Praxe selef v Ramadánu

Logo XXL

 Podání o tom, jak se naši zbožní předkové stavěli k tomuto velikému měsíci jsou četná, uvedeme jen několik nejžárnějších příkladů.

 Podání o tom, jak se naši zbožní předkové stavěli k tomuto velikému měsíci jsou četná, uvedeme jen několik nejžárnějších příkladů.

Naši zbožní předkové již půl roku dopředu prosili Alláha, aby se mohli dožít ramadánu. Poté dalšího půl roku prosili, aby jejich činy byly přijaty.
Abdul’azíz ibn Dawúd pravil: „Nalezl jsem je usilovně konající činy uctívání. Když je vykonali, byli úzkostní – bylo mi přijato, nebo nebylo?
 
Fátimě رضي الله عنها , které její otec, Posel Boží صلى الله عليه و سلم , pravil, že jej „Džibríl navštěvoval každý rok, aby s ním recitoval Korán. V roce jeho smrti jej navštívil též a Korán s ním recitoval dvakrát.“ Hadís je obecně přijatý.
Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنه pravil: „Toto „vyučování“ od Džibríla se odehrávalo v noci.“ Hadís je obec ně přijatý.
Ibn Redžeb al-Hanbelí říká: „Toto ukazuje na doporučení více recitovat Korán v ramadánských nocích. To proto, že práce a povinnosti jsou v noci již splněny, morálka je na vysoké úrovni a srdce i jazyk se spojují k rozmýšlení  a hloubáním nad Koránem, jak pravil Alláh Nejvznešenější:
إِنَّ نَاشِئَةَ اللَّيْلِ هِيَ أَشَدُّ وَطْئًا وَأَقْوَمُ قِيلا
na počátku noci jsou dojmy věru hlubší a přímější výrazem svým, (Muzemmil:6)“[1]
Měsíc ramadán je ve vztahu ke Koránu zvláštní, jak pravil Alláh Vznešený:
شَهْرُ رَمَضَانَ الَّذِي أُنْزِلَ فِيهِ الْقُرْآنُ هُدًى لِلنَّاسِ وَبَيِّنَاتٍ مِنَ الْهُدَى وَالْفُرْقَانِ
Postním měsícem je měsíc ramadán, v němž Korán byl seslán jako vedení správné pro lidi a jako vysvětlení tohoto vedení i jako spásné rozlišení.  (Bekara:185)
Toto dobře chápali i selef, jak je vysvětleno v Sijar a’lám an-nubelá od imáma az-Zehebího:
 
Al-Aswed ibn Jezíd každé dvě noci v ramadánu dokončil chatmu (tj. přečetl celý Korán). Mimo ramadán dokončil chatmu každých šest nocí.
Imám Málik ibn Anas vždy, když přišel ramadán, opouštěl naučné kroužky lidí nauky a hadísu, osaměl s mushafem a oddal se recitaci Koránu.
Když přišel ramadán, imám Sufján as-Sewrí opouštěl vše ostatní a plně se oddal recitaci Koránu.
Imám Sa’íd ibn Džubejr dokončil každou druhou noc chatmu.
Welíd ibn Abdulmálik dokončil hatmu každé tři dny a za jeden ramadán dokonce přečetl celý Korán sedmnáctkrát.
Abú Awána vypověděl, že zastihl Katádu, jak je v ramadánu zabrán do Koránu. Celou chatmu dokončil za sedm dní, v ramadánu za tři dny a v posledních deseti nocích ramadánu vždy každou noc.
Ar-Rab’í ibn Sulejmán pravil: „Imám Šáfi’í dokončil měsíčně v ramadánu šedesát chatam (tj. každá den dvě)a mimo ramadán třicet.“
Imám Wáki’í každou noc četl celý Korán a třetinu.
Imám Muhammed ibn Ismá’íl al-Buchárím dokončil jednu chatmu každý den.
Imám Sufján as-Sawrí k recitaci Koránu a noční modlitbě budil také celou svou rodinu.
 
Bylo však vyprávěno, že je zakázáno dokončit chatmu za méně nežli tři dny, jedná-li se o stabilní praxi.
Podle imámů Ahmeda ibn Hanbela a Isháka ibn Rahawejha se tento zákaz netýká zvláštních okolností času a místa, jako je ramadán, noci, kdy může být lejletu l-kadr anebo návštěva v mešitě v Mekce.[2]
 
Autor: ‘Alí at-Tarábilisí
Zdroj:http://almenhaj.net/makal.php?linkid=903, upraveno.


[1] Letáifu l-meráif, str. 315.
[2] Tamtéž.