بسم الله الرحمن الرحيم
Chvála Alláhu, jen Jeho uctíváme a jen jeho o pomoc a o vedení správnou cestou žádáme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha Jediného, který nemá společníka a dosvědčuji, že Muhammed صلى الله عليه و سلم je jeho služebníkem a poslem, pravdomluvným a důvěryhodným. Vybízejme sebe i druhé k bohabojnosti, dodržování všech pilířů islámu, náboženských povinností a ubírejme se přímou a správnou cestou. Věru nejlepším slovem je slovo Boží, nejlepším vedením cesta Jeho milovaného Muhammeda a nejhorší věcí jsou inovace vnesené do náboženství, protože každá novota je zhoubnou inovací a každá zhoubná inovace končí v Pekelném Ohni.
Vznešený Alláh praví:
يَـٰٓأَيُّهَا ٱلَّذِينَ ءَامَنُوا۟ ٱتَّقُوا۟ ٱللَّـهَ وَقُولُوا۟ قَوْلًا سَدِيدًا يُصْلِحْ لَكُمْ أَعْمَـٰلَكُمْ وَيَغْفِرْ لَكُمْ ذُنُوبَكُمْ ۗ وَمَن يُطِعِ ٱللَّـهَ وَرَسُولَهُۥ فَقَدْ فَازَ فَوْزًا عَظِيمًا
„Vy, kteří věříte! Bojte se Boha a mluvte slova přímá! Bůh pak pro vás zlepší skutky vaše a odpustí vám hříchy vaše. A kdo poslouchá Boha a posla Jeho, ten již dosáhl úspěchu nesmírného.” (Ahzáb: 70-71)
Milí bratři v islámu!
Vznešený Alláh praví:
إِنَّ الدِّينَ عِندَ اللَّهِ الْإِسْلَامُ ۗ وَمَا اخْتَلَفَ الَّذِينَ أُوتُوا الْكِتَابَ إِلَّا مِن بَعْدِ مَا جَاءَهُمُ الْعِلْمُ بَغْيًا بَيْنَهُمْ ۗ وَمَن يَكْفُرْ بِآيَاتِ اللَّهِ فَإِنَّ اللَّهَ سَرِيعُ الْحِسَابِ
„Náboženstvím jediným u Boha jest věru Islám. Ti, jimž dáno bylo Písmo, se dostali do sporu teprve tehdy, když přišlo k nim vědění, následkem vzájemné řevnivosti. A kdo nevěří ve znamení Boží, zjistí, že Bůh věru je rychlý v účtování.“ (Áli ‘Imrán: 19)
To velké I znamená právě ten islám, který následoval Posel Boží صلى الله عليه وسلم coby příjemce obou Božích zjevení, Koránu i Sunny, a jeho společníci a po nich všichni, kteří následovali jejich cestu.
‘Irbád ibn Sáríja رضي الله عنه slyšel Božího Posla صلى الله عليه وسلم říci:
فَإِنَّهُ مَنْ يَعِشْ مِنْكُمْ يَرَى اخْتِلَافًا كَثِيرًا وَإِيَّاكُمْ وَمُحْدَثَاتِ الْأُمُورِ فَإِنَّهَا ضَلَالَةٌ فَمَنْ أَدْرَكَ ذَلِكَ مِنْكُمْ فَعَلَيْهِ بِسُنَّتِي وَسُنَّةِ الْخُلَفَاءِ الرَّاشِدِينَ الْمَهْدِيِّينَ عَضُّوا عَلَيْهَا بِالنَّوَاجِذِ
„Věru kdo bude žít po mě, spatří četné spory. Vyvarujte se nově vymyšlených záležitostí, neboť to jsou bludy. Kdokoli z vás se toho dožije, nechť se drží mé Sunny a zvyklostí mých správně vedených pravověrných nástupců, pevně se toho držte jako zakousnutí zadními zuby.“1
Za časů Posla Božího صلى الله عليه وسلم všichni ti, kteří se připisovali islámu, následovali jeho pravdivé učení. Chápali svou víru všichni stejně. Jejich věrouka byla totožná. Byť se někteří jedinci mezi nimi dopustili jistých hříchů, všichni bezpodmínečně následovali Božího Posla صلى الله عليه وسلم. To se nezměnilo ani za časů pravověrných chalífů Abú Bekra, Omara a Osmána, až se za vlády pravověrného chalífy ‘Alího رضي الله عنهم أجمعين objevily první sektářské frakce a nepřestaly se objevovat až dodnes. Ony se také připisují islámu, ale jejich učení je v rozporu s učením Posla Božího صلى الله عليه وسلم.
