OTÁZKA: Co je myšleno zlatou střední cestou a umírněností v náboženských záležitostech?
ODPOVĚĎ:
Zlatá střední cesta v náboženských záležitostech znamená, že by člověk neměl přehánět a překračovat meze vyhraněné Všemocným Alláhem, ani by neměl být nedostačující a nesplňující to, co Alláh Nejvyšší nařídil.
Tato střední cesta je cesta Proroka ﷺ, zatímco přehánění v náboženských záležitostech znamená přehánět v napodobování Posla, a kolísání znamená nedosahovat cesty Proroka ﷺ.
Příkladem přehánějícího je ten, kdo říká: „Chci se modlit a nebudu vůbec spát, protože modlitba je jeden z nejlepších způsobů uctívání, miluji trávení celé noci modlitbou.“ My říkáme: Tohle je přehánění v Alláhově náboženství a není to správné, protože něco podobného se stalo i během Poslova ﷺ života:
Několik lidí se sešlo a jeden z nich řekl: „Budu se modlit a nebudu spát,“ a jiný řekl: „Já se budu postit a nepřeruším svůj půst,“ a třetí: „Já se neožením.“ Posel ﷺ byl o tomto zpraven a řekl:
مَا بَالُ أَقْوَامٍ يَتَنَزَّهُونَ عَنِ الشَّىْءِ أَصْنَعُهُ، فَوَاللَّهِ إِنِّي لأَعْلَمُهُمْ بِاللَّهِ وَأَشَدُّهُمْ لَهُ خَشْيَةً
„Co je s lidmi, kteří toto říkají? Proč se zdržují něčeho, co i já sám dělám? Věru já sám jsem znalejší i více se obávám Alláha, než oni.“ 1
Také řekl:
مَا بَالُ أَقْوَامٍ قَالُوا كَذَا وَكَذَا لَكِنِّي أُصَلِّي وَأَنَامُ وَأَصُومُ وَأُفْطِرُ وَأَتَزَوَّجُ النِّسَاءَ فَمَنْ رَغِبَ عَنْ سُنَّتِي فَلَيْسَ مِنِّي
„Co je s lidmi, kteří toto říkají? Já sám se sice modlívám, ale také spím, postím se, ale půst také přerušuji a uzavírám sňatky se ženami. A kdo touží po něčem jiném, nežli po mé Sunně, ten ke mně nepatří.” 2
Tito lidé chtěli přehánět v náboženství a Posel ﷺ prohlásil, že za ně není zodpovědný, neboť přehání v jeho Sunně, která správně zahrnuje půst i přerušení půstu, modlitbu i spánek, i manželství.
Druhým příkladem je ten, kdo říká: „Není třeba, abych vykonával přehnané akty uctívání, takže to nebudu dělat, budu dělat pouze to, co je povinné.“ Také může nedostačovat v tom, co je povinné. To je ten, který je nedostačující.
Střídmý člověk je ten, který jedná v souladu s tím, jak jednal Posel ﷺ a jak jej správně vedení chalífové následovali.
Dalším příkladem jsou tři muži, před nimiž stanul hříšník, a jeden z nich řekl: „Nedám tomuto hříšníkovi pozdravy míru, vyhnu se mu, budu se od něj držet dál a nepromluvím s ním.“ Druhý řekl: „Já budu tomuto hříšníkovi společníkem, dám mu úsměv a pozdravy míru, pozvu jej do svého domu a přijmu jeho pozvání. Podle mne není nic než poctivý muž.“ Třetí řekl: „Nenávidím tohoto hříšníka za jeho hříchy a miluji jej za jeho víru, nevyhnu se mu, ledaže vyhnutí se mu by byl prostředek pro jeho zlepšení, ale pokud vyhnutí se mu nebude mít za důsledek jeho zlepšení a naopak to způsobí navýšení jeho hříšnost, pak se mu nebudu vyhýbat.“
My říkáme, že první muž je přehánějící a extrémní, zatímco druhý přehnaně nedostačující, a třetí je střídmý. Tohle říkáme o všech aktech uctívání a chování, lidé jsou buď nedostateční, nebo extrémní, nebo střídmí.
A posledním příkladem je muž, který je sluhou své ženě. Ta s ním mluví, jak chce, on jí nebrání v konání zla, ani ji nenabádá k usilování o dobro. Ona se stává jeho pánem. Jiný muž je tyranský a arogantní a považuje se za lepšího než jeho žena, nebere na ní žádné ohledy, je pro něj méně než služka. A třetí muž je střídmý a chová se ke své ženě tak, jak mu Allah a Jeho Posel ﷺ přikázali:
وَلَهُنَّ مِثْلُ الَّذِي عَلَيْهِنَّ بِالْمَعْرُوفِ
A ony (ženy) mají práva (nad svými manželi ohledně životních nákladů) podobné (právům jejich manželů) nad nimi (ohledně poslušnosti a úcty) natolik, kolik je rozumné. (Korán 2:228)
لا يَفْرَكْ مُؤْمِنٌ مُؤْمِنَةً إِنْ كَرِهَ مِنْهَا خُلُقًا رَضِيَ مِنْهَا آخَرَ
„Věřící muž by neměl nenávidět věřící ženu. Pokud se mu na ní některé vlastnosti nelíbí, stále má nějaké vlastnosti, které se mu líbí.“3
Poslední je střídmý, zatímco první zachází do extrému a druhý je nedůsledný. Všechny činy i akty uctívání by se měly poměřovat těmito příklady.
Autor: Muhammed ibn Sálih al-‘Usejmín
Zdroj: Fetáwá arkáni l-islám, str. 44-47.
Přeložila: ‘Áiša Tauschová