Bratři Proroka صلى الله عليه و سلم žijí dodnes

Logo XXL

Anas ibn Malik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

وددت أني لقيت إخواني

Rád bych potkal své bratry.

Sahábové namítli: „Což nejsme my tvými bratry?“

Anas ibn Malik رضي الله عنه vyprávěl, že Posel Boží صلى الله عليه و سلم pravil:

وددت أني لقيت إخواني

Rád bych potkal své bratry.

Sahábové namítli: „Což nejsme my tvými bratry?“

Odpověděl:

أنتم أصحابي ، ولكن إخواني الذين آمنوا بي ولم يروني

Vy jste mými společníky, leč mými bratry jsou i ti, kteří ve mne uvěří, aniž by mne byli viděli.[1]

Z hadísu vyplývá jednak význačné postavení následovníků hadísů a také práva a nároky následovníků hadísů u ostatních lidí i mezi sebou navzájem. A na základě opačné dedukce lze vyvodit nesmírnou tíhu provinění toho, kdo tyto lidi, které Posel Boží صلى الله عليه و سلم popsal jako své bratry, ostouzí, napadá či jim jinak ubližuje. Protože kdokoli se sbratří s nimi, ten se sbratřil i s Prorokem صلى الله عليه و سلم a kdokoli se naopak proti nim spolčí, jakoby se proti Prorokovi صلى الله عليه و سلم samotnému spikl. 

Hadís nijak neneguje fakt, že sahábové, nechť je se všemi Alláh spokojen, jsou Prorokovýmiصلى الله عليه و سلم bratry. Věřící jsou si totiž jedině bratry ve všeobecnosti, jak zdůrazňuje Korán:

إِنَّمَا الْمُؤْمِنُونَ إِخْوَةٌ

Věřící jsou si přece bratry (Hudžurát:10)

Dikce tohoto verše s použitím určitého členu i celkový kontext obsahu celé súry naznačuje, že se vztahuje na všechny věřící a jeho primárními adresáty je Prorokovaصلى الله عليه و سلم generace.

Mají však navíc i čest a poctu být nejen jeho bratry, ale navíc i jeho společníky a jako takoví jsou nejlepší ze všech lidí po prorocích, jak potvrzuje koránské zjevení:

كُنتُمْ خَيْرَ أُمَّةٍ أُخْرِجَتْ لِلنَّاسِ تَأْمُرُونَ بِالْمَعْرُوفِ وَتَنْهَوْنَ عَنِ الْمُنكَرِ وَتُؤْمِنُونَ بِاللَّـهِ

Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné (Áli ‘Imrán: 110).

A Alláh uděluje Své pocty, výsady a přednostní postavení tomu, komu chce, ze Svých služebníků.

Hadís spíše zdůrazňuje, že bratrství je založeno na vazbě společně sdíleného totožného přesvědčeni a shodné věrouky.

Imám as-Sábúní popsal následovníky Sunny a Společenství (arab. أهل السنة و الجماعة ahlu s-sunneti we l-džemá’a), respektive následovníky hadísů (arab. أصحاب الحديث ashábu l-hadís či أهل الحديث ahlu l-hadís), kteří jsou naším ústředním hadísem popsáni jako bratři Prorokovi, takto:

Oni následují zbožné předky, imámy a učence muslimů, pevně se drží toho z Náboženství, co bylo pevně ustaveno a co je jasnou pravdou a na tom také lpí. Odmítají následovníky inovace, kteří do Náboženství nově vnesli něco, co do něj předtím nepatřilo Nemilují je a nevyhledávají jejich společnost. Neposlouchají to, co říkají, nevysedávají s nimi a nehádají se s nimi ohledně Náboženství a ani s nimi nedebatují. Naopak spíše svůj sluch chrání před tím, aby slyšeli jejich prázdné tlachy, věci, které kdyby prošly jejich ušima a usadily se v jejich srdcích, by jim způsobily škodu, dali vzniknout pochybnostem a objevit se zkaženým myšlenkám.  

