O promíjení

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.

Vznešený Alláh praví:

يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا

Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)

Milí bratři!

Vznešený Alláh praví:

وَلِلَّهِ الْأَسْمَاءُ الْحُسْنَىٰ فَادْعُوهُ بِهَا

Bohu náleží jména nejkrásnější; vzývejte Jej tedy jimi” (A’ráf: 180)

Abú Hurejra رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

إِنَّ لِلَّهِ تِسْعَةً وَتِسْعِينَ اسْمَا مِائَةً إِلاَّ وَاحِدًا مَنْ أَحْصَاهَا دَخَلَ الْجَنَّةَ

Věru Alláh má devětadevadesát přívlastků, o jeden méně než sto. Kdo je obsáhne svým poznáním, vstoupí do Ráje.1

Jedním z těchto překrásných Božích přívlastků je i Boží Jméno العفو al-‘Afúw, tj. Promíjející. Takto Alláh nazývá Sám Sebe v následujících verších:

إِنَّ اللَّهَ كَانَ عَفُوًّا غَفُورًا ‎

A Bůh je věru promíjející, odpouštějící.” (Nisá:43)

وَكَانَ اللَّهُ عَفُوًّا غَفُورًا ‎

A Bůh je promíjející, odpouštějící.” (Nisá:99)

Boží promíjení se na tomto světě odráželo a odráží v mnoha ohledech.

Alláh prominul pomýleným lidem z národa Proroka Músá/Mojžíše عليه السلام jejich uctívání zlatého telete:

وَإِذْ وَاعَدْنَا مُوسَىٰ أَرْبَعِينَ لَيْلَةً ثُمَّ اتَّخَذْتُمُ الْعِجْلَ مِن بَعْدِهِ وَأَنتُمْ ظَالِمُونَ ‎﴿٥١﴾‏ ثُمَّ عَفَوْنَا عَنكُم مِّن بَعْدِ ذَٰلِكَ لَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ ‎

A hle, uzavírali jsme úmluvu s Mojžíšem po čtyřicet nocí a vy pak jste za nepřítomnosti jeho si vzali tele a stali jste se nespravedlivými. Potom jsme vám vše odpustili doufajíce, že snad budete vděční.” (Bekara: 51-52)

Alláh propustil těm, kteří zrazovali sami sebe tím, že nedokázali vydržet původní předpis půstu:

أُحِلَّ لَكُمْ لَيْلَةَ الصِّيَامِ الرَّفَثُ إِلَىٰ نِسَائِكُمْ ۚ هُنَّ لِبَاسٌ لَّكُمْ وَأَنتُمْ لِبَاسٌ لَّهُنَّ ۗ عَلِمَ اللَّهُ أَنَّكُمْ كُنتُمْ تَخْتَانُونَ أَنفُسَكُمْ فَتَابَ عَلَيْكُمْ وَعَفَا عَنكُمْ ۖ فَالْآنَ بَاشِرُوهُنَّ وَابْتَغُوا مَا كَتَبَ اللَّهُ لَكُمْ ۚ وَكُلُوا وَاشْرَبُوا حَتَّىٰ يَتَبَيَّنَ لَكُمُ الْخَيْطُ الْأَبْيَضُ مِنَ الْخَيْطِ الْأَسْوَدِ مِنَ الْفَجْرِ ۖ ثُمَّ أَتِمُّوا الصِّيَامَ إِلَى اللَّيْلِ

Jest vám dovoleno přiblížit se v noci postní k manželkám svým – ony jsou pro vás oděvem a vy jste oděvem pro ně. Bůh poznal, že křivdíte sami sobě, avšak obrátil se k vám a odpustil vám. Nyní tedy souložte s nimi a usilujte o to, co Bůh vám předepsal. Jezte a pijte až do chvíle, kdy od sebe rozeznáte bílou a černou nit na úsvitu, potom dodržujte plný půst až do noci.” (Bekara: 187)

