Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
ما تركت شيئا مما أمركم الله به إلا وقد أمرتكم به ولا تركت شيئا مما نهاكم الله عنه إلا وقد نهيتكم عنه
Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:
ما تركت شيئا مما أمركم الله به إلا وقد أمرتكم به ولا تركت شيئا مما نهاكم الله عنه إلا وقد نهيتكم عنه
„Nevynechal jsem nic z toho, co vám Alláh přikázal, aniž bych vám to také nepřikázal. A nevynechal jsem nic z toho, co vám Alláh zakázal, aniž bych vám to také nezakázal.“ [1]
V tomtéž smyslu pravil Alláh سبحانه و تعالى ve Své Vznešené Knize:
الْيَوْمَ أَكْمَلْتُ لَكُمْ دِينَكُمْ وَأَتْمَمْتُ عَلَيْكُمْ نِعْمَتِي وَرَضِيتُ لَكُمُ الْإِسْلَامَ دِينًا
Dnešního dne jsem završil vaše náboženství a dovršil nad vámi své dobrodiní a zlíbilo se mi dát vám islám jako náboženství. (Má’ida: 3)
Posel Boží صلى الله عليه وسلم taktéž vysvětlil vše, co tato umma potřebuje. Vysvětlil všechny věci týkající se náboženství a spásy, takovou měrou, že Abú Zerr al-Ghifárí رضي الله عنهم pravil:
لقد تركنا محمد صلى الله عليه و سلم وما يحرك طائر جناحيه في السماء إلا أذكرنا منه علما
„Když nás Muhammed صلى الله عليه وسلم opustil, ani pták na nebi svými dvěma křídly nezamával, aniž by nás on o tom nezpravil nějakou znalostí.” [2]
Jedině skrze Sunnu nacházíme cestu, jak se přiblížit k našemu Pánu a právě Sunna obsahuje vše potřebné k tomu. Netřeba vůbec žádného zdroje mimo ni. Ti, kdo se pokoušejí hledat nově vymyšlené cesty a způsoby za tímto účelem zasluhují, aby byli poučeni o svém náboženství a zasluhují, aby jim bylo vyjasněno jejich selhání. Pokud na těchto bludech vytrvají, je třeba jasně a nedvojsmyslně je odvrhnout a varovat před nimi ostatní. Proto učenci islámu odvrhli lidi inovace, na základě precedensu odvržení falešné cesty židů a křesťanů. Zlá cesta židů a křesťanů oproti muslimům je zřejmá a jasná, zatímco však zlo, které je pácháno lidmi inovace není jasné mnoha lidem. [3]
Proto Abú l-Fadl al-Hamdání řekl: „Inovátoři mezi muslimy a padělatelé hadísů jsou dokonce více škodliví, nežli nepřátelští nevěřící, protože bezvěrci touží zkazit a pokřivit Náboženství zvnějšku, zatímco tito druzí se snaží zkazit je a pokřivit zevnitř, zatímco nevěřící jsou ti, kteří je obkličují zvenku. Proto ti, kteří jsou uvnitř obléhané pevnosti, otvírají brány jejím obléhatelům a proto jsou ještě nebezpečnější, nežli ti, kteří háv islámu nenosí.” [4]
Ibn Tejmíjja pravil: „Imámové muslimů jako Málik, Hammád ibn Zejd, as-Sewrí a další stáli všichni na straně zákona Božího Posla صلى الله عليه وسلم, který v sobě zahrnuje vedení i lék. Kdokoli není obdařen znalostí cesty prvních generací muslimů tuto znalost toho, na čem byli oni, nahrazuje něčím jiným. A to je důvod, proč se objevují inovace v každém národě. Jsou nevyhnutelným následkem tohoto mizení Sunny Božích proroků mezi nimi. Toto má za následek zkázu. Proto první generace muslimů říkávaly: „Neochvějné následování Sunny přináší spásu.“