A ohledně tohoto Vznešený Alláh seslal:

وَإِذَا رَأَيْتَ الَّذِينَ يَخُوضُونَ فِي آيَاتِنَا فَأَعْرِضْ عَنْهُمْ حَتَّىٰ يَخُوضُوا فِي حَدِيثٍ غَيْرِهِ ۚ

A jestliže uvidíš ty, kteří tlachají o znameních Našich, tak se od nich vzdal, dokud nebudou hovořit o něčem jiném. (An’ám: 68)[2]

O jejich věrouce šejchu l-islám Ibn Tejmíjja pravil:

Věrouka ahlu l-hadís je plně v souladu se Sunnou, protože jen oni potvrzují, že věří v totéž, v co věřil i Prorok.[3]

O jejich cestě uvedl: 

Cesta ahlu s-sunna we l-džemá’a spočívá v následování podání od Posla Božího.[4]

Řekl však také:

Nenásleduje Sunnu každý, kdo se Sunnou okrášlí! Rozdíl mezi nimi se rozpozná v časech rozkolů.[5]

Šejch Sálih al-Fewzán poznamenal:

Sunna se stala zvláštní záležitostí a ti, kteří k ní vyzývají, se stali poněkud podivíny. A ještě většími podivíny se pak stali ti, kteří podle ní i jednají. Není pochyb, že nadešel onen čas, kdy se toto podivínství pojí se Sunnou a jejími lidmi. A jak čas plyne, Sunna a její následovníci se stávají ještě cizorodějšími.[6]

Ohledně výjimečného postavení následovníků hadísů se uvádí:

Imám aš-Šáfi’í pravil: „Držte se následovníků hadísů, protože oni jsou těmi nejsprávnějšími z lidí.[7] 

Ibn Šewzeb pravil: „Jedním z požehnání Božích vůči mladíkovi je, že se oddá náboženství, spřátelí se s osobou, která je následovníkem Sunny, vede jej a pomáhá mu na této cestě.[8] 

Ibn Šiháb az-Zuhrí pravil: „Ti z našich učenců, kteří byli před námi, říkávali, že lpět na Sunně znamená být spasen, že znalost bude rychle odnímána. Nauka, dokud žije, zajišťuje pokračování celého Náboženství i vezdejšího světa a její odnětí znamená ztrátu všeho výše uvedeného.[9] 

Imám Ahmed napsal na konci svého dopisu Museddedu ibn Musarhadovi: „Miluj následovníky Sunny pro to, co mají k dispozici. Nechť ti Alláh dá zemřít na následování Sunny a společenství. Nechť Alláh vnukne nám i tobě, abychom následovali nauku. Nechť Alláh obdaří nás i tebe úspěchem v tom, co On miluje a s čím je On spokojen.[10] 

‘Alí ibnu l-Medíní pravil: „Neexistují lidé lepší, nežli ti, kteří se druží s hadísy. Ostatní lidé hledají tento svět, zatímco oni se snaží upevnit Náboženství.[11]

Imám Ahmed pravil: „Kdokoli zemře následujíce islám a Sunnu, ten zemřel na úplném dobru.[12] 

Imám aš-Šáfi’í pravil: „Pokud uvidíš někoho z následovníků hadísů, jakobys viděl Proroka صلى الله عليه و سلم živého![13] Také řekl: „Pokud uvidíš někoho z následovníků hadísů, jakobys viděl některého z Prorokových společníků – on má takové postavení![14] 

Al-Buchárí pravil: „Buďte poctěni, protože lidé chtiví zábavy jsou zaneprázdněni svými legráckami a hrátkami, výrobci jsou zaneprázdněni svou výrobou, obchodníci jsou zaneprázdněni svým obchodováním a vy – vy jste zaneprázdněni bádáním o Prorokovi صلى الله عليه و سلم a jeho společnících.[15] 

Ibnu l-Kajjim uvedl, že někteří ze zbožných předků řekli: „I kdybys byl svědkem, že někdo byl obdařen zázraky takovými, že dokáže sedět se složenýma nohama a přitom levitovat ve vzduchu, nechť tě dotyčný neoklame, dokud neprověříš, jak je na tom s dodržováním náboženských předpisů, příkazů a zákazů![16]

Šejch al-Albání proto pravil: 

Ti, kteří jsou zaneprázdněni studiem hadísů Božího Proroka صلى الله عليه و سلم, jakoby s ním i žili.[17] 

O vztazích, jaké by měly mezi následovníky hadísů panovat, se dochovalo:

Al-Hasan al-Basrí pravil: „Ó následovníci Sunny, buďte k sobě jemní, věru vy jste těmi nejvzácnějšími mezi lidmi i co do počtu![18]

Abú Ajjúb as-Sichtijání pravil: „Jsem-li zpraven o úmrtí někoho z řad následovníků Sunny, jako bych přišel o některou ze svých končetin.[19]