Berá´a رضي الله عنه uvádí, že v začátcích předpisu půstu platilo, že pokud by někdo po času přerušení půstu zaspal, ale ještě se nenajedl, nebylo mu už dovoleno danou noc, ani celý následující den, vůbec nic sníst, až do dalšího iftáru. Jeden z Prorokových صلى الله عليه وسلم společníků žádné jídlo doma neměl a usnul dříve, než se najedl. Nazítří vysílením omdlel. Poté, co se o události dozvěděl Posel Boží صلى الله عليه وسلم, byl jako odpověď k velké radosti věřících seslán tento verš.2

Alláh také promíjí těm, kteří objektivně nemají žádnou možnost podniknout hidžru:

إِلَّا الْمُسْتَضْعَفِينَ مِنَ الرِّجَالِ وَالنِّسَاءِ وَالْوِلْدَانِ لَا يَسْتَطِيعُونَ حِيلَةً وَلَا يَهْتَدُونَ سَبِيلًا ‎﴿٩٨﴾‏ فَأُولَٰئِكَ عَسَى اللَّهُ أَن يَعْفُوَ عَنْهُمْ ۚ وَكَانَ اللَّهُ عَفُوًّا غَفُورًا ‎

Jen utištěným mužům, ženám a dětem, kteří nemohli použít žádného plánu k vystěhování a nemohli nalézt správnou cestu, Bůh možná vymaže viny jejich, neboť Bůh je odpouštějící, milostivý.” (Nisá: 98-99)

Po bitvě na Uhudu Alláh prominul těm střelcům, kteří neuposlechli rozkazu Posla Božího صلى الله عليه وسلم:

وَلَقَدْ عَفَا عَنكُمْ

a věru vám již nyní prominul” (Áli ‘Imrán: 152)

Tj. aby se už netrápili ze smrti a zranění svých druhů a aby pocítili slast Božího prominutí.

Další podobou Božího promíjení jsou brány pokání, které zůstávají stále otevřené, o čemž svědčí mnoho koránských pasáží:

قُلْ يَا عِبَادِيَ الَّذِينَ أَسْرَفُوا عَلَىٰ أَنفُسِهِمْ لَا تَقْنَطُوا مِن رَّحْمَةِ اللَّهِ ۚ إِنَّ اللَّهَ يَغْفِرُ الذُّنُوبَ جَمِيعًا ۚ إِنَّهُ هُوَ الْغَفُورُ الرَّحِيمُ

Rci: “Služebníci moji, kteří jste se dopustili přestupků proti sobě samým, neztrácejte naději v milosrdenství Boží, vždyť Bůh věru odpouští viny všechny – On odpouštějící je i smilovný.” (Zumer: 53)

وَهُوَ الَّذِي يَقْبَلُ التَّوْبَةَ عَنْ عِبَادِهِ وَيَعْفُو عَنِ السَّيِّئَاتِ وَيَعْلَمُ مَا تَفْعَلُونَ

On je ten, jenž od služebníků Svých pokání přijímá a špatné skutky jim odpouští a dobře ví, co konáte.” (Šúrá: 25)

Abú Hurejra رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

لَلَّهُ أَشَدُّ فَرَحًا بِتَوْبَةِ أَحَدِكُمْ مِنْ أَحَدِكُمْ بِضَالَّتِهِ إِذَا وَجَدَهَا ‏

Věru Alláh se raduje pokání kohokoli z vás více, nežli se kdokoli z vás raduje, když nalezne svého zaběhlého velblouda.3

Upřímnému kajícníkovi se jeho předchozí hříchy promění v dobré skutky, pakliže se kaje skutečně ryze a opravdově.

Vznešený Alláh praví

إِلَّا مَن تَابَ وَآمَنَ وَعَمِلَ عَمَلًا صَالِحًا فَأُولَٰئِكَ يُبَدِّلُ اللَّهُ سَيِّئَاتِهِمْ حَسَنَاتٍ ۗ وَكَانَ اللَّهُ غَفُورًا رَّحِيمًا ‎

kromě těch, kdož pokání činili, uvěřili a zbožné skutky konali. A takovým Bůh špatné skutky jejich za dobré vymění, vždyť Bůh odpouštějící je a slitovný.” (Furkán:70)

Existuje snad větší a zřejmější podoba Božího prominutí?

