Pravil Vznešený Alláh:
Pravil Vznešený Alláh:
قَالَ عِيسَى ابْنُ مَرْيَمَ اللَّهُمَّ رَبَّنَا أَنْزِلْ عَلَيْنَا مَائِدَةً مِنَ السَّمَاءِ تَكُونُ لَنَا عِيدًا لأوَّلِنَا وَآخِرِنَا وَآيَةً مِنْكَ وَارْزُقْنَا وَأَنْتَ خَيرُ الرَّازِقِينَ
I zvolal Ježíš, syn Mariin: „Veliký Bože, Pane náš! Sešli nám stůl prostřený z nebes, jenž svátkem bude pro nás, jak pro prvního, tak i pro posledního z nás, i znamením od Tebe! A dej nám příděl štědrý, vždyť Tys nejlepší z uštědřovatelů!“ (Máida:114)
„I zvolal Ježíš, syn Mariin: „Veliký Bože, Pane náš! Sešli nám stůl prostřený z nebes“: Zde Alláh prohlašuje, že Jeho Prorok Ježíš, syn Mariin, mír s ním, vyplnil z moci Pána svého prosbu svých lidí. Alláh jim seslal prostřený stůl přímo z nebes.
Vykladači (arab. أهل التأويلahlu t- ta’wíl) se neshodují na váznamu Božích slov jenž svátkem bude pro nás Někteří uvádějí, že den, ve který měl být stůl seslán, se pak stane svátečním dnem (a šlo tedy o sedmý den) který budeme ctít my i naši následovníci. (…) Další uvádějí, že šlo o prosbu, aby byl seslán stůl, ze kterého budou jíst všichni pospolu. Další namítají, že slovo عِيدٌ,‘íd – svátek je zde míněno nikoli ve smyslu svátečního dne, ale ve smyslu veselí z Božího dobrodiní, kterým nás Alláh obdařil a které je zároveň i důkazem a argumentem.
(at-Taberí uzavírá, že) mezi těmito interpretacemi, které se zdají být nejsprávnějšími je ta, jež nabízí následující vysvětlení: Sešli nám z nebes prostřený stůl, což bude pro nás svátkem, v den, kdy bude seslán budeme prosit Alláha, vzpomínat Jej a modlit se k Němu, jako lidé ve své svátky dělávají. Toto odpovídá běžnému významu slova „svátek“ mezi lidem a nikoli oslavě Božího dobrodiní, které sesílá. Slova Boží řeči (arab. kelámu lláh كَلاَمُ اللهِ) je třeba interpretovat co nejblíže obvyklému způsobu řeči toho, kdo prosil o dar spíše, než aby to byla nějaká pro něj těžko srozumitelná slovní hříčka.
Boží slova jak pro prvního, tak i pro posledního z nás lze asi nejlépe interpretovat jako „pro ty, kteří žijí mezi námi dnes i pro ty, kteří přijdou daleko po nás.“ Toto se zakládá na stejné argumentaci, jako výklad slova „svátek“ a toto je též většinový názor.
Boží slova i znamením od Tebe znamenají: odkaz a argument od Tebe, Pane, pro Tvé služebníky, který dokládá, že Ty Jediný jsi Bohem a že já hovořím pravdu, když vystupuji jako Tvůj posel seslaný Tebou k nim.
Vykladači nejsou zajedno ohledně toho, zda byl stůl nakonec skutečně seslán a co na něm bylo. Někteří říkají, že seslán byl a na něm byla ryba a další jídlo, které lidé skutečně snědli. Poté byl stůl nakonec opět zdvižen, neboť lidé začali vymýšlet určité inovace do vztahu mezi nimi a Alláhem. Jiní vykladači soudí, že stůl byl seslán a na něm bylo rajské ovoce a další tvrdí, že na něm byl kousek každého jídla, kromě masa. Další uvádějí, že Alláh synům Izraele stůl vůbec neseslal. Zastánci tohoto názoru se mezi sebou dále rozcházejí. Někteří říkají, že šlo jen o podobenství a zázrak daný Božím Prorokům a další uvádějí do kontextu slova následujícího verše:
قَالَ اللَّهُ إِنِّي مُنَزِّلُهَا عَلَيْكُمْ فَمَنْ يَكْفُرْ بَعْدُ مِنْكُمْ فَإِنِّي أُعَذِّبُهُ عَذَابًا لا أُعَذِّبُهُ أَحَدًا مِنَ الْعَالَمِينَ
I řekl Bůh: „Dozajista vám jej sešlu. Kdokoliv z vás však bude i potom nevěřící, toho potrestám trestem, jakým jsem nepotrestal nikoho z lidstva veškerého!“ (Máida:115). Poté co byla tato lidem sdělena, káli se a prosili Alláha o odpuštění, ale stůl už seslán nebyl.