Prosba postícího se není odmítnuta

Ibn Mádža, budiž mu Alláh milostiv, zaznamenal: „Vyprávěl ‘Alí ibn Muhammed: „Vyprávěl nám Wakí‘ od Sa’dána al-Džuhaního od Sa’da, Abú Mudžáhida at-Tá’ího, který byl spolehlivý, od  Abú Mudilly, který byl spolehlivý, od Abú Hurejry, budiž s ním Alláh spokojen, jenž řekl: „Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil: „Jsou tři, kterým není jejich prosba odmítnuta: spravedlivý vládce, postící se, dokud svůj půst nepřeruší a prosba utlačovaného. Alláh ji vyzdvihne pod mračna v Den Vzkříšení, otevírá pro ni brány nebes a říká: „Při Mé Moci! Věru ti pomohu, i když to bude až po čase.‟

 

Imám Ahmed, budiž mu Alláh milostiv, pravil: „Abú Kámil a Abú n-Nadr nám vyprávěli: „Vyprávěl nám Zuhejr: „Vyprávěl nám Sa’dán at-Tá’í.“ Abú n-Nadr, Sa’d Abú Mudžáhid pravil: „Abú Mudilla, propuštěnec Matky věřících, vyprávěl, že slyšel Abú Hurejru říci:

„Řekli jsme: „Posle Boží, když tebe spatříme, naše srdce zjemní a my jsme lidmi onoho světa, ale jakmile se od tebe vzdálíme, vezdejší svět nás přiláká a my přičichneme k našim ženáma  dětem.“ Posel Boží صلى الله عليه و سلم opáčil: „Kdybyste za každé situace zůstali ve stejném stavu, v jakém jste, když jste se mnou, andělé by vám potřásali rukama, navštěvovali by vás ve vašich domech. A kdybyste se hříchů nedopouštěli, věru by vás Alláh nahradil lidmi, kteří by hřešili, jen aby jim mohl odpouštět.“ Řekli jsme: „Posle Boží, vyprávěj nám o Ráji, jak je vystavěn?“ Pravil صلى الله عليه و سلم: „Jedna cihla ze zlata, jedna cihla ze stříbra a cement je nejsladčeji vonící mošus. Jeho oblásky jsou perly a rubíny a jeho zemina je šafrán. Kdokoli do něj vstoupí, tomu bude požehnáno a nikdy více nebude nešťasten. Bude žít věčně a už nikdy nezemře. Jeho oblečení se nikdy neobnosí a jeho mládí nikdy nepomine. A jsou tři, jejichž prosba se nikdy neodmítá: Spravedlivý vládce, postící se, když se postí a pak prosba utlačeného. Ta je zdvižena do oblak a brány nebes jsou pro ni otevřeny a Pán, Všemohoucí a Vznešený, praví: „Při Mé Moci! Věru ti zajisté pomohu, i kdyby to mělo být za nějaký čas.“

Toto je sahíh hadís.

 

V poznámkách pod čarou v al-Munáwího díle Fajdu l-kadír, 3/324, stojí: “Ad-Dimjerí pravil: „Postícím se, když se postí, je doporučeno prosit o důležité věci jak onoho, tak i tohoto světa. Pro ně samé, pro ty, které milují, i pro muslimy jako celek, protože tento hadís zmiňuje „postícího se, se postí.“ Chvályhodná je tedy prosba postícího se od začátku postního dne až do přerušení půstu, protože po celou tuto dobu splňuje prosebník charakteristiku postícího se, když se postí.”

 

Autor: šejch Mukbil ibn Hádí al-Wádi’í

Zdroj: al-Džámi`u s-Sahíh min má lejse fi s-Sahíhajn, 2/505-506, Kitábu l-azkár, hadís č. 48.