Imám al-Awzá’í pravil:
اصبر نفسك على السنة وقف حيث وقف القوم وقل بما قالوا وكف عما كفوا عنه واسلك سبيل سلفك الصالح فإنه يسعك ما وسعهم… عليك بآثار من سلف ، وإن رفضك الناس . وإياك ورأي الرجال ، وإن زخرفوه بالقول . فإن الأمر ينجلي ، وأنت على طريق مستقيم
„Vytrvej na Sunně a zastav se tam, kde se i lidé (tj. z prvních generací muslimů) zastavili. Hovoř o tom, o čem i oni hovořili a zdrž se toho, čeho se zdrželi i oni. Vydej se cestou tvých zbožných předků (arab. سلفك الصالحين selefuke s-sálih), věru tobě postačí to, co postačilo i jim. Drž se vyprávění těch, kteří byli před tebou, i kdyby tě lidé zavrhli. A vystříhej se názorů oněch mužů (tj. lidí inovací), i kdyby ozdobili svá slova. Věru tato věc je čerstvá a ty jsi na stezce přímé!” [5]
Také pravil: „Znalost je to, co přichází od společníků Muhammeda صلى الله عليه وسلم a to, co ani od jediného z nich nepřichází, není žádnou znalostí.“ [6]
Imám az-Zuhrí pravil:
كان من مضى من علمائنا يقولون الاعتصام بالسنة نجاة والعلم
„V minulosti naši učenci říkávali, že ve lpění na Sunně spočívá spása a znalost.” [7]
Imám aš-Šáfi’í pravil na adresu těch náboženských nauk, které se neopírají o Korán a Sunnu: „Všechny formy nauky kromě Koránu jsou (negativní) zaneprázdněností, kromě nauky o hadísech a znalosti fikhu tohoto Náboženství, tedy nauky obsahující „vyprávěl nám …, zpravil nás o … A co leží mimo to, to jsou jen našeptávání šejtánů.“ [8]
Imám Muhammed ibn Sirín pravil:
كانوا يرون انه على الطريق ما كان على الأثر
„Oni (tj. sahába a tábi‘ín) smýšleli, že následují správnou cestu jen tehdy, pokud následovali podání (arab. آثار ásár).“ [9]
Také pravil: „Věru tato nauka je Náboženstvím, proto sledujte a dívejte se, od koho přebíráte své náboženství.“
Také říkal: „Netázali se na isnád, ale když vypukla fitna, řekli: „Jmenuj nám své muže,“ pokud pak byli z ahlu s-sunna, pak hadísy a ásáry přijali a pokud byli z ahlu l-bid’a, pak jejich podání přijata nebyla.“
Abdulláh ibn Mubárek pravil, že Sufján pravil:
وجدت الأمر الاتباع
„Shledal jsem, že (celá) věc spočívá v následování (tj. následování a nápodoba toho, co učí podání od Proroka صلى الله عليه وسلم a jeho společníků, jejich zavedení do praxe a podřízení svého jednání jim).“ [10]
‘Abdán vyprávěl, že slyšel ‘Abdulláha ibn Mubáreka říci: „Isnád je částí víry. Kdyby nebylo isnádu, mohl by si každý říci, co chce.” [11]
‘Abdussamed ibn Hassán vypráví, že slyšel Sufjána as-Sewrího říci: „Isnád je zbraň věřícího, pokud nemá zbraň, čím potom bude bojovat?” [12]
Imám Abú Muhammed al-Hasan al-Berbehárí říká: „Věz, že islám jest Sunnou a Sunna jest islámem. Jedno bez druhého nijak nemůže být ustaveno …” [13]
Muhammed ibn ‘Alí as-Suwerí básnil:
„Řekni těm, jež hadísům se protiví a jejich lid haní, i těm, kteří se k nim hlásí:
Staví to, co říkáš, synku, to co říkáš, na znalosti, či na ignoranci?