Sufján as-Sewrí pravil: „Chovejte se k následovníkům hadísu uctivě, neboť právě oni jsou blahoslavenými cizinci.[20] A také řekl: „Pokud se k tobě dostane, že někde na Východě žije člověk, který je následovníkem Sunny a další takový je někde na Západě, potom je oba pozdrav pozdravem míru a chovej se k nim jemně, protože následovníků Sunny je jen velmi nemnoho.[21] 

‘Abdulláh ibn Dejlemí pravil: „Věru tou první věcí, která z vašeho Náboženství zmizí, bude následování Sunny. A s odchylováním se od Sunny bude postupně mizet celé Náboženství, podobně jako napnuté lano puká a ztrácí na síle vlákno po vlákně.[22]

Ibnu l-Kajjim proto pravil:

Ó ty, který nenávidíš ahlu l-hadís a zlořečíš jim, buď šťasten, že jsi navázal přátelství se šejtánem![23]


A také poeticky shrnul podstatu celé věci:

„Ó ty, který hledáš spásu, poslyš rady milujícího rádce.

Ve všech svých záležitostech se pevně drž Zjevení a nikoli toužebného blouznění,

dej zvítězit Knize Boží a podáním, jenž byla seslána Jediným, spolu se spásným rozlišením;

A udeř každého popírače mečem Zjevení, tak jako bojovník bije po prstech,

pokračuj dále s pravdymilovným zápalem cestou upřímných a chrabrých, Alláhu oddaných.

Zůstaň neochvějný pod korouhví správného vedení a pokud se zraníš, je to pro potěchu Milostivého.

Učiň Knihu Boží a věrohodnou Sunnu svou zbraní a posiluj sebe sama –

kdo zmůže bojovat a porazit sebe sama? A kdo se předhánět na bojištích?

Otevřeně kázej to, s čím i Prorok přišel. A neboj se nedostatku pomocníků.

A vyvaruj se dvou oděvů, neboť ti, jenž je nesou, budou vykázáni a zničeni.

Oděvu nevědomosti, s nímž se pojí i oděv zaujatosti – jak odporné to oděvy jsou!

Ty se ozdob férovostí a spravedlivostí, to nejlepší oděvy, krášlící hruď i ramena, jsou.

Nechť je tvým heslem bohabojnost a rada Prorokova,

obě tedy zvládni nejlépe ze všech. Pevně se drž Jeho provazu a Zjevení

a spoléhej se na Něj opravdovým spolehnutím!“ [24]

____________________________________________________

[1] Zaznamenal jej Ahmed v Musnedu, 10/502, hadís č. 12517. Jako sahíh jej doložil al-Albání v Sahíhu l-Džámi’, hadís č. 7108.

[2] Viz Risáletu fí i’tikádi ahli s-sunneti ashábi l-hadís, str. 100.

[3] Viz al-Minhádž, 2/521.

[4] Viz al-Wásitíjja, str. 36.

[5] Viz Medžmú’u l-fetáwá, 9/315.

[6] Viz Itháfu l-kárí bi t-ta’líkáti ‘alá Šerhi s-sunneti li l-imám al-Berbehárí, 2/310.

[7] Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 10/60.

[8] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikádi ahli s-sunneti we l-džemá’a, podání č. 31.

[9] Zaznamenal ad-Dárimí v Sunenu, 1/5, podání č. 96.

[10] Zaznamenal Abú Ja’lá v Tabakátu l-hanábila, 1/345.

[11] Viz Mes´elátu l-‘ulúwwi we n-nuzúl, str. 45.

[12] Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 11/296.

[13] Viz Šerefu ashábi l-hadís, 1/31. 

[14] Viz Mes´elátu l-‘ulúwwi we n-nezúl, str. 45.

[15] Zaznamenal az-Zehebí v Sijeru a’lámi n-nubelá, 12/445.

[16] Viz Ighásetu l-lahfán, 1/24.

[17] Viz Silsiletu l-hudá we n-núr, 203.

[18] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikád, 1/57.

[19] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikád, 1/60-61; a Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá´, 3/9.

[20] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu i’tikádi ahli s-sunneti we l-džemá’a, 1/71.

[21] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikád, 2/64.

[22] Zaznamenal al-Lálikáí v Šerhu usúli l-i’tikád, 1/104.

[23] Viz al-Káfíjetu š-šáfíja fí intisári l-firkati n-nádžíja, str 199.

[24] Převzato od šejcha Muhammeda ar-Reslána z Ádábu tálibi l-‘ilm, str. 52.