Ibn Abí Hátim uvádí se svým řetězcem vypravěčů následující příběh:
Matka věřících ‘Áiša bint Abí Bekr رضي الله عنهما, manželka Posla Božího صلى الله عليه و سلم, jednou vykonávala malou pouť do Mekky.
Obklopila ji skupinka beduínů, chtivá učit se od ní o své víře. Jeden z oněch mužů položil svým společníkům otázku: „Víte, kdo ze všech lidí kdy přinesl na tomto světě nejvíce prospěchu svému bratrovi?“
„Nevíme,“ odpověděli lidé.
Ibn Abí Hátim uvádí se svým řetězcem vypravěčů následující příběh:
Matka věřících ‘Áiša bint Abí Bekr رضي الله عنهما, manželka Posla Božího صلى الله عليه و سلم, jednou vykonávala malou pouť do Mekky.
Obklopila ji skupinka beduínů, chtivá učit se od ní o své víře. Jeden z oněch mužů položil svým společníkům otázku: „Víte, kdo ze všech lidí kdy přinesl na tomto světě nejvíce prospěchu svému bratrovi?“
„Nevíme,“ odpověděli lidé.
„Ale vím to já! Při Alláhu to vím!“ chlubil se dotyčný.
‘Áiša si řekla: „Přísahá, tak to určitě musí vědět. Musí vědět, který člověk byl ze všech lidí, co kdy žili, svému bratrovi nejvíce ku prospěchu ještě na tomto světě.”
Potom ten muž řekl: „Byl to prorok Músá/Mojžíš, mír s ním, když prosil Alláha o to, aby se i jeho bratr Hárún/Árón, mír s ním stal také Božím prorokem, jako i on!“
„A tento muž má, při Alláhu, pravdu,“ potvrdila beduínův úsudek sama ‘Áiša.
Vznešený Alláh totiž citoval jeho slova, když pravil:
وَٱجْعَل لِّى وَزِيرًا مِّنْ أَهْلِى هَـٰرُونَ أَخِى ٱشْدُدْ بِهِۦٓ أَزْرِى وَأَشْرِكْهُ فِىٓ أَمْرِى
A dej mi z rodiny mé pomocníka, Áróna, mého bratra, a podpoř jím mou sílu a učiň jej společníkem v mém úkolu. (TáHá: 29-32)
Ibn Abí Hátim dodal, že Vznešený Alláh proto ohledně Músá/Mojžíše, mír s ním, řekl:
…وَكَانَ عِندَ ٱللَّـهِ وَجِيهًا
… a byl u Boha ve vážnosti. (Ahzáb: 69)
Tento příběh nám ukazuje na výjimečnou hodnotu náboženské nauky a chvályhodnost rozjímání nad Koránem. Učí nás, že cudnost a počestnost ženy nijak neutrpí tím, když je učitelkou šířící prospěšnou znalost ve své společnosti a to ani tehdy, kdyby jejími žáky byli samí muži. Příběh vyzdvihuje hodotu proroctví a ukazuje také na důležitost udržování příbuzenských vztahů a laskavost prosby k Alláhu za druhého člověka. A v neposlední řadě nás učí i tomu, že nositeli poznání víry, hlubokého porozumění a rozsáhlých znalostí mohou být i prostí a jednoduší lidé, jako kočovníci a vesničané.
Autor: Ibn Abí Hátim ar-Rází
Zdroj: Tefsír ibn Abí Hátim, komentář 69. verše súry Ahzáb.