Neb vskutku ignorance vlastností jest bláznů.
Lze vůbec hanět ty, jež Náboženství bránili před lží a pokřivením
A k jejichž podáním vrací se každý učenec i fakíh?” [14]
Abú Mezáhim al-Chákaní pravil: „Věru lidé spekulace a názoru postrádají znalost hadísů, kterou se zasluhuje spása. Kdyby jen znali vyprávění (arab. آثار ásár), nikdy by se od nich neodchýlili k ničemu jinému, jenže jsou lhostejní.” [15]
Šáz ibn Jahjá pravil: „Není jiné cesty příměji a rovněji vedoucí do Ráje, nežli cesta toho, kdo se vydává po vyprávěních.” [16]
Aš-Šu’ba ibn Hadždžádž pravil ve smyslu: „Každý takový údaj, který neobsahuje „vyprávěl nám“ či „zpravil nás“ není ničím.“
Muhammed ibn ‘Abdulmálik al-Kerdží uvádí: „A naukou pak je to, co obsahuje „řekl, vyprávěl nám“ a cokoli jiného mimo to je blud a temnota. Podporou víry jsou jasné verše, slova Alláha a slova Muhammeda al- Mustafá’ صلى الله عليه وسلم jsou podrobením a nátlakem každému inovátoru.” [17]
Abú Muhammed Ibn Kudáma al-Makdisí ve své stati o přednostech Hadísu a jeho lidu pravil: „Následovníci hadísu (arab. أهل الحديث ahlu l-hadís) jsou أهل النبي Ahlu n-Nebí صلى الله عليه وسلم (tj. lidem Proroka صلى الله عليه وسلم), i když jej neprovázejí osobně. Provázejí jej však každým svým hnutím a každým svým dechem.“
Zdroj: www.ilmpoint.com
_________________________________________
[1] Zaznamenal al-Bejhekí v Šu’abu l-ímán, 7/76, hadís č. 13221; hadís hasan.
[2] Zaznamenali Ahmed v Musnedu, 5/153, hadísy č. 20853 a 20927; Abú Ja’lá v Musnedu, č.5109; at-Taberání jako mešhúr hadís zaznamenaný al-Hajsemím v Medžme’u z-zewáid, 8/263; Šu’ajb Arnaút jej ocenil jako hasan, leč isnád přímo tohoto konkrétního podání dle al-Bejhekího je da’íf. Al-Albání jej ocenil jako mursel hasan.
[3] Viz Zadžeru l-mutahawwín, str. 96.
[4] Uvádí Ibnu l-Džewzí v al-Mewdú’át, 1/51.
[5] Uvádí imám al-Láliká’í ve svém Šerhu usúli l-i’tikád, 2/154-155 a imám al-Bejhekí v al-Medchal, č. 233.
[6] Zaznamenal al-Háfiz Ibn ‘Abdulberr v Džámi’u bejáni l-‘ilmi we fadlihi, 2/36.
[7] Zaznamenal ad-Dárimí ve svém Sunenu, č. 96.
[8] Viz Diwán aš-Šáfi’í.
[9] Zaznamenal al-Láliká’í v Šerhu usúli l-i’tikádi ahli s-sunneti we l-džemá’a, č. 110.
[10] Zaznamenal al-Láliká’í v Šerhu Usúli l-i’tikád, č.113.
[11] Viz Úvod do Sahíh Muslim.
[12] Zaznamenal az-Zehebí v Sijaru a’lámi n-nubelá, 7/229-279.
[13] Viz Šerhu s-Sunna.
[14] Uvádí Chatíb al-Baghdádí v Šerefu ashábi l-hadís, str.142.
[15] Viz Šerefu Ashábi l-Hadís, str.143.
[16] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-I’tikádi ahli s-sunneti we l-džemá’a, podání č. 88.
[17] Viz Ibnu s-Saláh v Tabakátu fukahá aš-šáfi’íjja.