Varování před sebezviditelňováním a výzva k upřímnosti skutků

Logo XXL

 

 

Od Abú Hurejry رضي الله عنه je zaznamenáno:
 
 سمعت رسول الله صلى  اللهعليه وسلم يقول : إن أول الناس يقضي يوم القيامة عليه رجل استشهد فأتى به فعرفه نعمته فعرفها , قال : فما عملت فيها ؟ , قال : قاتلت فيك حتى استشهدتُ , قال : كذبت ولكنك قاتلت لأن يقال جريءفقد قيل ثم أمر به فسحب على وجهه حتى ألقى في النار , ورجل تعلم العلم وعلمه وقرأ القرآن فأتى به فعرفه نعمه فعرفها , قال : فما عملت فيها ؟ , قال : تعلمت العلم وعلمته وقرأت فيك القرآن , قال : كذبت ولكنك تعلمت العلم وعلمته وقرأت القرآن ليقال هو قارئ فقد قيل ثم أمر فسحب على وجهه حتى ألقي في النار , ورجل وسع الله عليه وأعطاه من أصناف المال فأتي به فعرفه نعمه فعرفها , قال : فما عملت فيها ؟ , قال : ما تركت من سبيل تحب أن ينفق فيها إلا أنفقت فيها لك , قال : كذبت ولكنك فعلت ليقال هو جواد فقد قيل ثم أمر به فسحب على وجهه ثم ألقي في النار
 
Slyšel jsem Božího Proroka صلى الله عيه و سلم říci: „První z lidí, o kterém se v Soudný den bude rozhodovat, bude ten, jenž zemřel mučednickou smrtí. Bude vyzván a Alláh znovu dá uznat Svá požehnání a dotyčný je potvrdí. Poté Alláh řekne: „Cos udělal s těmito požehnáními?“ Muž odpoví: „Bojoval jsem pro Tvou věc, dokud jsem nepadl jako mučedník.“ Alláh mu odpovědí: „Lžeš. Bojoval jsi, aby lidé řekli: On je statečný. A tak také hovořili.“ Pak Alláh nařídil, aby byl odvlečen po obličeji a vhozen do Ohně.
 
Následně bude předveden muž, který získával nauku, předával ji ostatním, a který recitoval Korán. Alláh dá uznat Svá požehnání a dotyčný je potvrdí. Alláh se zeptá: „Jak jsi naložil s těmito požehnáními?“ On odpoví: „Získával jsem nauku a recitoval Korán. Pro Tvé jméno.“ Alláh mu odpoví: „Lžeš. Získával jsi nauku, aby lidé říkali: „On je učenec.“ A pak jsi recitoval Korán, aby o tobě říkali, že jsi recitátor. A tak také hovořili.“ Pak Alláh nařídí, aby byl odvlečen po obličeji a vhozen do Ohně.
 
Dále bude před Alláha předveden ten, koho Alláh učinil velmi zámožným a poskytl mu všechny druhy bohatství. Alláh znovu dá uznat Svá požehnání a dotyčný je potvrdí. Pak řekne: „Co jsi udělal s těmito požehnáními?“ On mu odpoví: „Ubíral jsem se toliko stezkami, ve kterých jsi nacházel zalíbení. Po nich jsem kráčel pro Tvou věc.“ Alláh mu odvětí: „Lžeš. Činil jsi tak, aby lidé říkali: „On je štědrý.“ A tak také hovořili.“ Pak Alláh nařídí, aby byl odvlečen do obličeje a vhozen do Ohně.[1]
 
Podle jiné verze „v Den Zmrtvýchvstání sestoupí Alláh mezi své služebníky aby jim rozsoudil. Všechny národy budou klečet a první, kdo bude předvolán, bude muž, který se naučil nazpaměť Korán, muž, který bojoval a byl zabit na cestě Boží a muž obdařený hojným majetkem,“ Poté, co se jich Alláh na všechno dotáže, řekne: „Nikoli! Lhal jsi! Jen jsi se chtěl zviditelnit![2]
 
Význam hadísu
 
Vpravdě v tomto neúspěchu tří lidí tkví varování a napomenutí pro každého, kdo má srdce, toho, kdo si půjčuje a utrácí a On je svědkem. Jaký je jejich stav a co je to postihlo? Není snad džihád na stezce Boží nejlepším ze všech skutků? Není to špička vrcholku hory zvané Islám? Není stezka mudžáhida sestavená ze sta schodů, kde mezera mezi dvěma stupni je velká jako prostor mezi zemí a nebem? Nejsou mučedníci živi společně s jejich Pánem a nemohou se snad trvale procházet rájem, jak chtějí?
 
Nejsou snad učenci dědici Proroka صلى الله عيه و سلم?
 