Že se tak stane, předpověděl na důkaz svého proroctví již samotný Prorok صلى الله عليه وسلم v jednom ze svých hadísů:
إِنَّ بَنِي إِسْرَائِيلَ افْتَرَقُوا عَلَى إِحْدَى وَسَبْعِينَ مِلَّةً ، وَتَفْتَرِقُ أُمَّتِي عَلَى ثَلاثٍ وَسَبْعِينَ مِلَّةً كُلُّهَا فِي النَّارِ إِلا مِلَّةً وَاحِدَةً
„Izraelité se věru rozdělili na jedenasedmdesát vyznání. A má umma se rozdělí na třiasedmdesát vyznání, všechny vejdou do Ohně, kromě jediného.“
„A to je které?“ zeptali se přítomní, načež jim odpověděl:
مَا أَنَا عَلَيْهِ الْيَوْمَ وَأَصْحَابِي
„To jsou ti, kdož následují to, na čem jsem já a moji společníci dnes.“2
Tací jsou proto nazýváni zachráněnou frakcí (arab. الفرقة الناجية al-firkatu n-nádžíja). A jimi jsou právě zbožní předkové této ummy, kteří vytrvali na tomto původním islámu i poté, co se od nich ostatní oddělili, stále následují pochopení víry stejné, jako měli Prorok صلى الله عليه وسلم a jeho společníci رضي الله عنهم, následují Boží zákon vnitřně i navenek, ve svých slovech, činech i přesvědčení. Patří mezi ně zbožní asketové této ummy jako ku příkladu al-Hasan al-Basrí, mudžtehidi zakladatelé čtyř islámsko-právních mezhebů Abú Hanífa, Málik, aš-Šáfi’í a Ahmed, šejchové znalci hadísů jako al-Buchárí a další, imámové vykladačů Koránu jako at-Taberí a celá řada dalších učenců této ummy po nich.
Mughíra ibn Šu’ba رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
لا يَزالُ طائِفَةٌ مِن أُمَّتي ظاهِرِينَ، حتّى يَأْتِيَهُمْ أمْرُ اللَّهِ وهُمْ ظاهِرُونَ
„Nikdy nezmizí skupinka z mé ummy, kteří budou zcela jasně na pravdě, kteří budou na ní vítězit, dokud nepřijde rozhodnutí Boží.“3
A proto jsou také nazýváni jako pomožená skupina (arab. الطائفة المنصورة at-táifetu l-mensúra). Také jsou nazýváni následovníky Sunny (arab. أهل السنة ahlu s-sunna), protože se Sunnou řídí, znají ji a konají podle ní. Také jsou nazýváni původním Společenstvím (arab. الجماعة al-džemá’a), protože byli jednotní na pravdě a svorně ji následovali, řídíce se podáními dochovanými od prvních muslimů pevně dodržujících Sunnu – Prorokových druhů, jejich následovníků a následovníků jejich následovníků. Proto se jim také někdy říká následovníci podání a vyprávění (arab. أهل الحديث ahlu l-hadís, resp. أهل الآثار ahlu l-ásár). Společenstvím jsou také proto, že se sjednotili na poslušnosti vůči tomu, komu Alláh svěřil moc nad nimi a nebouří se proti němu, shodně tomu, co jim bylo přikázáno. A také proto, že jako společenství byli popsáni jedním podáním výše citovaného hadísu o rozdělení ummy, kde Posel Boží صلى الله عليه وسلم o zachráněné skupině říká:
الجماعةُ
„… A to je Společenství!“4
Zbývajících sedmdesát dva skupin se vystavuje hrozbě Pekelného Ohně. To nutně neznamená, že jsou všichni nevěřící nebo že v Pekle zůstanou navěky. Znamená to, že tento trest jim hrozí za jejich rozporování vedení Božího Posla صلى الله عليه وسلم a následování cesty jiné, než byla ta jeho a jeho společníků رضي الله عنهم. Proto jsou hříšníky, jimž je Peklem vyhrožováno.