‘Amr ibn ‘Abesa رضي الله عنه vypráví, že k Poslu Božímu صلى الله عليه وسلم přišel stařec opírající se o svou hůl a pravil: “Posle Boží! Věru jsem se dopustil bezpočtu ohavností a hanebností. Bude mi odpuštěno?”

Posel Boží mu odpověděl:

ألستَ تَشهَدُ أنْ لا إلهَ إلّا اللهُ؟

Cožpak jsi ty nedosvědčil, že nic kromě Alláha nemá nárok na uctívání?

“Ovšemže,” odpověděl stařec a dodal: “A taktéž dosvědčuji, že ty jsi Jeho Poslem.”

Posel Boží صلى الله عليه وسلم mu na to odvětil:

قد غُفِرَ لك غَدَراتُكَ وفَجَراتُكَ.

Tvé ohavnosti a hanebnosti už ti byly odpuštěny.4

Boží prominutí se také projevuje i na onom světě. V hadísu od ‘Abdulláha ibn Omara رضي الله عنهما se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

يُدْنَى الْمُؤْمِنُ مِنْ رَبِّهِ ـ وَقَالَ هِشَامٌ يَدْنُو الْمُؤْمِنُ ـ حَتَّى يَضَعَ عَلَيْهِ كَنَفَهُ، فَيُقَرِّرُهُ بِذُنُوبِهِ تَعْرِفُ ذَنْبَ كَذَا يَقُولُ أَعْرِفُ، يَقُولُ رَبِّ أَعْرِفُ مَرَّتَيْنِ، فَيَقُولُ سَتَرْتُهَا فِي الدُّنْيَا وَأَغْفِرُهَا لَكَ الْيَوْمَ ثُمَّ تُطْوَى صَحِيفَةُ حَسَنَاتِهِ

Věřící bude přiblížen ke svému Pánu” – či jak říká Hišám, “věřící se přiblíží” – “až ho Alláh zahalí závojem od Něj, načež bude přiměn doznat své hříchy: “Doznáváš se, že ses dopustil toho a toho hříchu?” Věřící odpoví: “Ano, doznávám.” A ještě jednou to zopakuje. Na to mu Alláh řekne: “Přikryl jsem tvůj hřích na světě vezdejším a odpouštím ti ho i dnes.” A pak mu bude dán záznam jeho dobrých skutků.5

(…)

Služebníci Boží!

Kdo jinému promine, tomu bude v Soudný den prominuto taktéž, neboť odměna je shodná druhu skutku.
Huzejfa رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

‏ أُتِيَ اللَّهُ بِعَبْدٍ مِنْ عِبَادِهِ آتَاهُ اللَّهُ مَالاً فَقَالَ لَهُ مَاذَا عَمِلْتَ فِي الدُّنْيَا – قَالَ وَلاَ يَكْتُمُونَ اللَّهَ حَدِيثًا – قَالَ يَا رَبِّ آتَيْتَنِي مَالَكَ فَكُنْتُ أُبَايِعُ النَّاسَ وَكَانَ مِنْ خُلُقِي الْجَوَازُ فَكُنْتُ أَتَيَسَّرُ عَلَى الْمُوسِرِ وَأُنْظِرُ الْمُعْسِرَ ‏.‏ فَقَالَ اللَّهُ أَنَا أَحَقُّ بِذَا مِنْكَ تَجَاوَزُوا عَنْ عَبْدِي

K Alláhu bude předveden jeden z jeho služebníků, kterého Alláh obdařil velkým majetkem. Alláh se ho zeptá: “Cos dělal na tomto světě?” Posel Boží صلى الله عليه وسلم podotkl: “A před Alláhem žádné ani slovo neukryjete,” načež pokračoval: “Dotyčný odpoví: “Ó Pane, dal jsi mi ze Svého majetku a já jeho prostřednictvím obchodoval s lidmi. Měl jsem vlastnost být vstřícný, ulehčoval jsem svým dlužníkům a odkládal jsem splátky tomu, kdo se ocitl v nouzi.” Alláh na to odvětí: “Já jsem ještě přednější takto učinit, nežli ty, abych prominul svému služebníkovi!6

