بسم الله الرحمان الرحيم
Chvála Alláhu dž.š., jen Jeho uctíváme, o pomoc a o správné vedení žádáme. Kdo veden je Alláhem, nebude nikým sveden z cesty a bloudícího nevyvede nikdo, než On. Dosvědčuji, že není božstva kromě Boha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صل الله هليه وسلمje jeho Služebník a Posel, vždy pravdomluvný a důvěryhodný. Bůh žehnej jemu, jeho rodu, společníkům, pravověrným chalífům a všem jeho následovníkům. Připomínejme si bohabojnost, dodržujme všechny příkazy naší víry a jděme přímo. Alláh dž.š. zjevil nejlepším slovem (ve významu): Vy, kteří jste uvěřli, bojte se Boha skutečnou bohabojností a neumírejte jinak, než jako muslimové (Álu ‘Imrán:102). A nejlepším vedením je Muhammedovo صل الله هليه وسلم, jenž pravil: „Nejhorší věcí jsou novoty ve víře a každá novota ve víře je zhoubná inovace, každá zhoubná inovace je bludem a každý blud je v ohni.“
A potom, milí bratři a sestry, Alláh zjevil ve významu: Bůh sám svědčí, že není božstva kromě Něho; a dosvědčují to i andělé a ti, jimž dáno bylo vědění. (Álu Imrán:18). Vězte že každý alespoň trochu rozumný člověk v nějakou chvíli hloubá nad smyslem své existence a nad účelem svého bytí. Mějte na paměti, že není účelu lidského bytí ani poznání tohoto účelu bez podřízení se vůli Boží. Kdo je nevěřící, cítí prázdnotu a vnitřní neklid, který ho činí štvancem a tento člověk má potřebu se k něčemu upnout. Pakliže se upne k čemukoli jinému, než k Boží víře islámu, stává se jízdním dobytčetem tužeb svých, nebo tužeb někoho jiného. Opravdová svoboda a opravdové poznání je pouze v islámu, Buďme vděčni Alláhu dž.š. za tento dar. Alláh zjevil (ve významu): Nabídli jsme zůstavek nebesům, zemi i horám, ale ony odmítly je nésti a zalekly se ho; a vzal je na sebe člověk, ačkoli je nespravedlivý a nevědomý. (Ahzáb:72) Ibn Abbás pod zůstavkem vyrozuměl pokornost vůči Stvořiteli a dodal, že již navečer toho dne Adam učinil první chybu. Mudžáhid, Se’íd bin Džubejr, Dehhák a Hasan al-Basrí tím myslí povinnosti. Ibn Kesír vysvětluje: „Všechna tato tvrzení nejsou v protikladu, nýbrž se svádějí na to, že zůstavkem jsou povinnosti, příkazy a zákazy pod hlavní podmínkou ve znění: Kdo je vykoná, bude odměněn a kdo je zanedbá, bude potrestán. Člověk tento zůstavek přijal, navzdory své nevědomosti a slabosti, kromě těch, kteří jsou správně vedeni a těm Alláh nechť pomáhá.“ Nalézáme tedy následující účely poslání člověka na tomto světě:
- Uctívání, pokornost a slavení Alláha. Alláh zjevil: A džiny a lidi jsem jedině proto stvořil, aby Mne uctívali, (Záríját:56) To ne proto, že by Alláhu bylo naše uctívání zapotřebí, nebo že by mu škodily naše hříchy, On je Největší a dalek je od toho, budiž slaven Nejvyšší. Proto, že jde o jeho právo a o náš závazek vůči Němu. Uctíváme Jej a koříme se před ním, protože jsme poznali, kdo je On, náš Stvořitel a Pán, který nás povinuje. Uctíváme jej pro získání Jeho spokojenosti a odměny a pro odvrácení Jeho hněvu a trestu. Uctíváním Alláha není jen modlitba, není jím jen půst, nebo sadaka, nebo zikr. Je jím každý upřímně vykonaný dobrý čin, který je v souladu s praxí Posla Božího صل الله هليه وسلم, který řekl: „Mé ummě byly dány tři, které nebyly dány jinému národu. Dán jim je půst v ramadánu. Celá země je jim učiněna modlitebnou. Skrze úmysl se každý jejich čin stává uctíváním.“ Sahíh dle Ahmeda.
