O půstu jako všeobecném dobru

Logo XXL

بسم الله الرحمان الرحيم

Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.

Vznešený Alláh praví:

يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا اللَّهَ حَقَّ تُقَاتِهِ وَلَا تَمُوتُنَّ إِلَّا وَأَنتُم مُّسْلِمُونَ

Vy, kteří věříte! Bojte se Boha bázní, jež Mu přísluší, a neumírejte jinak, než když jste se do vůle Jeho odevzdali!” (Áli ‘Imrán: 102)

Milí bratři v islámu!

Vznešený Alláh praví:

وَأَن تَصُومُوا خَيْرٌ لَّكُمْ ۖ إِن كُنتُمْ تَعْلَمُونَ

A postit se je pro vás lepší – jste-li vědoucí.“ (Bekara: 184)

V jiném verši chválí postící se a nazývá je těmi, kteří oslavují Alláha:

التَّائِبُونَ الْعَابِدُونَ الْحَامِدُونَ السَّائِحُونَ الرَّاكِعُونَ السَّاجِدُونَ الْآمِرُونَ بِالْمَعْرُوفِ وَالنَّاهُونَ عَنِ الْمُنكَرِ وَالْحَافِظُونَ لِحُدُودِ اللَّهِ ۗ وَبَشِّرِ الْمُؤْمِنِينَ ‎

Kající se, uctívající, chválící, oslavující, sklánějící se, poklekající, přikazující vhodné a zakazující zavrženíhodné, dodržující ustanovení Boží… Oznam věřícím zvěst radostnou!“ (Tewba: 112)

Prožíváme čas půstu, čas obrovského dobra – recitace Koránu, vzpomínání, chválení a oslavování Alláha, kdy se člověk snaží co nejvíce přiblížit k Alláhovi dobrými skutky, denním půstem a nočními modlitbami.

Z toho, co bylo řečeno, když uplyne jeho první třetina, je nejvhodnější asi tato prosba: „Ó Pane, jestliže jsme během prvních deseti dní Ramadánu nekonali tolik, kolik jsme měli, dopřej nám, abychom ve dnech, které nám zbývají, konali lépe a pomoz nám vykonat co nejvíce dobrých skutků.

Víme, že půst není jen zdržování se jídla a pití. Půst nastává jen tehdy, když se člověk zdržuje hříšného jednání, hříšných a zbytečných slov i pohledu na to, co je zakázané.

Imám az-Zehebí řekl:

Věřící se shodují na tom, že ten, kdo bez oprávněného důvodu, jako je nemoc, zanechá půstu, je horší než cizoložník nebo člověk závislý na alkoholu.1

Půst, je-li provázen hříchy, neplní svůj účel. Proto Abú al-‘Álija řekl: „Postící se stále uctívá svého Pána, dokud nikoho nepomluví, i kdyby spal na své posteli.2

Ibn al-Džawzí uvádí, že právě Ramadán je jedním z největších důvodů odpuštění hříchů. Jeho důkazem je hadís o odměně za půst. Od Abú Hurejry رضي الله عنه se uvádí, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

مَن صامَ رَمَضانَ إيمانًا واحْتِسابًا غُفِرَ له ما تَقَدَّمَ مِن ذَنْبِهِ

Kdo se bude postit v Ramadánu s upřímnou vírou a nadějí, tomu budou odpuštěny jeho předchozí hříchy.3

Nezapomínejme také na to, že půst je pilířem islámu, ale až čtvrtým, zatímco modlitba je druhým pilířem. Nenarušujme svůj půst tím, že zanedbáme modlitby. Vězme, že u pravých věřících se během měsíce Ramadánu spojují dvě podoby vnitřního džihádu – boje proti vlastnímu já: denní džihád v podobě půstu a noční v podobě modlitby. Kdo tyto dva aspekty spojí, získá onu nesmírnou odměnu, o níž byla řeč ve výše citovaném hadísu.

Ramadán je měsícem pokání a upřímného návratu k Alláhu. Je měsícem přijetí dobrých činů. Proto si svůj půst nekažme hřešením, abychom z něj neměli jen žízeň, hlad a únavu. A vězme, že Alláh náš půst nepotřebuje, neboť On je naprosto Soběstačný. To my jsme ti potřební, kteří potřebují Jeho! V srdci je totiž hlad, který nedokáže utišit nic kromě víry. A v duši je chudoba, kterou nedokáže odstranit nic kromě konání těch nejlepších skutků.

(…)

Služebníci Boží!

Vznešený Alláh praví:

فَمَن تَطَوَّعَ خَيْرًا فَهُوَ خَيْرٌ لَّهُ

Kdo však dobrovolně učiní více dobrého, bude to přičteno k jeho dobru.“ (Bekara: 184)

Jsou tři skutky, které v Soudný den přinesou nesmírnou odměnu, jež není ohraničená a pouze Alláh ví, jak veliká bude:

Odpouštět a promíjet druhým lidem. Vznešený Alláh řekl:

فَمَنْ عَفَا وَأَصْلَحَ فَأَجْرُهُ عَلَى اللَّهِ

Kdo odpouští a usiluje o nápravu, toho odměna je u Alláha.“ (Šúrá: 40)

Trpělivost. Vznešený Alláh říká:

إِنَّمَا يُوَفَّى الصَّابِرُونَ أَجْرَهُم بِغَيْرِ حِسَابٍ

A trpělivým bude dána jejich odměna v plné míře bez počítání.“ (Zumer: 10)

Půst. Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:

كُلُّ عَمَلِ ابْنِ آدَمَ له إلّا الصَّوْمَ، فإنَّه لي وأنا أجْزِي به

Každý čin syna Adamova je pro něj, kromě půstu. Ten je Můj a Já za něj odměňuji.4

Během tohoto vznešeného měsíce očistěme své srdce od zloby a závisti. Jednoho ze zbožných předků se zeptali: „Jak jste dočkávali ramadánu?” Odpověděl: „Nikdo z nás se neodvážil dočkat měsíce ramadánu a zároveň ve svém srdci krýt zlost vůči některému ze svých bratří.

Prosíme Alláha v tento vznešený ramadánský pátek, aby přijal náš půst, naše modlitby, naše prosby i všechny naše dobré činy a učinil nás těmi, kterým bude během něj odpuštěno. Ámín!

  1. Viz al-Kabá’ir, str. 64.
  2. Zaznamenal Ibn Radžeb v Latáifu l-me’árif, str. 157.
  3. Muttafakun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 2014; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 760.
  4. Muttafakun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 5927; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1151.