Abú Hurejra رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم poradil:
تَعَوَّذُوا بِاللَّهِ مِنْ جَهْدِ الْبَلاَءِ، وَدَرَكِ الشَّقَاءِ، وَسُوءِ الْقَضَاءِ، وَشَمَاتَةِ الأَعْدَاءِ
„Utíkejte se k Alláhu před nesnesitelnými nesnázemi, údery pohrom, ranami osudu a škodolibostí nepřátel.“1
Uvádí se, že zatímco Abu d-Derdá رضي الله عنه jednou seděl v mešitě, přiběhli za ním vyděšení lidé a zakřičeli: „Abu d-Derdo! Shořel ti celý dům! Úplně celý!“
Abu d-Derdá s ledovým klidem odvětil: „Při Alláhu přísahám, že neshořel.“
„Ale ano, shořel,“ trvali na svém příchozí.
„A já vám při Alláhu přísahám, že shořet nemohl,“ nenechal se vyvést z míry Abu d-Derdá.
Lidé se tedy obrátili nazpět a vydali se ke spáleništi, kde právě utichal příšerný požár. Shledali, že oheň pohltil celou ulici. Nic nezůstalo. A zastavil se teprve u jednoho domu. Ten dům skutečně patřil Abu d-Derdovi.
Sám Abu d-Derdá je ani nenásledoval, aby se sám přesvědčil, zda jeho dům opravdu stále stojí na svém místě. Byl si totiž naprosto jist, že jeho domu se nic špatného stát nemohlo.
Lidé se podiveně vrátili zpět do mešity za ním, aby se ho zeptali: „Co tě přimělo k tomu, žes trval na tom, že tvůj dům neshořel tak, jako všechny ostatní v ulici?“
Abu d-Derdá jim odpověděl: „Posel Boží صلى الله عليه وسلم mne naučil nějakým slovům, která, pokud je budu opakovat, nedotkne se mne žádná újma. A jeho slova jsou jistojistě pravdivá.“ A potom jim přednesl tuto prosbu:
اللَّهُمَّ إِنِّي أَعُوذُ بِكَ مِنَ الْهَمِّ وَالْحَزَنِ، وَالْعَجْزِ وَالْكَسَلِ، وَالْجُبْنِ وَالْبُخْلِ، وَضَلَعِ الدَّيْنِ، وَغَلَبَةِ الرِّجَالِ
„Ó Bože, utíkám se k Tobě před starostmi a zármutkem, neschopností a leností, před zbabělostí a lakotou, před těžkým zadlužením a před zdrcující převahou jiných lidí!“2
Potom dodal: „A já jsem právě tuto prosbu dnes ráno opakoval.“3
Toto není jediný případ, kdy někdo z Prorokových صلى الله عليه وسلم společníků přímo svým životem dosvědčil moc této prosby a nezlomnost ochrany, kterou Alláh poskytuje.
Abú Umáma al-Báhilí رضي الله عنه uvádí, že jej velmi trápily obrovské dluhy, které nedokázal zplácet. Seděl proto zkroušený v mešitě a když se ho Posel Boží صلى الله عليه وسلم zeptal, co ho trápí, pověděl mu o svém problému. Na to mu Prorok poradil opakovat tu samou prosbu, kterou opakoval i Abu d-Derdá.
Abú Umáma dodal: „Prosil jsem tedy Alláha těmito slovy. Alláh ze mne sňal mou těžkost a umožnil mi mé dluhy splatit.“4