- Alláh si vyvolil lidský rod nad ostatní tvory. Věru jsme milostí Svou syny Adamovy poctili a na pevnině i na moři jsme je nosili a obživu jsme jim uštědřili výtečnou a před mnohými z těch, jež jsme stvořili, přednost jsme jim dali významnou. (Isrá´:70) Alláh nám Svou milostí dal smysly, kterými vnímáme a rozum, kterým chápeme. Ibn Kesír říká: „To jsou užitky pro ně a tím odlišují věci, rozpoznávají jejich vlastnosti, dobré a zlé, ve smyslu víry i vezdejšího světa. Na souši využívají zvířata, koně i mezky a na moři velké i malé lodi. Tímto Alláh preferuje lidský rod nad všemi ostatními stvořeními.“ Jako ve verši: Což neviděli, že jsme pro ně stvořili – mezi tím, co ruce Naše udělali – též dobytek, nad nímž vládci jsou? (Já Sín:71) Člověk je tedy vládcem na zemi.
- S tímto úzce souvisí i poslední fakt a to, že člověk je zodpovědným Božím náměstkem. Přijal břímě uctívání a bude za něj odměněn. Byl vyvolen jako vládce a správce světa a bude na to také tázán. Veškerá odpovědnost za směřování světa, jestli jej moudře a hospodárně využije, či jej zničí ve vzájemných válkách, či v honbě za mrzkým ziskem, leží na jeho rukou. Posel Boží صل الله هليه وسلم řekl: “Vy všichni jste pastýři a každý pastýř bude zodpovědný za své stádo. Vládce je pastýřem, muž je pastýřem své rodiny, žena je pastýřkou domu svého muže a jeho dětí. Takto vy všichni jste pastýři a vy všichni jste zodpovědní za své stádo.” Obecně přijímaný na autoritu Ibn Omara. Není odpornějšího tvora, než je tyran a není příkladnějšího tvora, než je dobrý a spravedlivý vládce. Takový vládce se nenechá ovlivnit sobeckým chtíčem svým, ani svých poddaných, ani celé lidské společnosti, dodržuje zákony Boží a nikoli uzurpátorské zákony lidské a nesleví z nich ani o píď, neboť si je vědom slov Božích: Ti pak, kdož nesoudí podle toho, co Alláh seslal, jsou popírači víry. (Máida:44) A nejlepším příkladem toho byli pravověrní chalífové, lidé, kteří si kladli za vinu i to, když si oslík tisíce kilometrů daleko podvrtnul nohu, protože chápali, že špatný stav cesty je jejich vinou. To byli lidé, kteří pochopili smysl vůdcovství, předáctví a péče o svět, který jim byl svěřen a který jim, ač vladařům, nepatří. Dodržujme tedy příkazy islámu a postihneme mír. Mír ve vztahu k Alláhu, k sobě samým, mezi sebou navzájem i vůči životnímu prostředí, které nás obklopuje.
Milí bratři a sestry! Vybízím vás k přemýšlení a rozjímání nad tím, co jsme zde řekli. I náš rozum je svěřenou věcí, kterou nesmíme zanedbat a nezanedbat jej znamená jej používat. Alláh zjevil: Toto je Písmo požehnané, jež jsme seslali tobě, aby lidé o jeho znameních přemýšleli a aby si je rozmyslem nadaní připomínali. (Sád:29) I přemýšlení může být uctíváním. Posel Boží صل الله هليه وسلم recitoval: „Ve stvoření nebes a Země a ve střídání noci i dne jsou vskutku znamení pro rozumem obdařené“ (Álu ‘Imrán:190) a řekl: „Těžko tomu, kdo zarecituje tato slova a nerozmýšlí o nich.“ Zaznamenal Ibn Hibbán od ‘Attá jako sahíh. Omar bin Abdulazíz řekl: „Rozmýšlet o dobrodiní Božím je jedno z nejcennějších uctívání.“ Nad vším, co vidíte, slyšíte a dostane se k vám přemýšlejte a uvažujte nad tím, jak vypadá dění kolem vás z islámské perspektivy. Zakončujeme Božími slovy, která byla zjevena proroku Muhammedovi صل الله هليه وسلم jako poslední, několik dní před jeho smrtí: A bojte se toho dne, v němž k Bohu se navrátíte, kdy duše každá bude odměněna podle toho, co si vysloužila, a kdy lidem nebude ukřivděno. (Bekara:281)
Prosíme Alláha o podporu a správné vedení. Pane náš, ulehči nám naše břemeno a odměň nás svou odměnou, Tys věru dárce největší. Ámín.