Vznešený Alláh praví:
إِنَّ الَّذِينَ فَرَّقُوا دِينَهُمْ وَكَانُوا شِيَعًا لَّسْتَ مِنْهُمْ فِي شَيْءٍ ۚ إِنَّمَا أَمْرُهُمْ إِلَى اللَّهِ ثُمَّ يُنَبِّئُهُم بِمَا كَانُوا يَفْعَلُونَ
„S těmi, kdož rozštěpili náboženství své a stali se sektáři, ty věru nemáš nic společného! Věc jejich patří jedině Bohu, jenž jim pak oznámí, co učinili.“ (An’ám: 159)
Pravdivým náboženstvím je totiž náboženství Islámu, takového, jako byl islám Posla Božího صلى الله عليه وسلم a jeho společníků رضي الله عنهم أجمعين. Oni jsou těmi pravými věřícími. Kdokoli se od nich bude odlišovat poté, co je mu ozřejmena pravda, ten je novotářem pod hrozbou pekelného trestu.
Vznešený Alláh praví:
وَمَن يُشَاقِقِ الرَّسُولَ مِن بَعْدِ مَا تَبَيَّنَ لَهُ الْهُدَىٰ وَيَتَّبِعْ غَيْرَ سَبِيلِ الْمُؤْمِنِينَ نُوَلِّهِ مَا تَوَلَّىٰ وَنُصْلِهِ جَهَنَّمَ ۖ وَسَاءَتْ مَصِيرًا
„A kdo odpadne od posla poté, co mu bylo jasně ukázáno správné vedení, a sleduje pak cestu jinou než věřící, k tomu obrátíme se zády, tak jako on se obrátil, a necháme jej hořet v pekle a jak hnusný je to cíl konečný!“ (Nisá: 115)
Na základě všeho výše řečeného nám jasně vyplývá, že cesta zbožných předků (arab. السلفية as-selefíja) je totožná s čistým islámem jako takovým. Je to výzva pro všechny lidi, aby následovali Knihu Boží a Sunnu shodně pochopení nejlepších generací této ummy. Není to sektářský proud, ani lidský výmysl. Ba naopak, je to jedině metoda života jako muslim, určená každému jednomu muslimovi, bez ohledu na rozdíly, které mezi námi jsou z hlediska úrovně vzdělanosti, kultury, původu nebo generace. Velká většina muslimů jsou proto následovníky zbožných předků už samým tím, že jsou muslimy a tito tvoří směrodatnou většinu (arab. السواد الأعظم as-sewádu l-a’zam). Jsou jimi i přesto, že třeba nikdy nezaslechli žádné z výše uvedených pojmenování.
Drazí bratři! Proste Alláha, aby vás učinil pevnými v následování tohoto pochopení víry, této správné metody a o to, abyste se jí drželi ve všem, co ji ustavuje, protože ona je pokladem nesmírným. Kdo se jí drží, uspěje a kdo se od ní odchýlí, propadne zkáze.
Vznešený Alláh praví:
وَأَنَّ هَٰذَا صِرَاطِي مُسْتَقِيمًا فَاتَّبِعُوهُ ۖ وَلَا تَتَّبِعُوا السُّبُلَ فَتَفَرَّقَ بِكُمْ عَن سَبِيلِهِ ۚ ذَٰلِكُمْ وَصَّاكُم بِهِ لَعَلَّكُمْ تَتَّقُونَ
„A toto je vskutku stezka Má, jež vede přímo. Kráčejte po ní a nenásledujte cesty jiné, jež by vás vzdálily od cesty Jeho. A toto je to, co On vám přikazuje – snad budete bohabojní!“ (An’ám: 153)
(…)
Služebníci Boží!
Vznešený Alláh praví:
وَالسَّابِقُونَ السَّابِقُونَ ﴿١٠﴾ أُولَٰئِكَ الْمُقَرَّبُونَ ﴿١١﴾ فِي جَنَّاتِ النَّعِيمِ ﴿١٢﴾ ثُلَّةٌ مِّنَ الْأَوَّلِينَ ﴿١٣﴾ وَقَلِيلٌ مِّنَ الْآخِرِينَ ﴿١٤﴾
„A ti, kdož ostatní předehnali. Ti kdo ostatní předehnali, to jsou ti, kdož jsou přiblíženi, v zahradách slastí usídleni – zástup z prvních a jen málo z posledních.“ (Wáki’a: 10-14)
U následovníků všech náboženství a věrouk nacházíme přesvědčení, že ti první z nich byli z nich zároveň těmi nejlepšími. Tak židé smýšlejí, že nejlepšími mezi nimi byli dávní proroci Izraelitů, mír s nimi všemi, a jejich společníci, křesťané se domnívají, že nejlepšími z nich byli Mesiáš Ježíš, syn Mariin, mír s ním – a my, jakožto muslimové, pevně věříme, že nejlepšími z nás jsou naši zbožní předkové, tedy první tři generace této ummy.
