Dej přednost staršímu

Logo XXL

‘Abdulláh ibn Omar a Usáma ibn Zejd رضي الله عنهم أجمعين slyšeli, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

أمرني جبريل أن أقدم الأكابر

Džibríl mi přikázal dávat přednost starším.[1]

‘Abdulláh ibn Omar a Usáma ibn Zejd رضي الله عنهم أجمعين slyšeli, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

أمرني جبريل أن أقدم الأكابر

Džibríl mi přikázal dávat přednost starším.[1]

Tato přednost se podle Ibn Battála týká obdarovávání předměty, jídlem či pitím, ale také přednosti v chůzi či v hovoru. [2]

V souladu s tím vypráví matka věřících ‘Áiša رضي الله عنها, že když Posel Boží صلى الله عليه وسلم chtěl darovat miswák některému z dvojice mužů, kteří přišli za ním, zjevil mu Džibríl, mír s ním, že nejprve má obdarovat toho staršího z nich. [3]

‘Abdurrahmán ibn Sehl رضي الله عنه na jednom rokování ohledně odškodného za jistého zabitého muže promluvil jako první, ačkoli byl mezi přítomnými nejmladší a Posel Boží صلى الله عليه وسلم poté, co se o tom dozvěděl, vzkázal, že mluvit má nejprve nejstarší. [4]

Podobně i v případě, že potřebujeme určit imáma modlitby ze dvou kandidátů, kteří jsou stejně zběhlí v memorování a recitaci Koránu a stejně vzdělaní v Sunně má podle jasně daného pravidla přednost ten z nich, který je starší. [5]

Důvodem této přednosti je vedle jiného i výpověď ‘Abdulláha ibn Šiddáda, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

ليس أحد أفضل عند الله من مؤمن يعمر في الإسلام، لتسبيحه وتكبيره وتهليله

U Alláha není nikdo hodnotnější, nežli věřící, který žije dlouhým životem v islámu, kvůli tomu kolikrát pronese slávu Alláhu, kolikrát velebí Alláha a kolikrát vyzná, že není božstva kromě Něho.[6]

V podobném duchu vypráví ‘Amr ibn ‘Abasa رضي الله عنه, že Posel Boží صلى الله عليه وسلم pravil:

مَنْ شَابَ شَيْبَةً فِي سَبِيلِ اللَّهِ كَانَتْ لَهُ نُورًا يَوْمَ الْقِيَامَةِ

Kohokoli vlasy na cestě Boží zešediví, toto se mu stane světlem v Den Vzkříšení.[7]

Tj. kdokoli zestárne a celý život vyznával náboženství islámu, jsa oddaným muslimem.

Anas vyprávěl, že Posel Boží také řekl:

لا تنتفوا الشيب فإنه نور يوم القيامة، من شاب شيبة لا يشيب رجل شيبة في الإسلام إلا كانت له بكل شيبة حسنة

ورفع بها درجة

Nevytrhávejte si vaše zšedivělé vlasy, protože ony vám budou světlem v Den Vzkříšení. Kohokoli vlasy zešediví v islámu, tomu se za každý zšedivělý vlas zapíše jeden dobrý skutek a ten bude pozdvihnut o jeden stupeň (v Ráji) výše.[8]

Šejch Mukbil ibn Hádí al-Wádi’í proto zpytoval sebe sama:

Když jsem na své bradě zpozoroval první šediny, popadl jsem je řekl jsem si: „Co jsi učinil pro islám, Mukbile?![9]

Prosíme tedy našeho Pána, abychom byli jako ti věřící, o kterých Vznešený Alláh pravil:

رَبَّنَا أَفْرِغْ عَلَيْنَا صَبْرًا وَتَوَفَّنَا مُسْلِمِينَ

Pane náš, propůjči nám trpělivost a dej nám zemřít jako těm, kdož do vůle Tvé jsou odevzdáni! (A’ráf:126)

____________________________________________

[1] Takto podání zaznamenal Abú Bekr aš-Šáfi’í v al-Fewáid, 1/97 od Ibn Omara, avšak jako da’íf podle al-Albáního, viz Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 4/74, hadís č. 1555. Zaznamenali jej však i Ahmed v Musnedu, 2/138; al-Bejhekí v Sunenu, 1/40; Abú Nu’ajm v Hiljetu l-awlijá´, 8/174; Ibn Hadžer ve Fethu l-Bárí, 1/284, od Usámy ibn Zejda jako hasan. Al-Albání tedy uzavírá, že hadís je hasan li ghajrihi, viz Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 4/74 -75.

[2] Uvádí al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 4/76.

[3] Zaznamenal Abú Dáwúd v Sunenu, hadís č. 50. Jako sahíh doložil al-Albání v Sahíh Suneni Abí Dáwúd, hadís č. 45.

[4] Hadísy o tom zaznamenali Muslim v Sahíhu, hadís č. 1669; a an-Nesáí v Sunenu, hadís č. 4712.

[5] Tato situace se ovšem netýká mešit s pravidelnými imámy a situace návštěvy v něčím domě, kde je imámem hostitel, pokud se on nerozhodne jinak.

[6] Zaznamenal Ahmed v Musnedu, 1/163; ad-Dijá´ al-Makdisí v al-Muchtára, 1/283. Jako hasan jej doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, hadís č. 654.

[7] Zaznamenal at-Tirmizí v Sunenu, hadís č. 1635, jako hasan sahíh gharíb.

[8] Zaznamenal Ibn Hibbán v Sahíhu, hadís č. 1479. Jako hasan jej doložil al-Albání v Silsiletu l-ahádísi s-sahíha, 3/247.

[9] Viz Nasáihu l-Wádi’í, str. 28-29.