Zápach z úst postícího je lepší než vůně mošusu

Logo XXL

 Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

 Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

 والذي نفسي بيده لخلوف فم الصائم أطيب عند الله من رائحة المسك
Při Tom, v Jehož Ruce je má duše, pach z úst postícího se je Alláhu vskutku příjemnější, nežli vůně mošusu.[1]
Ibn Hadžer رحمه الله تعالى komentuje tento hadís takto:
أن الخلوف أعظم من دم الشهادة لأن دم الشهيد شبه ريحه بريح المسك، والخلوف وصف بأنه أطيب، ولا يلزم من ذلك أن يكون الصيام أفضل من الشهادة
„(Co může být pochopeno) je, že dech postícího se je lepší než krev mučedníka. To proto, že krev mučedníka je přirovnána k vůni mošusu, ale pach z úst postícího je popisován jako pro Alláha dokonce ještě příjemnější. To samo o sobě neznamená, že by byl půst sám o sobě nutně lepší než mučednictví …”[2]
Vzpomínaný hadís o krvi šehída uvádí na autoritu Božího Proroka صلى الله عليه و سلم rovněž sám al-Buchárí ve znění:
ما من مكلوم يكلم في سبيل الله إلا جاء يوم القيامة وكلمه يدمى اللون لون دم والريح ريح مسك
Nikdo není zraněn na cestě Boží, aniž by v Den Soudný nepřišel a ze své rány stále nekrvácel. Barva rány bude zářit barvou krve a vonět bude jako mošus.
Ibn Hadžer dále uvádí, že důvodem tohoto je čistota a očista těla i ducha, ze které půst sám pramení. Postící se jen kvůli Alláhu zdržuje jídla, pití a svých tužeb, které prostřednictvím půstu krotí a spoutává.


[1] Sahíhu l-Buchárí, č. 5583; Sahíh Muslim, č. 1151.
[2] Viz Fethu l-Bárí, 4/106.