Kdo jiným promíjí, toho si Alláh zamiluje, jak říká:

وَالْعَافِينَ عَنِ النَّاسِ ۗ وَاللَّهُ يُحِبُّ الْمُحْسِنِينَ ‎

… a promíjejí lidem. Bůh věru miluje ty, kdož dobro činí,” (Áli ‘Imrán: 134)

Promíjet je znakem bohabojnosti, neboť Alláh v kontextu vracení věna při rozvodu praví:

وَأَن تَعْفُوا أَقْرَبُ لِلتَّقْوَىٰ

A prominout to je blíže k bohabojnosti.” (Bekara: 237)

Kdo jiným promíjí, ten získává na osobní cti, neboť Posel Boží صلى الله عليه وسلم říká:

وَمَا زَادَ اللَّهُ عَبْدًا بِعَفْوٍ إِلاَّ عِزًّا

Alláh za promíjení druhým Božímu služebníkovi nepřidá ničeho, nežli osobní cti.7

Promíjet jiným přináší také nesmírnou odměnu, shodně Božím slovům:

فَمَنْ عَفَا وَأَصْلَحَ فَأَجْرُهُ عَلَى اللَّهِ

Ten, kdo promíjí a o nápravu se snaží, toho odměna je u Boha” (Šúrá: 40)

Posel Boží صلى الله عليه وسلم mnoho prosil Alláha o to, aby mu prominul. ‘Abdulláh ibn Omar رضي الله عنهما od něj uvádí následující prosbu:

اللَّهمَّ إنِّي أسألُكَ العفوَ والعافيةَ، في الدُّنيا والآخرةِ، اللَّهمَّ إنِّي أسألُكَ العفوَ والعافيةَ، في دِيني ودُنيايَ، وأهلي ومالي، اللَّهمَّ استُرْ عَوراتي، وآمِنْ رَوعاتِي، اللَّهمَّ احفَظْني من بينِ يديَّ، ومن خلفي، وعن يميني، وعن شمالي، ومن فَوقِي، وأعوذُ بعظمتِكَ أن أُغْتالَ مِن تحتي

Bože, prosím Tě o prominutí a o pohodlí na tomto i na onom světě, ó Bože, prosím tě o prominutí a o pohodlí ve věcech náboženských i světských, v tom, co se týká mé rodiny i mého majetku. Bože, přikryj mou hanbu a ušetř mne muk, ó Bože, ochraňuj mne před tím, co je přede mnou, tím, co je za mnou, tím, co je napravo i nalevo ode mne i před tím, co je nade mnou. A utíkám se k Tvému majestátu, aby mne nic nezasáhlo zespodu.8

A my prosíme Alláha o totéž, oč prosil i Jeho Posel صلى الله عليه وسلم. Ámín.

  1. Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenal al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2736; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2677. Obsáhne je poznáním (arab. أحصاها ahsáhá) znamená zná je nazpamněť, dovede je vyjmenovat a pochopí jejich smysl a význam.
  2. Tak uvádí al-Buchárí ve svém Sahíhu, hadís č. 1915.
  3. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2675. Tj. pokud byste ho v poušti nenalezli, byli byste odsouzeni k jisté smrti, proto se radujete, že jste zachráněni.
  4. Zaznamenal Ahmed v Musnedu, hadís č. 19432 a toto je jeho verze, jako sahíh dle podpůrných podání jej ve své revizi Ahmedova Musnedu uvádí Šu’ajb al-Arnáút; dále jej uvádí Ibn Abi d-Dunjá v Husnu z-zanni bi-lláh, podání č. 144; a at-Taberání v Musnedu š-šámíjín, hadís č. 3500.
  5. Muttefekun ‘alejhi. Zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 4685 a toto je jeho verze; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2768.
  6. Zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 1560.
  7. Jako součást delšího hadísu od Abú Hurejry zaznamenal Muslim v Sahíhu, hadís č. 2588.
  8. Zaznamenali Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 5074; an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 5530; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3871; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 4785. Jako sahíh ho doložil al-Albání v Sahíhu t-terghíb, hadís č. 659.