. Vznešený Alláh praví:
وَلَهُنَّ مِثْلُ ٱلَّذِى عَلَيْهِنَّ بِٱلْمَعْرُوفِ ۚ وَلِلرِّجَالِ عَلَيْهِنَّ دَرَجَةٌ ۗ وَٱللَّـهُ عَزِيزٌ حَكِيمٌ
A ony mají pro sebe stejné právo jako oni podle zvyklosti, nicméně muži mají o stupeň výše zodpovědnosti – a Bůh je mocný, moudrý. (Bekara: 228)
Uvádí se anekdotická historka o jednom z učenců XX. století, šejchu Muhammedu al-Buhejním, se kterým se jistý muž přel o tom, že muži a ženy jsou si absolutně totožní a mají naprosto stejná práva i povinnosti ve všech ohledech. Šejch si trpělivě vyslechl jeho únavný monolog a potom mu řekl: “Madam, pustíte mne teď na chvíli ke slovu?” “Madam? Oslovujete mne v ženském rodě?” podivil se onen muž. Šejch mu odpověděl: “Pokud nejste schopni přijmout to, že i oslovení obou pohlaví budou jednaká a volně zaměnitelná, jak potom chcete horovat pro jednakost všeho ostatního?”
Odpovídal: Alí Větrovec