‘Abdulláh ibn Mes’úd رضي الله عنه vypráví, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم řekl:
خَيْرُ النَّاسِ قَرْنِي، ثُمَّ الَّذِينَ يَلُونَهُمْ، ثُمَّ الَّذِينَ يَلُونَهُمْ
„Nejlepšími z lidí je má generace, po ní ti, co přijdou po nich a po nich ti, co přijdou po nich.“5
Jejich islám je čistý islám. Oni nejlépe následovali tu nejlepší cestu, nejvěrněji následovali Korán a Sunnu teoreticky i prakticky, nejlépe poznávali svého Pána, Jeho vlastnosti i Zjevení a nejlépe rozuměli našemu náboženství. Připisovat se jim je čest a nikoli partajnictví či následování lidských výmyslů. Znamená to poslušně kráčet v jejich šlépějích v jednotě a svornosti, protože je Alláh očistil a je si vyvolil, Slovy Svými i slovy Svého milovaného a vyvoleného Posla صلى الله عليه وسلم. On je spokojen s nimi a oni spokojeni s tím, co u Něj nalezli. Jejich pochopení víry a náboženská praxe je oním původním islámem, který věrně zachytili jeho společníci, když viděli a slyšeli samotného Posla Božího صلى الله عليه وسلم, a který věrně předali dál jejich následovníci, když viděli a slyšeli společníky, jejichž vybranost a dobrota je dosvědčena. Kdo se od tohoto jejich pochopení odvrátí, ten propadl bludu. A naopak věrně je následuje ten, kdo toto dodrží, shodně Božím Slovům:
وَالَّذِينَ جَاءُوا مِن بَعْدِهِمْ يَقُولُونَ رَبَّنَا اغْفِرْ لَنَا وَلِإِخْوَانِنَا الَّذِينَ سَبَقُونَا بِالْإِيمَانِ وَلَا تَجْعَلْ فِي قُلُوبِنَا غِلًّا لِّلَّذِينَ آمَنُوا رَبَّنَا إِنَّكَ رَءُوفٌ رَّحِيمٌ
„A ti, kdož přišli po nich, hovoří: „Pane náš, odpusť nám i bratřím našim, kteří nás předešli ve víře; a nevkládej do srdcí našich zlobu proti těm, kdož před námi uvěřili, Pane náš, vždyť Tys věru shovívavý, slitovný!“ (Hašr: 10)
Ano, může se nepopiratelně stát, že někdo, kdo se připisuje zbožným předkům a jejich cestě se dopustí chyby. Ta může nastat u kvalifikovaného učence jako výsledek jeho úsilí dobrat se pravdy a potom mu je odpuštěna, pakliže bylo jeho vynaložené úsilí opravdu maximální. A může nastat i u prostého následovníka díky jeho nevědomosti. Potom se toto pochybení připisuje přímo jemu a nikoli této cestě, stejně jako se nešvary muslimů připisují těmto konkrétním muslimům a nikoli islámu jako takovému.
Všemohoucí Bože, nedej nám odvrátit se od cesty zbožných předků této ummy, dej, ať ji věrně následujeme, svou víru chápeme přesně jako oni a nikdy se od toho neodchýlíme. A učiň nás zbožnými předchůdci pro generace po nás. Ámín!
- Zaznamenali at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2676 a toto je jeho verze, oceněná al-Albáním v tahkíku jako sahíh; Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 4607; Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 42; a Ahmed v Musnedu, hadís č. 16144.
- Zaznamenali al-Hákim v al-Mustedreku, hadís č. 449; al-Bejhekí v al-Medchal, hadís č. 956 a toto je jejich znění; at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 2641; a at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebíru, hadís č. 62 s drobnými odchylkami. Jako sahíh ho na základě podpůrných podání doložil Ibn Báz v Medžmú’u l-fetáwá we l-makálát, 4/264.
- Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 7311; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 1921.
- Zaznamenali Ibn Mádža v Sunenu, hadís č. 3992; Ibn Abí ‘Ásim v as-Sunna, hadís č. 63; a at-Taberání v al-Mu’džemu l-kebír, hadís č. 129. Jako hasan ho doložil Ibn Kesír v al-Bidájetu we n-nihája, 1/27.
- Muttefekun ‘alejhi, zaznamenali al-Buchárí v Sahíhu, hadís č. 3651; a Muslim v Sahíhu, hadís č. 2533.