Alláh řekl:
يَا أَيُّهَا الَّذِينَ آمَنُوا إِذَا قِيلَ لَكُمْ تَفَسَّحُوا فِي الْمَجَالِسِ فَافْسَحُوا يَفْسَحِ اللَّهُ لَكُمْ وَإِذَا قِيلَ انْشُزُوا فَانْشُزُوا يَرْفَعِ اللَّهُ الَّذِينَ آمَنُوا مِنْكُمْ وَالَّذِينَ أُوتُوا الْعِلْمَ دَرَجَاتٍ وَاللَّهُ بِمَا تَعْمَلُونَ خَبِيرٌ
 „Vy, kteří věříte! Když je vám řečeno „Uvolněte místo ve shromáždění!“, tedy je uvolněte! A Bůh pro vás také uvolní místo (v ráji). A když je vám řečeno „Vzdalte se!“, tedy se vzdalte. A Bůh pak povýší ty z vás, kdož uvěřili, a ty, jimž dostalo se vědění, na stupně různé. A Bůh dobře je zpraven o všem, co děláte.“ (Mudžádila:11)
 
A ten, který obdarovával penězi a nesešel ze stezky Alláhem milované …
 
Neoplácí snad Alláh tuto píli? Nenabádá nás Alláh k tomu, abychom se takto obětovali a šli právě touto stezkou?
 
Tak co je pak tedy učinilo prvními, kteří byli postiženi, odsouzeni a vhozeni do Ohně pekelného? Kéž nás Alláh od tohoto uchrání.
 
Prorok Boží صلى الله عيه و سلم vysvětluje, že tito lidé nečinili své skutky ve jménu Alláha, i když se jevili jako spravedliví lidé. Jejich záměry byly hříšné, poškozené kvůli jejich touze po chvále, oslavování a vyznamenání od ostatních lidí.
 
Tito lidé nehledali Tvář Alláhovu, ani nestavěli Alláhovo slovo na první místo. Spíše toužili po vlastní prestiži, hledali slávu u jiných lidí skrze svou odvahu, kuráž a smělost. Té také dosáhli, což bylo jejich odměnou na tomto pomíjivém světě. Odměna už ale byla zužitkována a v budoucím životě je čeká Oheň.
 
Onen učenec nenabýval svých vědomostí ve jménu Alláha, aby porozuměl smyslu svých skutků a naučil se, co je důležité znát o Alláhu, Jeho Knize, Jeho Proroku صلى الله عيه و سلم a lidech, aby mohl tento řád naplnit. Neučil lid ve jménu Alláha, aby šířil nauku o Něm. Raději to dělal proto, aby si lidé o něm říkali: „Je velkým učencem a recitátorem své doby.“ Jeho odměna byla na tomto světě a v Den soudu už nebylo co odhalovat- kvůli svým hříšným úmyslům byl vhozen do Ohně.
 
Onen bohatý člověk neděkoval Alláhu za Jeho požehnání. Nepatřil mezi ty, kteří brali ohled na následující slova:
وَالَّذِينَ فِي أَمْوَالِهِمْ حَقٌّ مَعْلُومٌ لِلسَّائِلِ وَالْمَحْرُومِ
kdo stanovili podíl z jmění svého, pro žebráka i nešťastníka nemajetného“(Me‘áridž: 24-25)
 
Nepochopil, že jeho bohatství je bohatstvím od Alláha, který mu je svěřil, aby viděl, jak se zachová, tedy zda jej použije v jeho jménu. Výsledek toho bylo, že zámožný člověk odvrátil svou tvář od Alláha a nepoznal opravdovou cestu vedoucí k Alláhovi. Raději byl veleben lidmi, básníci opěvovali jeho ctnosti a všude se roznesla zvěst o jeho štědrosti. Získal tak odměnu na pomíjivém světě a po smrti ho čekal trest. Andělé dostali za úkol po obličeji odvléci a vhodit do Ohně.
 
V textu se nachází poučení nejen pro mudžáhidy, učence i boháče. Měli by očistit své úmysly a konat své skutky výhradně ve jménu Alláhově. Jedině tak získají u Alláha naději a nebudou vystaveni trestu, který čeká na každého pokrytce, jenž touží být viděn a zviditelňovat sebe sama.
 
Autor: šejch Abú Násir ‘Abíd Zarghar, čes. překlad: Abubacer

Zdroj: Muzekkiretu hadísi n-nebewí, www.salafipublications.com



[1] Zaznamenal imám Muslim v Sahíhu, hadís č. 152 a 1617; imám Ahmed v Musnedu, 2/322; a an-Nesáí v Sunenu, 6/21.
[2] Sahíh podle al-Albáního v Sahíhu l-džámi‘, hadís č. 1713.