OTÁZKA: Existuje nějaká úleva pro staré lidi a osoby trvale nemocné, aby mohli přerušit svůj půst? Jaké jsou další kategorie lidí, kterým je dovoleno přerušit půst? A co je třeba udělat namísto toho?
ODPOVĚĎ:
OTÁZKA: Existuje nějaká úleva pro staré lidi a osoby trvale nemocné, aby mohli přerušit svůj půst? Jaké jsou další kategorie lidí, kterým je dovoleno přerušit půst? A co je třeba udělat namísto toho?
ODPOVĚĎ:
‘Abdulláh ibn ‘Abbás رضي الله عنهما řekl: „Úleva byla udělena pro starce: ten může přerušit svůj půst a namísto toho nakrmit chudobného za každý vynechaný den a nemusí půst nahrazovat později.“ [1]
Senioři, kteří půst už nezvládají, jsou dalším příkladem těch, kterým šarí’a dovoluje nepostit se.
Starý člověk, který už není fyzicky schopen půstu a je svéprávný, má přikázáno vykoupit se ze svého půstu udělením výkupného (arab. الفدية al-fidja). Toto výkupné slouží k nakrmení chudobných postících se během Ramadánu a počítá se za každý vynechaný den půstu. Jeho hodnota činí polovinu صاع sá’, což odpovídá 1,2 kg základních potravin denně. Takovému člověku není dále předepsáno nahrazení půstu (arab. القضاء al-kadá), protože toho není schopen, shodně slovům Alláha Nejvyššího:
وَعَلَى ٱلَّذِينَ يُطِيقُونَهُۥ فِدْيَةٌ طَعَامُ مِسْكِينٍ
A pro ty co se můžou postit pouze s potížemi ( starci, nemocní atd…), ti musí nakrmit chudáka za každý den. (Bekara: 184)
Toto se také vztahuje na ty, kdo jsou trvale choří a jejich uzdravení se neočekává – a pro ně platí přikázání „a musí nakrmit chudáka za každý den“. A tato kompenzace vykoupením se plně nahrazuje jejich půst.
Pro toho, u kterého se očekává jeho uzdravení, platí, že musí půst později nahradit v počtu dní, které zmeškal, v souladu s tím co Alláh řekl:
وَمَن كَانَ مَرِيضًا أَوْ عَلَىٰ سَفَرٍ فَعِدَّةٌ مِّنْ أَيَّامٍ أُخَرَ ۗ يُرِيدُ ٱللَّـهُ بِكُمُ ٱلْيُسْرَ وَلَا يُرِيدُ بِكُمُ ٱلْعُسْرَ
Ten z vás, kdo je nemocen nebo na cestách, nechť postí se stejný počet dní později, Bůh si přeje vám to usnadnit a nechce na vás obtížné (Bekara: 185)
Toto jsou kategorie lidí, kterým je povoleno půst přerušit:
1. Člověk na cestě. Ten musí zameškané dny později doplnit náhradním půstem v jiných dnech.
2. Nemocný, jehož uzdravení se očekává. Také musí doplnit zameškané dny.
3. Nemocný, jehož uzdravení se neočekává. Jeho kompenzací je vykoupit se z půstu nakrmením chudáka za každý zmeškaný den s 1,2 kg základních potravin a nemusí půst nahrazovat.
4. Starý člověk, který půst fyzicky už nezvládá. Tací můžou přerušit půst a každý z nich musí nakrmit chudáka za každý zmeškaný den a také nejsou povinni půst doplnit.
5. Menstruující žena nebo žena, která krvácí po porodu. Pro ně je zakázáno se postit a musí doplnit všechny zmeškané dny. A pokud se postí, jejich půst je i tak neplatný.
Z této diskuze je jasné, že ti, kterým je povoleno půst přerušit spadají do dvou skupin:
A. Ti, co půst sice přeruší, ale musí doplnit zmeškané dny půstu jejich nahrazením v jiné dny.
B. Ti, co půst přeruší, ale nemusí vůbec nahrazovat zmeškané dny půstem v jiné dny. Tyto kategorie lidí namísto toho nakrmí chudobné v podobě základních potravin (a nikoli ve formě financí).
Odpovídal: šejch Ahmed ibn Jahjá an-Nedžmí
Zdroj: písemný dokument s šejchovou odpovědí ze dne 27. redžebu 1425 po hidžře, který se nachází v držení Abú Chadídže ‘Abdulwáhida. Viz Permission for the Elderly and the Permanently Sick to Break their Fast ―and other Categories of People who are Allowed to Break the Fast. And what is to be done instead? Qadā and Fidyah. Online na <abukhadeejah.com/elderly-and-permanently-sick-break-their-fast-other-categories-of-people-who-are-allowed-to-break>
Přeložil: Afrim Peer
Poznámka redakce:
Prioritní a nejlepší je uhradit fidju, tj. výkupné z půstu, v naturáliích, tj. poskytnout právě 1,2 kg trvanlivých potravin na každý den. To je možno učinit každý den, který se věřící postili, anebo je možno počkat až do konce ramadánu a příslušné množství pak udělit naráz. Obojí je správně. Pravidlo a základní předpis je, že tato fidja nemá být udělována ve formě financí. Toto je názor většiny učenců a stanovisko málikovského, šáfi’ovského a hanbelovského mezhebu, přičemž někteří učenci, zejména hanbelovští, smýšlejí že udělování fidji v penězích je inovací. Tohoto názoru se drží i šejch an-Nedžmí. Naopak Abú Hanífa a jeho mezheb smýšlejí, že je možno fidju vyplatit i ve formě peněžní. Nejlepší a nejpreferovanější je stanovisko Ibn Tejmíji, který oba názory slaďuje s tím, že ve výjimečných situacích, kdy neexistuje jiná možnost, je možno fidju vyplatit také ve formě peněz. Příjemci této fidji by měli být, pokud je to možné, muslimové, aby byl plněn účel předpisu výkupného z půstu – tj. nakrmení jiného postícího se. A Alláh ví nejlépe.
_________________________________________________________
[1] Zaznamenal ad-Dárekutní v Sunenu, 2/205; a al-Hákim v al-Mustedreku, 1/440. Obě podání doložil jako sahíh az-Zehebí v díle at-Telchís, 1/440.